Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Ráda bych si zazpívala Rusalku

Ráda bych si zazpívala Rusalku

Karolína Žmolíková je mladá, sympatická dívka s velkou vášní pro operní zpěv a s krásným hlasem, jenž u ní byl patrný již od útlého dětství. V současné době se připravuje na maturitu na konzervatoři, užívá si život tak, jako každý mladý člověk, plánuje budoucnost a především zpívá. Nádherně. Tak, že každého posluchače doslova chytne za srdce a umožní mu ocitnout se alespoň na chvíli v říši snů…

 

Někomu může připadat zvláštní, když se dnešní mladá dívka rozhodne pro studium klasického zpěvu. Jak se ti to přihodilo?

K hudbě jsem byla vedena již od útlého věku. Maminka vždycky říká, že už když jsem byla v bříšku, seděla u gramofonu a pouštěla si árie z oper. Takže tam to pravděpodobně začalo. Jinak celá moje rodina má vztah k hudbě, ale největší podíl má na mém talentu moje prababička, která se chtěla stát operní zpěvačkou, ale tehdejší doba jí to nedovolila.

A nakolik ti třeba pomohlo nebo pomáhá, že otec je známý moderátor Václav Žmolík?karolina zmolikova

Tatínkova popularita mi samozřejmě pomáhá. Často spolu chodíme do společnosti, takže se setkávám se známými lidmi a velice naučné je pro mě i to, že s tátou často chodíme do různých divadel.

Jaká byla tvoje cesta na pražskou konzervatoř?

Jako asi skoro každé malé dítě jsem začínala v „zušce“, základní umělecké škole, kam jsem chodila na sólový zpěv a na nauku. V deseti letech jsem byla předzpívat v Dětské opeře Praha, kterou vede paní Jiřina Marková-Krystlíková, a přijali mě. Asi po roce jsem k paní Markové začala chodit na sólový zpěv a také díky jejím pedagogickým schopnostech jsem hned na první pokus ve svých patnácti letech byla přijata na Pražskou konzervatoř.

Pro toho, kdo studuje anebo studoval gymnázium či průmyslovku, je asi studium na konzervatoři stěží představitelné. Jak tedy vypadá?

Asi hlavní rozdíl mezi gymnáziem a konzervatoří je ten, že nemáme třeba matematiku, fyziku ani chemii. A je to dobře, protože jak se o hudebnících ví, tyto předměty jsou jim většinou velice vzdálené. Místo toho máme různé specializované předměty, jako jsou například intonace, ve které se učíme číst noty z listu, nebo dějiny hudby, které jsou pro umělce velice důležité, a to nejen proto, že z nich maturujeme. Další zajímavostí oproti klasické střední škole je to, že se v jednom ročníku mohou sejít různě staří lidé. Když jsem přišla na konzervatoř, bylo mi patnáct, ale mému nejstaršímu spolužákovi ve třídě bylo už jednadvacet a studoval už vysokou školu. Také často míváme školu pozdě odpoledne, nebo dokonce až večer, protože, jak známo, umělci si rádi přispí.

Co se týče zkoušek, každé pololetí máme zkoušky ze zpěvu, kdy se sejde asi dvanáctičlenná porota všech profesorů klasického zpěvu a hodnotí nás. Jinak je to individuální u každého předmětu, podle toho, jak si své zkoušení určí profesor.

Na co na všechno si kvůli hlasu musíš dát pozor?

Tak především si musím dávat pozor na hlasivky, ale zpívat s rukou v sádře je také nic moc. To jsem si mohla vyzkoušet minulý rok na jaře, kdy jsem se po jarních prázdninách vrátila z lyží, měla jsem zlomenou ruku a týden na to koncert.

Co sport? Věnuješ se nějakému?

Sportům se samozřejmě věnuji a sportuji moc ráda. V létě jezdím na kole a hraji tenis a přes zimu lyžuji a občas jdu i na horolezeckou stěnu, nebo se svou profesorkou zpěvu do posilovny, což je většinou velká sranda.

Mám ti říkat zpěvačka nebo pěvkyně? To druhé slovo působí tak trochu archaicky nebo ne?

Abych řekla pravdu, radši si budu říkat jen zpěvačka. Když se řekne pěvkyně, představím si slavnou hvězdu předních divadel, a to já zatím nejsem.

Co už máš jako zpěvačka za sebou? Kam už ses díky zpívání podívala?

Ano, jako zpěvačka už mám za sebou pěknou řádku koncertů a některé z nich, a to hlavně díky Dětské opeře, byly i v zahraničí. Nejdál jsem byla v Japonsku na Expu 2005, dále několikrát u našich sousedů v Německu nebo Rakousku a také ve Francii, kde jsem si zazpívala v opeře Bastille.  

Jaké jsou tvoje další plány?

Tak teď jsem ve čtvrtém ročníku, takže mě čeká maturita, poté ještě dva roky na konzervatoři, kdy budu mít čas se rozhodnout, jestli půjdu na AMU, nebo se podívám někam do zahraničí.karolina zmolikova 1

Máš nějaký vzor?

