Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

„Mami, prosím tě, mohla bys mi v pondělí odpoledne pohlídat Andrejku? Mám nějaké běhání po doktorech.“ Žádnou prosbu na světě bych nesplnila nadšeněji než tuto.  Na veledůležitou roli hlídací babičky jsem se těšila od okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že je mé první vnoučátko na cestě, a radostně a ochotně jsem dceři hlídání potvrdila.

Po telefonu jsme domluvily několik organizačních záležitostí, mezi něž patřilo i převezení Andrejky k nám, jelikož od doktora bude dcera dřív u nás než u sebe doma a, jak doufala, třeba to stihne všechno v pauze mezi kojením. Lahvičku s odstříkaným mlékem však pro všechny případy přibalí do výbavičky, jelikož miminku, kterému jsou necelé dva měsíce, by se asi těžko vysvětlovalo, ať ten hlad chvíli vydrží.

A já se začala těšit na své první zcela samostatné babičkovské hlídání.  Spoléhala jsem na svoje dvojnásobné mateřské zkušenosti a v hlavě měla vidinu pokojně prožitého odpoledne s vrnícím a usmívajícím se miminkem v mé houpající náruči. Chacha… babička idealistka, které ze vzpomínek na nejútlejší období vlastních dětí zůstalo jen to pěkné a voňavé. Novorozenecké břišní koliky a dlouhotrvající neutišitelný pláč byl dávno zapomenut.  A tak má vnučka usoudila, že je na čase mi všechno osvěžit a vrátit mne zpět do reality.

Krátce poté, co jsem Andrejku převzala do své péče, s kočárkem dorazila domů a položila ji na pečlivě připravené a bezpečně ohraničené místo na gauči, si Andrejka vytvořila alibi na několik následujících hodin. Oblažila nás andrejka3(tedy babičku a dědu) několika roztomilými úsměvy, spokojeně se nechala pronést po bytě, zvídavě se seznámila s prostředím a vůbec nám předvedla ukázku, kterak vypadá hodné miminko.

Oddychli jsme si. „Je zlatá, viď?“ Pronesli jsme oba téměř unisono, pohledem objali tu naši sladkou, hodnou princezničku a chystali se využít chvilky, kdy byla zaujatá pozorováním hraček, k vypití kávy. A právě to byl rozhodující okamžik, kdy se naše vnučka rozhodla přejít do útoku. „Uáááá….,“ okomentovala vodu, kterou jsem zalévala připravené hrnky. „Uáááá….,“ odrazila dědečkovu snahu o utišení formou různých opiček a grimas.

Zmobilizovala jsem všechny své mateřské zkušenosti a vzala Andrejku do náruče. „Uáááá…“. Houpala jsem, měnila polohy, zpívala, hladila, chodila s ní po celém bytě… „Uááá…“ Rozbalila jsem ji a zkontrolovala plenky…“Uááá…“ Zacvičila jsem jí nožičkami, vyzkoušela rourku na uvolnění větříků… „Uááá…“. Postupně jsem vystřílela všechnu svou osvědčenou utišující munici a bezradně stála uprostřed obýváku s nepřetržitě plačícím miminkem v náruči. „Asi už má hlad,“ usoudila jsem zkušeně a dala ohřívat lahvičku s odstříkaným mlíčkem do vodní lázně. Roli vrchního utěšovatele mezitím snaživě a zodpovědně převzal děda. „Uááá…“

Konečně. Opravdu to byl hlad, oddychla jsem si. Andrejka pila jako o život, maminčino mléko do ní pěkně žbluňkalo a já ji při krmení zjihlým pohledem oddaně pozorovala. Napapá se a pak hezky usne, domnívala jsem se naivně. Když měla dost, vystrčila dudlík z pusinky, za chvíli si ukázkově odříhla a spustila druhé kolo: „Uááá…“ Možná chce ještě napít. Dědeček odkvačil přihřát mlíčko… Pliv, nechci. „Uááá…“ Opětovná kontrola plenek, rourka, houpání, chování, klubíčková poloha… Na střídačku jsme si ji předávali s vidinou, že alespoň u jednoho z nás se ztiší. Marně.

