Můj syn nalítl vypočítavé potvoře
.jpg)
Nevím, co mám dělat, jsem úplně zoufalá, jde o život a budoucnost mého syna. Je mu 21 let a jsem přesvědčená, že pěkně nalítl jedné vypočítavé mladé ženě. Je jí pětadvacet a mého syna úplně zbláznila.
Chodil s ní v době, když mu bylo osmnáct, vydrželi spolu asi rok. Byl do ní hodně zamilovaný. Já byla skeptická, něco mi na té slečně nesedělo. A taky mi vadilo, že je o čtyři roky starší. Ale své názory jsme si nechala pro sebe. Po roce se se synem jeho přítelkyně rozešla, jak uvedla, zamilovala se jinde.
Syn to nesl velmi těžce. Chodil jako tělo bez duše, neměl zájem vůbec o nic. Po nějaké době to odeznělo a já měla radost, že je zase veselý. Pravda, žádný vážnější vztah nenavázal, ale tím jsem se neznepokojovala. Je mladý, času má dost.
Před pěti měsíci se však stalo něco, co mne docela vyvedlo z rovnováhy. Synova bývalá láska se mu po letech ozvala a požádala ho o schůzku. Řekla mu, že ho pořád miluje, že rozchod byla chyba, že by chtěla, aby spolu začali zase chodit.
A syn kývl. Jak mi přiznal, byl v tu chvíli nesmírně šťastný, nemohl na svou dívku zapomenout. Po asi čtyřech .jpg)
týdnech, kdy spolu začali znovu chodit, mu přítelkyně řekla, že je těhotná. Prý je to hodně čerstvé, ještě ne úplně jisté, nicméně po dalším čase se těhotenství potvrdilo.
Syn z toho byl trochu v šoku, s něčím takovým nepočítal, nicméně se rozhodl postavit k celé záležitosti čelem a svou přítelkyni požádal o ruku. Ta nadšeně souhlasila a oba se vzali bez přítomnosti rodičů, jen se svědky. Vlastně nám syn oznámil, že je ženatý, až když bylo po všem. Málem to se mnou seklo.
Tím spíš, že nejsem hloupá a umím počítat. Jsem si stoprocentně jistá, že dítě, které synova žena čeká, není jeho. Podle všeho, už když se k němu vracela, věděla, že je těhotná a chtěla to na něj hodit. To se jí povedlo. On jí to zbaštil i s navijákem a odmítá se na celou věc podívat reálně. Když jsem mu řekla, ať si podle údajů v těhotenské průkazce spočítá, jak dlouho spolu jsou a jak dlouho je ona těhotná, osopil se na mne, jak jsem si mohla dovolit ji špehovat v jejích osobních věcech. Ano, má pravdu, když u nás byli na návštěvě, do průkazky jsem se podívala a okamžitě měla jasno.
Nevím, co s tím. Kluk se nechal takhle hloupě uvrtat do chomoutu, bude se starat o cizí dítě, nevěřím, že manželství vydrží, takže reálně hrozí, že bude jednou platit alimenty na potomka, který není ani jeho. Má tím zkomplikovaný celý život, bohužel, je ještě příliš mladý, aby si uvědomoval celý rozsah toho, do čeho se namočil. O testech otcovství po narození dítěte nechce ani slyšet. Dokonce se s námi ve zlém rozešel a nechce se s námi stýkat. Stojí pevně na straně své ženy a ona je spokojená.
Jsem zoufalá, je to mé jediné dítě a mám pocit, že jsem ho kvůli jedné vypočítavé potvoře ztratila. Co byste dělaly na mém místě, kdybyste viděly, jak hloupě vaše dítě nalítlo a zkazilo si celý život? Nedokážu si představit, že to dítě, které se narodí, budu schopná přijmout jako vlastní vnouče, když vím, jak se věci mají. Je mi z toho strašně smutno.
16.5.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj syn nalítl vypočítavé potvoře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pokud je to jeho vůle a jeho rozhodnutí, nic nenaděláte. On má k dispozici všechny dostupné informace a dál je to na něm, je dospělý. Třeba je s tím srovnaný, že to není jeho. Třeba tu ženu miluje a tohle je mu jedno. Já nevím, jak to chlapi mají. A nebo to jeho je. Já nevím, počítat snad umí. Zkuste tomu dát čas, ono se to třeba ještě bude nějak vyvíjet. A když se to nebude vyvíjet podle vašich představ, tak holt bude jen a jen na vás, abyste to přijala tak, jak to je. Je naprosto pochopitelné, že máma má strach, aby její dítě nebylo nešťastné a nemělo zpackaný život, ale jakmile je to dítě dospělé, tak máma musí odolat pokušení vodit ho za ruku a radit mu, co má dělat a co ne. Já kolikrát lituju moji mámu, že se musela dívat, jak v životě trpím já, ale oceňuju, že vždycky jenom decentně řekla svůj názor a nic mi nevnucovala, nehádala se se mnou, jenom prostě byla mojí mámou a já měla doma vždycky otevřené dveře a vždycky jsme měli s našima pohodový vztah nezkalený hádkami o tom, kdo co dělá v životě blbě. A věř, že tvůj kluk to taky jednou ocení. Je to těžké, ale je to velké umění, nechat dítě žít jeho život.
