Jsem chorobně žárlivá? Jak to mám přrekonat?
Myslím, že patřím k lidem, o kterých se říká, že jsou chorobně žárliví. Na rozdíl od některých si to uvědomuji, jenže to je tak všechno, co jsem schopná s tím udělat. Žárlivost je silnější než já, a ač se snažím, nedokážu ji v sobě potlačit. Každý můj vztah vlastně skončil právě kvůli tomu.
Dnes je mi 28 a před pár týdny jsem se seznámila se svým současným přítelem. Je mi s ním moc hezky, rozumíme si a já mám strach, že to tou svou hloupou žárlivostí zase pokazím. Nedokážu si náš vztah vůbec užít. Když nejsme spolu, pořád přemýšlím, jestli se zrovna nebaví s nějakou holkou, jestli na mne myslí atd. Mám přímo panickou hrůzu z toho, že ho zaujme nějaká jiná a že mě „vymění“.
Když máme schůzku, snažím se z něj dostat, co dělal, s kým kde byl, o čem si povídali. Jakmile se zmíní o nějaké kolegyni, hned zbystřím a jsem ve střehu. On už si toho všiml a snaží se mne uklidnit. Já vím, že má pravdu, že žárlím zbytečně, ale ten svůj vnitřní neklid a podezíravost nejsem schopná kočírovat.
Uvažovala jsem o tom, že zajdu k nějakému odborníkovi, ale nedovedu si představit, jak by mi mohl pomoci. Myslíte, že se taková chorobná žárlivost dá léčit?
Pavlína
Milá Pavlíno, myslím, že je hodně důležité, že si svůj problém uvědomuješ. To je první krok na cestě k úspěchu. Na tvém místě bych odborníka rozhodně navštívila. On s tebou všechno probere, dostanete se třeba až k záležitostem, které s tím zdánlivě nesouvisí. A pak možná zjistíš, co tvou chorobnou žárlivost způsobuje. Možná má kořeny někde hluboko v tobě, možná se v tvém životě stalo něco, co jsi v sobě záměrně zamkla. V každém případě ti přeji, aby ses žárlivosti zbavila a konečně si začala užívat život a lásku tak, jak to má být. Protože ono to za to stojí.
Hodně štěstí!
Co vy, milé čtenářky? Žárlíte? A jak? Hodně, nebo málo? Říká se, že kdo nežárlí, nemiluje. Kde je podle vás hranice únosné žárlivosti, bez které by láska nemohla být? Stalo se vám někdy, že jste svým neopodstatněným žárlením zničily jinak pěkný a fungující vztah?
5.8.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 19 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem chorobně žárlivá? Jak to mám přrekonat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Milá Pavlínko , také jsem dříve žárlila , potom jsem se uklidnila a trvalo to asi tak 10 let co jsem byla v klidu . Až před několika měsíci , jsem zaslechla manželům rozhovor ..s ženou , měl s ní druhý den rande , její tel.č. v hlavě ..ne v mobilu ..a řikali si drahoušku . A ted už 5 měsíců se hádáme a už mu nebudu věřit .. Pokazilo se to . A teď slídím , hledám nějáké důkazy atd. užírám se tím i když vím , že je to zbytečné , ale nemohu to vymazat z hlavy , neustále slyším v hlavě ten jejich rozhovor . Pokazil si to , vše bylo dřivě O:K: ted nevím co dál ..užírá mě to...snažím se nemyslet na to , nejde mi to . Nyní je doma tichá domáctnoct a uvažuji i o rozvodu ... ale co dál ? Neumím si představit být sama po 30 letech .
Nesmis tak premyslet, ze ho zaujme nejaka jina etc...Tebe prece muze taky kazdy den zaujmout nekdo jiny...Musis si najit balance - i tu nejkrasnejsi, nejchytrejsi, nej, nej, nej muze nekdo podvest atd...to je proste v cloveku bud to udela nebo ne...Je hloupost si nicit hezke chvilky neustalym premyslenim a vymyslenim katastrofickych scenaru to pak nikdy nebudes stastna...Ze zacatku jsou vsechny vztahy pekne je jasne, ze casem uz ta laska trosku ovadne, ale zase nabyde jine formy vetsi duvera, mas pocit, ze uz nemusis hledat, ze jsi nasel toho praveho...Pokud je to motyl co musi litat k kytky na kytku tak to asi neni idealni parter do zivota... Najdi balance ...
Bellana, Pentlička - 
Člověk si musí uvědomit, že nic na světě není jistého, jen smrt. A zvláště pak ve vztazích není nikdy nic jistého. Takže se s tím smířit, připustit si tu možnost, že mě partner může podvést nebo i opustit a dokázat s tím žít. A hlavně se před partnerem neponižovat tím, že ze sebe budu dělat stíhačku. To je hrob každé lásky a každého vztahu.
Překonat? Nevím, zvýšit si sebevědomí, dokázat si říct, že partner nemá důvod hledat někoho jiného, když má přece tebe? A pokud ano, tak ti za to nestojí?
