Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Teoretik: ať si každej lpí na čem chce, ale taky nese následky....
Pokud někomu smrad z cigaret vadí, dělá se mu z něj špatně nebo mu natíkaj oči atd. tak to tak je a nic s tím neudělá. A není třeba to u někoho tolerovat, po astmatikovi taky nikdo nečeká, že si vyjde na krásnou svěží jarní procházku na louku

talenka:

Teoretik: nechodím sem sice tak dlouho, ale nevšimla jsem si, že by články tady byly zaměřené proti starším lidem , můžeš dát na nějaký odkaz, třeba jsem si ho jen nevšimla?

talenka

Teoretik - netřeba litovat - každý si tu svoji káru táhneme sám.
Tobě někdo šlápnul na kuří oko? Cítím z Tvého článku zaujatost a nepřátelství vůči mladší generaci...
Takže sice píšeš něco o tom, že mladí jsou zaujatí proti "starým", ale od Tebe cítím opak... Co třeba začít u sebe?

talenka:

talenka:

Teoretik: lpět na zvycích a návycích ... a zlozvycích klidně si na kouření lpěte, to vám níkdo nebere, ale přiznám se, že to nechápu. Co se kouření týká, vím, že kouřit nikdy nebudu, ale pokud mám nějaký zlozvyk, který vím, že poškozuje zdraví zúčastněných, budu se ho snažit provozovat tak, abych co nejmíň škodila, a nejmíň ze všeho těm, co mám ráda, tedy rodině...
A netřeba nás mladší litovat, my o lítost nestojíme pro všechny generace platí, že co vysílám, to se mi vrátí... I pro tu starší. Stáří není zásluha. A to říkám já, která žiju v jednom domě s rodiči a prarodiči a vycházím s nimi nadstandardně, což chce velkou toleranci a diplomacii.

Tak si přestaň vymýšlet důvody a řekni narovinu, že ti vadí smrad cigaret a že nechceš, aby to tvoje dítě dýchalo. Tečka. Babička s vnučkou se můžou vídat u vás nebo třeba na procházce v parku. Když někdo kouří, musí počítat s tím, že to jiným lidem může vadit. Ty rozhodně nejsi povinná se kvůli překonávat, protože ať si kuřáci říkají, co chtějí, normální je NEKOUŘIT a jsou to oni, kdo by měli respektovat, že někomu to vadí a snažit se udělat vše proto, aby svým zlozvykem neobtěžovali okolí, ne naopak. (Jo, v tomhle mám dost radikální názory.)

orinka: A ty víš, že každé ovoce je zdravé? Jo když si ho utrhnu na vlastní zahradě, tak snad ano, možná /dolétl již prach z Japonska nad naše území?/. Jinak při cestě, specielně to jižní, došlo k chemickému ošetření, nemluvě chybám ve skladování a nabídce. Takže vlastně žádná sláva. S cigaretami možná nesrovnatelné. Já už si to do konce života nějak dokouřím. A sděluji, že jsem za svůj život /ne zrovna krátký/ promarodila minimum a i dnes chodím k lékaři max . lx do roka. Kdopak to tak má, že? a to jste o dost mladší. A proto jsem se vlastně ozvala. Na Šťastné ženě jsou články převážně mladých, někdy zaujaté proti starším. Tak je to i v tomto případě. Inu je to módní. Nebojte děvčátka i vy dosáhnete-bude-li vám přáno- možná i mého věku. Pak budete také lpět na svých zvycích i návycích. A ty dnešní vaše děti se vás budou snažit vychovávat dle vašeho modelu. Možná budete mít i schátralé tělo, ale mozek svůj a v pořádku. Řeknu vám, už dnes vás móóóóc lituji.

