Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Příběh Katky A. je drama s koncem, který rozhodně není možné označit za dobrý. Rozhodně však dopadla lépe než jiní, kteří svůj boj proti invazivnímu meningokokovému onemocnění prohráli. Její příběh je totiž ve srovnání s ostatními výpověďmi těch, které napadla meningokoková bakterie, ještě pořád tím méně tragickým.

Na první pohled si nevšimnete, že má Katka trvalé následky. Dnes je jí již pětadvacet, studuje vysokou školu a působí vyrovnaným a zdravým dojmem. Teprve když s ní strávíte delší dobu, uvědomíte si, jakou měrou se na ní invazivní meningokokové onemocnění podepsalo. Na břiše má dodnes krvavé podlitiny, má velmi špatný sluch, takže musí nosit naslouchátko, špatně se soustředí. Mnohem hůře zvládá stresovou zátěž a v noci špatně spí. Ale mohla dopadnout ještě hůře…

Invazivní meningokokové onemocnění (zkráceně IMO) je velmi vážnou infekční nemocí. Způsobuje ho bakterie Neisseria meningitidis, kterou má v nosohltanu zhruba 10 % běžné populace. Tito bacilonosiči, ač sami zdraví, jsou schopni lehce nakazit ostatní. Bakterie se totiž šíří, podobně jako třeba chřipka, kapénkovou cestou. Meningokokové onemocnění se vyskytuje především u dvou věkových skupin - konkrétně u dospívajících osob mezi jedenácti až dvaceti lety a malých děti do pěti let. Do těla nakaženého pak bakterie provede velmi rychlou „invazi“ - do několika hodin propuká některá z forem meningokokového onemocnění. Přestože Česká republika patří ke státům, kde nákaza meningokokovou bakterií není tak častá, rozhodně se nevyplácí prevenci onemocnění podceňovat. Už jen z toho důvodu, že každý desátý na něj umírá a málokdo se vyléčí bez trvalých následků.

Katka měla štěstí v neštěstí. Přežila a její následky nemoci navíc nepatří k těm nejhorším. Velmi časté jsou totiž amputace dolních končetin, ztráta prstů, ochrnutí na celou polovinu těla, propuknutí epilepsie, úplná hluchota nebo slepota. Následky, se kterými se musí mladý a hlavně do té doby zcela zdravý člověk vyrovnat, mají navíc fatální vliv na jeho psychiku a pochopitelně také dopad na jeho okolí… Katka sama přiznává, že její maminka se s tím nevyrovnala dodnes. Nepřestává na sebe svalovat vinu za to, že nemoc nerozpoznala hned a že nedala svoji dceru očkovat…

Přitom očkování je skutečně jedinou rozumnou prevencí, vzhledem ke způsobu, jakým se meningokoková bakterie šíří. Těžko vaše dítě přestane navštěvovat školu nebo školku nebo jezdit městskou hromadnou dopravou. Nemůžete mu zakázat jezdit na dětské tábory a chodit se svými vrstevníky do společnosti. Setkání s bacilonosiči se tak v podstatě nelze vyhnout.

V České republice je možné vybírat ze dvou druhů konjugovaných vakcín. Monovalentní a vícevalentní. První zmiňovaná ochrání vašeho potomka vždy proti jedné konkrétní séroskupině. Její výhodou je možnost vakcinace již od druhého měsíce života. Zástupcem této skupiny je například vakcína Menjugate, která ochrání děti před séroskupinou C.

Po dosažení jedenácti let věku lze ovšem od letošního roku využívat horkou novinku - vakcínu Menveo. „Tato konjugovaná vakcína ochrání proti čtyřem séroskupinám, na které zatím byla vyvinuta očkovací látka. Jedná se o jedinou vakcínu v České republice, která toto nabízí. Ochrání jak proti séroskupině C, který je u teenagerů nejčastější, séroskupině Y, která má velmi vysokou úmrtnost a v České republice se vyskytuje, tak séroskupinám A a W135, zdůraznila MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy ze Státního zdravotního ústavu Praha.

S těmi se váš potomek může potkat například při cestování do ciziny nebo studentském pobytu v zahraničí, případně se může nakazit od zahraničních studentů, kteří naopak přijíždí do Česka.

Vakcína Menveo je tak v současné době nejkomplexnější ochranou proti invazivnímu meningokokovému onemocnění. Navíc odborníci předpokládají, že očkovací látka proti poslední séroskupině B, která se objevuje v ČR, bude vyvinuta v horizontu pár let. V tu chvíli si budeme pravděpodobně moci teprve zcela oddechnout a vědět, že naše děti jsou před útočným meningokokem opravdu v bezpečí…

1) Nechte své dítě očkovat! Přestože pravděpodobnost nákazy je relativně nízká, nikdy ji nemůžete vyloučit.

2) Před odjezdem do zahraničí zkonzultujte se svým lékařem, s jakými séroskupinami IMO se vaše dítě může setkat - zvláště v případě, pokud dítě jede do nového kolektivu (sportovní zájezdy, studijní pobyty, stáže, práce v zahraničí). Přehled jednotlivých séroskupin ve světě můžete najít na www.meningitis.cz. Podle toho zvolte vhodnou vakcinaci.

3) V rámci prevence si nastudujte, jak rozpoznat některé z příznaků nemoci - například malé krvavé skvrny na kůži, které se objevují nejčastěji na břiše a nohách. Od běžné alergické vyrážky lze odlišit meningokokové skvrny tzv. skleničkovým testem – přiložením tenkostěnné skleničky na kůži. Pokud se v místě přitisknutí objeví výbled, jedná se o alergickou reakci. Pokud skvrny pod skleničkou zůstanou, jedná se pravděpodobně o krvácení do kůže způsobené meningokokovou infekcí. Pro komplexní informovanost vám poslouží web www.meningitis.cz.

4) Zajistěte, aby bylo vaše dítě (zejména jedná-li se o teenagera) vhodně informováno o možnosti prevence a rizicích IMO. V mladistvých kolektivech je bohužel informovanost o této nemoci a její prevenci minimální, což může mít fatální následky. Malá přednáška za to stojí!

5) U meningokoků jde především o čas. Má-li vaše dítě vysoké horečky a nereaguje na podání antipyretik, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Ptejte se

Do diskuse pod článkem můžete psát dotazy a ptát se na vše, co vás v souvislosti s meningokokovým onemocněním zajímá. Odpovídat na ně bude MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy ze Státního zdravotního ústavu Praha.

Vaše otázky i s odpověďmi pak vyjdou v samostatném článku.