Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět

Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět

Poslední asi rok řešíme problém s mými rodiči. Chtěla bych se zeptat čtenářek, zda nezažívá některá z nich něco podobného a jak se jim to daří řešit. Naši se totiž ustavičně hádají.

Je to velmi nepříjemné. Kdykoli k nim přijedeme na návštěvu, jsme svědky minimálně jedné značně vyostřené hádky. Jsou v sobě kvůli každému malichernému nesmyslu a nás se dovolávají jako soudců a chtějí, abychom jim dali za pravdu a podpořili je v „boji“ proti tomu druhému. Je to šílené.

Z dřívějška si nepamatuji, že by byli věčně tak rozhádaní. Jistě, občas se nějaká ostřejší výměna názorů odehrála, ale to je normální a děje se to snad všude. Ale jak se k sobě chovají dnes, to je vyložený extrém. Hádají se doslova kvůli všemu. Co který z nich udělal, nebo naopak neudělal, co řekl, nebo neřekl, kam dal či dala nějakou věc. Rozčilují se kvůli politice, společenskému dění, na nikom nenechají nit suchou. Jsou prostě nabití příšerným negativismem a svou špatnou náladu přenášejí na všechny okolo. Napadá mne, jestli to není věkem, ale zase mi tak staří nepřipadají, ještě jim není ani šedesát, oba chodí do práce.

K napsání svých problémů mne přimělo hlavně to, co se stalo právě nyní. Naši mají zrovna dovolenou a měli mít na chalupě naše dvě děti (7 a 9 let) po celé dva týdny. Bylo to naplánované dost dlouho dopředu, nabídli to sami a my jsme byli rádi, protože ani jeden z nás nemá možnost vzít si delší dovolenou v kuse. Dva týdny, během nichž by se nám rodiče postarali o děti, nám přišly opravdu vhod.

Jenže všechno nakonec dopadlo jinak a ze dvou týdnů byl sotva jeden. Po pěti dnech pobytu na chalupě nám starší dcera s pláčem volala, jestli bychom si pro ně nepřijeli, že nechtějí s babičkou a s dědou být. Ptala jsem se proč a řekla mi, že je to s nimi strašné, pořád prý jen nadávají, hudrují, hádají se a i k nim, jako vnoučatům, se chovají ne zrovna hezky.rozhádaná dvojice

Kdybych nevěděla, jak to s našimi je, asi bych si pomyslela, že dcera přehání. O víkendu jsme tedy na chalupu zajeli a dcery byly v sedmém nebi, že nás vidí, a okamžitě se ptaly, jestli s námi můžou odjet domů. Neměli jsme s manželem to srdce je tam nechat proti jejich vůli. Našim jsme oznámili, že děti odvážíme a strhlo se doslova peklo. Osočili nás z nevděčnosti, ošklivě se pustili i do těch malých holčiček.

Na rovinu jsem jim řekla, že ať se nediví, že s nimi nikdo nechce být, když jsou plni zášti a nespokojenosti. Jestli si vůbec uvědomují, že svým chováním a přístupem k životu stavějí bariéru mezi sebe a své blízké, protože dnes má každý všeho dost, hromadu starostí a existenčních problémů a oni svým neustálým nadáváním a vzájemným hádáním kolem sebe šíří špatnou náladu a vysávají z lidí energii.

Dcery jsme hned ten den odvezli i za cenu komplikací s hlídáním tenhle týden, kdy musíme s manželem do práce. Naši jsou na nás nevýslovně uražení, náš odjezd probíhal bez jejich asistence, ani se s námi nerozloučili.

Je mi z toho úzko. Jsou to mí rodiče, mám je ráda. Chtěla bych, aby naše děti měly babičku a dědu, se kterými budou rády trávit čas. Po odjezdu z chalupy jsem nemohla celou noc usnout a pořád jsem přemýšlela, co bych mohla udělat, aby se naši nějak znormalizovali. Na nic jsem nepřišla. Myslím, že je to v nich. Nějak si v sobě zakořenili jakousi věčnou nespokojenost s čímkoli, co se kolem nich děje, a snad si v tom i libují.

Co by jim mohlo pomoci, aby zase začali vidět svět kolem sebe v trochu přijatelnějších barvách? A hlavně, je vůbec nějaká šance zamezit tomu jejich vzájemnému ustavičnému hádání a napadání?

