Žádný hněv a žádná rvačka
Zkuste si připomenout jednoho významného obrozence. Kde? Na výstavě k dvoustému výročí narození Josefa Kajetána Tyla.
Specifickou součást výstavy tvoří dobové oděvy, mobiliář a divadelní rekvizity zapůjčené z barrandovského studia, které pomáhají navodit atmosféru divadelního prostředí poloviny 19. století. Historické exponáty pocházejí ze sbírek literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví v Praze, z divadelního oddělení Národního muzea, Západočeského muzea či Archivu města Plzně, kde Tyl v roce 1856 zemřel.
Tyl sehrál v dějinách českého divadelnictví neopomenutelnou a průkopnickou úlohu. Jeho celoživotním snem bylo vybudování českého národního divadla – jak v rovině institucionální, tak v oblasti dramatického repertoáru. Této vizi podřídil celý svůj osobní i profesionální život. Jeho hry jsou dodnes stálicemi; podle informací pražského Divadelního ústavu se v letech 2005 až 2007 uskutečnilo devět premiér.
Nejčastěji to byl Strakonický dudák, uvedený v Ostravě, Jihlavě, Brně (a také v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka), hra Paní Marjánka, matka pluku v Šumperku a v Ostravě. Tam šlo o operetní verzi Václava Trojana.
Tylovu Fidlovačku připravilo loni ostravské Divadlo loutek. Ve Zlíně měla premiéru komedie Vlastimila Pešky, v níž se snoubily dva texty – Lesní panna a hra Středem země do Afriky. Hru Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové uvedla začátkem roku 2005 činohra Národního divadla v Praze; to připravilo ve své historii téměř šest desítek tylovských inscenací.
Soupis původní Tylovy dramatické tvorby z let 1830 až 1851 obsahuje 23 titulů. Od hry nazvané Výhoň dub, která byla jednou uvedena ve Stavovském divadle, ale autor ji záhy po uvedení spálil, až po hru Staré Město a Malá Strana, kterou dobová cenzura zakázala a jejíhož uvedení se autor nedožil.
Když se před deseti lety znovu zrodilo pražské Divadlo na Fidlovačce, zahájilo právě Tylovou Fidlovačkou, která dosáhla 168 repríz. Tolikrát v ní zazněla v podání slepého muzikanta Mareše vlastenecká píseň Kde domov můj?. Stala se symbolem probouzejícího se národa a po převratu v roce 1918 byla uznána za součást československé státní hymny.
Výstava k 200. výročí narození J. K. Tyla
Malá výstavní síň PNP, Praha
27.11. 2008–31.01. 2009
Převzato z www.kudyznudy.cz
10.12.2008 Rubrika: Náš domov | Komentářů 0 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5