Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
V naší rodině nikdy nebyla žádná žena hubená, nebo alespoň štíhlá. Těžko říct, jestli jsou na vině geny, nebo po generace děděné stravovací návyky. Když budu upřímná, myslím, že spíš to druhé. S mnoha kily navíc se potýkala moje babička, maminka i všechny tety a pratety. Ani muži na tom u nás nejsou o moc lépe. Jakoby každý, kdo se do naší široké rodiny narodí nebo přivdá či přižení, musel zaplatit nějakou daň v podobě obezity.
Já sama vážím ve svých třiačtyřiceti letech hodně přes devadesát kilo, manžel má víc než metrák. Měla jsem období, kdy mi to vadilo a chtěla s tím něco udělat, ale k ničemu to nevedlo. Není jednoduché změnit své od dětství zažité stravovací návyky. Ty spočívají hlavně v tom, že si velmi často dopřáváme tak zvanou českou klasiku – knedlíky, vepřové, smetanové omáčky, bramboráky apod. Máme to prostě rádi.
Teď však řeším problém s naší dospívající dcerou. Je jí patnáct let a mám podezření, že se z ní stává anorektička. Od dětství se potýká s nadváhou, zažila kvůli tomu i dost posměšků od dětí ve škole. Co se kvůli tomu naplakala. I kvůli ní jsem se už dřív snažila stravu v naší rodině změnit, ale nepodařilo se to. První se „pořádného“ jídla začal dožadovat manžel a k němu se nakonec přidala i dcera a já. Nikdy jsme to delší dobu nevydrželi.
Jenže teď se v ní asi něco zlomilo, podle mne to má souvislost s dospíváním. Chce se líbit, hezky oblékat a kila navíc jsou překážkou. Měří 168 centimetrů a váží 85 kg. To je v jejím věku opravdu hodně. Patrně se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a začala držet dietu. Nejdřív jsem to moc neregistrovala, ale poslední měsíc jsem se na ni více zaměřila. Ona totiž téměř nejí. Maximálně ji občas vidím s jogurtem nebo nějakým ovocem. Večeře ve všední dny odmítá s tím, že opravdu nemá hlad a o víkendu u oběda se ve všem jen porýpe.
Pravda, už nějaká kila viditelně shodila, což je určitě dobře, ale já mám obavu, aby se jí to nevymklo z rukou a neskončila jako ty anorektičky, které se postupně vypracují k absolutnímu odmítání jakékoli potravy.
Sedla jsem si s ní a promluvily jsme si. Nejdřív se jí nechtělo, ale pak mi řekla, že už nechce být tlustá, že je to hnusné a nerada by dopadla jako já a babička. To mne tedy docela zabolelo, ale svým způsobem ji chápu. Já už jsem na sebe rezignovala, ona ještě ne. Přála bych jí, aby se jí podařilo být se sebou spokojená, ale zároveň mám .jpg)
strach. Zkusila jsem jí navrhnout hubnutí pod dohledem odborníka, nabídla jí zprostředkování návštěvy na obezitologii, ale o tom nechce ani slyšet, prý si zhubne hezky sama. Ujišťovala mne, že se z ní anorektička rozhodně nestane.
Jenže já tomu moc nevěřím. Schválně jsem ji sledovala celý minulý víkend, kdy nešla nikam ven a byla oba dva dny doma. V sobotu snědla dvě jablka, jogurt a půlku kuřecího řízku s jedním bramborem. To bylo vše. A v neděli toho bylo ještě méně, za dopoledne nepozřela vůbec nic, oběd odmítla (měli jsme svíčkovou s knedlíkem) a místo toho si vzala z lednice tvaroh, který jsem měla připravený na upečení moučníku a půlku ho snědla s rajčetem. A to bylo za neděli jedno jediné její jídlo.
Nevím, jak to vyřešit. K doktorovi ji násilím přivést nemůžu, s vařením je to taky složité. Peněz nazbyt nemáme, vyvářet a nakupovat pro ni extra je nereálné. A když začnu nakupovat a vařit stejně jako pro ni i pro nás, tedy nějak dietně, tak nevydržím s manželem a přiznám se, že asi ani sama se sebou.