Káva nám už dávno zcela vystydla, v obýváku na stolečku byl vysypán celý obsah výbavičkové kabely. „Dudlík! Je tady dudlík!“ Pliv, nechci žádný hloupý dudlík. „Uááá…“ Učinila jsem poslední pokus a  začala zpívat „Plavala husička po Dunaji“. „Uááá…uááá…uáááá….“

Když už naše zoufalství dosáhlo vrcholu a mé sebevědomí  zkušené babičky spadlo na bod mrazu, ozvalo se z předsíně dceřino: „Ahooooj, jsem tady“. V tu ránu se Andrejka vypnula stejně rychle, jako když otočíte knoflíkem u rádia. Maminka přišla. Převzala z mé náruče svou dcerušku a ta ji okamžitě zahrnula celým repertoárem svých úsměvů. Když se ty dvě jedna druhé dosyta nabažily a náležitě se po tom odloučení přivítaly, rozhlédla se naše dcera po bytě a s pohledem na konferenční stolek plný lahviček, dudlíků, plenek, hraček, rourek a mastiček, se smíchem pronesla: „Proč tady máte takový binec?“andrejka s babičkou

A pak už bylo všechno v pořádku. My jsme si konečně vypili studenou kávu, já uvařila pozdní oběd a všichni jsme si užívali malé, roztomilé a usmívající se Andrejky, která nám všem dala jasně najevo, kdo je v jejím životě tou nejdůležitější osobou. A my jen doufáme, že brzy nastane doba, kdy zjistí, že babička s dědou jsou taky príma a je s nimi legrace… Jelikož mne však v pondělí čeká další hlídací kolo, mám v plánu s ohledem na zachování duševního zdraví nás všech prožít ho venku na procházce s kočárkem, ve kterém bude sladce spinkat to moje malé, milované štěstíčko.

Večer, když jsem pak tupě zírala do blba a cítila se jako vyždímaný citrón, jsem přemýšlela, jak je možné, že jsem kdysi bez problémů zvládala péči o dvě děti, stihla při tom vyprat a vyžehlit pleny, uvařit, uklidit a k novorozeněti se věnovat ještě tříleté dceři. Po své první hlídací babičkovské zkušenosti mám totiž dojem, že se to prostě zvládnout nedá. Anebo je to zcela přirozený koloběh života a i já začnu časem zastávat názor, že na vnoučatech je krásné to, že jsou… a taky to, že člověk ví, že je dříve či později vrátí jejich rodičům? Protože, ať chci nebo ne, a ačkoli tu naši malou nade vše miluji, otevřeně přiznám, že ve chvíli, kdy se ocitla opět v náruči své maminky, se mi velmi výrazně ulevilo.

Jaké jsou vaše první babičkovské vzpomínky? Ať z pohledu samotných babiček, tak maminek, které své ratolesti babičkám svěřují?

Meryl


19.1.2012   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 66   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Jindřiška
Jindřiška - 23.1.2012 18:34

smajlik - 5Pěkný článek a s hlídáním mám zkušenosti

 
Lissie
Lissie - 20.1.2012 9:41

mija: tornado-lou: orinka: Holky, tak moc díky za podporusmajlik - 64. Snad to tedy má ta příroda nějak vychytanésmajlik - 68. Hodně se bojím těch začátků a pak taky různých těch syndromů úmrtí a tak, to je fakt děsivné, že si pak člověk vyčítá, že něco zanedbal a tak, i při úrazech, ale asi se to fakt poddá. No, asi spíš musí, když už v tom člověk lítá, že...smajlik - 68

 
Petruša
Petruša - 19.1.2012 21:53

taky se těším až "to" jednou budu vracet rodičům

 
Eduna
Eduna - 19.1.2012 21:52

Meryl, máš krásnou vnučku a když budeš hlídat častěji, tak si na tebe zvykne a později bude ráda, že je u babičky. Mám již odhlídané 4 kousky. Největší legrace s nimi byla mezi 3-5 rokem. Dnes je té nejmladší už 6. Svá vnoučata mám moc ráda, ale přece jenom je na nich nejlepší to, že je člověk kdykoliv může vrátit rodičům, zvláště ty v pubertálním věku.

