Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Důležité je přežít II.

Důležité je přežít II.

Kde by měly oběti násilných trestných činů hledat pomoc a proč je potřeba vše ohlásit policii? To se dozvíte z dnešního pokračování rozhovoru s policejní psycholožkou doc. Ludmilou Čírtkovou.

 

Mnoho žen ani tak závažný čin, jako je znásilnění, nejde ohlásit. Mimo reakce svého okolí se obávají i jednání ze strany policie…

Tady je zase třeba rozlišit, o jaký typ znásilnění šlo. Jiné chování oběti bývá u tzv.vztahového znásilnění a jiné u tzv. útočného. U vztahového bývá před samotným aktem delší či kratší kontakt mezi oběma stranami. Modelová situace je například setkání na diskotéce, někdo se vám líbí, imponuje vám. Přijmete pozvání do jeho bytu nebo se necháte doprovodit. A sotva zapadnou dveře, chování dotyčného se naprosto změní.

A ta druhá varianta?

To je útočné znásilnění, které ale nebývá statisticky tak časté. Je to však v očích veřejnosti zažitý mýtus – představa osamělé ženy někde v temném parku, na kterou se vyřítí pachatel. Mnohem častější je první možnost, vztahové znásilnění.

Jak se liší chování oběti?

U vztahového znásilnění poškozená často najíždí na model chování označovaného jako "zdánlivý smír”. To znamená pokus o komunikaci s pachatelem, časté je sebeobviňování a snaha vyřešit vše po dobrém. U útočného znásilnění je u oběti dominantně ohrožen pocit bezpečí a oběti se pak snaží rychle utéci z místa, kde jim hrozilo nebezpečí. Většinou následují ty neštastné očistné pokusy – z pohledu policie je to ničení stop. Když oběť po psychické stránce přijde k sobě, pak teprve vyhledá policisty.

Když bychom se vrátily k oznamování takových činů, ženy se obávají třeba i reakce policistů…

Samozřejmě, že žena může narazit na méně profesionální jednání ze strany policistů, ale domnívám se, že taková zkušenost už by měla být minimální. Pro každou oběť je zraňující hovořit o této zkušenosti s cizím člověkem, ale máme kolegy, kteří se na takové vyšetřování specializují.

Nakolik může znásilnění poznamenat psychiku oběti?

Hodně jich mívá po znásilnění takové cykly: nejprve mají pocit, že to zvládnou samy, že se vlastně nic nestalo. Pak se propadají do hluboké deprese, s pocitem, že už nemůže být nic jako dříve. Také se může dostavit pocit odporu a nechuti k mužům a ty fáze se různě střídají.

Kam je možné se obrátit pro pomoc?

Nejlépe je obrátit se na Poradnu pro oběti trestných činů při Bílém kruhu bezpečí ( www.bkb.cz ). Tady se jim dostane pomoci právní i psychologické. Také se tu žena může kvalifikovaně připravit na to, co se bude dít, až podá trestní oznámení. To samo o sobě má velký smysl. Aktivní oběti, které vyvinou úsilí na potrestání pachatele, dříve zpracují trauma z toho, co se jim přihodilo. Obracejí se na nás i ženy, které byly znásilněny před několika lety nebo když třeba pracovaly jako au pair v cizině. Znamená to, že jejich trauma zůstalo nezpracováno, startovat po tak dlouhé době soudní proces je ale velice obtížné kvůli absenci důkazů. V takovém případě proti sobě stojí vlastně dvě výpovědi.
l.čírtková

Existuje v těchto případech nějaká šance na úspěch?

V případě znásilnění je podstatné, aby oběť dovedla dobře vysvětlit, jak se bránila. Znásilnění je agrese a vysvětluje se, jaké násilí musel pachatel překonat. Důležitý tedy není popis samotného sexuálního aktu, ale právě tohle. Pocity oběti mohou sehrát klíčovou roli. Znám dokonce případ, kdy strategie oběti byla pouze mentální a soud to akceptoval. Oběť se tedy nemusí s pachatelem vyloženě prát…

Ženy se také hodně setkávají s exhibicionismem, z vlastní zkušnosti vím, jak je to nepříjemné. Do jaké míry vlastně jsou tito lidé nebezpeční?

Každé setkání s exhibicionistou je velmi nepříjemné. Je velká pravděpodobnost, že narazíme na “obyčejného” exhibicionistu, a ti nebezpeční nebývají. Uspokojují se odhalením genitálu a mají radost, že je oběť zaražená nebo ztuhlá strachy. Jako prevenci bych radila vyhýbat se místům, kde se vystavujete riziku takového setkání. Fyzické násilí od nich nehrozí, ale ani to neplatí absolutně. Máme popsaný případ, kdy exhibicionista nutil malou dívenku k dívání tak, že jí držel za hlavu. Pak vyvstává otázka, zda se jedná o exhibicinismus, nebo zda je jeho chování signálem něčeho závažnějšího.

V případě, že na exhibicionistu narazím, má cenu přivolat policisty?

Určitě. Každý takový záznam, pokud se zjistí, že toho má dotyčný na svědomí už více, může policii později pomoci. Navíc i oběti prospěje, že to jen pasivně nestrpí, ale že udělala cosi pro vyřešení situace. Platí to i pro případy, že se setkáte s tzv. frotérstvím. K tomu dochází třeba v městské hromadné dopravě, když dojde k nějaké tlačenici. Frotér využívá situace k tření nebo osahávání. Pro oběť je to velmi traumatizující, dokonce srovnatelné se znásilněním. I tady doporučuji incidenty hlásit.

 

Text a foto:

Vlaďka Skalská

Zaostřeno na... Násilí na ženách:


1.2.2006   Rubrika: Společnost   |   Komentářů 1   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Důležité je přežít II.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.