Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Zde diskutujeme na téma:

Ráda bych se s Vámi podělila o poněkud smutný příběh a bohužel ho píše přímo můj život. Mám partnera, hodně pracovně vytíženého, ale pravidelně večery povětšinou trávíme spolu. Máme spoustu společných zájmů i přátel. V tomto se absolutně doplňujeme. Řekli byste si, Ti mají, ale ideální vztah, není možné. Spousty lidí, kteří nás znají, nám dokonce vztah závidí. Zkrátka, podle nich dokonalý pár. Ano, já doposud v náš dokonalý vztah věřila, vše tomu nasvědčovalo. Věděli jsme o sobě vždy všechno. Náš intimní život také nenasvědčoval o nějakém hlubokém problému. ….. Bohužel u je to cca 2 roky, kdy si můj partner nedovede představit večer, jinak než s tvrdým alkoholem v ruce.  Já rozhodně nejsem žádný puritán a ráda si dopřeji dobré víno. Ale vždy končím s čistou hlavou. Ale nyní naše večery bohužel končí partnerovou opilostí a tím spíše nemožností jakékoli něžné intimní chvíle se mnou. Ono ani neznám ženu, kterou by přitahovalo partnerovo bezvládné tělo a vyzývalo k sexuálním radovánkám. Většinou se sama odeberu do ložnice a partnera nechám ležet na pohovce. Nejsmutnější na tom ale i je, že partner si vyhledává po různých internetových seznamkách ženy a koketuje ve svém alkoholovém opojení a vylévá si jím srdíčko, když tedy přímo nežebrá o sex s nimi. Vůbec nevím co mám s tímto dělat, prosím poraďte? Či máte podobnou zkušenost? Partnera miluji, ale jsem žena, která sex potřebuje. Zrovna já, ho považuji ve vztahu mezi nejdůležitější věci, co se týče partnerství. Už tady nemluvím o tom, jak mi tím citově ubližuje, že místo, aby se miloval se mnou, tak si ukájí v opilosti své sexuální fantazie s jinými ženami po internetových seznamkách. Možná mi navrhnete, ať se ujmu sexuální iniciativy a „vrhnu“ se vášnivě na něj sama. Ale ruku na srdce, která z Vás by se k tomu odhodlávala, když víte, jak je opilý a sotva stojí na nohou. To jde veškerá přitažlivost stranou. Já sama bohužel tady vidím, že v tomto ohledu je on plně vinen. Jak řešit? Promluvit si s ním, i když vlastně nic o tom slyšet nechce, natož se o tom bavit? Já osobně nerada dávám ultimáta, nikdo není dokonalý. Přitahuji ho vůbec ještě? Mám tisíc otázek. Jak dlouho tohle žena ve vztahu může vydržet? Jsem žena po třicítce, to snad není nutné žít jak v celibátu a trpět partnerovi opilé večery s telefonem v ruce. Třeba jsem jediná, kterou toto trápí……