Můj třináctiletý syn u sebe nosil nůž!
Máme třináctiletého syna, nyní právě přichází do puberty a my si s manželem začínáme dělat velké starosti. Připadá nám, že se náš syn začíná velmi razantně vymykat z naší výchovy a máme obavy, kam až by to mohlo zajít.
Zjistili jsme totiž, že se chytil „party“, která nemá na sídlišti zrovna dobrou pověst. Je v ní asi deset různých výrostků od třinácti do sedmnácti let a lumpárny jim koukají z očí. Ti mladší ke starším vzhlížejí s neskrývaným obdivem a snaží se je ve všem napodobit a ti toho využívají a různě se předvádějí.
Šikanují ostatní děti, ne snad nějak vyloženě agresivně, ale i tak je to dost nepříjemné. Pokřikují na ně, slovně jim vyhrožují, občas nějakého kluka jen tak z dlouhé chvíle trochu potrápí, pro ránu nejdou daleko. Už u nás takhle zvonili dvoje rodiče se stížností, že byl náš syn účastníkem takové akce.
Snažíme se mu domluvit, vysvětlit mu, že takové chování je nepřípustné, že kluci, které si vybral za kamarády, pro něj nejsou vhodní, ale je to k ničemu. Syn s námi na toto téma odmítá komunikovat, v podstatě to probíhá tak, že to pustí jedním uchem dovnitř a druhým hned ven a další den se s kluky zase sejde. Patrně se v jejich společnosti cítí silnější a bezpečnější, nechce se ocitnout na té druhé straně.
Teď jsme zažili doslova šok, když jsme u syna objevili nůž. Ne nějakou rybičku, ale opravdový „dranžírák“, dost velký a z jedné strany ozubený. Měl ho zastrčený v pouzdře a připevněný pod mikinou u kalhot. Okamžitě jsme mu ho zabavili, samozřejmě jsme se ho zeptali, kde k němu přišel a na co si ho pořídil. Odpověděl, že si ho koupil od kamaráda za peníze, které dostal od babičky k Vánocům, že takový nůž má víc kamarádů a údajně ho prý mají „na obranu“.
Šokovalo nás to. Tohle už není legrace a je nám jasné, že tady už nejde o nějaké nevinné klukovské pošťuchování, ale o něco mnohem závažnějšího, co už zavání pořádným průšvihem. Vůbec nevíme, jak máme celou situaci vyřešit, představa, že se po sídlišti potloukají výrostci s kudlami, je příšerná. A navíc – náš syn patří k nim, byť jsme mu nůž zabavili a momentálně má domácí vězení a ven ho nepouštíme.
Jenže teď ho uhlídat můžeme, máme oba mezi svátky dovolenou, v pondělí však jdeme do práce, syn je po návratu ze školy až do pěti odpoledne „bezprizorní“, nemůžeme se spolehnout, že bude zákaz dodržovat. Moc se bojíme, aby neudělal nějakou blbost, někomu nedej bože neublížil (co když si jako náhradu vezme doma nějaký obyčejný kuchyňský nůž, aby byl v partě „in“).
Napadlo nás upozornit ve škole, ale čtyři z těch kluků už na základku nechodí, asi by to nemělo význam. Jít s tím na policii se nám taky nechce, neradi bychom syna už v jeho třinácti vystavovali situacím, kdy by na něj bylo pohlíženo jako na potenciálního delikventa.
Něco ale udělat musíme, jen nevíme, co by bylo nejsprávnější a nejvhodnější. Poradí nám někdo?
30.12.2010 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Můj třináctiletý syn u sebe nosil nůž!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
Víte, může se to stát v každé rodině, že děti přerostou přes hlavu,ale dnes mám pocit,že děti nikdo vlastně nevychovává, od mala si dělají co chtějí, celý chod rodiny se upravuje podle jejich nálad (Jiříček teď nechce jít ven,no tak zůstaneme celá rodina doma půjdeme až bude chtít Jiříček. Jiříček (2roky) poslal babičku do prde.. to jsme se nasmáli a pod) Nejsem pro nějaké otloukání,ale pro nastavení pevných mantinelů, za které se prostě nemůže. Když si vzpomenu na svoje dětství a mládí, tak si vůbec neumím představit,co by se dělo, kdyby se naši dozvěděli,že se účastním nějaké šikany a chodím s nožem, to by mi taťka natloukl,že bych si týden nesedla a to na nás nikdy ruku nevztáhl. Tady evidentně domluvy nepomohou, protože ti zmetci vědí,že se jim nic nestane a nějaké bububu přežijí v pohodě.
Chybí mi tam údaje o otcovi-jak se synem vychází atd. a o kamarádovi-on nemá nejlepšího kamaráda??Zdá se mi,že jste na synka tak nějak kašlali a teď jen sklízíte,co jste zaseli....
Mlácení a podobné názory není řešení,kluk nemá asi žádné zájmové kroužky,zkusit po domluvě se synem navrhnout zájmový kroužek,pokud potřebujete poradit odborně jak tyto situace řešit, můžete se obrátit na SVP- středisko výchovné péče.A opravdu začít to řešit co nejdříve nebo bude pozdě.
Šikanují ostatní děti, ne snad nějak vyloženě agresivně, ale i tak je to dost nepříjemné. Pokřikují na ně, slovně jim vyhrožují, občas nějakého kluka jen tak z dlouhé chvíle trochu potrápí, pro ránu nejdou daleko. Už u nás takhle zvonili dvoje rodiče se stížností, že byl náš syn účastníkem takové akce.
je skvělé jak svého syna bráníš, on chudáček neagresivně šikanuje ostatní, ale v podstatě je to v pohodě ... pěkně jste mu vysvětlili, že takhle ne ... paráda. Synek je jedináček, že?