To je možná problém nějaké... nevím, nechci napsat vysloveně hygieny, ale asi čistoty by se už dalo. Znám dost kuřáků, kteří nesmrděj. Kouří doma, ale mají vyvětráno a když nepřijdu těsně po tom, co típnou, tak nic necítím. Nemají načichlé potahy, závěsy, všechno často perou a také si myjí ruce, aby jim nesmrděly prsty. Pak znám také ty, co otevřou okno jedině na Vánoce, když za něj jdou pro cukroví, a prát potahy považují za holý nesmysl. A u těch to člověka většinou položí už mezi dveřma
My řešíme podobný problém u nás na firemních záchodech. V celém baráku je zákaz kouření, ale baby z protějšího kanclu chodí hulit za záchod. Na našem patře totiž ještě nejsou zrekonstruovaný wécka a nemají tam sprinklery (škoda). Dvě z nich ještě jdou, ty si otevřou okno a není to skoro cítit, ale jedna je nějaká vadná. Ta utemuje okna i vnitřní dveře, co vedou od umývárky z záchodům, sedí tam třeba hodinu a hulí jednu za druhou. Na tom záchodku je modro, divím se, že ještě nikdo nevolal hasiče. Nejhorší ale je, že i když se okamžitě otočím a jdu jinam, tak se mi to nasákne do vlasů. Pak jdu třeba na jednání a všichni se ode mne odvracej, protože jim smrdím, a přitiom za to nemůžu

nezáviděníhodná situace, sama nevím, jak bych to řešila, kdybych musela, protože přes tohle bych se nepřenesla. Nenávidím pach cigaret Moji rodiče kouřili oba, teď už jen máma, ale máme naštěstí v obýváku velký a dobře odvětrávaný krb, máma má u něj křeslo (říkáme mu Tuberyho křeslo ), ruku s cigaretou má v krbu a fouká to tam, takže to u našich opravdu po cigárech nesmrdí ani trochu, a to mám na tohle nos hodně citlivý.
teď učím a z některých dětí je mi až fyzicky nevolno, když ke mně přijdou, jak strašně smrdí kouřem z cigaret, většinou jsou to bohužel děti z nižších sociálních vrstev a myslím, co tak pozoruju, že se jim to na zdraví podepisuje. Jsou častěji nemocné a ani jejich výsledky nejsou moc extra, ale to už jednou souvisí s druhým...
Nicméně já bych asi tchyni řekla, co mi vadí. taktně, hodně bych přemýšlela nad formou, ale řekla. A ať se ona sama rozhodne, jak to bude chtít řešit. V tomhle moc nejsem přístupná kompromisům

Těžko soudit... na jednu stranu bych byla ráda, že tchýně má o vnučku zájem - to není pravidlem.
Předpokládám, že s vnučkou v jedné místnosti nekouří, že je aspoň natolik ohleduplná. Že to oblečení prostě načichne u nich v bytě.
Teď přes léto by to nemusel být takový problém - když budou venku, tak to takové drama nebude...

to je ale blbá situace.
S tchyní bych si v klidu promluvila, mohla by se před vaší návštěvou trochu omezit - nebo chápat, že se holt omezíš ty s dcerou.
A pokud manžel nemá problém, tak ať dcerunku vyzvedává on, vypere jí oblečení, umyje jí vlasy a nechá ji vyčuchnout.
A pokud jemu nevadí vliv na jeho zdraví, zdraví dcery by pro něho důležitý být mělo.

Mam kolegu ve vedlejsi mistnosti, silneho kuraka, takze i kdyz kouri u sebe (zel se k nemu obcas slezaji na pauzy dalsi kuraci ve firme) a zavirame dvere a on jeste u sebe otevre okno, stejne ke mne nekdy neco proleze a trochu nacichla jsem stejne. Ja to na sobe citim, nejspis je to tim, ze sama jsem nikdy nekourila a ani jsem nikdy nezila s kurakem. To co kuraci neciti vubec ja porad vnimam jako smrad. On nejdriv bral to, ze sedime vedle sebe jako prilezitost prestat kourit, ale nedokazal to... A tak se snazi kourit mimo nebo kdyz uz to nemuze vydrzet, holt to otevrene okno i treba pri minus patnacti
Pro mne osobne by bylo dulezite, ze babicka nekouri, kdyz je s nama nebo s malou. To nacichnuti, nerikam, ze by mi to nevadilo, ale nejspis bych to resila tak jako kdyz prijdu z prace ja - proste bych malou svlikla, vydrbala a zbytek vyprala

Almega: s většinou souhlasím, až na ten konec, proč by děti neměly mít v oblibě prarodiče-kuřáky. Pokud tedy doma nebudou popřád poslouchat jen to, jak ta babka smrdí. Aspoň moje děti nikdy neřešily, jestli děda kouří, a byly u našich rádi. Podle mého je důležité, jak s nimi prarodiče tráví čas, co s nimi podnikají atd. - samozřejmě s tím, že pod nos jim nekouří.
Křeček: