Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Mám tříletou dcerku, jsem rozvedená a žiju s ní sama. Bývalý manžel od nás odešel krátce po jejím narození, momentálně žije v Anglii a s malou se téměř nevídá. Jeho matka ji má ale velmi ráda a hodně na ní visí. I dcerka babičku doslova zbožňuje.
Nikdy jsem bývalé tchyni nebránila se s vnučkou vídat. Ani ona, ani malá nemohou za to, že naše manželství ztroskotalo a vzhledem k tomu, že mí rodiče se o vnučku zajímají jen velmi sporadicky, jsem ráda, že má Nikolka alespoň jednu „fungující“ babičku. Té navíc před půl rokem zemřel manžel, takže vnučka je pro ni jediná životní radost, jak říká.
Jak jsem psala, nechci bývalé tchyni bránit v kontaktu s vnučkou, proto mne trápí rozpory ohledně výchovy a režimu, které mezi sebou máme. Jde o to, že když je s malou, nebo si ji vezme na celý víkend k sobě, což je tak jednou za měsíc, vůbec nerespektuje režim, který má Nikolka nastavený. A to co se týká výchovy, tak i stravy.
Já se snažím malou vést ke zdravému způsobu života, nekupuji jí sladkosti, vařím zdravě. Televizi jí dovolím maximálně na půl až jednu hodnu denně a to ještě ne každý den. Když je však Nikolka s babičkou, tak ta jí kupuje bonbónky, sušenky, čokolády, pouští jí pohádky, klidně ji nechá koukat na televizi i dvě hodiny v kuse, což mi u takhle malého dítěte připadá nevhodné.
Dcera, když od babičky přijde, vždycky nějakou dobu vyžaduje to samé, co měla u ní a vzteká se, když jí to nechci povolit. Když ji dám jakž takž zase dohromady, ozve se babička s prosbou, že by si Nikolku chtěla vzít na odpoledne nebo na celý den nebo víkend a jsme zase tam, kde jsme byly.
Několikrát jsem na toto téma s tchyní mluvila, vysvětlovala jí, jak je pro mne důležité, aby měla Nikolka nastavený stejný režim, ale ona to nechápe. Podle ní jsou babičky od toho, aby rozmazlovaly a žádnému dítěti to nikdy neublížilo. Prý jsem na malou zbytečně přísná.
Možná ano, těžko říct. Ale přesto si myslím, že já jsem matka a já za ni mám odpovědnost. A ona by měla moje pokyny a zvyklosti ohledně stravování a výchovy respektovat. V žádném případ jí nechci vnučku brát, ani dělat nějaké dusno, ty dvě se mají velmi rády a pro mne je to i úleva, když si občas od dcerky na víkend odpočinu. Navíc jsem teď začala chodit do práce, tchyně už je v důchodu, takže mám v případě, že by Nikolka onemocněla, zajištěné hlídání, sama mi to nabídla.
Abyste si to nevysvětlily špatně, my si s babičkou jinak dost rozumíme, ona je fajn, hodná, obětavá, pro malou a v podstatě i pro mne by se rozdala. Já si jí za to ohromně vážím. Ten přístup k výchově mne ale hodně mrzí a trápí, je mi líto, že s ní v tomhle ohledu není rozumná řeč.
Zajímalo by mne, jak to máte zavedené vy – ať z pozice maminek nebo z pozice babiček. Trváte na dodržování jednotného režimu pro dítě, nebo považujete, stejně jako moje tchyně, za správné, že když je vnouče u ní, jede si ona podle svých pravidel bez ohledu na to, jak to má malá doma?
29.10.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.tornado-lou: haha. Normalne si to docela trefila. Tchyne ma cholesterol, k tomu zlucnik a jeji otec, kteremu taky vari, ma vysoky tlak a vsichni maji spoustu dalsich neduhu.
Ovsem ona stale chodi a vyklada jak byly vsechny zeny v jejich rode vzdy vyborne kucharky a u nas kdyz neco varim detem ja, tak nezapomene pres moje rameno zirat a prohlasit pokazdy neco ve smyslu jak ji by to teda nechutnalo apod. (pred detma )
A kdyz jsem ted davala dohromady pro pediatra vstupni dotaznik a vypisovala tam nemoce, tak v nasem rode byly vsehovsudy 4 a kdyz mi diktovala ona, tak mi nestacily kolonky
Jinak ale souhlasim s nazorem, ze psychika hraje krom stravy hodne velkou roli co se tyka nemoci.
loupák: my asi nebudeme mit fajn vztah s momentalnima tchynema vid?
