Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dobrý den paní Martinko úplně Vás chápu jak vám je . Mám také přítele nemá sice dceru ve své péči , ale když přijede na návštěvu tak to stojí za to všechno si vyknučuje a tatínek skáče kolem ní já to chápu ,ale chce si tatínka užít, ale nemusí tímhle způsobem člověk se snaží udělal by první poslední pro ni a ona jako kdyby to neviděla . Také si připadám jako že jsem na obtíž . všechno se točí kolem malé a když se mi něco nelíbí tak se nesmíte pořádně ozvat hlavně mě mrzí jak se chová k mým dvěma dětem . Člověk jí koupí chová se k ní pěkně a ona ani nepoděkuje. Jinak mě taky mrzí , že její matka čeká se svým přítelem dítě a postavila jí před hotovou věc smiř se s tím jak chceš. Ale proč to píši taky čekám s přítelem dítě a já nesmím nic říct aby se náhodou té malé neublížilo prý se to musí tutlat už mě to přestává bavit . Podle mě by si ty chlapi měli uvědomit co vlastně chcou jestli fungující vztah , nebo ufnukaný rozmazlený děcka protože jestli náhodou váš vztah skončí tak oni rozbijí i další . Měla by jste si z vaším partnerem promluvit co se vám nelíbí a at to řeší a musí to řešit ihned ne odsouvat do pozadí jinak to nevyřesí nijak . tady je blbý to , že vy sama s tím nic nezmůžete vy sama si s nima promluvit nemůžete ignorovaly by vás . Musíte do toho dotlačit přítele držím palce hodně štěstíčka a hlavně pevný nervy . Přeje Eliška

Tak jak to dal probiha? Zajimalo by mne to :-)

hlavne by som toto riešila s ním- s priateľom, všetko mu otvorene porozprávala, ako si to napísala tu(príp. mu to daj prečítať), a od jeho reakcie a postoja by záviselo ostatné. proste ako s adohodnete...ja osobne by som v tomto prípade asi volila tú najjednoduchšiu a najschodnejšiu cestu, hlavne preto, lebo by som tým ochránila svoje dieťa- ona by obišla najhoršie, keby ste sa "tam" presťahovali...a Ty s partnerom by ste neustále museli riešiť tieto ťažké a háklivé spory, a o chvíľu by bola vaša lásky stratená, problémy by ju uduplai, nakoniec by ste sa ešte vy nenávideli...jeho deti nemáš šancu zmeniť- pre x dôvodov, kt. nemenujem, určite to vieš sama, a on- je prdesa len ich otec- nebude vedieť k nim byť nikdy úplne objektívny, a ako som už povedala- budú hádky medzi vami na dennom poriadku...tá šanca na "plnohodnotný vzťah" je proste podľa mňa len...teoretická, a teda- mizivá, neoplatí sa kvôli nej riskovať, že oňho úplne prídeš. Takto máte s dcérkou svoj žovot, svoje súkromie, svoju nezávislosť- a hlavne!!- svoju dôstojnosť!! O všetko by ste prišli, a Ty by si v tom vzťahu ťahala za príliš krátky koniec...no, ja to žiaľ vidím takto...ale zas ja som dosť pesimistická a skeptická povaha, najmä čo sa týka partnerských vzťahov( zažila som si svoje), takže to nemusí dopadnúť až takto zle...ale každopádne je to beh na dlhúa ťažkú trať, ak sa rozhodneš po nej ísť- a váš vzťah to nemusí ustáť...a Tvoja dcéra.ako som už povedala- pre ňu by to bola strata-jej istôt, možno kamarátov z okolia, prostredia,pokoja domova, kt. má s Tebou- a je pritom v puberte- veľmi citlivý vek...no, bála by som sa, veľmi...Držím Ti palce

tazko mozes vychovavat deti niekoho ineho, ty mozes byt v pozicii ako "kamaratka" az ked ta azcnu akceptovat a vazit si ta, budu ochotne nechat sa vychovat...
suhlasim s nazorom, ze ak sa deti nepoznaju a nepoznaju ani rodicovkho partnera, je zvlastne hovorit o nastahovani a spolunazivani...nech boli deti vychovavane hocijako, v tomto priapde sa im za ich postoj necudujem...ja sama by som mala problem neikoho si nastahovat do bytu...
neries rozchod, a ak ano, v takom priapde to nebola taka laska ako si si myslela...
skor sa s naz pozhovarat s partnerom, ako to riesit dalej, ci mate zaujem riesit to, ako do vasho vztahu zapojit deti a ci ich zapojit...
ked si to tak zeoberies o 4 roky mozu vyleriet z hniezda, preco sa nechavat nimi obmedzovat nechat ich riadit vasu buducnost...tak ako oni tak aj vy mate pravo na svoj zivot...
ale hlavne to ries s partnerom drzim palce

