Děsí mě „dárečkování“ u nás v práci
U nás v práci je zvykem, že se celé naše oddělení pár dní před Štědrým dnem sejde na společné oslavě, na kterou se vždycky všichni složíme a tam si vzájemně nadělujeme dárečky. Zavedeno to je tak, že dává „každý každému“.
Jelikož je nás dohromady šestnáct, je to docela darda. My jsme na tom teď dost špatně, protože manžel přišel o práci a je na podpoře, sotva máme na pár dárků pro naše děti. Představa, že kupuju pro patnáct kolegů nějaké pitominky jen proto, aby pod tím stromečkem něco měli, je mi nepříjemná, jelikož je mi jasné, že to jsou v podstatě vyhozené peníze.
Napadlo mne, že bych to letos mohla vyřešit nějak šalamounsky a nějaké dárky vyrobit. Mohlo by to vyjít levněji a navíc by to byl originál. Jenže mám problém, nejsem manuálně moc zručná, pokaždé, když jsem se o něco pokoušela, vždycky to vypadalo, jako když to vyrobilo dítě ve třetí třídě základní školy.
Nemáte někdo nějaký nápad, co by se dalo ve větším množství, levně a ne moc náročně udělat, aby se to hodilo jako drobný dárek? Tím, že se takovým věcem běžně nevěnuji, nemám ponětí, co bych asi mohla zvládnout.
Předem vám moc děkuju za vaše tipy, budu vám za ně moc vděčná.
16.12.2010 Rubrika: Tvoření, ruční práce | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Děsí mě „dárečkování“ u nás v práci
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jarča*: tak to byl mazák však to jde. nalepíš si na to cedulku a nespleteš se jenže já tyhle "blbůstky" většinou hned vyhazuju. jako je mi to líto, že si s tim dal někdo práci, ale prostě mě tyhle lapače prachu rozčilujou. nemůžu za to
Viv :o): slanoví je super
jelítko: no jo, ale musel by si člověk dělat poznámky, co od koho dostal Tohle mi připomnělo mého dědečka, co dělal s darovanými bonboniérami - vždycky si k ní poznamenal, od koho jí má, aby jí nevrátil stejnému člověku, a pak je dával dál...
Megí: 8:26 to mě napadlo jako první
Jarča*: 8:10 aspoň budeš mít co posílat dál fakt tohle NECHÁPU. jak píšeš něco na zub je nejlepší
asi bych každému upekla malinkou vánočku, přiložila nějaké milé přáníčko a zabalila do celofánu na koncích jako bonbon, přiložila větvičku......
Megí: blázníš?! Kdo by si tohle troufl, vyčleňovat se z kolektivu. To jsou přece ty dobrovolně povinné akce, které byly zavedeny už před dávnými a dávnými časy, ale teď je pořádá kapitalista
Linda: 7:50 to je právě na tom to nejhorší, že to člověk dělat nechce a musí. to je děs
orinka: 7:04 taky dobrý
ale ty bonbony nejsou špatný nápad, nějaký čokoládový pěkně zabalený a nazdar. to nikdo nevyhodí, každej si pošmákne nebo pošle dál
janas: 6:56 a to je přesně to co končí v koši
sallie: 1:39 no to je super hra
Ja bych asi napekla neco slaneho... v obdobi Vanoc se tim clovek fakt zavdeci, mam vyzkouseno... kdyz nekam jdu nenosim na ochutnavku cukrovi, ale "slanovi"... vzdy se po tom zaprasi...
proboha tohle nesnášim. někomu povinně dávat dárky. u nás v práci některý lidi přinesou každýmu naprostou kokotinu k ničemu, kterou házim do koše jakmile se za nima zaklapnou dveře. kdyby mi radši přinesli pytlík dobrýho čaje, když už něco musej nosit. já radši koupím svojí mamince dárek navíc než abych utratila byť zbytečnou korunu, za blbosti pro cizí lidi z práce. tyhle zvyky jsem nikdy nepochopila. obdarovávat lidi je dobrovolné a má to přinášet radost. a ne šedivý vlasy ze stresu, že mi budou chybět peníze
r1911: taky se hlásím na ty křížaly