Asi mi tady dáte co proto. Nicméně bych byla ráda, kdybyste mi napsaly, jak byste to v naší situaci řešily vy. Já teoreticky taky vím, že naše stravovací návyky jsou špatné a na dceřině stavu mám vlastně velký podíl já sama. Ale když ono to opravdu není snadné změnit, hlavně u manžela určitě narazím, už jsem to zkoušela několikrát.
24.2.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 90 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
monja: sorry..25... samozrejme...
Juana: Jj, máš pravdu. já to špatně napsala, těmi "tučnými jogurty" jsem spíš myslela ty přeslazené umělé pudinky a krémy, které s jogurtem nemají nic společného. Jen s nimi sousedí v chlaďáku a jsou taky v kelímku, tak si asi lecko myslí, že to bude košer.
.gif)
mashanka: 
a je to poznat ...
.jpg)
Samozřejmě, že člověku, který je zvyklý se cpát jak nezavřený, až je z toho obézní, každý, kdo jí střídmě, připadá , že "nejí skoro nic" Ale ono.... asi vám řeknu novinku - bez omezení jídla nikdo nezhubne - možná proto to nejde ani vám.
Pokud skutečně nemáte ani kousek vůle, odříct si tuny flákoty a moučníky, nechtě na pokoji alespoň tu holku. Je to škoda - kdybyste do toho šly spolu, může vás to vzájemně motivovat, můžete mít společnou radost, ještě víc se sblížit a navíc byste to měla pod kontrolou.
Ale ne - abyste se mohla napchávat, holku raději budete posílat k jiným lidem - odborníkům, aby jí pomohli.
Vyřiďte jí ode mne, že může jíst všechno, ale jen polovinu toho, co byla zvyklá. Dokonce i ty moučníky.
Já jsem touto metodou zhubla za 4 měsíce 13 kg - opravdu to funguje - možná by to byla cesta i pro vás - nemusíte si odpustit nic, jenom si zvykněte, nesníst toho metrák
Anahir: tahle rodina (pokud existuje) potřebuje komplexní péči psychologa a obezitologa, totálně překopat způsob myšlení, přístup k jídlu, to nějaké informace z netu nevyřeší.
Matka, která když se její obézní dcera začne omezovat v jídle, začne okamžitě plašit, že anorexie, je prostě ohledně čehokoli, co se týká zdravého života, úplně mimo a potřebuje být důkladně poučena.
.jpg)
....oběd odmítla (měli jsme svíčkovu)...trochu nechápu Tvoje myšlení. Kdybych hubla tak se Ti na svíčkovou taky vykašlu a radši nebudu jíst nic.
Holka se snaží zhubnout a myslíš si, že si vezme svíčkovou? Tak ji podpoř spíš v tom, aby si místo svíčkové mohla SAMA udělat nějaký salát, vymyslet si jídlo a aby ty suroviny byly doma.
Do vaší lednice nevidím, ale má ta holka vůbec co si vzít kromě jogurtu, jabka a tvarohu?
Jestli nevyváříš nic než vepřové, smetanové omáčky, knedlíky tak se nedivím, že hubnoucí holka to raději nejí. I ten obezitolog do kterého jsi chtěla vrazit peníze by jí řekl, aby to nejedla.
Když spolu dokážete mluvit, tak už přece není problém, najít informace na netu, vybírat recepty na pestrá jídla co by se jí i líbila a pak ať si je i zkouší dělat sama. A vy si jezte tu svíčkovou.
Cesta je, ale opravdu ne přes to, že navaříš tučné smetanové a pak se divíš že to holka nechce
.jpg)
Stanik: ajjana: 258 kilo 
Stanik: jenže hodně žen přibere po dětech , přibere v přechodu.....lehko se přibere a těžko shazuje.....
Stanik: já vím že je to překlep,ale že jsi zhubla o 258 kilo je krásnej překlep 
http://www.varimezdrave.cz/ na tyhle stranky rada chodim - inspirujici...