Magdaléna


9.8.2011   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 69   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-69
PEGG
PEGG - 15.8.2011 9:37

Kassy - 9.8.2011 21:45 smajlik - 47

 
Gorawen
Gorawen - 9.8.2011 22:11

Cauky Magdi me zaujalo to jak pises, ze drive takovi nebyli nebo byli jakoby v norme...Ta nespokojenost se stupnuje....Mozna driv byli proste vice zaneprazdneni...Lidi delaji nejvetsi blbosti, kdyz se nudi (opili ridi ...) zkratka nemaji nic lepsiho na praci...Treba jim neco najit. Kdysi jsem cetla, ze nekteri lide jsou od prirody vetsi optimisti a jini zase naopak vidi vsechno cerne...Nekdo tu sklenku vidi poloprazdnou jiny poloplnou a jiny v ni jeste vidi jed...
Vis je na nich, aby prisli na to, ze nikdo jiny za ne jejich zivot neodzije, ze musi byt stastni ted a tady a taky s tim co maji k dispozici (nebo musi neco delat tu situaci zmenit - nadavat na situaci to umi kazdy, ale snazit se zmenit to co je v mych silach) jinak se cely zivot protrapi...Maji dve super zdrave vnuckysmajlik - 47, kterym mohli vykouzlit nadherne prazdninysmajlik - 14...To je prece dar...Ja nevim co je dela stastne na to si taky musi prijit sami to prece nemusi byt miliony atd...Nedavno se tu psalo o houbarich jak jsou stastni, kdyz neco najdou...Jindy se tu pise o adoptovanych kockach urcite hodnymi lidmi etc...Proste stesti ma spoustu tvari to opravdu neni jenom o strozoku penez...Jindy nekdo upece dobry kolac a ma z toho radost...Zkus rodicum rict at kazdy den vecer napisi 5 dikusmajlik - 43 za to co se jim v ten den udalo dobreho, cokoliv co podle nich je dobre....Kazdy den poctive vetsinou to budou malickosti ne kazdy den Ti zvysi platsmajlik - 58, ale prave tech malickosti je v zivote nejvice a kdo to nevidismajlik - 55...Mozna jim to prinese trochu jiny pohled na zivot a vlastne zjisti jak jsou stastni a maji se moc dobre...Taky existuji byt chvilkove spoustece dobre nalady - film, hudba, obrazy, dobre jidlo, knihy, poslouchat vecer pred spanim nejakou prijemnou hudbu relaxacni more, vlny..., setkani s prateli, prochazka zahradou, zvirata...Zkusit precist knihy Miluj svuj zivot - Hay Louise L (to je klasika) nebo ma oblibena Eckart Tolle Nova zeme (to je vyborna kniha)!!! Hodne stesti...smajlik - 46smajlik - 46smajlik - 46

 
Kassy
Kassy - 9.8.2011 21:45

Riki 9:39: Ehm... "nabídli to sami a my jsme byli rádi". Já tedy nevím, ale tohle je dost jasné, ne? Pokud z toho rodiče nejsou nadšeni a nabídli to jen z nějakého soucitu či čeho, tak to je jejich problém. Jsou snad dospělí a svéprávní. A nabídnu-li hlídání dětí, musím počítat s tím, že se těm dětem budu muset kapánek přizpůsobit.

A jinak teda opět mě překvapuje, kolik lidí má postoj typu "každý na svém písečku bez ohledu na ostatní, rodina nerodina". Tvoje děti, tvůj problém, hlídání je vysávání, co by se kdo přizpůsoboval, tak se nestýkejte a podobně... To opravdu mezilidské vztahy tak upadají? Opravdu je tak špatné očekávat, že když žiju v nějakém společenství, tak tam ty vztahy budou a všichni zúčastnění se budou snažit, aby nějak fungovaly ke spokojenosti všech? Kam se ztratila nějaká sounáležitost a prosté soužití? To nemusí být nutně pod jednou střechou, se svou rodinou tvořím celek, i když budeme každý na jiném konci světa. Fakt tady všichni tak toužíte po tom, z toho celku vypadnout a jet si jen na sebe a po svém? Já to nechápu a je mi z toho smutno.

 
Kassy
Kassy - 9.8.2011 21:09

Nepomůže jim ani svěcená voda, pokud sami nebudou chtít. Co mají mezi sebou, do toho se nepleťte, ale ohraďte se rázně proti tomu, když se hádají před vámi nebo vašimi dětmi a ještě vás do toho zatahují.
Pro ně už je to bohužel asi standardní způsob komunikace a pravděpodobně si už ani neuvědomují, jak to působí na venek. Zkusila bych několikrát prostě odejít, když se před vámi začnou hádat, s tím, že nemáte zapotřebí tohle poslouchat. Když to nepomůže a budou uražení, co jako máte, zkusila bych je někdy tajně nahrát a pak jim to pustit. Možná když to uslyší s odstupem, třeba uznají, že jsou za čárou. Ale opakuju - všechno řeště ve vztahu k sobě a svým dětem, do toho, co je mezi nimi dvěma za zavřenými dveřmi, je vám kulové, dokud to nezačne hraničit s trestnou činností.

 
mashanka
mashanka - 9.8.2011 18:28

Zamezit jejich vzájemnému čemukoli je nemožné a navíc vám to nepřísluší, právě proto, že je to jejich cokoli.

Ovšem, lze je požádat, aby si své spory řešili mezi sebou a netahali do nich ostatní - na to zase máte právo vy.

 
mashanka
mashanka - 9.8.2011 18:28

Zamezit jejich vzájemnému čemukoli je nemožné a navíc vám to nepřísluší, právě proto, že je to jejich cokoli.

