Nechce hlídat vlastní vnouče
Možná mne některé z vás po přečtení příběhu označí za sobce, ale já to vidím jinak. I když své mamince samozřejmě rozumím a chápu důvody, proč se najednou chová tak, jak se chová, přetrvává ve mně hořkost, protože si myslím, že mě pěkně podrazila.
Jsem její jediné dítě, víc jich prý nikdy nechtěla. Ani ona, ani táta. Ten bohužel před deseti lety zemřel a máma zůstávala celou tu dobu sama. Navíc onemocněla a už šest roků je v plném invalidním důchodu. Je ovšem zcela soběstačná, žije sama a všechno hladce zvládá.
Když jsem se vdala a čekala miminko, moc se na vnouče těšila. Slíbila mi, že až budu chtít ukončit mateřskou a vrátit se do práce, postará se o hlídání. Po roce jsem její nabídky využila. Mám zajímavou a velmi dobře placenou práci, avšak každý měsíc, který je člověk mimo, je zatraceně znát. Nechtěla jsem ztratit kontakt s profesí, a když byl synovi rok, uskutečnily jsme s mámou náš plán.
Každé ráno vozím Ondráška k babičce a odpoledne při návratu z práce ho vyzvedávám. Půl roku všechno fungovalo, ale teď to vypadá, že se to nějak hroutí. A zrovna v tu nejméně vhodnou chvíli. V práci mi totiž byl nabídnut velice zajímavý postup, který však vyžaduje i občasné několikadenní služební cesty. Je to pro mne velká příležitost.
Když jsem to říkala mámě a ptala se jí, zda by mohla občas pohlídat třeba více dní najednou, její odpověď mě úplně uzemnila. Prý se mnou také chtěla na toto téma mluvit, ale z jiného důvodu. Chtěla by totiž svůj podíl na starání se o Ondráška výrazně omezit. Ne proto, že by ji to vyčerpávalo, ale proto, že se v jejím životě náhle vyskytla jiná priorita.
Maminka se zkrátka zamilovala. Poznala prý příjemného muže, scházejí si asi tři měsíce a jejich vztah se stále prohlubuje. A jelikož jsou oba už poněkud v letech, rozhodli se nemarnit zbytečně čas a užít si, co se dá, dokud na to ještě fyzicky mají. Začala mi nadšeně líčit, kam plánují cestovat, co všechno by chtěli vidět a poznat. První cestu podniknou už teď o Vánocích, takže s ní prý nemáme počítat; budou v Tunisku.
Abych to zbytečně neprodlužovala, výsledek je takový, že si mohu nejenom nechat zajít chuť na pracovní postup, ale rovněž se můžu rozloučit i s prací jako takovou. Máma prý od nového roku hlídat pravidelně nebude, mám si to zařídit jinak.
Jenže jak? Jesle u nás nejsou a najmout si chůvu a svěřit Ondráška někomu cizímu, na to nemám odvahu a vím, že by na to nepřistoupil ani manžel.
Všechno chápu a všemu rozumím. Vím, že maminka má právo na svůj život i na to, aby byla šťastná. Dítě je mé a mého muže, a je tedy naše odpovědnost, jak se o něj postaráme. Moje matka nám není ničím povinována. Přesto si nemůžu pomoci a její náhlé rozhodnutí beru jako podraz.
Je to mezi námi teď trochu napnuté. Já se cítím podvedená a ona má zase pocit, že jí nepřeju štěstí a myslím sobecky jen na to, co a jak je výhodné pro mne samotnou.
Co si o tom myslíte?
15.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 180 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechce hlídat vlastní vnouče
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tohle bych asi vůbec neřešila. Dítě je moje a jestli ho chce někdo hlídat, tak to musí dělat s radostí. Jinak to nemá smysl. Já si převážně hlídám děti sama. I proto jsem si vlastně pořídila dětské chytré hodinky od https://www.armodd.cz/ , které mají i GPS vyhledávání, které dokáže dítě kdykoliv lokalizovat.
Myslím, že už pro vás vaše matka udělala dost, já bych se vám na hlídání kluka vykašlala, mám a ona jistě také svoje zájmy. Nikdo nikomu nic nedluží a není povinován. V naší rodině máme takovou princezku, která je uvyklá tomu, že hrabe od celé rodiny služby, pomoci i peníze a bere to jako samozřejmost. Takové lidi fakt nesnáším!
asi takhle ,když chci dítě tak s ním budu doma,já jdu za dva měsíce do práce malýmu budou tři roky a taky řeším školku a babičku a všechno možný okolo toho,ale být s dítětem do roka doma a pak jít do práce to se mi příčí i když by ta práce byla jakkákoliv.jen pouze pokud bych byla na živení dítěte sama.ale psát že babička nechce hlídat, když dítě hlídá každý den,tak to je hloupý.já bych za to dala nevím co ,mít takovou babičku.Spíš bych jí to zamilování přála.
lippia a ilsa: Vaše reakce mě teda úplně uzemnily...já myslela, že rodíme děti, aby jsme byly mámy a ne aby jsme dělaly dětem otroky a věnovaly jim absolutně veškerý svůj čas...i máma potřebuje čas určený jen pro ni...