Ale Jana je asi jiny pripad, tak by se mozna mohlo srovnat i tohle. Podle vsecho je jeji tchyne docela normalni, hodna zenska
Almega: tak samozřejmě,když má dítě/děti ekzémy,atopáky a různý jiný neduhy,který jdou opravdu jídlem a úpravou jídelníčku potlačit,tak je to něco jinýho,ale o tom v článku nebyla řeč...to už se zase dostáváme někam jinam
Monik: joo tchýně,věčný téma....ale to je jiný případ,než v článku,podle všeho si myslím,že se pisatelka s babičkou domluví,když se mají všechny tak rádi
Monik: Typické. Ty ses divná a stravu moc řešíš, jejich dítě to jí a nic mu přece není. (vůbec nic, kromě ekzému, alergií, roztěkanosti atd. ) popř. My sme to taky jedli a a taky sme zdraví (kromě obezity, cukrovky, vysokýho tlaku a vysokýho cholesterolu)
Skutečně úžasný přístup k problematice měla jedna má známá: její nejmladší svoji babičku ráda navštěvovala a vždy se tam nadmíru natláskala natolik, že to pak obě spravovaly, jak se dalo, aby holce bylo aspoň líp, než skončí víkend a posype zpět k rodičům. I na zavolání pohotovosti došlo. Žádný appendix, ani úplavice, ani žloutenka. Prosté přežrání. Rozumná máma vždycky pokývala hlavou a pronesla:VYTRESTALY JSTE SE OBĚ.DOBŘE VÁM TAK.ONO TO STEJNĚ NEBYLO NAPOSLED. A nic neřešila.
Moje tchýně je rozumná,dospělá ženská.Neni robot,takže když je holka u ní,tak si jí krmí,dělá program sama bez "pokynů"-nemám ráda větu-pokyny pro tchýni.
Doma zase holka poslouchá rodiče.Když měla jako menší řeči typu že u babi je to jinak,tak se jí jen řeklo,že už je zase doma a dál se už o tom nemluvilo.
Nijak jí babičina jiná výchova neubližuje.
loupák: da se to zkorigovat. K nam kdyz prijde navsteva a donese detem neco "opravdu" nevhodneho, tak jim to vetsinou vymenim za neco zdravejsiho.
A stejne kdyz jsme my nekde jinde.
Nase deti jsou zvykle napr. na horkou zivou cokoladu a moc jim chutna.
Kdyz jsme byli u kamaradky, tak tam jejich deti pribehly coze to mame a kdyz jsme jim dali ochutnat, strasne se sklebily. Hlavne ze tam mely misu plnou nezdravych kravin a nalevali je kravskym mlikem.
Zdrave sladkosti vubec neznaly napr. ani susene ovoce, to se taky ptaly co to je.
A co me teda dorazilo, kdyz pribehla mladsi dcera s kyblem masti a jecela at ji mama namaze jak ji to svedi. Kdyz ji svlikla, tak takovy ekzem jsem teda nezazila
Na me teda taky nepusobi Jana jako nejaky despota.
U nas to mame tak, ze se s tchyni stykame omezene a vztah moc dobry nemame a strava je take jeden z mnoha duvodu.
Problem nastal vlastne uz pri narozeni dcery a pokracoval a prohluboval se kdyz mela ekzem. Tchyne vubec od zacatku nerespektovala vubec nic co jsme ji rikali a ladovala si dceru jak se ji zamanulo cimkoli. Absolutne nebrala v potaz, ze dcera se pak v noci drbala do krve a plakala ze ji svedi bebicka.
Ekzemu jsme se pak upravou stravy a diky homeopatii zbavili.
Ja uz ted stravu tolik neresim, protoze deti problemy zadne nemaji, ale vztahy zustaly chladne. Tchyne se ted uz jakz takz drzi na uzde, ale pro zmenu zase laduje dceru tajne a potom lze. Nebo ma dost hloupe a jizlive poznamky na moji adresu pred detmi apod.
Tam je ale problem ten, ze ona nerespektuje nas jako rodice absolutne v zadne oblasti a nejradsi by nam zorganizovala zivot podle svych predstav. Tim myslim, ze kdyz je u nas, nerespektuje nase pravidla, zaklady slusnosti apod. Takze to mam dost jednoduche, deti ji nesveruju vubec, navstevy jsme omezili na pro nas unosnou mez a nijak mne to netrapi.
