Úchylka zvaná těhotenské chutě
Je to docela zajímavé. Ještě na vás není nic vidět, o vašem těhotenství víte vy, váš gynekolog, partner a možná pár nejbližších, a přesto v tom už lítáte „na plné pecky“. Úplně nejlíp totiž ví o vašem těhotenství vaše vlastní tělo a je neochvějně rozhodnuto vám to dát patřičně najevo. Třeba tím, že vám přepne v mozkovém centru nějaký čudlík a na přeskáčku aktivuje a deaktivuje různé chutě, vůně a další smysly.
Výsledkem je, že to, co vám dosud vonělo, nemůžete najednou ani cítit, a po jídle, kterému jste se od školkového období vyhýbala jako Gross majetkovému přiznání, jste ochotna se doslova utlouct. Ano, je to tak. Tělo žádá, tělo zavelí, tělo řekne a vyšle signál a my ho slepě posloucháme a máme z toho ještě neskonalý požitek.
O těhotenských chutích toho byly napsány stohy. Pravda, je určitý malý zlomek žen, které tato úchylka nepostihla, ale troufnu si říct, že většina z nás se v době očekávání potomka často nepoznávala. Já jsem například nebyla schopná naporcovat syrové kuře, a když jsem cítila odér při ohřívání párků, mohla jsem se rovnou přestěhovat na toaletu. Zato jsem nad sebou absolutně ztrácela kontrolu při pohledu na jablka a jakýkoli sýr. Toho jsem byla denně schopná sníst snad kila.
Jenže jablka a sýry, to je jen čajíček. Jiné těhotné jsou mnohem výživnější kalibr a dokazují, že nic není nemožné. Má sestřenice byla umanutá na ohlodávání a olizování kuřecích kostí. Tedy, těch upečených, samozřejmě. Po každém obědě shrábla na jeden talíř všechny zbytky a labužnicky, se slastně přivřenýma očima, pomlaskávala a debužírovala svou pochoutku největší.
Je zajímavé, že po porodu většinou tyto nezřízené a nepochopitelné chutě zmizí stejně rychle, jako se před několika měsíci objevily. A novopečená maminka jen nechápavě zírá, když si vzpomene na své těhotenské stravování.
Jaké chutě cloumaly v době očekávání potomka s vámi? Jedly jste kyselé rybičky na kila, okurky se šlehačkou, studené buřtuguláše a ohlodávaly kosti? Existuje něco, po čem jste se v těhotenství mohly utlouct a dnes se na to nemůžete ani podívat?
25.1.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Sex v těhotenství. Je normální, že ho odmítám?
- Proč porod bolí?
- Těhotné ženy chrání očkováním i své dítě
Diskuse ke článku - Úchylka zvaná těhotenské chutě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Taky jsem jedla jablka po kilech a strašně mi vonělo pivo. Kamarádka chodila do obchodu očuchávat kabelky.
tak jsem dočetla vaše chutě
jsem ráda, že nejsem samau první holky jabka na kilado té doby a ani včil je nejím..a to má holka skoro 11, u prostředního kluka jsem ujížděla na ledových kostkách z mražáku
mě to i v noci budilo..jsem si musela furt mrazi leda u nejmenšího jsem jedla pomeranče..po porodu mě paní doktorka povídal, že má malej vyrážkujá je jedla ještě den před porodem a to prej má vlivale všechny děti jsou relativně v pořádku
já ujížděla na zelnici...tedy spíš byla to jediné co jsem byla schopna pozřít....
Naučila jsem se jíst játra- do té doby jsem je nejedla. A měla děsnou chuť na čerstvou zeleninu - tenkrát ale v zimě nebyla. Jo a na jitrnici, ale úplně ledovou, opečenou nééé.
Moje chutě byly příšerný,při dceři jsem namáčela chleba do octa,při synovi jsem musila mít svých šest kostek cukru s francovkou.Zaplat pánbu nepodepsalo se to na něm.