Ale jasně, chcete to takto dělat, a´t je po Vašem, je to jen Vaše věc...ale kritizovat mámu, která to necítí stejně jako vy to mi přijde opravdu ujeté...má Jana potřebu pracovat, i když má dítě? Tak ať...Řešíte něco co Vám absolutně nepřísluší řešit...Jana jen přemýšlí jinak než vy...neznamená to, že je špatná máma, jak naznačujete Vy...kolikrát je dítěti nepřítomnost rodiče jen ku prospěchu věci...
A ilso, upřímně, myslím, že dítě, které zná své hranice (jako třeba to, že po večerníčku se jdeme koupat a spát) je mnohem spokojenější než to dítě, které je nezná...jak jste to dělali třeba se školkou...tam by měly být děti na osmou, ne? To musí být dítko pěkně unavené, když nejde spát "po večerníčku" a milující matka ho budí, aby stihli školku...možná ti to sousedka neříkala prote, že chtěla s tebou "žvanit", ale z jiného důvodu...
A k článku...ano jistě, babička má nárok na svůj vlastní život a babičkovství je hlavně pro radost...ALE...pokud dceři slíbila to, co slíbila, tak by měla dát dceři alespoň dostatek času na to, aby hlídání vyřešila jinak...ne jí ze dne na den sdělit, ať se o své dítě postará jak umí, protože ona se zamilovala...taky bych to cítila jako křivdu...
Salík+ Kryštůfek 10/03, Zuzanka 1/06: Myslet si můžeš cokoliv,ale já pouze popsala skutečné chování matek dětí,které jsem hlídala.
PS mě hlídá paní, která byla rozvedená, bez babiček a s jejími dětmi jí prý hodně pomáhala sousedka (zadarmo, ona neměla děti, takže se navzájem tak nějak adoptovaly..). Díky tomu je plná pochopení, já teda manžela mám, ale pokud jde o čas strávený s námi, většinou jako by nebyl..(až na ty supervíkendy) 
...
..Jano, nedej se odradit...někdo je mateřský typ a děti ho pleně uspokojí..někdo más svoje děti rád, ale potřebuje k nim ještě vlastní práci..a to, že v ní je dobrej taky není málo..
lippia: ilsa: tak nevím, co si o vás mám myslet...doufám, že naše chůva nesmýšlí stejně o mě...
lippia: 
Absolutně souhlasím!!!!Líp se to vyjádřit nedá.Mě sousedka osočovala,že nedám spát děti po večerníčku a nemám jako ona,večery pro sebe(pro plané kecání s ní).Pro děti mi nebylo nikdy nic zatěžko,vše jsem měla rozvrženo tak,abych jim byla kdykoliv k dispozici.Vyráběla jsem s nima hračky které byly tehdy za pakatel,trávily jsme celé dny v lese nebo u vody,na pěších tůrách s turistama,nebo sami společně na kolech,a jsem ráda že jsem s nima to vše dělala.Nerodila jsem děti,abych je ráno vzbudila a večer dala spát.Příliš rychle přestanou být dětma a pak už o náš čas nestojí.
babička není povinna hlídat,babičkovství je pro radosta když to tak necítí nebo se třeba na to necítí vy jako rodiče by jste si to měli uvědomit. myslím, že v článku je mnoho otázek a současně jasně daných odpovědí. Asi bych toho napsala nejraději mnohem víc, ale zdržím se názoru 
sama mám několik dětí, nenechala bych je hlídat ani vlastní matce a už vůbec ne proto abych šla do práce, nepořizovali jsme si je pro to abychom splnili nějakou společenskou povinnost ale proto, že jsme chtěli děti 
a na druhou stranu, jsem i chůva, momentálně mě zaměstnáví vlastní dítě víc než dost, ale jak to jen trošku půjde zase se k hlídání vrátím. Nevím jakou vidí pisatelka zásadní chybu v placeném hlídání cizí osobou
asi peníze????
jaký je rozdíl mezi matkou, a mezi paní ,která třeba i bydlí ve stejném domě a o dítě se postará mnohem zodpovědněji než rodina, která může mít pocit, že nějaký ten zádrhel se prostě přehlédne, protože přeci dcera..snacha...
