Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Je mi 34 let, jsem svobodná. Po několika nevydařených vztazích jsem vzdala hledání partnera pro trvalý vztah a nechala tomu volný průběh. Zaměřila jsem se na sebe a na svou práci a budování kariéry, jsem slušně finančně zabezpečená a v podstatě mi nic nechybí.
Před pár měsíci jsem se seznámila s rozvedeným mužem, který má z prvního manželství dvě školní děti. Začali jsme se spolu stýkat, chodit do divadla, na večeře, občas nějaký společný víkend. Oba dva jsme to brali nezávazně. Ne, že bychom udržovali ještě další vztahy, ale prostě jsme tomu chtěli nechat čas a přirozený průběh s tím, že čas ukáže. Oba dva jsme si nechávali i dost vlastního prostoru, nevídáme se každý den, spíš tak maximálně dvakrát, třikrát do týdne, někdy ani to ne. O společné budoucnosti jsem zatím nikdy nemluvili, po pár měsících to je přece jenom brzy.
Teď se však situace změnila. Jsem těhotná. Neplánovali jsme něco takového ani jeden. Pravda, ochranu jsem nechávala především na něm, odmítám brát hormonální antikoncepci. Preferovala jsem tedy kondom a spoléhala na plodné a neplodné dny. Celé roky i s předchozími partnery mi to tak vycházelo a nikdy se nestala „nehoda“. Až teď.
Těhotenství mne v první chvíli dost zaskočilo. Ne, že bych děti nikdy nechtěla, ale na druhou stranu jsem po nich ani nijak zvlášť netoužila. První dny jsem to musela docela dost vydýchat a pak se dostavilo něco, co jsem si nikdy neuměla představit. Začala jsem se na to dítě těšit a všechny myšlenky na potrat, které mne předtím napadaly, jsem okamžitě zavrhla. Jakoby bych si uvědomila, že je mi tolik, kolik mi je, a vlastně nemám na co čekat.
O svém těhotenství jsem řekla příteli, který okamžitě zaujal jednoznačný postoj: Dítě rozhodně ne, trvá na tom, abych šla na potrat. Odmítá jakoukoli jinou variantu a stojí si za svým pevně jako skála.
Jenže já na potrat jít nechci. Řekla jsem mu to a on se doslova rozlítil. Osočil mne, že jsem to na něj navlékla a teď se ho snažím přitlačit ke zdi. Jenže tak to není. Vysvětlila jsem mu, že jsem dítě neplánovala, že se to prostě takhle stalo a sama jsem překvapená, že mne to tak citově zasáhlo a já po tom miminku toužím. Ujistila jsem ho, že po něm nebudu nic chtít, že si mne nemusí brát, dokonce ani platit alimenty, pokud mu jde o tohle.
Nevzal to. Považuje za své právo s narozením dítěte nesouhlasit a cítí se podveden. Každý den na mne naléhá, 
někdy i dost drsně, ať to okamžitě vyřeším, že on se rozhodně nechce stát otcem dalšího dítěte, prý mi nevěří a má obavu, že bych se pak na něm chtěla hojit a soudila se o alimenty.
Je jasné, že náš vztah je tímto u konce. Nemám ani potřebu ho zkoušet nějak zachraňovat. Ale o to dítě opravdu stojím. Nechci jít na potrat jen proto, že pro něj to tak bude lepší. On tvrdí, že jako otec dítěte má právo na své rozhodnutí a já nesmím proti jeho vůli v tak závažné situaci jednat.
Není mi z toho dobře, už jsem uvažovala i o tom, že ho neuvedu jako otce. Ale nechat v rodném listě kolonku „otec“ nevyplněnou mi připadá nefér vůči dítěti. Stejně tak mi vůči němu připadá nefér přivést ho na svět, když ho jeho otec odmítá. A konečně jako nefér mi připadá i ukončení jeho sotva počatého života jen proto, že to chce jeden z jeho zploditelů.
Asi mne spousta z vás odsoudí, ale přesto by mne zajímal váš názor na celou situaci a také jak byste se v ní případně zachovaly vy.
7.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 208 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jsem těhotná a nenávidím své břicho
- Jsem těhotná a bojím se to oznámit v práci
- Jsem těhotná a manžel je mi nevěrný
Diskuse ke článku - Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
pippi.dlouha.puncocha: no to je ale preci klasika?
spoustu chlapu se chova tako jako kdyby mela patent na to "co je pro zenu nejlepsi"
Je to těžké rozhodnutí, ale já bych si to malé nechala. Že se narodí do neúplné rodiny bych neřešila, protože je plno manželství které se rozvedou a dítě je stejně bez otce. Pokud se týká tatínka, ten se o to malé nebude starat, takže rozhodnutí je na tobě a podle mého máš nejvyšší čas. Taky se může stát, že si najdeš nějakého hodného chlapa, který má děti rád. Je to tvoje rozhodnutí a na přítele neber ohled.
