Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

O belgické metropoli Bruselu se často mluví jako o srdci Evropy nebo také hlavním městě Evropy.

Sídlí tu NATO, Evropská komise, Evropský parlament či Výbor regionů. Činí se tu většina důležitých rozhodnutí spojených s EU. Ve městě se potkává moderní architektura s historickou. Turistům to může – řečeno s mírnou nadsázkou – připadat jako vcelku efektní cestování v čase.

Na jedné straně Bruselu tedy sídlí evropské instituce. Jsou to ohromné moderní stavby, architektonicky promyšlené do nejmenšího detailu. Pohled na ně budí respekt, ale svádí rovněž k lehkému úšklebku: Není vlastně tohle všechno jen poněkud dětinská demonstrace ekonomické síly? Jinými slovy: My jsme EU, my na to přece máme.

Příkladem je budova Evropského parlamentu. Působí velmi moderně a je zajímavě řešená. V některých patrech jsou průchozí, takzvané "potkávací" chodby, kde se můžete sejít s lidmi z jiných oddělení. Evropský parlament, to rozhodně není jen proslulý obrovský jednací sál a pár kanceláří zajišťujících administrativu. V nejspodnějším patře parlamentu je třeba rozsáhlé centrum, kde jsou pobočky bank, obchody, kadeřnictví a podobně. Má to usnadnit život pracovně vytíženým úředníkům. Velice rozhlehlá je také budova Evropské komise. Vejít se sem musí personál zajišťující základní agendu 25 různých zemí. V podstatě je to jen trochu větší státní úřad, ale zevnitř budova komise připomíná spíše podivný, luxusní labyrint.

Evropské instituce jsou od sebe vzdálené na dohled, což není náhoda. Jedna z podmínek bruselských obyvatel, kterou dali zástupcům EU, totiž zněla: Dobře, klidně si tu všechny ty úřady postavte, ale do historické části města nám nezasahujte.

Hodně lidí považuje Brusel za ošklivé město. Pokud viděli jen ono "ghetto" evropských institucí, může to být dojem zdánlivě správný. V Bruselu však je spousta pěkných míst. Například hlavní náměstí Grand-Place z 12. století, kterému dominuje gotická radnice z 15. století, nebo katedrála Svatého Michaela ze 13. století. V centru Bruselu se nachází patrně nejznámější bruselská atrakce – Manneken Piss, 60 centimetrů vysoká soška čurajícího chlapečka. Musím však říct, že když se k ní dostanete, budete pravděpodobně zklamaní tím, jaká je to ve skutečnosti kýčovitá blbost :-) Mnohem lepší je zajít do obrovského Muzea umění na Rue de la Régence. Za vidění stojí zejména část muzea věnovaná modernímu umění. Jde o jednu z největších sbírek na světě.

Turisté při své návštěvě Bruselu také hodně vyhledávají takzvaný BRUPARC, tedy jakýsi rekreační park. Je v něm známé Atomium – 102 metry vysoká zvětšenina atomu, kterou pro výstavu EXPO 1958 navrhl architekt André Waterkeyn. V parku je také expozice s názvem Mini-Europe, kde jsou zmenšeniny asi tří set významných evropských staveb.

Brusel je kosmopolitní město, žijí tu lidé 120 různých národností. Na cizince jsou zvyklí, chovají se k nim vstřícně a není tu ani příliš draho. Z Prahy se do Bruselu dostanete například letadlem. Pokud máte čas srovnávat nabídky leteckých společností, může vás zpáteční letenka přijít na pouhé tři tísíce korun. Autem se dá trasa Praha–Brusel zvládnout za osm až deset hodin.