Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Horoskopy, sny, tajemno

Tajemství starého hřbitova. Jak to všechno dopadlo.

Tajemství starého hřbitova. Jak to všechno dopadlo.

Udělali jsme několik váhavých kroků po cestě sypané pískem. Skřípal pod nohama a naše tiché hlasy se zdály ještě tlumenější. Jako když se ocitnete v dokonale izolované místnosti. Zvenčí nedoléhal ani jeden zvuk a my se semkli do hloučku pod velkým holým stromem.

Leoš dal každému do ruky větší svíčku a nakázal odnést ji do každého rohu hřbitova. On sám ještě ke všemu na kapličku namontoval kameru s otočným systémem, která reaguje na pohyb. Zároveň umístil i termovizi, která se při změně teploty sama zapíná. Musím přiznat, že nejsem schopná sama svíčku donést do zadního rohu hřbitova.

Jdeme proto spolu s Kamilem, a když procházíme okolo čerstvého hrobu s věnci a květinami, máme oba tísnivý pocit. Svíčku rychle postavíme v rohu za kostelem a ani jeden z nás se nemůže zbavit dojmu, že jsme ohrožení. Jako by mezi hroby číhalo cosi tajemného a nebezpečného. Když se otočíme a vracíme se, za zdí se ozve odpudivý skřek velkého ptáka.

Ohlédli jsme se. Větve černého bezu, přesahující kamennou hřbitovní zeď, se prudce rozhýbaly. Jejich šustot a skřípění provázely velkého opelichaného havrana, který se těžce vznesl a přeletěl nám nizoučko nad hlavami. Téměř se nás dotkl vyzáblýma nohama s neuvěřitelně dlouhými drápy. Snesl se před nás na cestičku. Když si při poskoku pomáhal rozevřenými křídly, vypadalo to, jako by nás pitoreskní hostitel zval úklonami dál.

Stejně jako včera se začala přes hřbitovní zeď převalovat houstnoucí mlha. Cítila jsem vlhký, lezavý chlad, jako bych otevřela dveře do hlubokého, vlhkého sklepa. Jemný závan větru odkudsi přinesl pach vadnoucích chryzantém, listopadek... Zachvěla jsem se a přitáhla si límec bundy ke krku. Kamil stál jako zkamenělý, v obličeji měl divný výraz a díval se uličkou směrem k Martinčinu hrobu.

I tam se plíživě roztahovala nažloutlá mlha s podivným třpytivým okrajem. Pak jako očarovaný vykročil směrem k němu. Chtěla jsem ho zarazit, ale místo toho jsem se jako bez vlastní vůle vydala za ním. Mechanicky jsme kráčeli k obrysu pomníčku, který čněl z mlhy. Když jsme stanuli u kamenné desky, ohromeně jsme vydechli. Bílá socha tančící dívky zmizela. Na mramorovém podstavci nebylo nic. Kamil vzlyknul a vztáhl ruce k prázdnému místu, jako by mu osud vzal Martinu už podruhé. Odpoutala jsem bububu1pohled od hrobu a rozhlédla se.

Mlha nás obklíčila a my s Kamilem jsme tu stáli jako dva ztroskotanci na miniaturním ostrůvku uprostřed široké mořské pláně. Okolní svět jako by neexistoval. Přesto jsem slyšela tlumené zvuky tichého, nesrozumitelného šepotu a z mlhy jsem cítila neklidný pohyb. Slyšela jsem kroky neviditelných nohou, skřípění písku a dětský vzlyk.

Pak se ozvalo táhlé zaškrábání, podobné zvuku, který vydává odtažení kamenné desky. Pořád jsem bezvládně stála na místě, ale něco ve mně se dalo do zběsilého běhu. Srdce mi vyskakovalo až do krku, prudce jsem oddechovala, ale nedokázala jsem udělat ani krok.

Vedle túje za náhrobním kamenem náhle mlha ještě zhoustla a přitom začala vířit. Vynořila se z ní štíhlá dívčí silueta, od níž se šířil mrazivý chlad. Ohlédla jsem se po Kamilovi, ale vedle mne bylo prázdné místo. Dívka ke mně natahuje obě ruce a já, i když se bráním, udělám totéž. Ve chvilce, kdy se naše ruce střetnou, ty moje sáhnou do vlhkého prázdna.

Postava dívky se prolne skrze mne a já..... já stojím proti Kamilovi. Má rovněž vztažené ruce, a když se dotkneme jeden druhého, postava dívky zmizí. Jeden na druhého hledíme tak užasle, jako bychom se viděli poprvé. I mlha se pomalu ztrácí. A tak stojíme a držíme se za ruce až do chvíle, kdy mě Kamil k sobě přitáhne, obejme mne a já si položím hlavu na jeho hruď.

Oba se ještě chvějeme, ale pocit nebezpečí a strachu je najednou pryč. Díváme se na Martinčin hrob, kde je všechno zase v pořádku. Socha tanečnice stojí na podstavci a vedle ní hoří samo od sebe vlídným, žlutým plamenem věčné světélko. I atmosféra hřbitova ztratila svou záhadnost. Pochopili jsme... Oběma je nám jasné, co to mělo znamenat. Martina nám svoje poselství předala. Jsme dva lidi, kteří měli Martinu nejraději, a neměli bychom zůstat sami. Jen víme, že vždycky budeme tři. Kamil, já a Martina.

                                                                                        *

A Petr a Leoš? Dodnes se hádají, co se vlastně na hřbitově stalo. Termovize jim hlásila změny teploty, ale na snímcích se neukázalo vůbec nic. Na filmu, který tam Petr nafotil, jsou jen jakési světlé skvrny a Leoš mu tvrdí, že měl špatný film. Petr se věnuje parapsychologii a Leoš do něj pořád rýpe. Na hřbitově byli ještě dvakrát, ale vůbec nic se nestalo.

Jen my s Kamilem víme, že to, co je na snímcích, tam skutečně bylo a mělo svůj účel. Ale proč jim to říkat, stejně by nám nikdo nevěřil.

Už jsou to tři roky. Kamil i já jsme dostudovali a půl roku po promoci jsme se vzali. Zítra má Martina výročí a my pojedeme dát na její hrob kytičku a zapálit svíčku – jako každý rok. Jen letos nás bude víc... Pojede i naše dcera Martinka.

Vikina

Tajemství starého hřbitova:


6.4.2007   Rubrika:   |   Komentářů 14   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Tajemství starého hřbitova. Jak to všechno dopadlo.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.