Stanik: Zrovna včera jsem viděla papír v metru, že někdo takoví (možná přímo Hnutí pro život) pořádá demonstrativní pochod za právo na život. Dělá se mi z nich špatně, jednou jsem viděla od nich vylepené letáky, na kterých byl potracený plod a utrhané končetiny, fakt na zvracení. Nevěděla jsem, že jsou i proti antikoncepci. Zajímavé je, že tihle fanatici jsou většinou chlapi.
pippi.dlouha.puncocha: jinak naprosto souhlasim, s tim, jak popisujes, ze je to operace, jako kazda jina se vsemi riziky.
Taky jsem netvrdila, ze by nekdo mela narok, nebo mohl zenu nutit na potrat jit. V tom se shodneme.
pippi.dlouha.puncocha: samozrejme, ze jsem nemyslela Tebe, ani nikoho odsud. porliferi= Hnutí pro život, nebo jak si ta sekta, co neuznava potraty ani antiko rika....
Renee: rizika porodu vůbec nezpochybňuji. Psala jsem akorát to, že k potratu ji nikdo nutit nemůže, není to jako jít na vyříznutí pihy, to je všechno.
pippi.dlouha.puncocha: Porod je taky často operace a občas se u něj i umře 
Měla jsem takovou sousedku. Už ji nemám. Umřela při porodu.
Gábule: Tak to je samozřejmě jiná situace, tam už není co řešit.
já si taky nikdy nechtěla připustit, že bych byla s dítkem sama, ale otec mého dítěte nás opustil 3 týdny před porodem, to jsem ho měla dát k adopci? ne, prostě se to někdy stane.
Stanik: já vím, že to asi nebylo mířeno proti mě, ale musím se k tomu vyjádřit. Já nejsem odpůrce potratů. Teda takhle - já bych na potrat nešla, pokud by dítě nebylo postižené nebo to neohrožovalo můj život, ale v žádném případě neosuzuji ženy, které se rozhodly potrat podstoupit a rozhodně je za to nenazývám vražedkyněmi. Potrat je každého osobní rozhodnutí. Proto si myslím, že NIKDO nemůže ženskou nutit na potrat jít. A to teď nemluvím o riziku narkózy, pooperačních komplikací, riziko následné neplodnosti a psychickou újmu (která opravdu může být obrovská). Je to operace jako každá jiná.
Stanik - 9.3.2011 11:32: Přesně 
Kromě toho takový porod je mnohem větší maso než interrupce, ta je proti porodu malé nevinné a bezbolestné bebí 
Nessie: Tebe asi nenapadla varianta, že jsou mezi námi i takové, které chtějí úplnou rodinu, takže do modelu svobodná matka by nešly, že? Mezi ně patřím i já, takže důvody k potratu bych měla v takovém případě hned dva. Prvním by byl otec-debil a druhým absence manželství. Ať si někdo klidně rodí děti jak na běžícím páse a nemá k nim žádného tatínka, ale já osobně bych to neudělala ani za nic. Takže ano, myslela jsem to zcela vážně 
pippi.dlouha.puncocha: no je to zakrok pod narkozou, v podstate ma almega pravdu , jen se to nahlas nerika... proliferi se snazi dokonce zenam vnutit, ze pachaji vrazdu.
na nekoho je to ovsem drsne a ve svete "mimisku a manzu" se to nesmi rikat.
Stanik: já s tebou souhlasím, jen prostě nechápu, že Almega hodila celou vinu na ní a potratu říká rychlovýcuc buňky. Hloupí jsou oba, ale oba jsou předpokládám svéprávní a každý kdo provozuje sex musí počítat i s riziky, je na nich, jak ta rizika minimalizují.
pippi.dlouha.puncocha: to je pravda... je blbej.. bude platit aliky.
Nicmene pani je blbka vetsi... nemit zadnou aktikoncepci.. i pokud ji muz pouziva ( minimalne spermicidni krem pouzit mohla).. je nezodpovednost a blbost.
Ale je fakt, ze ten nezodpovednej chlap, pmohl od pani nezavazne chytnou osklivou pohlavni chorobu, nebo dokonceš AIDS.
Almega: No a? On si ji taky nechtěl brát, proč teda nebyl opatrnější? Nezodpovědní byli oba, ona nese následky, on jí nemůže nutit jít na potrat.