.jpg)
Proč by ti nemohl pomoct? Žárlivosti se asi nezbavíš, ale můžeš se naučit žárlivost regulovat, umět s tím pracovat.
Stíhačky tvého typu nemá nikdo rád a každému tu za nějakou dobu začne lézt na nervy.
Jestli s tím chceš něco dělat, pak to zvládneš.
Je dobře, že o své chybě víš a chceš s ní něco dělat. Navštiv psychologickou poradnu dřív než bude pozdě, ono to souvisí s vlastním sebevědomím a vypadá to, že tady budeš mít asi problém, nejsi sama sebou jista. Nervózní partner je nepříjemný partner, potřebuješ získat duševní rovnováhu. Přeju hodně
Nežárlím a nechci žárlivost ve vztahu, potřebuju žít s někým, komu 100% věřím a on zase mě. Podle mě do vztahu nepatří ani malá žárlivost. Takže když maželovi řeknu, že máme sraz z bývalé školy, strojní, tj, asi 2 holky a 20 chlapů a že tam přespím, zeptá se mě maximálně, jestli chci odvézt a kdy mě má tak čekat. Pak si vyslechne případné historky.
Stejně tak když chce jet na týden chodit po horách, na což já moc nejsem a oznámí mě, že tam jede s kamarádem , jehož manželka taky hory nemusí a k tomu dvě kamarádky a budou spát samozřejmě všichni ve stanu,případně ve dvou, tak řeším pouze organizační věci.
To by Pavlína asi zešílela.
Ale pokud někdo chce být nevěrný, tak mu v tom nic nezabrání, pokud nechce, tak ho žárlivost uráží. Pokud by k něčemu takovému došlo, tak to
se tím budu zabývat až pak, nemíním si otravovat život představami co by kdyby a co se kde může dít.
muhaha.... to bych se musela zblaznit.. manzel zcela bezne jezdi na vikendove flamy s klukama, chodi do prace a hraje na baskytaru v kapele.... kldybych mela zarlit... nedelam nic jineho.
Ja mam taky spoustu svych aktivit.. kafe, vinko,sem tam nejaky ten vikend.
Kdyby byl zarlivy, zblazni l by se taky, navic v praci delama jako jedina bab v teamu.
Já bych radila pracovat na sobě, řekla bych, že máš moc malé sebevědomí. Nepůjde to hned, ale pracovat na svém JÁ bys opravdu měla. Hodně
.jpg)
MEla jsem kdysi kamarada, nic vic nebyl i kdyz on chtel. On mel na kazdym prstu tucet ctitelek, v podstate se nedokazal bavit o nicem jinym, nezko ho zase zdolal a udolal, ale kdyz ja jsme nezvedala telefon a nebo dokonce nebyla doma kdyz on si udelal cas a provedl prepadovku, tak jsem o tom slysela jeste za tyden..proste magor na entou 
S manzelem jsme tohle nikdy neresili. Pokud jeden z nas rekne jdu ven a prijdu dneska je to dostacujici informace pro toho druheho a dal se neptame. Nekdy mi manzel rekne vic, ale skutecne nechapu proc, jak mam napr. s informaci ze bylo v klubu vecer 10 lidi nakladat??? Me je sumak jestli tam byl sam a nebo s pulkou obyvatelstva. Bavil se dobre, bylo to prima - to je to jediny co me zajima. A stejne tak ja nepredkladam ucty, maximalne vzhledem k me ridicske negramotnosti poslu smsku, ze prijedu pozdeji, aby zbytecne neobvolaval pohotovosti
.JPG){kind=avatar}
Nikdy jsem nežárlila, žárlivost musí být peklo pro všechny zúčastněné. K čemu žárlivost vlastně je dobrá? Dokud je partner věrný, tak ho žárlivost uráží. Když věrný není, k čemu žárlit, to už nestojí za to. Buď s ním jsem a toleruji to nebo ho nechám jít. Souhlasím s ostatními - je třeba odborná pomoc. Nebo žít sama.
Já jsem manželovi řekla,at zahýbá,že mu v tom stejně nezabráním,ale tak at se to nedozvím a at to netahá domů!!!!!!!!!!!!!!!!Víc to neřeším,musí si to řešit se svým svědomím.Zatím je vše v pořádku,manžel spořádaně kouká,ale nešmatá
Květa Fialová, která je známá chválou nemocí a stáří, jednou pronesla. Když přestanou fungovat hormony, člověk se uklidní, nežárlí a je se vším spokojený. - To máš Pavlíno ještě daleko, tak se do té doby svěř odborníkům.
Člověk musí být vždy nad věcí: připustit si,ano,může mi být nevěrný...A co dál?? Snesu to nebo ne ? Trapně za někým slídit,co dělá a s kým mluví nebo si píše,nikam nevede,spíš to druhého naštve a just si odbočí,aby si tedy ten slídil užil...Já jsem nikdy nežárlila,nevím co to je,jsem velkorysá a buď je tam láska nebo není,vždycky spíš věřím a po ničem nepátrám!!
