Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.

Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.

Jsem už pátým rokem v důchodu, s manželem jsme spolu prožili prakticky celý život. Vychovali jsme dvě děti, máme už vnoučata. Naše manželství bylo celkem pěkné, na důležitých věcech jsme se vždycky shodli a kvůli těm méně závažným se občas pěkně pohádali. Asi jako všude. Přes to všechno jsem nyní dospěla do fáze, kdy zcela vážně uvažuji o rozvodu. Důvodem je manželova přehnaná šetřivost a lakota, která se v plné míře projevila právě nyní, kdy už jsme oba dva v důchodovém věku.

Život jsme nikdy neměli jednoduchý, ale kdo ho takový má, že? Brali jsme se v šedesátých letech a od počátku jsme se museli spoléhat jen sami na sebe. Od nikoho jsme nic nedostali zadarmo, na vše jsme si museli poctivě našetřit. Žili jsme skromně, ale nevadilo nám to, byli jsme tak spokojení.

Dokud byly děti malé a studující, snažili jsme se je co nejlépe zajistit a myslím, že se nám to podařilo. Oběma jsem naspořili i docela slušnou částku, kterou jsme jim předali, když se osamostatnily.

Pak jsme s manželem zůstali sami a na našem životním stylu se v oblasti financí nic nezměnilo. Stále jsme žili tak, jak jsme byli zvyklí celý život. Skromná dovolená jednou za rok, dárky k Vánocům a k narozeninám jen symbolické, žádné „výstřelky“ v podobě návštěv restaurací apod. u nás nepřicházely v úvahu. Tedy abych byla přesná – z mé strany bych už chtěla ty otěže trochu povolit, ale manžel byl striktně proti. Tvrdil, že je nutné naspořit si slušnou částku do důchodu, abychom na stará kolena nezůstali bez prostředků.

Podřídila jsem se, ačkoli jsem si říkala, že až tak přísní na sebe být nemusíme, že bychom si měli taky trochu užívat života a nebýt tak přehnaně asketičtí. Manžel však byl neoblomný. A je takový dodnes, spíš je to s ním ještě horší.

Už jsme oba v důchodu a situace je čím dál horší. Manžel totiž šetří stále. I z našich důchodů. Dokud jsme chodili oba do práce, ještě se to dalo, příjmy jsme neměli špatné. Ale z důchodu už není možné spořit takovou částku, jakou byl manžel zvyklý pravidelně ukládat. A tak naši spotřebu a rozpočet utáhl na neúnosnou míru. Je jako posedlý.

Chodí se mnou nakupovat a pečlivě zkoumá každou položku, kterou dám do vozíčku, u každé druhé věci se ptá, jestli to opravdu potřebujeme. Každý můj lak na vlasy nebo tělové mléko mi úplně znechutí řečmi o zbytečném rozhazování. Domluvy, rozhovory, nic nepomáhá. Je šetřením a myšlenkou „na zadní kolečka“ úplně posedlý. Vůbec si neuvědomuje, že sice šetříme, ale vlastně k ničemu, když si ty peníze ani neužijeme.

Teď přišel s dalším argumentem, prý musíme myslet na vnoučata, abychom jim mohli v jejich dospělosti taky něco dát. Připadá mi to absurdní. Tohle přece nejde, abychom se my dva celý život takhle uskrovňovali jenom proto, abychom mohli něco dát dětem a posléze vnoučatům. Dětem už jsme dali a ani vnoučata nepřijdou zkrátka, ale musíme přece myslet i na sebe.

S manželem nehnu. Účet máme společný, takže nemám možnost disponovat se svými penězi „svobodně“. Nevím, co s tím. Celý život jsme se drželi zkrátka, ani teď nemíním začít nezřízeně rozhazovat, co jsme si pracně naspořili. Chci jen nějak důstojně žít, nemít výčitky svědomí, když si koupím něco nového na sebe, zajdu do kina nebo s kamarádkou do kavárny. Pokaždé, když něco takového udělám, je manžel vzteky bez sebe a hučí do mě výčitky a obvinění z lehkovážnosti tak dlouho, až mi všechno dokonale zprotiví.

