Pracujete na směny? Buďte na sebe opatrní.
Nemáte náhodou desynchronózu? Že jste o takové nemoci nikdy neslyšeli? O rozladěném rytmu biologických hodin třeba u lidí pracujících na směny ale určitě ano. A právě tento stav se odborně nazývá desynchronóza. Je dlouhodobě velmi nepříjemný a navíc neprospívá našemu zdraví. Co ale dělat, když na směny prostě pracovat musíte? Přinášíme vám tipy, jak změny snášet.
Lidskou přirozeností je ve dne pracovat a v noci odpočívat. Člověk se v běžném životě řídí čtyřiadvacetihodinovým rytmem, který je mu vrozený a je řízen tzv. biologickými hodinami. Proto není vůbec snadné přizpůsobit se práci na směny.
Je-li adaptace obtížná, mohou vznikat poruchy soustředění a potom snáze dojde při práci k úrazu. Při dlouhodobějších problémech s přizpůsobením se mohou dostavit třeba žaludeční problémy nebo nemoci oběhové soustavy.
Desynchronóza, rozladění vrozených biorytmů, se vyznačuje zejména:
Směnný provoz každý prostě nesnese. Určité skupiny lidí, zejména s vážnými onemocněními, by měly volit jednosměnnou pracovní dobu zcela automaticky. Práce na směny je zcela nevhodná například pro:
Aby se člověk dokázal převrácení biorytmu při práci na směny lépe přizpůsobit, měl by dodržovat několik zásad:
Jídlo
Jednou z hlavních podmínek je pravidelnost jídla. Žaludek pracuje ale nejvíc ve dne, takže člověk pracující přes noc by měl jíst spíše lehce, například různé saláty, netučná masa, mléčné výrobky, jogurty. Naposledy se najezte kolem čtvrté hodiny ranní, protože vydatná "snídaně" by mohla narušit kvalitu spánku.
Společenský a rodinný život a relaxace
Směnný provoz má kromě zdravotního stavu vliv i na život společenský. Mladí lidé mohou mít kvůli nočnímu zaměstnání problémy navázat trvalejší vztah. Lidé pracující ve směnném provozu se se svými blízkými vidí často jen o víkendech a na dovolené. Řešením je co nejčastější relaxace při oblíbené činnosti, kulturní život, sport, odreagování se v přírodě, pěstování koníčků. Samozřejmostí je zapojit do aktivit rodinu a její příslušníky. Cílem je co nejlépe odstranit stres po vyčerpávající noční práci.
Harmonogram času – spánková hygiena a relaxace
Člověk pracující v noci by si měl vytvořit individuální harmonogram pro využití svého volného času hlavně s ohledem na spánek. Narušení rytmů střídáním směn a tím pádem spánku hodně poznamenává celkový spánkový rytmus. Problematická je možnost spánku ve dne, protože je nedostatek tmy a usnutí je velmi obtížné. Proto je vhodné rozdělit si spánek například na jednu část po směně a na druhou před ní.
Střídání a rotace směn
Vládnou velké rozpory v tom, jak často se směny mají střídat. V praxi nejběžnější a zavedené je střídání týdenní, někteří autoři doporučují jako vhodnější střídání obden nebo po 2–3 dnech. Existují i studie o vhodné rotaci směn: optimální se jeví sekvence noční – ranní – odpolední. Uvádí se, že tento způsob rotování směn zvyšuje produktivitu práce a snižuje i fluktuaci pracovníků.
Lékařská péče
Významnou roli hraje při střídavém provozu zdravotní stav. Pracovníci ve směnném provozu potřebují velmi kvalitní zdravotní péči závodního lékaře, kterou by jim zaměstnavatel měl poskytnout bez ohledu na denní dobu.
Zdroj: www.dobry-spanek.cz
21.2.2013 Rubrika: Nemoci a prevence | Komentářů 11 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pracujete na směny? Buďte na sebe opatrní.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.já jsem dělala v nepřetržitém provozu v chemičce a nebylo to pro mě dobrý.. na směnách o víkendu klídek - pohoda, na noční se i zdřímlo, odpolední byly super, člověk se dopoledne vyspal a po odpo se ještě dalo zajít třeba na pivko :-) jenže pak jsem začala trpět nespavostí a bylo po srandě.. bez prášku na spaní jsem neusnula, takže jsem nakonec změnila práci a teď už 6 let dělám jen na ranní a občas se slzičkou v očku vzpomínám na ten veget na odpoledních šichtách :-) jinak ale 3 víkendy po sobě v práci a jeden jediný volný - ve 20ti letech - to bylo peklo!!
Linda: 2016??? to bude snad dřív né?
Linda: tak hlavně že je co dělat,horší bejt doma a koukat z okna...
Pracuji jen ve dne a jeste v podstate tu jsem jak se mi to hodi , ale jsou situace kdy jsem nucena tu byt 11h denne 6dni v tydnu + 2 hodiny na cestu (hodinu rano a hodinu vecer) a prvni tyden to zvladam, ale pak chodim domu jenom spat. Vnedeli kdyz mam volno tak maximalne vyperu, kdyz byly deti mensi tak jsem navarila co to slo na dalsi tyden a konec, vic jsem nezvladala. Ceka me to opet na jare 2016 (jestli se mnou driv nevyrazi dvere) a to 8 tydnu.
loupák:
evropka: ty zvíře
Jagea: nedělám noční ale taky jsem si tuhle smažila řízek někdy k půlnoci
Za svůj život jsem pracovala jen ve dne,ale manžel dělal asi 6 let v nepřetržitým provozu a musím teda říct,že trpěl nespavostí,často marodil a strašně přibral...od tý doby co najel jen na ranní,je jako rybička,ťuk ťuk-takže něco na tom asi bude
Dělala jsem na směny, ale jen pár roků. Ráno šly děti do školy a já do postele. Střídalo se po týdnu, noční směny začínaly v neděli večer...to jediné mně vadilo, že rodina seděla u televize a já šla do práce. Ovšem zase v pátek ráno jsem končila a měla jsem volno až do pondělního odpoledne.
všechno je na zvyku a kdo nemá na výběr tak mu nic jinýho nezbývá.....manžel teď dělá taky 12ti hodinové směny a to je kardiak a lékař mu to povolil..... a spí dobře , jíst mu chutná , labilní není....vyjímka potvrzuje pravidlo...
Pracovala jsem celý život ve směnném provoze (výpočetní středisko - IT), z toho posledních 30 let v nepřetržitém provoze, 12 hodinové směny. Musím říct, že nic není lepšího. Zabilo by mě chodit "spořádaně" do práce po-pá. Miluji především noční směny, v noci se mi pracuje nejlíp a o půlnoci si dám třeba knedlo-vepřo, protože mám poledne.
Jsem vdaná již dlouho a dělám nyní na tři směny. A věřím, že pro mladé lidi v období chození to může být horší než pro mě. Kdybych takto pracovala zamlada, kdo ví, jestli bych si někoho našla. Oni jsou na to někdy partněři citliví, když někdo třeba kvůli práci nemůže na odpolední rande, na páteční zábavu, když musí bý přesčas a podobně. A nervově labilní jsem, to přiznávám, třeba jsem neúměrně truchlila pro kocourka. A když to pak přešlo, zemřel pes.