Babička odmítá svou druhou vnučku
Právě mám rozepři se svou tchyní. Máme dvě dcery, mladší se narodila před rokem, starší je 5 let. Zatímco svou starší vnučku babička miluje nade vše, mladší úplně přehlíží. Tvrdí, že třetím vnoučetem jsme jí udělali čáru přes rozpočet. Od svého druhého syna totiž ještě má desetiletého vnuka.
Už když jsme jí oznámili mé druhé těhotenství, přijala to velmi vlažně, vlastně spíš chladně. „Hm, jak myslíte, do dnešní doby dvě děti, to já bych si netroufla,“ byla její první slova. Po narození Kačenky sice projevila takovou tu povinnou radost, hlavně že je prý holka zdravá, a tím její vřelý zájem o vnučku skončil.
Když přijdeme k ní nebo ona k nám (je rozvedená, žije sama), pokaždé se hodně věnuje pouze té starší. Malou jen letmo pohladí, aby se neřeklo. Sama od sebe si ji nikdy ani nepochovala. To já jsem se občas snažila napomoci tomu, aby si k ní vytvořila vztah, a poprosila jsem ji například, zda by Kačku nemohla chvilku vzít do náruče, než něco dodělám. Sice tak učinila, ale po celou dobu stejně mluvila jen na starší Lucku.
Je mi to velmi nepříjemné. Vím, že Kačenka je ještě malá a rozum z toho nemá, ale to se začne brzy měnit. Začne víc vnímat, a rozdíly, které mezi nimi babička dělá, ponese určitě velmi těžce.
Říkala jsem to manželovi, jenomže on je v těchhle věcech nějak bezradný. Řekl mi, že přece nemůže poručit své matce, aby měla ráda naše dítě. Jestli prý to necítí sama, nikdo ji k tomu nepřinutí.
Když jsem si o tom promluvila s ní, bylo mi hořko ještě týden poté. Doslova mi řekla, že dvě vnoučata jí stačí, krásně to vyšlo i v tom směru, že se jako první narodil vnuk a druhá v pořadí vnučka. Po dalším dítěti do rodiny už netoužila. Jako by se celý svět točil jen kolem ní! Chápete to? Zeptala jsem se, jak by jí bylo, kdyby její tchyně odmítala jejího mladšího syna. Na to mi odpověděla, co by s tím prý asi mohla dělat.
Je mi z toho všelijak. Od našeho rozhovoru se situace ještě zhoršila. Je schopná zavolat manželovi, ať přijde v neděli s Lucinkou na oběd, ale já s Kačkou ať nechodíme, že malá jí to tam vždycky všechno ocumlá a udělá binec.
Nevím, co mám dělat. Když jí zakážu stýkat se s oběma dcerami, ublížím tím Lucce, která babičku miluje. Bojím se chvíle, kdy si naše mladší dcerka začne babiččinu nelásku uvědomovat.
Dovedete si představit, že byste se takhle chovali k vlastním vnoučatům? Co znám babičky ve svém okolí, mezi kamarádkami, tak jsou všechny šťastné, že mají vnoučátka, a ani ve snu by je nenapadlo dělat mezi nimi rozdíly. Jenom ta naše je po téhle stránce nějaká divná.
10.10.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička odmítá svou druhou vnučku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jen aby ta odstrkovaná vnučka jednou bábě nebyla dobrá na utírání zadku
Sandro, vase tchyne je uplne blba a rozhodne si nezaslouzi, abyste na ni plytvala energii. Jeji skoda, ze odmita roztomilou vnucku. Ja jsem take nebyla vnucka podle babiccinych predstav a v pozdejsim veku mi to davala dost najevo, kdysi me to mrzelo, dnes se tomu smeju.
monja: taky mě to nepřestane udivovat u mých tchánovců...a to si vem,že jsou schopni říct,že teprve od dcery mají vlastní vnoučata,od synů jsou v podstatě nevlastní
mam-ča: jste skvělí, takhle zvládnout výchovu dětí vždycky si říkám, že jsou prarodiče, který si nezaslouží žádný vnouče ... to je sobectví, projevený tím nejhorším možným způsobem ... už jsem skoro ve věku babiček - moje máma v mým věku měla už tříletýho vnuka - mýho syna ale miluju všechny svý synovce a neteř a praneteře a prasynovce a na vnoučata se těším ..jak to vůbec jde nemít rád miminko ??? natož vlastní dítě od vlastního syna ??? toje úplně mimo mý chápání
Babi je sice vypatlaná, ale manžel má pravdu, že když to tam není, tak ji nedonutíš.
Zažila jsem to, když se nám narodily dvojčata. Tchýnina rodina byla po generace zvyklá na "model jednoho dítěte", takže už když jsem byla těhotná, vedla řeči typu "nestačej na jedno a pořizujou si druhý..". Možná by mi byla "odpustila", kdyby "to druhý" byla holka, ale místo holky to byli dva kluci, nedonošení a díky tomu opoždění.