u syna mi moc chutnala kombinace nanuku s hlávkovým zelím,druhé těhotenství jsem ani nezaregistrovala,zato u třetího s dcerou jsem nejedla vůbec-ve 3 měsíci jsem měla 7 kilo podváhu,vadilo mi snad úplně vše-i minerálka
.gif)
v těhotenství mně bylo moc dobře, neměla jsem nějaké extra chutě, jen si vzpomínám, že jsem měla velkou chuť na rajčata a to zjara za komančů byl problém, protože nebyla jejich sezona. Vadila mi zubní pasta, každé čištění zubů mě natahovalo na zvracení, což mě po těhotenství přešlo. Ale co mě nepřešlo a zůstalo na pořád - smrděl mi Pitralon, teď už ho snad nevyrábějí, ale pro mě to byla muka
Přibrala jsem 8 a 10 kg, v obou případech jsem to shodila hned v porodnici a hned bych oblíkla i rifle
.gif)
rabaska: kdyby nám ta zdravá strava tak vydržela dodneška, co? já to měla podobný, viz níže....a taky mrkvovej salát...tunu mrkve najemno a zakapat citronem, nebo i smíchat s nastrouhanýma jablkama, to mi fakt za to stálo tu půl hodinu drhnout struhadlo nad mísou a pak to sežrat za pár minut no... do podobně pracný lahůdky se mi už nechtělo bratru ty 4 roky zpátky 
u prvního jsem zvracela od začátku do konce a byla citlivá hlavně na pachy- po laku na vlasy jsme zvracela jako Alík a pasta na zuby 
ale tak od 6 měsíce jsem zpucla asi 2 kila mandarinek denně, hezky si je vyloupala do mísy a pak během 2 minut snědla. U druhé jsem zvracela od 3 měsíce do konce a to dost často a hlavně z pachu jídla, maso a nejhorší smrad- párky at grilované, nebo vařené... no mazec. Pomalu celé těhotenství jsme jedla na kila zeleninu, rajčata, okurky a papriky.
jooo, škvarková domácí pomazánka na čerstvoučký tukový rohlík
, to byla i moje zhouba, protože mi to neskutečně jednou nesedlo a ležela jsem jako lazar s ošklivým žlučníkovým záchvatem
, ale jinak jsem ujížděla na krupičné kaši.
a začla jsem jíst věci, co dříve ne, do dnes je klidně sním, takže předemnou neobstojí nic, všechno sežeru, nedá se říct, že bych něco nesnědla, krom cvrčků, červů a jiné havěti..to prosím fakt nee
.jpg)
Já jsem nesnášela jakékoli maso a rajčata - obojí normálně miluju. A také mýdlo Caloderma jsem muselo odložit - najednou mi začalo neskutečně smrdět.
A ten odér při ohřívání párků - to mi taky vadilo
ze mě dělal mladej nedobrovolnýho vegetariána 
... nesnesla jsem pohled na kuře, natož vůni masa, u talíře svíčkový od mojí maminky jsem se statečně tvářila, že ta omáčka maso nepotkala a nekoukala jsem pro jistotu do talířů sousedů :)) , dělaly mi zle jen na pohled uzeniny a klobása bylo sprostý slovo, po jehož vyřčení jsem letěla obrátit žaludek naruby
za to jsem se mohla utlouct po pomerančích..nutno říct, že je moc nemusím a nikdy dřív jsem je moc nemusela...ne že by mi vyloženě nechutnaly, ale prostě dám si pár plátků a to mi stačí na dva měsíce. V době těhotenství jsem jich sežrala snad 30kg
a v době prvního těhotenství jsem byla ujetá na hospodský guláše, takový ty echt hnusný, doooobře odleželý a připálený až hamba....za ty bych v tu dobu vraždila zas já a bylo to silnější než strach, že si takovou poživatinou můžu způsobit daleko horší potíže ve formě průjmů nebo nevolnosti větší než těhotenské
všechny tyhle chutě i nechutě přešly... jediný, co mi zůstalo už od prvního těh., že od tý doby nesmím prát v "Klubíčku" na vlnu....to bych blila i dneska...
Mě nebylo nikdy nic,jen když jsem čekala dceru,tak mě hodně pálila žáha...Jsem vybíravá v jídle i teď,takže v jináči to bylo stejné.
maso, maso a zase maso. Za steak bych v té době vraždila. 
Ze jsem tehotna jsem poznala tim, ze mi nebylo spatne v aute, jinak dodnes nemuzu sedet na zadni sedacce. A bylo mi v podstate lip nez kdy jindy. Chute mam vselijake porad, spenatu varim pokazde aspon 2x tolik co potrebujeme, protoze ho snim nez ho dodelam, a hodne pachu mne ovlivnuje taky dodnes (nektere parfemy mne muzou zabit). Jedine co se mi stalo pri prvni dceri, bylo ze kdyz jsem delala kvasek na buchty, dostala jsem na nej hroznou chut a vypila ho. Byla jsem pak nafouknuta jako balon, ale smakla jsem si.