Já si myslím že nikdy není vše stoprocentní.Plně schvaluji postoj Vašeho syna a myslím že udělal to nejrozumnější co mohl.
Umíte si představit že dítě bude Vašeho syna a donutíte ho udělat testy DNA? Pozitivní výsledek bude střelná zbraň v rukách Vaší snachy a né jen že Vy by jste nemusela vidět svoje vnouče ale i Váš syn by s tímto mohl mít problémi.Na druhou stranu si umím představit že necháte tajně udělat ¨test otcovství vyjde negativně dáte to synovi a on Vám řekne " Já o tom vím" je plnoletý svéprávný a jeho rozhodnutí,můžete ztratit syna navždy.Test si můžete dát udělat jen pro sebe ať víte jaká je pravda stačí Vám vlasy syna a vnoučete a peníze.Jsou lidé co pro lásku i umíraj né jen že vychovávají cizí dítě.Myslím že můžete být na Svého syna pyšná a nad Sebou se zamyslet.
Moje tchýně si zřejmě o mě myslí totéž. Jsme s manželem 21 roků, máme 2 syny (14 a 20) a tchýně mě i moje děti nesnáší. Dříve hledala manželovi i nové partnerky, novou práci, jen aby ho dostala zpátky k sobě. No naštěstí vydržel se mnou a náš vztah překonal nejedno příkoří z její strany. Urgovala to dokonce i u mých rodičů, což jsem považovala za vrchol, když moji mamku začala otravovat sprostými dopisy, ale přežili jsme. A ona holt bude na stará kolena sama...
No a mozno dieta je jeho a ty si videla v knizke datum uplne blby 
Podla terminu poslednej menstruace nikdy presne nezistis ovulaci a ani den oplodneni... ja som mavala nepravidelny cyklus a ovulaciu 25. den cyklu... Termin porodu mi vypocitali o 11 dni skor... a kedze som aj tri dni prenasala, tak uz bola panika, ze dva tyzdne po termine narodene dieta - hm - s ani nie troma kilami asi nie
Keby sa mne kukla svokra do knizky, tiez by asi komentovala, ze to sme spolu s drahym ani neboli, ze to nesediiii (chodil len na jeden vikend za tri tyzdne vtedy domov)
Mozno ta "vypocitava mrcha" ma len nepravidelny cyklus 
A pod srdcom tvoje vnuca. Toto by som ale svokre neodpustila hrabat sa v mojich veciach a nahlodavat doveru mojho manzela 
.gif)
Mapa45: áááále jdi ty.....
Věro, zcela tě chápu. Pokud syn dává přednost povětrnné "zlatokopce" před matčinou radou, je to jeho problém. Nesměl by mně on, ani "snacha" překročit práh. Jsi chytrý, tak trp.
Nebude to dlouho trvat "zlatokopka" si najde více vyvatěného chlapa a ueteče. Do smrti bude platit na cizí dítě. Pak pozná, že máma to s ním myslela dobře.
Tak aˇteď si mě dámy třeb aukamenujte
Vas syn ji miluj celym srdcem a milovat bude i to decko at je jeho nebo ne a vy se s tim musite smirit treba jim to bude klapat a vy si zamilujete i to male jen se musite co nejdriv udobrit
On nato príde sám, neboj sa, teraz je mladý a zamilovaný- čiže hlúpy
, ale aj tá najväčšia zamilovanosť prejde, a pri každodennom živote a bežných hádkach, rutine a ochladnutí, ako v každom manželstve- dôjde na to, že on sám bude chcieť vedieť, či to je alebo nie je jeho dieťa. Chlap je na toto veľmi citlivý tvor, a neboj sa, pochybnosť, červíka si mu už do hlavy zavŕtala- a dobre si urobila Teraz sa stiahni a len čakaj, neboj, jedno mu to nie je, ani nebude, aj keď Ti to ako matke neprizná, a ani v budúcnosti nepočítaj radšej s tým, že Ti raz povie, že urobil chybu a Ty si mala pravdu- mužská ješitnosť nepustí
Ale podstatné bude, že sa podľa toho on zariadi...aj test otcovstva on ešte bude chcieť, uvidíš...nebude mu to jedno, ani teraz mu ie je, to mi ver
A život si neskazil, veď má len 21 rokov!! Len zle začal, ale bude mať ešte x príležitostí žiť ináč- aj chýb ešte urobí plno, aj správnych krokov- ako my všetci
Věro, pokud jste viděla kauzu s vyměněnými holčičkami, ani o dítěti, které si neseme z porodnice, nemůžeme jako právě propuštěné maminy se stoprocentní jistotou říct, že je skutečně naše. A jestli jste to sledovala, musela jste vidět, jak nešťastné byly rodiny z toho, že to v úvozovkách cizí děcko musejí vrátit pravým příbuzným! Přesto, že ta podoba byla evidentní. Myslím Věro, že jste nešťastným způsobem započala svůj vztah s mladými. Měla jste poněkud více myslet a méně mluvit. Krevní test je věcí rodičů, sem jako babička nedosáhnete. Datum narození a podoba dítěte budou sice jakýmsi vodítkem pro ty, kdo se v tom budou chtít vrtat, nicméně syn s ní být chce a upřímně řečeno, Vám nezbyde, než nechat ho, aby si ten nos nabil. Má-li to tak být, dojde k tomu. Být Vámi, stáhnu se do pozadí a počkám. Rozumný člověk, ví-li něco, nechá si to pro sebe. Ukvapený to pustí při nejbližší příležitosti a zanechá paseku. Zkuste se držet na svojí pasece, ono to dopadne i bez Vás.
