Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Znamení kříže

Znamení kříže

Sedím na kameni na mořském břehu a užívám si dovolenou. Vzdálený obzor se choulí v mlžném oparu a po odpolední bouřce je vzduch přímo lahodný. Zula jsem se, ohrnula si nohavice a nechávám si nohy omývat chladnými vlnami přílivu. Kamenitá pláž je opuštěná.

Za mými zády se tyčí vysoká skála, jen uzoučká stezička mezi rozeklanými zvětralými balvany naznačuje, kudy jsem se na tohle uzavřené místo dostala.

Po mnoha letech jsem si konečně splnila sen a ušetřila na cestu do Irska. Pro tenhle smaragdový ostrov mám bůhvíproč slabost už od dětství. Jen s batohem, na vlastní pěst po něm cestuji a jsem čím dál víc zamilovaná do země plné odkazů na dávné dějiny.

Vybrala jsem si poloostrov Dingle na jihozápadním pobřeží. Pohled na mys Slea Head mi učaroval, a tak jsem jako veverka sešplhala po divoce vyhlížejících útesech a nemůžu se vynadívat. Když konečně přestanu snít a odtrhnu pohled od kouzelné scenérie, i žaludek mi hlásí, že jsem tu strávila víc času, než jsem předpokládala.

Proplétám se nazpátek skalisky, když mě zarazí šlépěje, otištěné na malém ostrůvku naplaveného písku. Dala bych krk na to, že když jsem přicházela, nic tu nebylo. Že bych při tom snění přehlédla, že tu nejsem sama? Žene mě zvědavost, proto zapomínám na kručící žaludek a sleduji tu zvláštní stopu, která jako by vycházela přímo z moře.

znamení křížeVtom zpozoruji, že hned vedle stopy vyčnívá z písku kousek tmavého kovu. Když záhadný předmět vyprostím, dívám se na nádherný, starodávný keltský kříž na delším řetízku. Je velký asi jako polovina mé dlaně. Stejný jsem viděla v místním kamenném kostelíku, ovšem ve vitríně. Kdo ho tady asi mohl ztratit? Že by tajemný tvůrce stop? Neodolám a zavěsím si ten vzácný nález kolem krku. Mám nutkavý pocit, jako bych ho nosila odedávna.

Rychle se šeří, a tak se vydám po stopě, dokud ji v písku rozeznávám. Když obejdu veliký balvan, zatají se mi dech. Je tady vchod do jeskyně, z jiného úhlu zcela neviditelný. V šeru rozeznávám slabé světlo, vycházející zevnitř. Začínám mít dojem, že mi přeskočilo. Táž slabá záře totiž náhle vychází z přívěsku na mém krku. Mám divný pocit, trochu se bojím, ale cosi mě nutí vstoupit do jeskyně, z níž se začaly ozývat vzdálené řinčivé zvuky.

Opatrně se plížím ke vchodu a skrývám se za kameny. Nahlédnu a vidím chodbu, jež vede přímo do nitra skály. Postupuji za vzdálenou září a co chvíli se ohlédnu. Vstupní otvor jeskyně už není vůbec vidět. Jak hluboko do jeskyně jsem se dostala, už nedokážu odhadnout. Hluk je stále zřetelnější. Slyším cosi jako drsné mužské hlasy a kovové řinčení. Světlo zesiluje, a když obejdu další kus ostrého balvanu, zůstanu ohromeně stát.

To, co zahlédnu, mi takřka vyrazí dech. Ocitla jsem se ve středověku. Obrovská jeskyně, ozářená plameny z velkého ohně, je plná barbarsky vyhlížejících mužů, oděných do kůže a kovu. Téměř všichni mají dlouhé, divoce rozcuchané vlasy a vousy a v rukou velké meče. Nad nimi visí dlouhé krápníky a uprostřed jeskyně je cosi jako oltář nebo obětní místo z velkých kamenů, na němž zoufale bečí malá ovečka. Stojí u ní bělovlasý, hubený muž v dlouhé haleně z hrubého plátna, s protáhlou, tenkou dýkou v ruce. Vypadá jako druid. Na krku má stejný kříž, jaký jsem našla v písku. Rozhlíží se po jeskyni a jeho ostrý pohled se zabodává do mých očí. Jsem prozrazena...

