Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

A to já bych bojovala. není to problém maminky a tatínka,ale celé rodiny. Píšeš, že máš sourozence. Prober to i s ním a vyražte za mladou milenkou, co vám "ždíme" taťku a ničí mamku. Za rodinu se vyplatí bojovat!!! Držím palce.

Dlouho jsem se rozmýšlela, než jsem se rozhodla k reakci na článek. Před více než dvaceti lety jsem byla v naprosto stejné situaci a tehdy jsem si myslela, že pro mě život končí. Dnes vím, že nekončil, ale že to krásné jsem měla před sebou.Tak především: maminka není žádný chudák, i když hlavně ona si dnes tak připadá. Prožila s mužem desítky let, vychovali děti, věnovala mu svá nejkrásnější léta a odměny se nedočkala, spíše naopak.Připadá si jako hadr, který muž použil a odhodil. I já jsem si tak připadala, proplakala jsem mnoho nocí a neviděla východisko.Pak se ve mně ale něco zlomilo a já jsem si řekla, že to by v tom byl čert, abych to nezvládla!!! Začala jsem více chodit mezi lidi a s bájčnou partou procestovala kus Evropy, chodila jsem na jógu, hodně četla, učila se němčinu a vůbec jsem si neuvědomovala, že jsem sama.Dnes jsem skoro dvacet let rozvedená a teprve po rozvodu prožívám ta nejkrásnější léta, mám pěkné bydlení, které jsem si vybudovala úplně od začátku a ze svých cest se moc ráda vracím domů. A žádného partnera nepotřebuji, i když kamarádů mám dost.A hlavně - nikdy bych už nevěřila muži, který mě opustil a nikdy bych se k němu nevrátila. To radši budu sama.Jednou rozbitá váza bude vždy rozbitá, i když ji slepíme.Maminka ať se nebojí samoty, protože nikde není psáno, že sama zůstane.Třeba její životní štěstí na ni čeká za rohem a ona o tom neví. Přeji jí hodně štěstí a hlavu vzhůru!!! Bude to ještě hodně bolet, ale přijde doba, kdy i největší bolest přebolí.

Já bych do ničeho nezasahovala. Pokud uznáváme monogamii nejen eticky, ale i srdcem, pak by maminka měla sebrat odvahu poprat se se samotou a tatínka vyhodit, ne rozvést se. Pouze vyhodit - čemuž by se raději neměl vzpírat. Ať už má zamotanou hlavu sebevíc, ke své první ženě neprojevuje krapet úcty, natož lásky. A pokud někde není láska, je to vlastně o ničem tak jako tak. Co když si maminka kazí svou zdrženlivostí nové možnosti lásky? Nebo minimálně osobního růstu, protože vše zlé je pro něco dobré. Předpokládám, že osobní růst se tímto dotkne i tatínka, páč jakmile se nastěhuje k nové ženě s malými dětmi a pozná, že vše bude do kosti absolvovat znova i v tom negativním slova smyslu, jeho Ego zřejmě dostane nafrak. A tak by to mělo asi být

V této situaci podle mého nejde pomoct. To je věc rodičů a pléct se do toho by asi nebylo rozumné. To si musí vyřídit sami. Pokud je otec zakoukaný do přítelkyně, tak nevidí a neslyší a rozhodně si nenechá nic vymluvit. Musí na to přijít sám, co je pro něj důležité Teď záleží na Vaší mámě, jak to zvládne

nečtu příspěvky...jen za sebe ...nepleť se do věcí po kterých ti nic není, stejně ničemu nepomůžeš, nezabráníš........jsou dospělí a je to jejich věc i když chápu jak ti asi je a mamince taky.....
koukni na Kocába.....

Chudák je mi tvojí maminky moc líto, ale tady asi nic nepomůže. Bude to muset zvládnout. Nechápu tvůj pocit, že ho má ta mladá paní jenom na prachy, nemiluje ho třeba? Hlavně za ní nechoď to je fakt na nic a nic to nevyřeší. Tvoje mamka by měla dojít k psychologovi, aby jí podržel v této době psychicky, podat žádost o rozvod a říct otci ať táhne. Promiň, ale to že mu dělá pořád servis je opravdu blbost a nechápu jí. Za nějakou dobu se z toho oklepe a bude se věnovat sobě. Bude mít krásnou svobodu, bude si dělat věci jenom podle sebe a pro sebe a bude jí fajn. Jenom se musí naučit žít sama za sebe.

Mitrola: Tak to je taky pravda.

Ano, Mitrolo, kdyby si tatínek našel věkově přiměřenou, nic proti tomu. Vychovali spolu s maminkou děti, svoji povinnost splnili, pokud spolu být už nechtějí, prosím. Stává se to, že lidi až po vylétnutí dětí z hnízda zjistí, že si nemají co říct nebo že to drží uměle kvůli dětem. S tím moc nesouhlasím, i rozvedení rodiče spolu mohou vyjít a na výchově se podílet. Lepší, než hádky. Ale pomalu třicet let rozdílu? Většina takových podobných vztahů nevede k ničemu dobrému. Jednou ta žena zjistí, že je ten její prostě starý. A je něco jiného mít vedle sebe v padesáti padesátníka, než osmdesátiletého. Tatínek ví, proč s ní nebydlí natrvalo. A ona to ví taky. Je pro ni přechodnou záležitostí. Když bude maminka rozumná /pokud o to stojí/ manžel se k ní vrátí sám a rád. A pokud se stane, že by se tatík chtěl stěhovat, prosím, klidně. Čím dřív se nastěhuje, tím dřív ho mladá opustí. Jsem o tom docela přesvědčená....