V první řadě by proplesknout potřebovali rodiče aby se vzpamatovali.
Možná jste ho málo řezali :-))
Za tohle " Šikanují ostatní děti, ne snad nějak vyloženě agresivně, ale i tak je to dost nepříjemné. Pokřikují na ně, slovně jim vyhrožují, občas nějakého kluka jen tak z dlouhé chvíle trochu potrápí, pro ránu nejdou daleko. Už u nás takhle zvonili dvoje rodiče se stížností, že byl náš syn účastníkem takové akce" jste ho potrestali jak?
Ty ty ty, to se nedělá bacat dětičky? Strašný!
Chování syna je důsledkem nějaké výchovné chyby. Ani si jí nemusíte být vědomi. Syn uhnul z běžných projevů třináctiletého kluka. Že to není normální - mít zbraň v ještě skoro dětském věku, to je fakt. Kdyby nelajdal po večerech s pochybnými kamarády, jistě by se bez ní obešel. Zdá se, že kluk nemá žádné sebevědomí a dohání to v pochybné společnosti, kde se cítí být někým dle svého přesvědčení důležitějším. Pokud se bude podílet na šikaně slabších, bude mít stejnou vinu jako organizátoři. Nemám s tíh¨mhle zkušenost - mé dvě děti vždycky něco takového odsuzovaly a vyhýbaly se kontaktům s takzvanými bossy a hvězdami tříd. Byly v takovém mírném průměru - běžné koníčky a nesměrovaly k tomu, aby si hrály na něco, co od nich chtějí jejich vrstevníci. Těžko můžu radit. Asi bych synovi řekla, že on nosí - on ponese případnou odpovědnost. Ten nůž může kdokoli použít i na něj.! A použije-li jej on - vyhecovaný kamarádíčky, může to být také velice zajímavé, to se v obou případech máte na co těšit...Zaplaťpánbu za mé v běžnosti a všednosti davu schované děti a za to, že jsou dospělé...!
mashanka: Otázka je jestli je to v těch partách fakt tak drsné, aby se prali i s noži a nebo jestli kluk chtěl něčím v té partě vyniknout, tak ho napadlo tohle. Něco rodičům říct musel a těžko přizná, že se tím chtěl vytahovat.
Každopádně chce být kvůli něčemu oceňovaný.
Třeba by v tomhle věku ještě zabralo, kdyby se mu začal víc věnovat tatínek, něco spolu třeba vyráběli, lepili modýlky, chodili spolu na fotbal nebo hledali kešky. A hlavně aby ho táta chválil a bral ho jako parťáka, ne obtížné závaží. Kluk potřebuje mužský vzor, když se to nepodchytí včas, tak pak už si ho nejde jinde.
.jpg)
Riki: možná jo, ale nože na obranu před vrstevníky ? Ve 13 letech ? 
.gif)
Renee: 9:33....
Když ono je tohle těžké i třeba z hlediska školy.Kluk může být v pohodě a púokud maj ve škole blbý kolektiv,který je rozkastovaný a učitel s tím nic nedělá,tak může bejt problém i z tohohle.Pokud má pocit,že je nedoceněný,ve škole se mu třeba kuli něčemu smějou,tak je na malér zaděláno.Pak záleží na povaze dítěte,některý se stáhne do sebe upne se třeba až patologicky na nějaký koníček v kterým bude dobrej,některý se nasměruje na partu,která mu pocit vyjímečnosti dá.Ale už prostě není schopnej(třeba i vzhledem k věku)vidět důsledek.Prostě vnímá jen ten pocit,že ho někdo cení, že někam patří.
ještě mě napadlo kontaktovat krizovou linku pro děti,když nic jiného,maj seznam psychologů.Aspoň mě tenkrát kontakt na psychology dali.
Slávino, bojím se , že on už potencionální delikvent je .....
mám jak vnuka tak vnučku třináctileté, vnuk si dovolit něco podobného tak s ním tatík zatočí, a neumím si vůbec přestavit, že by si něco takového dovolil....a vnučka se kterou jsme víc ve styku, ta má denně tréninky, chodí na keramiku, učí se dva jazyky a někdy by potřebovala aby měl den 48 hodin....ale pozor , nikdo jí do toho nenutí.....chápu, každé dítě je jiné, ale co z tohodle roste, čert ví......
kdyby měl nějaké koníčky tak by mladej neměl na lumpárna čas......někde bude chyba i ve výchově...
Kdyby měl kluk nějakou partu. kde by se cítil dobře a oceňovaný, tak nebude hledat něco jiného. Takže pomoct mu najít něco takového, i kdyby to měl být třeba fotbal , chovatelé pavouků nebo tlupa indiánů. Něco ho přece musí bavit.
Renee: Není to nelogický bitím vysvětlovat,že netolerujou násilí?Kroužky jsou dobrej nápad,pokud bude někdo kontrolovat,zda tam syn chodí.Pokud ho to nebude bavit,tak tam bude chodit,jen pod dozorem.
Jednoznačně jsem pro psychologa,ví jak vést cílený pohovor.
Sama osobně bych si tipla na nedostatek sebevědomí u mlaďocha,málo vzorů.
U nás byl mladej v 13 letech taky docela problémovej,byla tendence chytat se blbý party, naštěstí pomohlo pár sezení s psychologem a společně jsme našli co ho bude bavit.Takže se rychle srovnal a už tři roky seká latinu i když přes týden bydlí na privátě.
takže hlavu vzhůru nic není ztraceno,halvně nepřehlížet problém a jednat.Komunikovat,ptát se co se děje ve škole,na spolužáky,hledat společný zájem co by ho chytlo.V tomhle věku to je o nervy.