Ovšem, lze je požádat, aby si své spory řešili mezi sebou a netahali do nich ostatní - na to zase máte právo vy.

 
Petruša
Petruša - 9.8.2011 17:54

Verera: nevim jestli to o těch telefonátech bylo konkrétně na mj přízpěvek, ale to je jedno, odpovím smajlik - 2 U našich to naštěstí není o narušení běžné rutiny a včasné večeře apod., myslim že je to tím, že prostě je v tomhle případě táta zvyklej že tam máma je a jakje tam delší dobu sám, tak už mu to přijde "divné". On je taková jakoby "slepice", musí to všechno mít pod křídlama, potřebuje vědět že jsou všichni v pořádku tam kde mají být smajlik - 2 (snad je to pochopitelný jak jsem to myslela, třeba dodneška kdy bydlím asi osm let od našich, tak tátovi prozváním mobil když někam jedu a dorazím pak domů)

 
Kadla
Kadla - 9.8.2011 15:39

Verera: To jsi dokonale vystihla.. K tomu není co dodat..

 
Verera
Verera - 9.8.2011 15:04

Hm, je to docela smutný vývoj vztahů, bohužel docela častý. Láska je pryč, vzájemná úcta taky,zbývá jen rutina, lidi se znají dokonale, nemá cenu cokoli předstírat, berou se navzájem jako samozřejmost, navíc už jim nestojí ten druhý za tu námahu, takže na povrch vyplouvají ty nejhorší stránky.

V době, kdy už jsou děti z domu a mohli by si užívat jeden druhého, si jdou akorát na nervy a obávám se, že i ty telefonáty při pozdním příchodu nejsou z obavy o druhého,ale spíš jsou dotčení, že něco narušilo běžnou rutinu a není včas večeře.

Pak si buď někdo najde milenku nebo milence, někdo se probručí společně do vysokého věku a teprve až jeden z nich není jim dojde, o co vlastně přišli (a nebo taky ne, protže posledníchh 20 let to byl protivněj dědek- nesnášenlivá babka a to přebije předchozí společné roky.)

Bohužel pokud tohle nevidí ti lidi sami a nesnaží se s tím něco dělat, pomoc asi není.

 
Petruša
Petruša - 9.8.2011 14:47

1234-5: na tom rozhodně něco je, jsem si jistá kdyby naši měli něco že by každý byl jen "sám se sebou" a ne s tím druhým, tak by to bylo o hodně lepší

 
1234-5
1234-5 - 9.8.2011 14:45

Zatím jsem nečetla příspěvky, ale můj názor je -- na chvíli je - jako ve škole - rozsadit !!!! Je to jinak vyjádřený komplex prázdného hnízda a že jsou pořád spolu, tak si jdou na nervy. Vím že dělají, ale po práci jsou spolu... Mamča by měla jít někam na univerzitu 3. věku a tátu poslat na ryby ......příklad... třeba by pak měli jiné téma hovoru než zk.... politiku ....

 
Arna
Arna - 9.8.2011 14:09

Taky bych to řešila dopisem. Slušně,ale jasně. Že se vám u nich nechce být a hlídáním dětí to vyvrcholilo.
Magdaleno,pokud máš sourozence a vidí to taky tak, ať to rodičům řeknou také, aby to nebylo jen na tvé rodině. Možná i jiní lidé co se s nimi stýkají.
Měli by s tím něco dělat, zajít k psychologovi, do manželské poradny a pod.

 
Petruša
Petruša - 9.8.2011 14:05

Lilinka: naši bez sebe asi taky ne, protože když jsem třeba byla s mamkou u příbuzných, tak táta pak psal mámě (když jsme nejely), kde jako jsme. A když jde mamka doprovodit mýho syna domů, zatáhnem jí s manželem na kafe a taky dýl nejde, tak taky táta píše nebo volá. Akorát nevim jak by to cítila máma bez táty, to mě trochu děsí (to že to nevím)

 
Lilinka
Lilinka - 9.8.2011 13:53

Petruša: Přesně jako u mých prarodičů, teď je jim 80 a s přibývajícími léty se to bohužel stupňuje. Nemohou být spolu ani bez sebe. Je to smutné a není síly, která by to změnila.smajlik - 26

 
denda04
denda04 - 9.8.2011 13:48

bohunka: je to smutné a máš pravdu v tom ,že je dědeček všech a né jen někoho vím může mít rád někoho víc ,ale nemusí to dávat najevo smajlik - 48 taky by mi to bylo líto ,že se tak chová k dětem vůbec to nechápu my s manželem nevíme jak vyhovět všem jasně ,že ted máme maličkou tak je u nás víc , ale i ty starší o nic nepřicházeji maji vnuk 21.5 a vnučka skoro 20 a maličká 3,5smajlik - 58

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-69
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.