Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsem schovaná za kuchařčinou mohutnou postavou a zády jsem vmáčknutá do skříně na košťata. Skulinkou mezi dvířky a kuchařčiným bokem vidím, jak se k ní natahuje velká ruka se sukovitými prsty. V odlesku slabého světla svíčky vidím na jednom z prstů velký pečetní prsten se znakem, který kontrastuje s upracovanou rukou, plnou ošklivých, nezahojených ran a boláků.

Když ta ruka uchopí kuchařku za silný loket a táhne ji ven, slyším jen tlumené vyjeknutí, jak se žena zoufale brání. Přesto ji muž velkou silou přitahuje k sobě a ona ještě stačí druhým loktem přibouchnout dveře skříňky.

Zůstávám v úplné tmě. Slyším pleskavou ránu, pak chrčení a zvuky kácejícího se nábytku. Nakonec cosi zaduní o dřevěnou podlahu, dveře prásknou a nastane zlověstné ticho. Nevím, jak dlouho se krčím vedle kbelíků, připadá mi to jako věčnost. Pak se rozhodnu...

Roztřesenými prstíky šátrám po vnitřní straně dvířek a ta se se skřípnutím pootevřou. Stále je tma a já jsem vyděšená. Nohy mi podklesávají, ale opatrně udělám dva krůčky po špičkách a napřaženýma rukama narážím do dveří. Nahmatám kliku a oběma rukama ji pomaloučku tisknu dolů. Dveře se pootevřou a já se protáhnu zpět do kuchyně. Nevidím ani na krok, ale vím, kterým směrem se vydat ven.

Po třech nejistých krocích zakopnu o cosi mohutného a upadnu přímo na to. Je to teplé a měkké. Hmatám okolo sebe a dotknu se jiné ruky. Je baculatá, a když po ní sahám, zjistím, že je pevně sevřená okolo předmětu zabořeného v mokré látce. Ten předmět je........ to je přece nůž a kolem něho to mokré, teplé a lepkavé musí být krev!

Roztřesu se jako v zimnici. Donutím se zvednout na všechny čtyři a opatrně přelézám chladnoucí tělo. Noční košilka je mokrá a začíná mě studit. Po čtyřech dolezu až tam, kde tuším dveře, a podle zdi se pomalu zvedám. Nahmatám kliku a zavěsím se na ni. Cvaknutí se rozlehne po domě jako prásknutí bičem. Vím, že ON je někde v té tmě přede mnou, ale musím za každou cenu ven. Copak tu nikdo jiný není?! Vyplížím se na chodbu. Nohy mě zebou a zuby mi cvakají zimou a hrůzou. Na konci chodby vidím trochu světlejší obdélník okna a vydám se k němu.

Cítím studený průvan, slyším déšť bušící do střechy... Někde v hloubi domu bouchnou dveře. Proboha, jen ať to není ON! Ať je to někdo, u koho najdu pomoc! Když jsem v půli chodby, za oknem se roztrhnou mraky, jako když se otevře opona, a do chodby padne bledé měsíční světlo. Přikrčím se k dubovému ostění, a přestože se celá třesu, přece jen postupuji kupředu. V jednu chvíli, právě když jsem u velkého schodiště do patra, si bosou nožkou přišlápnu cíp noční košilky a upadnu.

Když se zvedám, něco se mi otře o rameno. Škubnu sebou. Přímo proti mému obličeji na mě svítí dvě žluté oči. Jako tichošlápek se ke mně přikradl veliký, tlustý černý kocour a dožaduje se mé pozornosti. Najednou zaprská a je ten tam. Rozhlížím se, co ho vyplašilo, a na odpočívadle schodiště, proti oknu, vidím obrovskou tmavou postavu. Tiše se na mě dívá a zlověstně vykročí dolů.

Chci rychle vyskočit, ale zamotám se do noční košilky a zase upadnu. Postava s dupotem seběhne dřevěné schody a už je u mě. Tvář má hrubou a zjizvenou. Celá se křiví děsivým úšklebkem. Ruku, která se ke mně natahuje, poznávám podle prstenu. Je to ON! Uchopí mě za obě ramínka a zatřese se mnou ve vzduchu. Jsem ochromená hrůzou a v jeho rukách visím úplně bezvládně. Najednou jeho pohled zbystří.

Postaví mě na zem a snaží se z mé křečovitě sevřené dlaně vykroutit řetízek s podivným přívěskem. V jeho očích se vítězoslavně zablýskne. Snažím se mu podklouznout, ale on bleskurychle zaryje své prsty do mého ramene. Uchopí mě oběma rukama kolem krku a tiskne. Strašlivě to bolí, nemohu dýchat. Před očima se mi tvoří mlha a z ní vidím vylétat jiskřičky. Z dálky ke mně doléhá hluk a chci vykřiknout, jenže to nejde. Stisk bolestivě zesílí a já se propadám do tmy.

Právě jste si přečetli třetí díl nového tajemného seriálu. Budete se s ním setkávat pravidelně po celou dobu adventu. Poslední část tedy vyjde v pátek před Štědrým dnem.

S tímto adventním seriálem je spojena i soutěž. Každý pátek zveřejníme jednu otázku, na kterou můžete odpovědět. Tu dnešní najdete v pravé liště v sekci Soutěže pod názvem Adventní soutěž.

Když správně zodpovíte všechny čtyři otázky, které v prosinci vyjdou, postoupíte do slosování o skvělou cenu.

A co můžete vyhrát?

Poukaz pro dvě osoby na víkendový pobyt s polopenzí v Rakousku. Cenu do soutěže věnovalo sdružení Jugend & Familiengästehäuser.

Termín i místo pobytu si výherce vybere sám po dohodě s cestovní kanceláří.