K tchyni nebo do pronájmu?
.jpg)
Řeším dilema. Před nedávnem jsme s manželem koupili byt, v němž jsme dosud bydleli v nájmu. Majitel nám ho prodal za velmi výhodnou cenu, vzali jsme si hypotéku a měsíční splátky máme o třetinu nižší, než kolik jsme platili nájem.
Teď, když je byt už náš, rádi bychom si ho trochu upravili a alespoň částečně zrekonstruovali podle našich představ. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské, se do nějaké větší přestavby pouštět nemůžeme, na to nejsou finance. Ale něco jsme přeci jenom našetřili a pomohou nám také mí rodiče, takže na podlahy, koupelnu a kuchyňskou linku máme. Všechny práce bude dělat manžel s mým tátou svépomocí. Okna už jsou naštěstí hotová.
Proč to píšu. Zajímaly by mne vaše názory na soužití s tchyní, byť krátkodobé. Odhadujeme, že by rekonstrukce mohla být tak za dva měsíce hotová, vzhledem k tomu, že manžel může jen po večerech a o víkendech. K mým rodičům jít nemůžeme, mají jen dvougarsonku a teď je u nich navíc dlouhodobě nemocná babička.
Tchán s tchyní nám nabídli, že můžeme být u nich, uvolnili by nám bývalý dětský pokoj, který momentálně slouží jako tchánova pracovna. Prý by po nás nechtěli ani žádný příspěvek na nájem a dokonce ani na stravu, máme to brát jako jejich pomoc té naší rekonstrukci a za ušetřené peníze si koupit něco co budeme potřebovat do bytu.
Zní to moc hezky a asi si říkáte, co, proboha, řeším.
Ono to totiž takhle hezky opravdu jenom zní. Tchán je totiž mistr velkých a okázalých gest a tchyně zase skvěle ovládá techniku, jak naši případnou radost zchladit. Dostali jsme od nich třeba jako svatební dar pobyt na Seychelách, což hlavně mně doslova vyrazilo dech. Na takové dary nejsem zvyklá. Sotva jsme se vrátili, měli jsme to od tchyně téměř denně na talíři, jakoby nenápadně začala zmiňovat, kolik to stálo a oni by potřebovali nové auto, ale nevadí, syna prý žení jen jednou v životě.
Druhý případ byl o loňských Vánocích, to jsme měli sotva měsíční miminko. Koupili nám kompletní zařízení dětského pokoje, bohužel, naprosto mimo můj vkus a já se neudržela a neodpustila si komentář. Od té doby si tchyně dává záležet, aby každému vyprávěla, jak si utrhli od úst a pořídili první vnučce krásný růžový pokojíček a já jsem nad ním ohrnula nos.
Je toho víc. Oni jsou asi v podstatě hodní, přející a svým způsobem velkorysí, ale ty jejich okázalé dary zase tak úplně nezištné nejsou. Zatím jsem za všechno, co jsme od nich dostali, zaplatila nějakými výčitkami a špatnými pocity.
Manželovi to také není příjemné. A tak řešíme, jak se postavit k jejich nabídce dočasného bydlení kompletně zadarmo v době rekonstrukce našeho bytu. Oni na tom doslova trvají, prý jsme přece rodina a musíme si pomáhat. Když jsme navrhli částku, kterou bychom přispívali, rezolutně to zamítli a tchán prohlásil, že to bychom je opravdu urazili, že to pro nás udělají rádi.
A já nevím. Pravda, jsem na mateřské, hypotéka, rekonstrukce, úspory omezené a spolkne je přestavba, bydlet dva měsíc komplet zadarmo by nám asi opravdu pomohlo, měli bychom ty ušetřené peníze alespoň jako rezervu. Ale když si představím, co bude s největší pravděpodobností následovat, už teď mi není dobře.
Navíc si nedovedu představit, jak zvládnu to společné bydlení. Když k nim přijdeme, cítím se jako na návštěvě, oni jsou taková nóbl rodina, já pocházím z poněkud odlišných poměrů, takže se u nich moc příjemně necítím.
Tak teď přemýšlím, co s tím, jak se rozhodnout. Nejde o život, jde o dva, maximálně tři měsíce. Ale přesto. Manžel to nechal na mně. Jo, ještě ta druhá varianta – měli bychom možnost bydlení v pronajaté garsonce mé bývalé kolegyně. Což by nás tedy finančně nezruinovalo, ale platit hypotéku, nájem, jídlo… Rozhodně bychom nic neušetřili.
Co byste dělaly na mém místě, milé ženy? Šly byste bydlet za takových okolností k tchánovcům?
13.12.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - K tchyni nebo do pronájmu?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pro nás bylo pořízení vlastního bydlení nereálné skrz finance. Smířila jsem se s nájmem do konce života. Pak jsem ale od babči dostala menší pozemek, která ona měla a dlouho o tom nikdo nevěděl. Na pozemek jsem si nechala s manželem postavit celoroční mobilní dům od https://www.celorocnimobilnidomy.cz/ a teď si spokojené žijeme ve vlastním a bez starostí.
Já bych s tchyní nikdy bydlet nechtěla. Pronájem bytu je daleko lepší. Každý potřebuje své soukromí a to bychom ve společném domě rozhodně neměli. Když jsme si s přítelem hledali bydlení, tak jsme se obrátili na https://www.psn.cz/property/pronajem-bytu# , který nám doporučila kamarádka a našli nám krásný byt.
