Mají prarodiče právo zasahovat svým dětem do výchovy?
Vždycky jsem si říkala, že až budou mé děti dospělé a založí vlastní rodiny, nikdy jim nebudu do ničeho mluvit. Sama jsem si takových zásahů užila dost od své matky i od tchyně. Nechtěla jsem být stejná. Když se syn i dcera osamostatnili a začali žít se svými partnery, bylo všechno v pořádku. Vztahy jsme měli dobré a já jsem byla věrna svému předsevzetí.
Jenže pak se synovi a snaše narodila holčička a postupně se všechno nějak pokazilo. Je to naše první vnučka, s manželem ji oba doslova zbožňujeme. Velmi nás však trápí výchovné metody našeho syna. Vůbec nechápeme, kde se to v něm bere, ale on se chová skoro jako tyran. Trpí tím i snacha a poslední dobou se situace u nich vyhrotila natolik, že máme strach, aby nedošlo k rozvodu a my o vnučku nepřišli.
Syn je snad jako zabedněný. Dokud byla malá miminko, bylo všechno celkem v pořádku. Změna přišla s tím, jak malá rostla, začala chodit a samostatně se projevovat. Teď je jí dva a půl roku a podle nás je naprosto normální, hodné, zvídavé a aktivní dítko. Poznává svět, je jasné, že ve svém věku ještě nemůže všemu rozumět.
Jenže syn si snad myslí, že ji všechno naučí a vysvětlí křikem, zákazy, sekýrováním a bohužel, i velmi častým výpraskem. Výprask je možná silné slovo, ale nevím, jak to mám nazvat. Když malá něco vyvede, on ji chytne a třeba pětkrát jí naplácá.
Je to dost hrozné. Když k nám všichni jako rodina přijdou nebo jsme na návštěvě my u nich a syn je doma, jsme svědky neustálého okřikování, křiku a pláče naší vnučky. Je vidět, že se svého tatínka bojí, vyhýbá se mu, nechce se s ním ani pomazlit. To se ho samozřejmě dotýká a když vidí, že malá jde radši za maminkou, opět z toho udělá scénu.
Zkusili jsme synovi několikrát domluvit, vysvětlovali jsme mu, že takhle malé dítě potřebuje trpělivost a hlavně pocit lásky a bezpečí. Ale je to jako když mluvíme do dubu. On na to řekne, že život se s ní v dnešní době mazlit nebude, ať si zvyká.
Nelíbí se nám to a máme s manželem sto chutí na syna udeřit rázně a snad mu i pohrozit sociálkou, protože to, jak se ke své dceři chová, nám rozhodně nepřipadá normální. Snacha se mi svěřila, že je z něj už pěkně unavená, jako matka samozřejmě trpí tím, že její dcerka často pláče a bojí se vlastního tatínka.
Je nám z toho hodně smutno. Vždycky jsme se naše děti snažili dobře vychovávat a teď, když vidíme, co se stalo z našeho syna, nemůžeme tomu uvěřit.
Co byste dělali na našem místě, kdy žádné domluvy nepomáhají? Drželi byste se zpátky a nezasahovali mladým do života s tím, že si to musejí srovnat sami, nebo byste nějak razantně zasáhli, hlavně v zájmu té malé, bezbranné holčičky?
4.9.2014 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 31 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mají prarodiče právo zasahovat svým dětem do výchovy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Podle mého názoru je to také dítě do dítěte. Ne všechny jsou stejné. Můj syn byl jednu dobu doslova nezvladatelný a byla jsem ráda za každou pomoc babiček a dědečků. Synovi jsem také musela pořídit i chytré hodinky s GPS lokátorem, protože nám utíkal. O tom že tam je lokátor neví, ale má radost že má chytré hodinky a já jsem tak v klidu, že ho dokážu kdykoliv najít https://www.armodd.cz/armodd-kidz-gps-4g-ruzova/
treperendo to snad nemyslíš vážně, že mají chválit dospělého chlapa, jen proto, aby nežárlil
Taková žárlivost se dá tolerovat u sourozenců, ale ne u dospělého chlapa. A pak proč si myslíš, že mu mají domluvit rodiče místo snachy? Hlavně snacha jako matka dcery, by si měla svého manžela srovnat. Někdy nejsou chlapi nějak schopni navázat kontakt s dítětem a potom je tady rozumná žena, která jim v tom kontaktu pomůže. I když znám chlapy, kteří se k dítěti chovají chladně, ale netrestají je. Mně se syn paní Mileny jeví jako cholerický a nezralý jedinec. Spíš bych teď podpořila snachu, aby se mu uměla postavit. Když to syn nepochopí a své chování nezmění, pak už zbývá snaše jen sebrat malou a jít od něj.