Možná je to nějaká duševní úchylka, netuším. Jsem z toho všeho už moc unavená, mohli bychom mít klid, slušně si žít, vyrazit občas někam na výlet, na víkend… Místo toho dřepíme doma, jdeme maximálně někam na procházku, nikdy si však nesedneme v žádné restauraci ani na limonádu, jelikož to je „zbytečné rozhazování, když si můžeme pití nést s sebou“.

Vím, že starého psa novým kouskům nenaučím, jsem z toho dost nešťastná. Rozvádět se skoro v pětašedesáti je asi bláznovství, ale já vážně nevím, jak mám manžela přesvědčit, že tímto způsobem už žít nechci, že se vedle něj dusím.

Eva


8.4.2010   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 40   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-41
iljanka
iljanka - 10.4.2010 9:58

První věc, která mě napadla již při čtení článku, je zařídit si svůj vlastní účet, co nejdříve. Než se vyřídí změna na ČSSZ, uběhnou nejméně dva měsíce. Jak tady radí většina, rozdělit peníze ze společného účtu, předpokládám, že máte dispoziční právo. A potom si se svými penězi hospodařit sama. Dohodnout se na společných platbách - byt, energie, strava, hygiena atd.
Jsme s manželem letos 50 let, máme 2 děti a 4 vnoučata. Samozřejmě, že když kdokoliv něco potřeboval, vždy jsme se snažili pomoci, ale rozhodně nešetříme ani dětem ani vnoučatům. Přesně, jak tady už někdo psal, hodnota peněz a důvěryhodnost bank je nevypočitatelná. Máme s manželem každý svůj účet a oba máme disposiční práva k oběma účtům. Manžel si platí ze svého lázně, já zase své dovolené. (Kvůli kočce a psovi nejezdíme spolu, někdo musí zůstat domasmajlik - 68).
Zařiď si život podle svých zájmů, nenech se omezovat. Kdoví, kolik času nám zbývá, dnes tu jsme a zítra už být nemusíme. Vzepři se , dokud ještě máš sílu a přemýšlíš nad tím. Znám to podle sebe, že člověk časem otupí a nemá pak sílu se bránit věcem, které nenávidí a nechává se udolat. Jak říkávala moje maminka, lepší je první mrzutost, než potom ta druhá, velká. Ještě pořád můžeš svůj život vylepšit. No co, založíš si účet, manžel bude držkovat, ty si dáš špunty do uší a chvíli to vydržíš. Já bych i klidně přestala vařit, když se musí tak moc šetřitsmajlik - 42 Ale opravdu musíš vydržet, nesmíš ustoupit, nebo jsi zase na začátku a bude to ještě horší. Nenech si kecat do svých nákupů.
PS: mám účet u PS, platím za vedení účtu a za transakce cca 20-30 Kč měsíčně - to není žádná závratná sumasmajlik - 68

 
rychlonožka
rychlonožka - 8.4.2010 17:13

Každý má nějaký životní cíl a smysl života asi každý z nác vidí někde jinde. Šetrnost je sice účelný koníček, ale pokud nabyde těchto neúnosných rozměrů, už to je o něčem jiném. Kolem sebe taky vidím různé způsoby šetření a naopak vyhazování, někdy mi zůstává rozum stát. Vidím důchodkyně, které, ač žijí samy, nakupují po marketech ve výhodných slevách potraviny v takovém množství, až jim doma musejí projít - to není možné sníst! Vidím lidi, co rozfofrují většinu své výplaty za jiné věci, než je jídlo, oblečení, poplatky a pořád říkají - nevycházíme, nemáme. Vidím lidi, co si dokola kupují ojetiny, věci do sbírky, mění šatník každým rokem díky neznačkovým nekvalitním výrobkům. A pokud se sejdou dva na toto téma odlišného názoru, je malér na světě. Ono obecně vzato není až tak stěžejní, kolik člověk vydělá, jako za co a jakým způsobem to utratí. Jsou lidi, co berou půlku a ještě dokážou ušetřit a jsou lidi, co musejí mít několikanásobně dražší dovču či vůz, normální restaurace jim je podřadná, kalhoty či šaty pod dva tisíce jsou out - takže potom při těch nárocích není divu, že mají kapsu vysypanou. Mám kamarádku, která se nechává vyplácet po rozvodu a pořád říká, na to či ono nyní nemám a mám kamarádku, která je tou vyplácející a neslyšela jsem od ní, že nemá prachy. Našla si jinou práci, maká a mlčí. Myslím, paní Evo, že čím víc budete mít na kontě, tím víc bude manžel šetřit. Žádný oddělený účet! Ale rozdělení dosavadního našetřeného do koruny! Milý táto, řekla bych mu, za našeho společného života jsme si našetřili...teď plácnu...čtyřista tisíc. Protože nyní mám pocit, že náš názor na tuto otázku se rozchází, žádám spravedlivého rozdělení peněz na dvě hromádky. Fifty fifty, jak my Češi říkáme. S tou svojí půlkou si táto dělej, co chceš, já už šetřit nebudu. Mně to už stačí. Byt bych s ním platila napůl a vedla bych si jen svoji oddělenou domácnost. Z účtu bych si vybrala domluvenou částku, abych přispěla na bydlení napůl a nazdar. Třeba budete mít na svůj byt a to je dobrá investice do budoucna. Jednou po Vás děti ten byt mohou mít a po dědovi kulový, protož