No manžel se s rodiči snese a zřejmě ty konflikty nevidí tak černě. Ale asi mu taky zas tak nejde o nějaké ušetření za nájem, takže to nebude zásadní argument pro bydlení u tchyně.
Jeste me zarazi jedna vec a to:"manzel to nechal na me"
Jako co nechal na tobe?
Me osobne na tvem miste by zajimal i jeho nazor. Jemu je to jedno, jestli tam budete bydlet nebo neni?
A rodicum pak reknete ze jste se tak dohodli nebo ze to rozhodla Marie?
.gif)
Všechno se to dá udělat i za pochodu, i s malým dítětem. Mi jsme měnili okna s klukama, když ještě starší začínal školku (starší 3 a mladší 1rok)..... Špaletový okna, který nám vybourávali sbíječkou, vsazovali nový, dozdívalo se, nové omítky, nový štuck, nová malba, následně nové podlahy.
Přežili jsme to, bylo to teda hrozný , ale nešla bych nikam.
A vy máte možnost jít do garsonky....
Tchyni má velmi podobnou jako Ty, s rozdílem, že ona je jenom generál a jenom kecá lidem do života a udílí nevyžádané rady... Peníze a dárky ne, páč je držgrešle.. a kdo není, bude mít v životě H.
Žijeme pod jednou střechou, každý svoje patro.... soukromí nebudu mít nikdy... a být Tebou, šla bych fakt do garsonky... Ty prachy co ušetříš, za to absolutně nestojí. To není na 2 měsíce... to je na celý život!!! Budeš jen poslouchat kecy kecy kecy..
.jpeg)
Podporuji názor, nikam se nestěhovat a prostě si tu rekonstrukci užít 
mashanka - 13.12.2012 23:15 
Já se těm akčním matkám divým, že je to ještě baví, organizovat, kecat do všeho, že toho nemají dost za svůj život. Syn sice není ženatý,ale je odstěhovaný se slečnou v podnájmu a jak mně se ulevilo
Ráda je vidím, většinou se staví jen na chvíli pokecáme a zase jdou do svého a já u nich byla na návštěvě 1x a to už tam jsou rok
k tchyni ani nahodou, bud do te garsonky, nebo rekonstruovat za pochodu. Moji rodice pred nekolika lety rekonstruovali oba zachody, koupelnu, komplet kuchyni a podlahy - a zvladli to i bez stehovani.
.jpg)
Jak to tak čtu, holky, ..... já budu ideální a úžasná tchyně - nebudu mladým nic nabízet, nic kupovat, nebudu jim mluvit do výchovy a dokonce uvítám, když ta výchova bude probíhat v uctivé vzdálenosti od mého bydliště a bez mé účasti - kterou si můj syn jednou vezme, ta udělá s tchyní terno - bude mít od ní svatý klid 
Já bych se nikam nestěhovala, dělali jsme rekonstrukci za pochodu a šlo to, jedině když se vylívala podlaha, odjeli jsme na chatu, dva dny se na to nedalo stoupnout, no, to by snad šlo na víkend k tchánům nebo kamkoli jinam.
Ono se to s tím nutným komfortem malých dětí přehání, stačí rychlovarná konvice a tekoucí voda a tu jsme odpojovali jen na pár hodin, záchod se dá taky zachovat do posledka.
A jednou budete mít o čem vyprávět, přece jen je to trochu dobrodružné.
Kamkoli, ale k tchánům ne!
Jestli to správně chápu, jsi na mateřské, což znamená, že bys u tchýně vlastně byla celý den. Do toho bych nešla. Já bych rekonstrukci nechala na jaro, až budeš moct být s dítětem většinu dne venku, abys netrávila celý den v rozbouraném bytě, a zůstala normálně bydlet doma. Rekonstrukce bude stejně probíhat postupně, asi nebudete předělávat všechny místnosti naráz. Pořiďte si elektrický vařič a bez kuchyně se nějakou dobu obejdeš. Azyl u tchýně bych přijala maximálně třeba na týden přes ty nejšpinavější a nejnáročnější práce a až budete mít nefunkční koupelnu, případně se nechala sem tam o víkendu pozvat na oběd. Ale nějak nevidím důvod, proč kvůli předělávce kuchyně odcházet na čtvrt roku z domova.
modroočka: 
přesně
však se moudře říká...ryba a host třetí den smrdí....
taky jsem dělali dost rozsáhlé rekonstrukce, ale nikdy jsem se nestěhovali jinam. Vždyť se dá uvolnit jedna místnost, ta se zrekonstruuje, uklidí, zabydlí a jede se dál. Je to sice náročnější, ale zvládnout se to dá.
Než jít ke tchýni (beru to podle toho co mám já), raději bych spala na mraze pod Libeňským mostem :o) Když už teď je ti to nepříjemné, vem si jaké to bude za 14 dní u nich....já bych se zbláznila, ale moje tchýně je extrém 
, je opravdu zlá a zákeřná, i když navenek působí světově. rozhoduj dobře v rámci svého duševního zdraví :o) 
kamarádka hodně cestuje a bydlí u svých přátel i rodiny... a říká, že když se soužití neuloží do 3 dnů, je třeba mizet...
Doporučuji tuto zkoušku a uvidíš, jak dál.
Ale věř, že bych do pronájmu nešla, zůstala bych doma a postupně rekonstruovala... přesně tak jsem to dělala 20 let a všechno jsme zvládali.
A ... rozpracovanost nás jen nutdila být rychlejší. Relativní nepohodlí má i své hnací motivy. 