O víkendech jezdil manžel se starším synkem ke svým rodičům a mě nechával doma JEN s dvojčaty. Pak se všechno zkomplikovalo mojí nemocí, manžel se najednou musel starat o všechny děti a pak zaujal k matce jasné stanovisko :"Buď si zvykneš na to, že máš tři vnoučata, nebo nebudeš mít žádné". Stejně pak vždycky nadržovala nejstaršímu a na dvojčata začala být pyšná, až když jí zvali na promoce.
Teď je ráda, když jí zrovna ti dva "nemilovaní" pomáhají.
monja: 7.30 SOUHAS babu nechápu a NIKDY nepochopím
babičky jsou z vnoučátek a né tohle ?????????
Vikina: takhle jsem to měla se segrou,taky jí jedna z babiček nadržovala a ona na to už jako malá,babičku upozorňovala,když náhodou nebyla spravedlivá...mám skvělou ségru
Prošla jsem si tím - když se narodil vymodlený brácha, babička se na něj upnula a rozmazlovala ho Maminka pomalu nemohla nic doma dělat, protože následkem toho brácha vyžadoval neustálou pozornost. Když jsem se narodila já, maminka zakročila a řekla, že jsem její, tak si mě bude vychovávat jako ona chce. Babička na to řekla, že když jsem teda její, tak ať si mě nechá...vydrželo jí to 29 let Naštěstí jsme měli s bráchou bezva vztah (a dodnes máme) a všechno, co od babičky dostal, ještě před ní demonstrativně dělil Dělíme se do dneška
Kawa: ...tahle to aspoň přizná,i když je to krutý,ale nic nezastírá...zato moje tchýně,když jsem jí to kdysi řekla,ještě ze mě udělala blbce,že si vymýšlím a že má všechny vnoučata stejně ráda...nikdy to nepřiznala,přitom jejich naprosto rozdílný přístup k vnoučatům(mají jich 5) je do očí bijící a neni to jen můj názor...proto jsem to vzdala a přestali jsme se ,,vtírat,, a světe div se,ani to nezaregistrovali,že jsme tam přestali jezdit
Tchyne ma svym zpusobem pravdu - nikdo ji nemuze porucit koho a jak moc ma mit ci nemit rada, nic s tim nenadelas. Je blby ze takhle to ma rozdeleny mezi segry, kdyby mela rada dejme tomu jenom vnuka a tvoje obe holky ignorovala, mela bys to jednodussi. Takhle ti nezbyva nez bud "naridit" tchyni bud obe nebo nic. A nebo vyjit tchyni vstrict a at si bere tu starsi a vyuzit casu k tomu, ze si holt mladsi v te dobe uzije tebe sama pro sebe. A az bude dcera starsi a zacne se ptat tak holt vysvetlovat a vysvetlovat.
Moje tchyne byla na babickovani moc mlada, kdyz se nase holky narodily (aspon tak si to vysvetluji ja), omlouvala jsem a vysvetlovala jak blazen asi tak do jejich puberty, pak samy pochopily ze babca stoji za velky kulovy. Dopadlo to tak, ze starsi dcera s nim nechce mit nic spolecnyho a ja jak blbec resim vanoce apod, aby se dcera nesesla s vlastni babickou . Mladsi je materialni potvora a pokud je babicka ochotna vysolit 2-3 stovky k vanocum ci k narozeninam tak je ochotna ji pozvat , ale jinak se nestykaji. A ja jsem zavedla postoj je to manzelova matka, nic vic a nic min. Pro me je to vlastne cizi osoba. Od te doby co si to uvedomuji je mi o hodne lip
já to nechápu...jako jak je "navíc"..? v čem..? někdo babku nutí kupovat dárky a pro třetí vnouče už nemá dost peněz..? a co tvoji rodiče..? jak ti to vidí...? nahradí to aspoň trochu..? já sem teda taky držka, řekla bych jí to od plic, že k ní nehodlám pouštět tu starší, páč u tak omezeného člověka jak je ona bych měla strach, že začne tu starší nějak ovlivňovat... Ideální by bylo, kdyby se ta starší sama babky zeptala, nejlíp před všema, proč nemá ráda tu mladší...
monja: pěkně si to napsala: je to nenormální až to bolí u srdce
monja - 10.10.2013 7:30
Já tohle chování nedovedu pochopit, člověk si zamiluje i tu němou tvář, natož tak vlastní vnouče. Já jsem asi praštěná obráceně, ale já mám ráda i svoje všechny synovce, jeden má zrovna miminko a kdybych se nestyděla, že budu za divnou, tak bych si ho přivlastnila za vnouče, protože vlastních se podle všeho tak hned nedočkám