Vzor... No, dlouho jsem se snažila nějaký najít, ale moje paní profesorka mi řekla: “Buď sama sebou“. Mám samozřejmě své oblíbené zpěvačky, jako je například paní Beňačková, a poslouchám různá CD známých i neznámých zpěvaček, ale nechávám se pouze inspirovat.

Který je tvůj nejoblíbenější skladatel?

To je těžká otázka, většinou mám různá období. Někdy poslouchám české autory jako Smetanu a Dvořáka a pobrukuju si Mařenku a Rusalku a jindy zabrousím do Itálie a pustím si Pucciniho Bohému, ale pobrukovat si Mimi, to už je těžší.

Co nejraději zpíváš?

Nejraději zpívám to, co se mi líbí a „jde mi do uší“. Někdy s paní profesorkou vybíráme z deseti skladeb a líbí se nám třeba jen jedna, a ta pak patří mezi ty, které ráda zpívám.

V činohře touží většina mladých hereček zahrát si třeba Julii, nebo Ofélii. Jak je to v opeře? Máš nějakou vysněnou roli, kterou bys chtěla ztvárnit?

Líbí se mi romantické role, a tak bych si ráda zazpívala například Rusalku od Antonína Dvořáka nebo Pucciniho Mimi v La Boheme. A mezi moje vysněné role patří i Mařenka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Tu si teď zpívám stále. Kdekoli a kdykoli.

Jsi hezká dívka. Myslíš, že to bude výhoda nebo nevýhoda? A co tvoje výška? Budeš asi těžko hledat tenory, kteří budou vyšší než ty..

Co se týče mé výšky 182 cm, záleží na tom, jestli ji budou režiséři brát jako výhodu, nebo ne, ale už ted vymýšlí má profesorka herectví různé vtipné scénky s mými menšími spolužačkami. A co se týče krásy, ta je pomíjivá, takže těžko říct.

A teď pár ženských otázek: Jak pečuješ o svou linii? Dodržuješ správnou životosprávu?

Už jsem se zmínila, když mám volno, snažím se sportovat a občas i nejíst po šesté hodině, ale to se mi většinou moc nedaří. Když to jde, jím pravidelně, což znamená pětkrát i šestkrát denně, ale většinou to moc nestíhám. Takže to s mou životosprávou není moc slavné.

Jakou módu máš ráda?

Dalo by se říct, že nosím vlastně všechno, od elegantního až po sportovní. Takže se může stát, že přes den si vezmu džíny s tričkem, nebo horolezecké kalhoty s mikinou a večer, když jdu do společnosti, minišaty s boty na podpatku, nebo sako a černé kalhoty. Jinak mezi mé nejoblíbenější oblečení patří džínové sukně a volná trička na ramínka.

Jaký je tvůj vysněný idol muže?

V mém případě je jasné, že ať už můj idol bude vypadat jakkoliv, vždy bude vysoký, protože malé muže většinou přehlédnu. Nic proti malým mužům, ale prostě si jich nevšimnu. A dále musí mít krásný usměv a charisma. Takovým mým hereckým idolem je například Ben Affleck.

A nepomýšlela jsi na kariéru modelky?

S tímto nápadem už jsem také párkrát koketovala a je mi jasné, že je to sen mnoha mladých dívek, ale bojím se, karolina s tatinkem vaclavem zmolikemže by mi to zabralo moc času a nemohla bych se naplno věnovat zpěvu, takže ještě uvidíme.

Jak vznikaly fotografie, které provázejí tento rozhovor?

Minulé léto jsem se svým tatínkem byla na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde byl i náš známý fotograf Jan Navrátil. Ten mi udělal pár fotek na červeném koberci před vchodem do Terminálu a nabídl se, že by mi nafotil pár fotek. Slovo dalo slovo, jeli jsme k Honzovi do atelieru, pět hodin pracovali a vzniklo tohle.

Kdy tě kde uslyšíme?

Teď jsem vystupovala na koncertě v Muzeu hudby. A na začátku léta bych měla mít pár vystoupení na hradech a zámcích. Stejně jako vloni vystoupím taky na koncertě v kostele v Mladějově u Sobotky, v Českém ráji,  kde máme chalupu. Už teď se na něj těším.

Hodně štěstí a úspěchů… Děkuji za rozhovor.

 

Horní foto: Jan Navrátil

Dolní foto: Karolína s tatínkem Václavem Žmolíkem

Redakce


29.5.2009   Rubrika: Společnost   |   Komentářů 4   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Ráda bych si zazpívala Rusalku

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon
sharon - 29.5.2009 10:01

všechno dobré přejismajlik - 47smajlik - 56

 
matysek
matysek - 29.5.2009 9:27

hezká holka, snad jí to vyjde smajlik - 45

jinak jejího tatínka poslouchám každý víkend na radiožurnálu, mívá tam v poledne parádní hosty smajlik - 47

 
Jitka Jirova
Jitka Jirova - 29.5.2009 9:23

Sympatická holčina. Tak ať se ti daří, těším se, až tě někdy uslyším v divadle. Na operu občas ráda zajdu.smajlik - 45smajlik - 47

 
Almega
Almega - 29.5.2009 9:07

Tak zpívej!!!!

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.