Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Mrazivý dotek

Mrazivý dotek

Dnes máme dámskou jízdu. Rozhodly jsme se s kamarádkami, že oslavíme dvoje narozeniny a dva svátky, které na tento měsíc připadly, u jedné z nás doma.

Nakonec jsme se domluvily, že to bude u Renaty. Bydlí s rodiči na předměstí ve velkém, ponurém činžovním domě a většina našich bytečků by se určitě vešla do jednoho jejich pokoje. Postupně jsme k Renatě navozily zásoby a sraz jsme určily na osmou večer, kdy její rodiče budou desítky kilometrů daleko – na jejich chalupě.

Úderem osmé stojím před domem, dvě lahve šampusu v podpaží a po zazvonění zakláním hlavu, abych dohlédla až do šestého patra. Někde nahoře bouchne okno a potom se rozsvítí schodiště. Když mi Renata otevírá těžké dveře a já vcházím do chodby s vysokým stropem, mám takový nepříjemný, tísnivý pocit. Holé žárovky pokryté mušinci se zoufale snaží osvítit celý prostor. Přesto je tu zvláštní šero.

Naše hlasy se divně rozléhají přízemím a vedle starodávného výtahu se na mě ošklivě šklebí otlučené schodiště a temný vstup do sklepa. Ještě zdaleka není jaro, a tak na nás z té tmy táhne syrový, ledový vzduch. Je slyšet, jak se dole mezi kójemi prohání vítr a tluče nějakým sklepním okénkem.

Nastoupíme do výtahu, který snad pamatuje císaře pána. Renata se skřípěním přibouchne secesní mříž a výtah se hrkavě rozjede. V každém patře to ještě protivně škubne a výtah vypadá, jako by se chtěl už už rozsypat. Pak se zase těžce rozjede. Zaplaťpámbu jsme za chvíli nahoře. Měla jsem celou cestu dojem, že se kabina musí utrhnout a spadnout dolů.

Když za námi zaklapnou dveře bytu, docela si oddychnu. Přidám svoje lahve na stůl k ostatním a už s děvčaty probíráme kde co. Od nové šéfovy přítelkyně až po úžasné boty, které si včera koupila Katka. Do toho všeho hraje cédéčko s nejnovějšími srdceryvnými hity a celou kulisu dokresluje měkké světlo voňavých svíček, rozestavěných po celém bytě.

Kolem půlnoci už máme docela náladičku. Už ani nevím, koho napadlo vytáhnout strašidelné historky. Renata vypráví o nešťastné dceři původních majitelů domu, která zmizela. Až po několika dnech ji našli na dně světlíku. Prý to udělala z nešťastné lásky.

Zvědavě si prohlížíme velkou koupelny a nahlížíme okénkem do temného, úzkého prostoru. Brr, to je hloubka...

Crrrrrr! Stísněnou náladu protne ostrý hlas zvonku. Co je? Vždyť už jsme všechny! Nikoho dalšího jsme nezvaly, je nás tady všech pět. Vypneme hudbu a Renata se vykloní z okna. Dole na chodníku však nikoho nevidí. Asi se někdo spletl. Slyšíme, jak dole bouchly dveře a výtah se vydal na svou dýchavičnou cestu.

Zvědavě se hrneme ke dveřím a škvírou nahlížíme do chodby. Vidíme, jak se tmavou šachtou pomalu přibližuje žluté světlo kabiny, až se zastaví v našem patře. Chvíli čekáme, ale ačkoli světlo v kabině zhaslo, nikdo nevystoupil. V celé chodbě je tma, do které vykreslilo nezřetelný pruh jen roztřesené světlo svíčky v předsíni.mrazivý dotek

„To jsou ale blbý fóry,“ vydechne po chvíli Jana. „Jestli nás chce někdo strašit, tak se mu to povedlo! Hele, která jste nedržela jazyk za zuby a řekla klukům, kde budeme?“ Díváme se jedna na druhou a všechny krčíme rameny. Tohle byla přece utajená akce, do které nám pánové neměli zasahovat.

Vtom se z chodby ozve zaskřípění a výtah bez posádky se zase dá do pohybu. Jen v kabině asi praskla žárovka, protože je v ní tma. Chodbou táhne studený vzduch, páchnoucí sklepem, a mě roztřásla zima.

„Hele, víte co? Tady se už nic nedozvíme, tak jdeme zpátky!“ rozhodnu to za všechny. Vracíme se do obýváku, ale ten nepříjemný pocit je tu zas. Nevím, jestli strach, nebo předtucha. Než se stačí rozběhnout další hovor, zdá se mi, že slyším z předsíně tiché klapnutí dveří. To je ale hloupost! Na vlastní oči jsem viděla, jak Renata otočila klíčem a zastrčila řetízek.

Bác! Z ničeho nic se dokořán rozletí okno, kterým před chvílí Renata vyhlížela, záclona se vzduje jako obrovský balón a průvan naráz sfoukne všechny svíčky. V koupelně bouchne okénko do světlíku. Najednou se ze tmy ozve něco jako cupot bosých nožek. Slyším, jak Katka vyjekla...

Najednou mám pocit, že se cosi ledově studeného dotklo mé ruky. Těsně vedle sebe slyším naříkavý tichounký vzdech. Roztřesu se, couvnu a vrazím do Radky, která stojí jako solný sloup. Slyším jen, jak jí strachem cvakají zuby. Tak uběhne snad celá věčnost, kdy se bojíme pohnout. Vtom se pokojem rozlije ostré světlo a já vidím, jak Renata stojí u dveří s rukou na vypínači.

Náhle je zase slyšet, jak se na chodbě rozjel výtah. Vyřítíme se do předsíně, dveře od bytu jsou dokořán, a když se nahneme přes zábradlí, vidíme jen bledé, nepřirozené světlo v kabině výtahu. Cosi malého, tmavého se tím světlem mihne, bouchnou dveře a je zase ticho a tma.

Zděšeně se díváme jedna na druhou. Třeseme se jako osiky a Katka tvrdí, že ji v té tmě někdo odstrčil. Zmateně se sbalíme a ani jedna nemá chuť v domě zůstat na noc. Renata zůstala u mne, dokud se rodiče nevrátili z chalupy. Žádná z nás si neumí nijak vysvětlit, co se tu noc stalo. Ten strach z mrazivého doteku cizích světů už v sobě máme asi navždycky.  

Vikina


23.2.2007   Rubrika:   |   Komentářů 12   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3,1/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mrazivý dotek

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.