Preji hodne stesti...Opravdu nejde jenom o krasu, ale i o zdravi...Ja vim, ze je to 100x opakovane, ale chce to zmenu jidla a pohyb, kdyz se bude vice hybat tak klidne muze jist vice toho nezdraveho...Jenomze u toho clovek musi vytrvat, musi mu to chutnat, delat pohyb co ho bavi atd...Jinak je to na chvilku, cloveka to prestane bavit...Ani Vy nehazejte flintu do zita jste jeste mlada...Pro zacatek staci malo treba jenom zkusit nejezdit vytahem, vyslapnout si nejdriv jedno patro pesky, casem treba cele schodiste, ale zacit pomalu, protoze clovek zacne s elanem a pak svaly pretahne, vse ho boli a konci...Nebo napr. vystoupit zastavku pred a dojit pesky...Spousta zen nesnasi fitcentra, zrcadla, stihle holky kolem, tak si kupte kazetu a zkuste cvicit doma, kdyz Vas nikdo nevidi apod...Ono casem zjistite, ze to funguje, ze se tak nezadychate apod...Nebo prochazky jsou fajn, clovek uplne pookreje to pomaha i psychicky...Jidlo vite zdrave jidlo je o trosku drazsi, ale berte to tak, ze kdyz budete zdrava nebudete potrebovat leky...Osobne si myslim, ze Vase dcera je fajn, otevrena, mysli to dobre tak proc ji nepodporit...Klidne bych varila jenom pro ni...Preji hodne stesti obema...
Verera:
Ještě mě tak napadá, když jste to zkoušeli minule, jaký byl postup? Zavrhli jste všechno, co vám připadalo nezdravé a vrhli se na saláty? A po čase jste dostali zoufalou chuť na svíčkovou?
Možná by byl na místě pozvolnější postup. 14 dní to zvládne každý, ale jde o to najít nějaký rozumný způsob existence, při kterém vás nepřepadají neodbytné chutě a vy nežijete s tím, že si už v životě nemůžete dát bábovku.
Takže třeba z počátku vyřadit ty nejhorší věci jako bůček, tučné salámy, ale nezavrhovat všechno. Tak to bude snesitelnější a třeba si ani nevšimnete, že najednou jíte podstatně zdravěji, jen to chce s postupnými kroky vydržet. Ona vlastně správná dieta je taková, u které ani nemáte pocit, že jite zdravě (tím se rozumí nějak výjimečně, nedobré věci, omezujete se, hladovíte) A když si dáte jednou za čas něco nezdravého, ono se taky houby stane, pořád lepší než se stresovat a pak to díky tomu vzdát.
kdyz to tak ctu, tak jsem rada, ze moje mam nas naucila jist, tak jak jime. Sezonni potraviny, zeleni ovoce, pitny rezim bez sladkych napoju...a i kdzy si nekdy cekou klasiku doam, je to tak jednou do mesice. Ono totiz vseho moc skodi.
Zmenit stravovaci navyky lze. Ja mela nadvahu ,kdyz jsem par let dojizdela do prace, brzy vstavala, pozde usinala a mezi tim se cpala podobnou hruzou, jakou jite u vas kazdy den. Jamile se rezim zmenil - jidlo pravidelne a vyvazene, adekvatni velikost porci.. sla vaha okamzite dolu... a to tak ze o 258 kilo...po tom, co jsme is pordili psa a mam pohyb kazdy den a HLAVNE ,, neda s eto okecat, protoze se nima proste musi ... mam pokoj svatej a vahu stalou uz 14 let.
K doktorovi ji násilím přivést nemůžu, s vařením je to taky složité. Peněz nazbyt nemáme, vyvářet a nakupovat pro ni extra je nereálné.
tak proč ji chceš tahat k odborníkovi, když pro ni nic udělat nechceš?
Ono jíst zdravěji neznamená se denně cpát lososem. Já myslím, že jsi asi nepřišla pro radu, ale pro potvrzení, že s tím, že jste tlustí opravdu nic dělat nejde a, že máš pravdu ... nemáš.