 
Stanik
Stanik - 8.4.2010 13:34

Kačenka: PEGG: svata pravda!
+ mit svuj uet a na nem rezervu je zkalad, kdyz manzel zaklepe backorama, zablokujou ucet v ramci dedickeho rizteni a budete mit s odpusteni velky kulovy.. a z ceho pak zaplatite zakladni veci?!.. na to oprvadu velky velky pozor

 
Stanik
Stanik - 8.4.2010 13:32

zalozit vlastni ucet a tam si nechat posilat duchod, to bych udelal jako prvni krik.. a cim drive, tim lepe.. tady vidim, jaky je spolecny ucet blbost ( za 10 let manzelstvi mame stale kazdy svuj a nemusim se handrkovat o kazdej svuj hadriák, ci sminku). Pokud chce setrit, tak at setrei.. taky doufam, ze ma slusnou zivotni pojistku... protoze z tohohle ho brzo klepne, tak budes aspon zajistena a nikdo ti do toho nebude kecatsmajlik - 42

 
punh
punh - 8.4.2010 12:44

Je známo, že ve stáří se vlastnosti ještě zvýrazňují = kdo byl štědrý, tak je pak rozhazovačný a kdo šetřil, tak je škudlil.
Myslím, že by si Eva měla v klidu s manželem promluvit, říct, co jí vadí, že vlastně ani nežijí jen přežívají a trvat na tom, že chce oddělené účty. To se manželovi nebude líbit (zbytečné vyhazování za spravování 2 účtů...)smajlik - 66 Já bych mu i na rovinu řekla, proč chci svůj účet, nebalila bych to do žádných frází o krachu banky, ať se klidně chytne za nos. smajlik - 82 A rozhodně bych se chtěla domluvit na tom, že budu pěstovat nějaké svoje záliby (scházet se na kafíčka, divadlo..) a manžel bude velkorysý a nebude se k tomu vyjadřovat. Vypadá to, že on žádné záliby ani přátele nemá, tak prudí domasmajlik - 82

 
Juana
Juana - 8.4.2010 12:23

PEGG: Samozřejmě, účet jsem radila už v prvním příspěvku smajlik - 16

 
PEGG
PEGG - 8.4.2010 12:10

martuš - 8.4.2010 10:37 - smajlik - 25bohužel tahle praxe funguje pořád a nikoho nezajímá,že zablokováním účtů ztíží život už tak nešťastné rodině. Jenže člověk se v téhle společnosti nenosí,tady vládnou peníze a čím je kdo bezostišnější, tím je na tom líp.Ale to je mimo diskuzi.
Juana - 8.4.2010 11:10 - smajlik - 47 dobrý nápad,ale před tím si zařiď svůj účet.smajlik - 61

 
Kačenka
Kačenka - 8.4.2010 12:03

Je zvláštní ,že Vás to napadlo řešit až po padesáti letech manželství, myslím si, že doba změnit toho druhého už dávno uplynula, smajlik - 55 na druhou stranu mi připadáte hodně závislá na manželovismajlik - 55 takže je to jenom ve Vás,ozvěte se,nedřepte doma, osamostatněte se, kamarádka, divadlo, kino, procházky, klub Důchodců, cokoliv... přece se kvůli tomu nemusíte hned rozvádět