Zakřičí jakýsi povel v cizí hrdelní řeči a ukáže na mne. I když se snažím utéct, všechno je marné. Dva z těch hrubých chlapíků mě knězuchopí za ruce, a přestože se vzpírám, přitáhnou mě k oltáři. Muži vypadají hrůzostrašně a páchnou starou špínou... nebo je to krev? Třesu se hrůzou. Druid natáhne ruku a strhne mi z krku nalezený kříž.

Jediným řezem osvobodí ovečku a ta s ustrašeným bekotem mizí v nějakém temném koutě jeskyně. Křičí na mne a já mu najednou rozumím. Provinila jsem se vniknutím do jeskyně. Znesvětila jsem svatyni a navíc si přivlastnila něco, co mi nepatří. Muži se mnou smýkají a hodí mě na oltář. Křičím hrůzou a snažím se jim vysmeknout. Ruce a nohy mi připoutávají lýkovými provazy k balvanům.

Kněz ke mně přistupuje a jediným škubnutím mi roztrhne halenku. Jsem vyděšená, jenže nemohu nic dělat. Hrotem dýky namočeným v kamenném poháru mi na nahé hrudi kreslí kříž. Je to kříž odsouzence!

Na kůži mi vyskakují drobné perličky krve a strašlivě to pálí. Hlavou mi duní cizí hlas: „Jsi vinna! Jsi vinna!“ Snažím se křičet něco o své nevině, ale kněz mi jednou rukou hrubě zacpe pusu a druhá s dýkou se rozmáchne... V hrudi mě strašlivě zabolí. Tak, že ztrácím vědomí, a obklopí mě milosrdná tma. To je konec,... stačí mi ještě proletět hlavou.

                                                                                           *

První, co si uvědomuji, je zima. Ležím na vrcholku útesu, drobně mrholí a těsně pod mýma nohama se země propadá hluboko k mořskému břehu. Je hluboká noc a asi dost pršelo, protože oblečení mám celé mokré.

Do vesnice se dopotácím až k ránu. Recepční si mě soucitně prohlíží a ptá se, zda jsem nebyla přepadená a jestli nemá volat policii. Jen vrtím hlavou, nechám si nahoru poslat horkou kávu a spěchám do pokoje. Když si svlékám halenku, je potrhaná.

V koupelně na sebe pouštím horkou sprchu a ta ze mě smývá celý ten ošklivý sen. Už je mi daleko lépe. Tedy do chvíle, než pohlédnu do zrcadla. Vyděsím se... strašný sen pokračuje! Na mé hrudi je tenký krvavý kříž. Zoufale si mnu oči, ale je tu stále. Když se ho dotknu, bolí to.

Honem se zabalím do županu a začnu do svého batohu házet všechny věci. Hotelová služba zaklepe s kávou, v tu chvíli už jsem připravená k odjezdu. Otevřu a za dveřmi stojí starý muž s tácem. Vedle konvice leží křížek, který jsem už viděla… Ten člověk má známý, nenávistný pohled...

Vikina


27.7.2007   Rubrika:   |   Komentářů 10   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Znamení kříže

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nessy
Nessy - 20.1.2008 12:37

Co to je?! Zas otevřenej konec. To né! Pokračování, prosím! obrázek - Jak_spravit_pocitac.gif

 
Viv :o)
Viv :o) - 27.7.2007 19:20

huhuaaaaaaaaaa, on ji pak zapich, zejoooooooo obrázek - cert.gif

 
Čárina
Čárina - 27.7.2007 14:36

uffffffffffff a jak to bylo dál smajlik - 71smajlik - 47

 
syja
syja - 27.7.2007 13:39

smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5

taky doufám,že to není konec...

 
Qwerty
Qwerty - 27.7.2007 13:36

Ten konec...super!smajlik - 47A připojuji se k holkám - další díl?smajlik - 60

 
orinka
orinka - 27.7.2007 12:52

ale to ještě není konec, že ne?!smajlik - 64

 
SvetlaH
SvetlaH - 27.7.2007 11:27

Vikino super smajlik - 5smajlik - 5 ale tohle chce pokračování
bude? prosím prosím smajlik - 77smajlik - 77

 
dadka
dadka - 27.7.2007 9:07

Viki smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 45smajlik - 46

 
Sirka
Sirka - 27.7.2007 6:49

Proč to vždycky čtu, když mám husí kůži po celém těle? Jsou to úžasné příběhy.

 
jasmine
jasmine - 27.7.2007 6:06

smajlik - 61Vikino opět heké čtenísmajlik - 47

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.