mnohé potíže vznikají právě při hlídání vlastní rodinou a mnohá neštěstí se stala právě během hlídání vlastní babičkou 
můj manžel tvrdí jedno, lidi co se nechtějí o své děti starat by je vůbec neměli mít
medved: Salík+ Kryštůfek 10/03, Zuzanka 1/06: Lubar: Helence bylo 15 měsíců,těch 10 bylo Zuzce a ta měla z těch dětí nejlepší rodiče.Máma dodělávala"pajdu"táta dělal na směny,tak byli rádi že nemusejí vyzvednout malou přesně na čas.Rodiče měli oba příliš daleko na to,aby jim malou pohlídali,tak se postarali sami.Oba byli pohodoví a na malé to bylo znát.
vokostičko...tedy týden je moc, ale já nemám hlídání ze strany příbuzných žádný a kamrádky začínají fungovat teprve t´d, protože sem se s třítýdením miminkem přestěhovala do úplně novýho města..nakonec mám paní na hlídání 2x týdně po třech hodinách...zrovna te´d tu je..tak já jdu kreslit (projektuju rodinné domky) ..to jen abys věděla, že chůva nemusí být (a většinou snad ani není) o odkládání dětí 
Lubar: No,oni chtěli vyzkoušet vodní lyže a je fakt,že jakmile zjistili že se u nás má dobře,přesouvali péči o Helenku na mě i mimo dovolenou.Když nebylo Helence dobře,máma neměla nervy co jí je,ale že nemůže do práce.Podobné to bylo u kloučka Liborka:jakmile máma zjistila že mu dám všechno co svým dětem,strkala mi ho ráno do dveří s prosbou o snídani,protože ji pro něj nezbylo kakao.Tak na to jsem nervy neměla a hlídání brzo ukončila.Ona si prosadila chození do práce proti manželovi,načež on prohlásil že si nepřeje aby mu s tím přibyly jakékoliv starosti.Pochopitelně od něj občas chtěla aby k nám pro dítě zašel(starosti navíc)a z toho co říkal mi bylo jasná že dítě je v ustavičných hádkách a to se brzo projevilo.Stál u koše s hračkama a nehrál si,jen koukal.Pak pro něj přišla jednou v pátek dřív,dělala jsem filé k obědu tak jsem mu to dala sebou a ona se mě v pondělí zeptala jestli to bylo filé nebo kapr,že se s manželem hádali co to je-to znamená,že mu to sežrali a tím udělala tečku za mým hlídáním.
Myslím si, že nikdo nebere mamince právo na lásku,podle mě jsou babičky tak trochu od toho aby pomáhali. Samozřejmě v uvozovkách a do jisté míry. Týdení cesta se mi zdá teda taky dost. Já měla malou na noc jen 2x u mojí mamky.Jelikož nejme žádní boháči, chůvu si pořídit nemůžu a pracovat musim, tak taky využívám svoji mamču, ale u nás je to rozdílné v tom, že chodím na noční směny pouze ve dnech kdy je muž doma a když jde ráno do práce tak hlídám já a chodím s ní spát v poledne a pak si ji bere moje mamka ještě tak na 2 hodky a já se dospim. Pokud mamka nemůže, spát prostě nejdu. Každý musí zvážit všechny možnosti dříve než se do takové situace dostane. Něco se holt obětovat musí. Já osobně bych chůvu nechtěla, (leda by to byla dobrá kamarádka) nic proti ale dítě má vychovávat máma a hlídání svěřuji jen rodiným příslušníkům. Asi kdybych v takové situaci přeci jen byla, vzala bych dítě sebou i s kamarádkou nebo mamkou aby hlídali jen po dobu nezbytně nutnou, ale týden bych bez ní nebyla nikde!
Lubar: taky mi prijde podivne jet na dovolenou a nechat dite chuve 
me prislo divne i kdyz jela znama na mesic! na dovolenou a tehdy rocni dceru nechala rodicum jeste se tim holedbala, jak si to pekne uzila 
ale k clanku bych rekla, ze chapu obe strany...jana ma svou praci rada a kdyz se maminka nabidla, tak ji to bylo vhod, proc ne. maminka chtela byt uzitecna a uzit si vnucky , proc ne....ale situace se zmenila a obe strany jsou nastvane....maminka, ze "musi" hlidat byt to driv delala rada a dobrovolne a jana, ze maminka to chce vyrazne omezit az utnout, coz je "podraz" ...jenze ono se mohlo stat i neco jineho, co kdyby prisly nejake zdravotni potize napr...taky by maminka nemohla hlidat a nikdo by ji to samozrejme nevycital.....proste rodic at chce nebo nechce si musi s deckem ve finale stejne nejak poradit sam a holt bud za hlidani platit profesionaly nebo se aspon na nejaky cas vzdat kariery hlidani v rodine je proste sice zadara, ale osemetna vec