 
Juana
Juana - 8.4.2010 11:10

Sara má pravdu, v tomhle věku asi už nemá rozvod cenu, protože je statisticky pravděpodobné, že manžel umře dřív. Zní to krutě, ale je to realita - manželova teta to říkala svému muži léta a taky podle toho měli zařízené i účty, a měla pravdu, je už dva roky veselá vdova. Přiznejme si, že ten vdovský důchod za ta léta strádání po jeho boku stojí. Ale rozhodně by neškodilo odjet třeba na několik týdnů k dětem, třeba pod záminkou péče o nějaké vnouče /nenašlo by se v rodině nějaké menší?/, ať se harpagon stará jak umí. A rozhodně mu před odjezdem nedělat krabičky do mrazáku, zatraceně je snad dospělej, svéprávnej a má prd co na práci, ne? smajlik - 16

 
martuš
martuš - 8.4.2010 10:37

Dickie 8.05: v tom případě musí být vdova rychlejší nežli banka, při úmrtí prvního muže mne nechali i s dětmi bez prostředků, důchody vyřzovali dlouho, bylo před vánocemi a bez rodičů bychom pomřeli hlady a s vypnutou elektřinou atd. Takže po smrti druhého manžela-důchodce, jsem nelenila a s jeho kartou vybrala vše až na 15€ a to si mohli klidně zablokovat. Nakonec bych ani neměla na kremaci atd. Bankám a dalším lumpům úřednickým se nedá důvěřovat. smajlik - 66 Vždy se najde někdo, kdo zaběhne do bankomatu a konto pro jistotu vybílí a pak se teprve nahlásí ofic.úmrtí, v tomto případě čestné jednání není žádoucísmajlik - 66smajlik - 76

 
Sara*
Sara* - 8.4.2010 10:23

Já bych tedy neradila hned rozvod,jen "odpočinek" od manžela, to by jinak přišla o vdovský důchod, a vůbec ty manželský výhody (případně by se o to postarala onačejší a chytřejší babinda rošťanda, kdyby mu ještě stihla nějaká zamotat hlavu - a že to umíme smajlik - 30).... Chlap se utrápí hladem a tím svým šílenstvím, až na to bude uplně sám...to ale myslím jako černý humor, samozřejměsmajlik - 38

 
Juana
Juana - 8.4.2010 10:07

Rozhodně zřídit vlastní účet - odůvodnit to jednak pravděpodobností, že manžela přežije, jednat případným krachem banky. Samozřejmě netuším, kolik na společném účtě je, ale pokud hodně (což je možné, když škudlí celý život), je možné manželovi vysvětlit, že v případě krachu banky by nedostali takovou náhradu, jako kdyby byly peníze rozdělené mezi oba. Dále bych výrazně v rámci rodinného šetření omezila péči o manžela, začala bych mu dávat jednochá, laciná jídla, omezila bych i praní - energie jsou drahé a prášky taky, ne?smajlik - 16 Prostě najela bych na hodně škudlící systém. Taková menší pomsta. Jestli má rád maso (to snad každý chlap), hezky bych mu zkrouhla příděly, protože maso je drahý. Když chce škudlit, měl by si to opravdu užít. Určitě má nějakou slabost, na které nešetří, a tam je třeba začít, v tomhle ho omezovat.

 
Jarča*
Jarča* - 8.4.2010 10:00

Přehnaně šetřit pro vnoučata je podle mého nesmysl, protože:
za a) kdo ví, než dorostou, jakou budou mít ty peníze hodnotu, zvlášť když přejdeme na euro, a za b) možná by se jednou manžel divil, za co ty peníze rozfofrujou smajlik - 68

 
dadka
dadka - 8.4.2010 9:50

Musíš ho pořádně seřvat a ihned chtít sjednat nápravu.Bude v šoku a povolí.Svůj účet nebo peníze bys měla mít každopádně. Ono je hezké šetřit, ale ne to přehánět. Kdy si budete užívat peněz, když ne teď? Po smrti?
To už je nějaká nemoc tvého manžela. Všeho moc škodí.

 
mashanka
mashanka - 8.4.2010 9:48

Podle mě je hlavní chyba, že nemáte možnost disponovat svými penězi - to si neumím představit.
Váš manžel je asi nemocný, takže si zařiďte svůj účet a nechte si tam posílat svůj důchod. Dohodnutou čásku třeba posílejte na ten, se kterým disponuje manžel

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-41
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.