Bellana: tak já předpokládám, že děti jeho nynější partnerky se již brzo začnou živit samy, minimálně ten 18letý by už mohl. Co s týče babičkovství, má matka, když jí bylo tolik, co mně dnes, již byla babičkou dvojnásobnou. Ale to je vcelku jedno, máš pravdu v tom, že to nestojí za námahu, akorát se neshodujeme, co. Podle mě nestojí za to vměšovat se dospělým potomkům do vztahů a života, byť s těmi nejlepšími úmysly. Oni si to stejně udělají po svém, a budou dělat svoje vlastní chyby, úplně orignální, není třeba jim vnucovat ty naše.
.JPG){kind=avatar}
Riki: Situace tvého syna je jiná. Dokud bude žít s touto ženou, pak asi vlastní děti mít nebude, tak je jedno, za co utrácí. Utrácí tak, jak vyhovuje jemu, je to lepší než házet peníze do výherních automatů. Až se rozhodně, že chce vlastního potomka a najde si partnerku, se kterou ho bude mít, děti své nynější partnerky živit nemusí. Tvůj syn je ještě mladý, je ve hvězdách, co ho za deset, patnáct let napadne. (Manžel měl spolužáka, který se ve dvaceti oženil se ženou, která měla devatenáctiletého syna a o něco mladší dceru. Vydrželi spolu nejméně pětadvacet let, pak jsme ztratili kontakt, možná jsou spolu doposud.) Rdousit cizí mláďata má smysl jen tehdy, když tím chceš udělat prostor pro vlastní. Ty jsi na babičku ještě mladá, tak to za tu námahu nestojí.
Riki: A nebo manžel Věry nevidí věc naprosto tak tragicky, říká jí, že má nechat syna žít a tím se v jejích očích stal nezodpovědným individuem, na které není spoleh, kterého nezajímá štěstí vlastního dítěte , tudíž do toho nemá co mluvit a tak je zase všechno řešení jen na Věře.
Cauky Vero mne prijde, ze Vam nezbyva nic nez to vse akceptovat, prijmout (ja vim to je tezke jsme zvykli stale neco resit a najednou neco vyresit nejde) to neni situace na ktere Vy muzete neco zmenit...Ja vim mela jste svoje vize, snazite se branit jako lvice svoje mlade, ale synek uz je dospely, svepravny...Za vsechny chyby, ktere v zivote udela si ponese nasledky sam to je proste dospelost, zodpovednost za sve jednani...Myslim, ze byste ho spis mela vest timto smerem...Jsou to Tvoje chyby (?) sam si je musis resit...Pokud budete stale neco resit za nej tak nikdy nedospeje s kazdym zivotnim skrabancem poleti za maminkou, vzdyt ona prece vsechno vyresi za nej..., ale to je spis o tom "naucit chytat ryby ne je pred nej naservirovat..." Berte to tak, ze bud si chlapec namlati pusu - dostane lekci zivota nebo jim to vyjde popr. bude mit krasny vztah s ditem, ktere neni jeho - to je prece taky kus obrovske lasky
...Nezbyva nez akceptovani, prijmuti 
- tady nemate co zmenit, pracujte v tomto na sobe (myslim ve Vasem nitru
)...Preju hodne stesti...
.jpg)
mam-ča: 
já jsem už zapomněla, jak se jmenuje 
Riki: teda ono by to s tím "rdoušením potěru" ani nebylo reálné - tomu staršímu roběti už bylo 18, takže by mě přepral. 