 
Jarča*
Jarča* - 19.1.2012 21:33

Meryl, moc vám to s malou slušísmajlik - 47
Moje zkušenosti s hlídáním ročního vnoučka jsou podobnésmajlik - 68 Ale manželova dcera má holčičku, které budou letos 4, a s tou si babičkovství opravdu užívám. Mám pocit, že s miminy mi to moc nejde, ale tak od 3 let už je to jiné kafe. A jak píšeš, nejlepší je na tom to, že člověk ví, že je dříve či později vrátísmajlik - 58smajlik - 68

 
Hanča
Hanča - 19.1.2012 18:59

meryl perfektní četba, u nás se naštětsí hlídání obejde bez uááááá, ale vždy byl problém do něj to odstříkané mlíko dostat, naštětstí už mu je 7 měsíců, tak se to mlíko dá nahradit, když jsem hlídala naposledy, tak jsem nechápala, jak je možný, že se mi to dítě posralo až na krk a já blbá babka to zjistila, až když byl krásně přebalen a já ho chtěla pochovat, takže jako matka 4 dětí jsem též selhala, proto obdivuji svoji matku, která ho vzhledem k větší blízkosti dceřina bydlení hlídá častěji(dcera studuje dálkově VŠ)

 
Pentlička
Pentlička - 19.1.2012 17:18

Já zpívávala svým dětem "Zelení hájové" smajlik - 105 a někdy jsem je prostě nechala řvát, když jsem potřebovala něco akutně udělat. Za nás se to tak nebralo. Zkontrolovala jsem plínku, hlad, žízeň, bříško a když jsem nepřišla na žádnou závadu, tak jsem prostě odešla. Ach jo, já byla ale krutá matka! smajlik - 76

 
Gorawen
Gorawen - 19.1.2012 17:00

Meryl mala je sikulenka, nadherna...smajlik - 43smajlik - 30 To vis cizi prostredi, mamka daleko asi bysme byly stejne...Hlavne rozmazlovat laskousmajlik - 43 Drzte se...smajlik - 88 a to pockej az zacne choditsmajlik - 90 jakakoliv atleticka priprava se bude hoditsmajlik - 58smajlik - 47....

 
denda04
denda04 - 19.1.2012 16:07

oprava Merylsmajlik - 72smajlik - 63

 
denda04
denda04 - 19.1.2012 16:06

Meral neboj až budeš maličkou hlídat po několikáté bude vše OK vím to a znám to smajlik - 60smajlik - 58

Maličká je krásná smajlik - 62 hlídame často taky smajlik - 45smajlik - 60smajlik - 90

 
Almega
Almega - 19.1.2012 15:17

orinka: No já bych neřekla...Taky jsem si nikdy nehrála ani s pannami,neb jsem měla na to o 2 roky mladšího bráchu a pak ještě 2 mladší sourozence! Jak jsem si v dětství dosyta užila maminkovské role,tak jsem vůbec nechtěla žádné děti ! Ještě asi po měsíci jsem koukala na svého řvoucího synka a mateřské pocity nikde!! Spíš touha ho někam odložit a vzít si až většího,tak ty 3 roky....

 
tornado-lou
tornado-lou - 19.1.2012 14:18

tornado-lou: jeeezis ja blbnu smajlik - 76 hormony, no. a bude hur smajlik - 68

 
orinka
orinka - 19.1.2012 14:17

Lissie: neboj, taky jsem byla taková, nikdy jsem si nehrála s panenkama, ale vozívala jsem medvědy. To přijde samo, koneckonců máš celých 9 měsíců na vyrovnání a přeladění.

 
tornado-lou
tornado-lou - 19.1.2012 14:16

Lissie: klid. mela sem to taky. a porad me deti moc neberou - jenom to moje smajlik - 68 taky sem se bala, ze ho omylem zabiju, ale ony toho docela dost vydrzi smajlik - 42
a co me prekvapilo nejvic je, ze je s nim takova sranda. myslela sem si, ze deti sou zabavny az tak od 4let, ale neni to pravda. od 4 mesicu sou neuveritelne zbavny a vtipny a do te doby sou k sezrani roztomily smajlik - 30

 
Petruša
Petruša - 19.1.2012 14:14

Linda: buď v klidu, to ještě jde My museli staršímu synovi pouštět Kabát

Meryl: Andrejka je nádherná smajlik - 60

mija: hmm taky bych asi za pár let měla navštívit takovou kamarádku. Mam kluky necelý 4 a necelých 8 a za pár let bych chtěla ještě jednoho prcka (tak trochu si myslím na holčičku, co kdyby to náhodou vyšlo)

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.