Varování zemřelé babičky
Stalo se mi něco, co si neumím vysvětlit, a zajímalo by mne, jestli se někdo z vás s něčím podobným nesetkal.
Hned v úvodu bych chtěla říct, že jsem zcela rozumově založená. Na co si nemohu sáhnout, tomu nevěřím a řeči o tajemnu a nevysvětlitelných jevech jsem vždycky brala jako báchorky pro pobavení publika.
Před dvěma týdny se mi stalo něco, co mne donutilo tento postoj výrazně přehodnotit a s čím se dosud nedokážu vyrovnat.
Je mi 42 let, jsem vdaná a mám tři děti. V raném dětství mne vychovávala babička, poněvadž moji rodiče byli velmi zaměstnaní. Ještě mi nebyl ani rok, když mě k ní odvezli (byla to tatínkova maminka), aby se o mne starala. Babička bydlela na venkově, rodiče za mnou jezdili téměř každý víkend. Někdy se ovšem neukázali třeba tři týdny za sebou. Až když jsem začala chodit do školy, vzali si mě k sobě.
Vzpomínám si, jak těžce jsem tehdy odtržení od milované babičky nesla. Byla pro mne vlastně něco jako máma, měly jsme k sobě velmi blízko. Náš vztah přetrval až do dospělosti. Navštěvovala jsem ji tak často, jak jen to šlo, a i mé děti ji vždycky měly velmi rády. Když před čtyřmi lety zemřela, myslela jsem si, že mi to utrhne srdce.
Před dvěma týdny se mi v noci zdálo, že ke mně babička přišla a velmi naléhavě mi sdělila, aby můj manžel druhý den neodjížděl na služební cestu. Sen byl tak živý a sugestivní, že jsem se z něj probudila a do rána nemohla usnout. Manžel se skutečně právě chystal na služební cestu do vzdáleného města. Aby byl na místě včas, měl odjíždět v sedm ráno.
Byla jsem jako mátoha a pořád si říkala, že to byl jen sen. Vzhledem ke svému racionálnímu založení jsem odmítala podlehnout něčemu tak neskutečnému, jako je varování zemřelé babičky, ale pořádně to ve mně hlodalo. Nakonec jsem při snídani všechno řekla manželovi a požádala ho, aby odjezd odložil. Nejdřív se tomu smál, jenže když jsem naléhání stupňovala, rozčílil se a dost ošklivě jsme se pohádali. Nakonec tedy odjel. S hodinovým zpožděním, navíc pekelně naštvaný.
Dokud se mi neozval, že v pořádku dojel, byla jsem jako na trní. Když volal, byl celý rozklepaný. Ptala jsem se, co se děje, a zůstala jsem jako opařená: na silnici prý měl nehodu nějaký kamion. Než se obnovil provoz, trvalo to několik hodin. Nejstrašnější na tom bylo, že nehoda se stala v době, kdy by tudy byl manžel nejspíš projížděl, pokud by ráno odjel včas...
Možná to byla jen náhoda, třeba by se mu nic nestalo, ani kdyby odjel o hodinu dříve, jak plánoval. Přesto na to musím pořád myslet a říkám si, jestli to byl jen obyčejný sen, nebo skutečné varování od mé milované babičky.
Prosím, nemyslete si o mně, že jsem blázen. Zajímalo by mne, zda jste někdo něco podobného zažil.
16.1.2008 Rubrika: | Komentářů 44 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Varování zemřelé babičky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jsme rodina,která se věnuje hudbě, moje dcera hraje na housle a moje babička (její prababička) milovala, když jí na Vánoce přišla zahrát koledy. Jeden rok, když začala hrát, zničehonic praskla u houslí struna. Vzpomněla jsem si na jedno pořekadlo, které říká, že když praskne u houslí struna, přeruší se jeden lidský život. A opravdu, babička těsně po vánočních svátcích zemřela.
.jpg)
ja na tohle verim moc, me se stalo tolik divnejch veci ze uz se nand tim ani nepodivuju a kdyz jsem byla decko tak yse mi zdal hnusnej sen noc co noc a z toho jsem byla fakt psycho.....dodnes si ho pamatuji, brr
modroočka: Pěkně jso to napsala 
naprosto s tebou souhlasím.
modroočka: souhlasim s tebou...naprosto...
.jpg)
Mojí sestřenici se už několikrát zdál sen, že ji padají zuby. A věřte mi nebo ne, ale opravdu pak na druhý den zemřel někdo z rodiny nebo z blízkých. 
Bellana:
Bellana: to není teorie, to je připomínka a pohled z jiného úhlu.
Neměla jsem v úmyslu obhajovat vědu. Ani nechci poukazovat na morálku vědců.
Chtěla jsem říci, že i když něčemu nerozumím, to ještě neznamená, že to neexistuje. A už vůbec ne, že se budu druhému člověku vysmívat.