Mě přijde podivné, že se bavíte o sestěhování, ale přitom ty jsi jeho děti poznala až teď, v této fázi. Fakt nevhodný postup. Taky mne zarazilo, že k vůli jedné návštěvě bys zabalila celý vztah, ve kterém jsi jinak spokojená.

A hlavně, neřeš to tady, ale s ním.

Já bych se s ním nerozcházela, ale řekla bych mu, že se k němu odstěhovat nechci. A řekla bych mu i to, proč.

Je to jak vystrizene z cervene knihovny. Martino - opravdu?

řekla bych, že druhá varianta s tím, že až přítelovy děti budou plnoleté, nemusí s ním být ve společné domácnosti, když se jim nelíbí, koho si otec zvolil - můžou být na vysoké na koleji, nebo jim otec může pomoct zařídit vlastní bydlení

ale je to běh na dlouhou trat s nejistým výsledkem

Leii:

Nečetla jsem reakce, ale nedá mi to nenapsat - byla by stejně jako přítelovy děti "odsouzeníhodná" i dcera autorky článku, kdyby si např. kamarádce ve škole (nebo i mamince) postěžovala, že jsou obě jeho děti snobi a zbohatlíci, se kterými se kamarádit nebude (třeba taky v rámci prvního dojmu a sebeobrany)? I když jde o důsledek majetku, ke kterému se dopracoval otec a ne samotné děti, přijde mi stejně nevhodné jejich současný status shazovat jako odsuzovat jiného, že nemá tolik prostředků, co já .

Taky mám pocit, že tohle slohové cvičení není z reality. Nicméně za sebe můžu říct, že bych do toho nešla. Nastěhovat se tam znamená totiž být vystavena jeho potomkům na milost i nemilost. ty děti ještě málo zažily. Nikdo je nevychoval k úctě k lidem, staraly se o ně placené síly a ta pěče nebyla o citu, ale o příjmu. Ty děti si ještě neumějí představit, že i podnikání může skončit exekucí a oni můžou bydlet někde mezi řečenými sockami, tj. prachobyčejnými lidmi, co to klepou od výplaty k výplatě. Velice záleží, jak se k tomu postaví tatínek. Bez obalu bych mu řekla, že pro tento majetkový rozdíl a pro popsané chování jeho dětí se rozhodně nikam stěhovat nebudu. Že ho mám ráda, ale zároveň si uvědomuji možnost pro nás oba přijatelnější, tj. najít si protějšek ze svých blízkých vrstev. A jestli jste se Martino styděla za svoji postarší fabii, pak je chyba i ve Vás. S klidem bych dětičkám, které si nevydělaly dosud ani na suchý chléb, řekla, ano a jsem ráda, že to auto mám. Někteří jsou odkázáni na MHD a taky žijou. Taky jsem měla možnost si podobně polepšit. Ale ten člověk mi jako protějšek nesedl. Takže raději sama a skromněji, než v cizím a za něčí. Mně to tak sedne líp. Vídám se s člověkem, co je na tom finančně stejně, rozumíme si moc, a nějaké přesouvání se, kam nepatřím, to tedy nikdy. Vy jste v jiné situaci - říkáte, že se máte rádi - ale zkuste ty děti pochopit. Tátu asi moc neužijou. Snad by mohl přítel na děti dům napsat - stejně bude jednou jejich a mohl by nějakou sumou přispět na výměnu vašeho bytu za větší a bydlet s Vámi? Za pár let budou jeho děti dospělé a budou tam moci bydlet samy. Ať tedy tatínek, pokud o Vás stojí, pendluje mezi dvěma bydlištěmi. Je přítel i otec, nebo ne?

Almega: už raději nééééééééé..........

Škoda,že ta údajná Martina nám k tomu třeba ještě něco nepřipodotkne.....!!!

Já už nechci nic říkat. Mohla bych bejt neúspěšná zlatokopka. Kdo ví co mne ještě potká.


evropka - hele, děkuji.

Martiny problém se tu zvrhnul v to která z nás má holou prdel a která ne.........ty jo tak to je na román......