Až teď jsem přelítla reakce a s mnoha názory souhlasím. Fajn, že se ozvala i abanda-Vendula. Víte, dámy, ono jde i v tomhle věku najít nové koníčky a známé /jsem toho důkazem/. A jde i najít kvalitnější vztah napořád /taky/. Ovšem něco tak do očí bijícího a nevyrovnaného, kdy si dědeček hraje na tatínka? Té mamině je 35. Věřte, že kdyby měla někoho sobě věkem odpovídajícího, nebude se vázat na skorodůchodce! A že za deset let, kdy tatínek venduly bude pomalu sedmdesátníkem, ona jako pětačtyřicítka ho vedel sebe v posteli stěží strpí. Berme to tak, že pán načas pomůže, zadotuje samoživitelku, ale jen až bude po ruce někdo perspektivnější a ne adept na papírové pleny, bude po vztahu i lásce. Věř mi, Vendulo, že ani tátovi, ani té paní nejde o spolužití a rozvod. To by to oba byli udělali už dávno. Jemu jde o ego a jí o oslíčku otřes se. Maminka si ohlídá rodinné finance a ohlídá si taky sama sebe. Využije i negativní zkušenost ve svůj prospěch. Ať si odpočine. Ostatně vaří i muži a zapnout pračku by tatík mohl umět. Ne-li. ať mu to ta nová dáma jeho srdce někdy vysvětlí. On jí taky pomáhá, ne?

Aby si člověk mohl udělat objektivní názor musel by znát i názor druhé strany. Dcera je zcela na straně matky a tak může některé věci záměrně přehlížet, jen oni dva /rodiče/ nejlépe vědí, jaký život vedli ten intimní i duševní Rozhodně by si to měli mezi sebou vyřídit sami rodiče, nikoliv aby jim to koučovala dcera!!!

Vendulo, je fajn, že maminka trochu zhubla, jistě jí to bude víc slušet, až jí pomůžeš s obnovením šatníku a výběrem nového účesu. Tatínkovi není potřeba prát a vyvařovat. Za ty peníze ať si maminka zaplatí dovolenou nebo lázně. Tatínek se jistě nají a bude mu vypráno tam, kde i přespává. Když tam jsou děti, vařit se tam musí a prát jistě taky. Rozvodu se maminka bát nemusí. Kdyby tatínek chtěl, jistě by se už rozváděl. Vyplatit manželku by ho stálo totiž kupu peněz. Ať se maminka tváří, že je vše v pořádku a že si žijí oba po svém. Možná jí známí to moderní manželství ještě budou závidět. Maminka se může věnovat sobě a svým zálibám. Při nich omládne ještě víc a třeba i potká někoho, byť jen do divadla a na kávu, s nímž si taky porozumí. Jen bych tatínkovi, který najde doma nevypráno a neuklizeno, řekla na jejím místě promiň, neměla jsem čas, pořád někde jsem, znáš to, ne....a minou-li se, nechala doma lístek ve znění...PENÍZE NA PŮLKU NÁJMU A INKASA MI NECH NA STOLE, AŽ SE STAVÍM DOMA, SKOČÍM TO ZAPLATIT.....a naprosto nezdůvodňovala, proč doma nevyvářím a nešůruju. Když tak maminka vydrží nějaký ten rok, až se tatínek vyblbne a odchová nové lásce dětičky, äž zestárne k nepotřebě, vrátí se jakoby nic kajícně domů jako spráskaný pes a zbaven lásky, o níž si nyní mylně myslí, že je to ta životní, bude šťastný, že nezůstal na stará kolena sám. Hlavu vzhůru, holky, není snad jeden poblázněný chlap chytřejí než dvě ženské, co drží při sobě...?

PEGG: viď že jo. Je takových činností, které by se daly dělat a kvůli rodině to nejde. Asi by mne to ranilo, ale otřepala bych se a najela na jiný program. Navíc si uvědomuju, že s manželovou anamnézou a s jeho vysokým tlakem klidně můžu být relativně brzo i veselá vdova, takže nějak podvědomě vím, jak se s tím asi vyrovnat.

Kassy: SOUHLAS

Já souhlasím s ostatními, do vztahu se jim nepleť a už vůbec nechoď za milenkou. Ale podpoř maminku psychicky, zkus ji přimět, aby se méně věnovala domácímu servisu a více sobě. Ono možná když otec dorazí domů a místo maminky s teplou večeří tam bude čekat jen vzkaz "jsem ve vinárně" (ani netřeba uvádět s kým), taky to může zapůsobit - otec si uvědomí, že maminku nemá jistou a že ona by si taky mohla začít žít po svém. Třeba ho to přiměje k úvahám, na čem a na kom mu vlastně v životě záleží.
Dál bych se maminku snažila přimět, aby si ošetřila bydlení a finance - oddělit účt, pokud mají společný, rozdělit dosavadní úspory, s otcem stanovit jasnou dohodu na financování společné domácnosti a zajišťování jejího provozu. Aby mu neruplo v kouli, nevybral všechny peníze a nenechal mamince na krku jen složenky a dluhy.

man-ča 10.33 -- Vendul, nevím jak by ti bylo tobě,kdyby maminka řešila tvé problémy v manželství, je to její život.
V žádném případě,bych se nerozváděla, ale šel by MLADÝ PÁN z ložnice,placení bytu,praní,úklid,vaření bych si nechala zaplatit a žila svůj život.....není problém,když má peníze není co řešit, je zajištěná.
Vše vyřeší čas........................