To spíše mluví o moji omezenosti, primitivnosti ... atd.
Člověk, který se sotva vyučí, neovládá např. matiku z VŠ. A taky netvrdí, že to neexistuje. Ten prostý člověk ví, že ON to neumí.
Zatímco inteligent pošlape všechno, čemu sám nerozumí.
Není to dané pýchou, povýšeností, egoismem a jinými "skvělými" vlastnostmi?
alassia: byt bosorka - nebo lichotiveji znejici -carodejka, vubec neni na skodu.. ver mi, neco malo o tom vim 
.JPG){kind=avatar}
Stanik: Tak to vysvětluje, proč z některých věcí šílím
Věř tomu, já mám podobné zážitky.
1 varování bylo skoro stejné jako u tebe měli jsme s manželem jet do TP jenže můj sen říkal NE, takže jsme nejeli v tu danou dobu no a v Bílině havaroval kamion, takže by jsme to určitě byli my, kdyby jsme vyjeli na čas.
2 varování přišlo když jsme měli jet do Prahy prodat auto, mě bylo strašně, nechtěla jsem jet i manželovi jsem to vymlouvala, bohužel mne neposlech a v Praze jsme bourali, zrušili auto nám se nic nestalo.
Jednou jsem jeli na houby, manžel z ničeho nic začal předjíždět (před námi jel kamion) já jsem v tu chvíli začala řvát aby to nedělal, že v proti směru jede modrej náklaďák, nepředjel, ale divně 
se na mě díval (on totiž na silnici nic neviděl, byla podle něho prázdná) v tu chvílu projel okolo nás ten neexistující náklaďák. Když umřel tatínek tak se se mnou přišel rozloučit, no je toho hodně. Musím ale říci, že od té doby mě manžel poslouchá, když ho před něčím varuji, no a taky říká, že jsem prý bosorka, tak nevím jestli nemá pravdu.
modroočka: Ta tvoje rovnice je pitomost. Vědci netvrdí, že všechno vědí a že všechno umějí vysvětlit. Krása vědy je v tom, že se hypotézy mění v závislosti na stupni poznání. Newtonova fyzika nebyla popřena Einsteinem, byla rozšířena. Zatímco vědci své poznatky korigují podle toho, co se podaří objevit, fanatičtí věřící popírají vše, co jejich víře odporuje. Jsou sice i vědci, kteří výsledky falšují, ale ostatní jim to jsou schopni dokázat. Což u fanatiků neplatí. To, že si blesk vysvětlovali Diem Hromovládným nebo Perunem, je už dávno, dnes si to vysvětlujeme jinak. To, že v současnosti neumíme vysvětlit mnohé jevy, neznamená, že je způsobuje víla Zubnička. Já nikomu jeho víru neberu, ale jsem hodně skeptická.
Bellana: v jedno horoskopu jsem cetla , ze lednovi vodnari maji blizko ke genialite a unoprovi k šílenství jsem lednová a i podle hodiny narozeni tuplovana vodnarka...
Stanik: únorová
ateismus = fanatismus 
Nedá mi, abych nepřipsala další zajímavé postřehy.
Věda je nedokonalý výplod lidského mozku, je dílo kusé a kusým musí zůstat.
Věda je to, co může pochopit lidský mozek. A kolik % ho pracuje a proč?
Jak úzce je omezena chápavost mozku, který je vždy pevně vázán na prostor a čas? 
Protože jsem zažila něco podobného a to několikrát, tak nemohu říci, že těmto věcem věřím, ale že opravdu tomu tak je.
Když mi zemřel tatínek , tak se stala spousta zvláštních věcí, které neumím vysvětlit.
Byl velmi těžce nemocný a chodila jsem za ním s dětmi každý den do nemocnice na návštěvu. Jeho stav byl velmi vážný a v den kdy zemřel, z ničeho nic spadla sklenička ve skříni...Bylo to ve 12,35 hod. Věděla jsem, že je to špatné znamení. V nemocnici nám ten den lékař řekl, že zemřel právě v tuto dobu. Na druhý den, jsem našla úplně náhodou kazetu, na které se s námi loučil a přál nám hodně štěstí, proto střepy mám dodnes schované.Mohu říci, že i když už nebyl na tomto světě a bylo před pohřbem, cítila jsem, že je stále s námi. Někde uvnitř jsem slyšela jeho hlas, který mi pomáhal a radil. Když jsem zapalovala svíčku u jeho fotky a trápila se nad ztrátou nejlepšího táty a měla jsem starosti z čeho zaplatím pohřeb, slyšela jsem velmi zřetelně jeho hlas, který mi napověděl, kam mám jít vyzvednout peníze z prodaného zboží.
Je to už 6 let a 8 měsíců co není na tomto světě, ale pro mne je stále s námi...