Takovy kreten byl muj otec. Dosahl toho,ze mi nechybi a ani ho nevyhledavam. Mlatil me uz ve 2 letech hadici a jeste se tim chlubil. Primitiv neni. Jen zly clovek co se kvuli me musel zenit. Dite ztrati a to brzy. Snacha je nesvepravna pipina,ze neubrani svy dite? Dodnes jsem to rodicum neodpustila. Otci tyrani a matce,ze me ve svy pohodlnosti nebranila. Tak asi tak. Vzala jsem si prvniho hodnyho chlapa a vypadla z domu mesic po skonceni skoly.
Je z něho snacha opravdu jen unavená neustálým přesvědčováním a zásahy ve prospěch dcery a nebo to občas schytá taky a bojí se to přiznat? V takovém případě je rozvod na místě a neznamená to, že musíte o vnučku přijít. Pokud snachu podpoříte nemá důvod s vámi přerušovat kontakt.
Pan tvorstva si vychovava neurotika a mysli si, ze ho pripravuje pro zivot. Mel by videt trapeni jinde, pak by se snad probral.
.gif)
chytrájakrádio: taky si to myslím.....
"On na to řekne, že život se s ní v dnešní době mazlit nebude, ať si zvyká."
Právě proto potřebuje dítě vyrůstat v bezpečí, aby si dokázalo se "zlým" světem jednou poradit. Ale když se odmalinka bojí vlastního otce? To není příprava na život. Snacha by rozvodem udělala líp. A nevěřím, že se tyhle despotické tendence objevily až po narození děcka. To v něm muselo být dřív také to z něj muselo být cítit.
.gif)
Tygřík: přesně tak!
Ještě jsem chtěla napsat, že opravdu existují chlapi, kteří žárlí na svoje dítě. No a pak se k němu prostě mohou chovat hnusně. Anebo ho ignorují a nikdy pro ně není dost dobré.
No a jestli on náhodou nežárlí. Vnučku zbožňujete, ale třeba jemu jste to někdy řekli? Dali jste mu najevo, že je dobrý a šikovný anebo to berete jako samozřejmost? Pak taky nesouhlasím, že mu má domluvit manželka, naopak si myslím, že byste ho měli srovnat hlavně vy a to tím, že takový projev u něj nebudete tolerovat. Rodiče mají na člověka vliv svým chováním a postojem po celý život a to nejen ten dětský, ale i ten dospělácký.
kubikm: pokud by měl ženskou, tak se bude utrhovat na manželku a ne na dítě....si tedy myslím já. A pokud by mě zjistit že holčička není jeho, taky by to odnesla spíš ta manželka, než to nevinné dítě. Mě tu něco nehraje. Tátové většinou svoje holčičky rozmazlují, zbožňují, jsou z nich vedle ....umí vůbec něco takového ten tatínek ?
Linda: taky mi napadalo - nemá nakonec ženskou a proto šílí? že se vše provalí?
neřekl mu někdo, že třeba dcera není jeho?
jinak bych si se synáčkem ostře promluvila, tak jen ve dvou...
.jpg)
Linda:
určitě si s ním promluvit i otec proč je tak na malou přísnej ,co ho trápí ??atd snad pak se chytne za palici
jinak bych opravdu pohrozila sociálkou a byla při snaše hodně 
.jpg)
Normalne bych Ti odpovedela, nemotej se mladym do toho, ovsem v tomhle pripade jednej a to hned!!
1) pozvi si syna domu samotnyho a zkuste z neho vytahnout co ho trapi - ma problemy v praci a leci si mindraky doma (konecne ho nekdo poslouchá) / problemy s manzelkou a vylejva si to na maly / nebo neco uplne jinyho. Sama pises ze takovy nikdy nebyl, az ted posledni dobou, takze za jeho chovanim je neco jinyho ,nez ze mu dcera leze na nervy a chce ji prevychovat k obrazu svymu. Timhle zpusobem z ni udela leda tak neurotika , ktery bude umet odpovedet jenom ano dekuji prosim, pokud ze sebe vubec neco vymackne
2) hodila bych rec i se snachou - samotne zenske - jestli ma paru co za synovym chovanim vezi. pokud dceru dostatecne pred tatou nechrani, treba vi / tusi v cem je zakopany pes a nechce vaseho syna jeste vice drazdit
3) bych snase pred synem oznamila, ze takhle to nejde a pokud snase jednoho dne rupnou nervy tak ma ona s vnuckou dvere u vas vzdycky otevrene. Kdyz pro nic jinyho tak pokud se jednou rozvedou bude mlada vedet, ze stojite za ni a mate sanci udrzet si kontakt s vnuckou.
.jpg)
caira: Člověk, který bije mě i moje dítě, by letěl ze dveří, svazek nesvazek. I ona se prostě musí vzchopit, když už ne kvůli sobě, tak kvůli dceři.