Vy to mate Jano o to tezsi, ze si s tchyni jinak rozumite a mohly by se pokazit jinak dobre vztahy. U nas se nemelo co pokazit.
Na Vasem miste bych asi trochu slevila a nebo snazila najit kompromis. Treba bych se pobavila s tchyni o rozdilu nabidky trhu. Driv toho moc nebylo, vcetne penez a kdyz babicky rozmazlovaly, bylo to vetsinou domaci vyrobou, vypravenim pohadek apod. Dnes je doba trochu jina, rekneme vice technicka a jedova a tudiz je potreba se trochu zamyslet, ze ne vse co dnesni trh nabizi je vhodne pro deti. Zjistila bych jake konkretne sladkosti babicka kupuje a nabidla alternativu.
Moje mamka napr. ted sama od sebe kupuje ty alternativy, protoze pochopila princip, o co mi jde.
Takze deti maji sladkeho vic nez dost, ale aspon zdravejsiho
loupák: Příbuzní dostali instrukce,co můžou dětem donést a bylo.Jasně,že se jim to někdy nelíbilo,ale vzhledem k ekzémům,kterými dcera trpěla a že se jí to zhoršilo po mléku,čokoládě,sladkém...tak jsme to nedávali ani synovi,aby si nezáviděli.Zvykli si na to i ve školce,že dostali jen např. bonbon při narozeninách od jiných dětí,ale ne čokoládový.Musíte si to vzít tak,jako by musely děti držet dietu,nebo umřou.Takových je u nás mnoho-od malých cukrovkářů až po různé střevní a jiné choroby- a kolikrát to mají nafurt!
tornado-lou: proto jsem psala,že by se ty děti musely jedině izolovat od ostatních dětí,protože mezy dětma se prostě sladkosti vyskytujou,nebo když přijde návštěva,taky přinese něco na zub dětem(ta slušnější)...taky nejsem zastáncem cpaní dětem sladkýho od rána do večera,ale přece jednou za čas se nic neděje...jak už jsem psala,všeho s mírou
caira: Jo taky mě to baví. Podle některých se asi množstvím snězených sladkostí poměřuje štastný dětství.
loupák: proč by to nešlo? takhle malý dítě si to samo nekoupí a když mu to někdo nedá, tak kde to vezme?
PEGG: takhle to přesně chodí u nássynek má od malička přístup ke sladkostem,stejně tak jako je stále na stole mísa s ovocem...těší mě,že si raději vezme ovoce než bonbón...nikdy jsem mu nemusela zakazovat sladkosti,protože si je bral a bere sem tam...ale uznávám,že některé děti jsou jak vysavače,když vidí sladkýmožná je to opravdu,tím,,zakázaným ovocem,,....
loupák - 30.10.2012 12:09 -
Já měla štěstí, že naše děti sladké moc nemusí a tak je nikdy nenapadlo se toho s prominutím přežrat a nebo to možná bylo tím, že když měly na něco chuť, tak si to mohly vzít, nebyla to žádná vzácnost, žádné zakázané ovoce. Ale jeden hošík z příbuzenstva, který měl všechny mlsoty zapovězené a ve svých třech letech asi nikdy čokoládu neochutnal, tak ji jedno dne při nákupu v obchodě ukradl. Přišlo se na to až doma, protože se zašil pod postel a celou ji snědl a bylo to na něm dost patrné.
Mám taky tříletého syna, k babičce jezdí od cca roka a půl. Vzhledem k tomu, že je alergik, tak má babička seznam zakázaných potravin, seznam povolených sladkostí a seznam léků, které mu musí dát. Zbytek je zcela na ní. Jestli bude chodit spát o půlnoci nebo koukat 3 hodiny na pohádky je mi fuk ;) Doma si ho pak během pár dní zpacifikuju, i když se to taky neobejde bez "a próóóóč?" a nebo vyhrožování, že pojede zpátky k babičce :D
Almega: a jakpak by jste to chtěla udělat,že by děti do 6ti let nepozřely neřesti co?...to by jste musela s nima bydlet někde na samotě u lesa a vyučovat je doma a hlavně se nestýkat s jinýma dětma...to šlo možná před sto lety,ale v dnešní době?...všeho s mírou
caira: Já nee,z mého hlediska by děti tak do 6 let neměli dostávat žádné sladkosti,čokoládu,sušenky,sladké limonády, a podobně,jen doma upečené třeba koláče neb buchty,tam víte,co v tom je za suroviny a neuděláte to tak přeslazené.