Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem. S manželem jsme se už delší dobu o miminko pokoušeli a pořád se nedařilo. Každý měsíc jsem tak pravidelně oplakala, že zase nic.


Po roce a půl se konečně zadařilo a já jsem přišla do jiného stavu. Těšili jsme se moc. Celé těhotenství jsem prožila v pohodě, chystali jsme pokojíček, výbavičku a bylo nám moc dobře.


Pak se narodila Janička. Štěstí, jaké mne zaplavilo, se nedá ani popsat. Nemohla jsem se dočkat, až nás z porodnice pustí domů a my budeme všichni pohromadě. Konečně nastal den, kdy si nás manžel odvážel.


Byla jsem šťastná. Pořád jsem se s malou mazlila, chovala ji, vůbec mi nevadilo k ní v noci vstávat. Všechno jsem zvládala jako po másle. Pravda je, že i manžel se vydatně zapojil, a tak nebylo všechno jen na mně.


Tak uplynulo několik prvních měsíců v naprosté pohodě a já jsem se cítila skutečně šťastná a naplněná. Janička je roztomilá, směje se a brouká. Manžel je z ní celý pryč.


Jenže v posledních třech týdnech zjišťuji, že se u mne něco změnilo. Malé je půl roku, je hodná, manžel je chápavý a starostlivý, nemáme nějaké výrazné existenční problémy, a přesto v těch posledních týdnech nejsem v pohodě..


Najednou už necítím to velké štěstí, ale začínám být nějaká nespokojená. Vadí mi všechno. Hlavně ten sterotyp, do kterého jsem zabředla. Když ráno vstávám, nakrmím malou, obstarám ji a pak vím, že musím vyvětrat, uklidit, uvařit, vyprat... pořád dokola. Každý den to samé. Připadám si najednou jako naprogramovaný stroj. Je to pořád stejné. Nádobí, prádlo, hadr, vysavač, procházka, koupání a ráno zase nanovo. Když si představím, že takhle to bude ještě několik let, sevře se mi žaludek a udělá se mi špatně. Mám pocit, že se zblázním.


Nejhorší je, že se to už projevuje na mém chování k dceři. Nemám na ni tolik trpělivosti, vadí mi, když začne plakat a já musím od nějaké rozdělané práce k ní jít. Pořád jen lítám sem a tam a jsem čím dál víc nervózní. Navíc Janičce rostou zoubky a poslední noci hodně pláče. Skoro vůbec se nevyspím a včera jsem už na ni byla i zlá. Přestala jsem se ovládat, křičela jsem na ni, ať už proboha spí a ona samozřejmě plakala ještě víc. Seděla jsem u postýlky na zemi a brečela jsem s ní.


Cítím se úplně vysílená a vyčerpaná. S manželem jsme o tom mluvili, on se snaží mne chápat, ale nějak to není ono. Párkrát v týdnu malou večer vykoupe, když přijde z práce dřív, vezme ji třeba na procházku, ale to jsou jen malé chvilky, které mi nějak výrazně nepomohou. Nejradši bych se sebrala a třeba na týden někam odjela. Sama, bez nikoho. Jenže to nemůžu. Pořád kojím. Jsem prostě doma uvázaná jako pes u boudy a nemám šanci se z toho dostat.


Obě babičky chodí do práce, ty mi pomoci nemůžou a přiznám se, že bych se jim ani nesvěřila. Ony jsou z té staré školy, kdy ženská neremcala a makala. Jenže to se přece nedá vydržet!


Jsem protivná sama sobě, pořád bez nálady, utrhuji se na manžela a už i na malou. Přitom je mám oba moc ráda. Nevím, co se se mnou děje. Možná jsem zralá na psychiatra. Kdybych měla alespoň nějakou kamarádku, ale já tady nikoho neznám, ani jsem u nás neobjevila žádné mateřské centrum.


Jsem jenom sama a sama. Nemám žádnou kamarádku, se kterou bychom třeba šly společně s dětmi na procházku. Nikoho tu neznám a stydím se navázat třeba v poradně s někým kontakt. Celý den si nemám s kým promluvit a večer, když přijde manžel z práce, dokážu se s ním akorát pohádat. On je pořád ještě trpělivý, ale já si říkám, jak dlouho mu to vydrží?

Prožívaly jste taky něco podobného? Třeba je to jenom nějaké pitomé období a já se z toho zase dostanu. Ale momentálně jsem opravdu na dně.

Lucie


6.5.2014   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 110   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Jarča*
Jarča* - 6.5.2014 7:24

Souhlasím se sallie. Sice píšeš, že jsi u vás neobjevila žádné mateřské centrum, ale jestli máte poblíž nějaké větší město, myslím, že všude se dá něco najít. Mně se na poslední mateřská líbila nejvíc snad právě i proto, že jsme s dcerou neseděly doma, ale chodily na plavání, později na cvičení....A s jarem a létem bude spousta příležitostí být venku a seznámení s nějakými jinými maminkami možná přijde samo od sebe. Chápu, že doma na člověka občas všechno padá, ale fakt mi není jasné, proč bys musela brát denně do ruky hadr a vysavač. Pokud tedy nejsi uklízecí maniak, to by ti asi nebylo pomoci. A taky se mi nechce věřit, že bys neměla pochopení u babiček, aspoň u svojí maminky. Třebas by ráda pohlídala vnučku a užila si jí, jenže si o to neříkáš, tak ona si může myslet, že o to ani nestojíš.
Já jsem jezdila od malička hlídat vnoučka, aby mladí mohli občas někam vyrazit, a to jsou od nás docela daleko, a taky chodím do práce. Snacha kojila do 2 let, ale vždycky mi tam nechala odstříkané mléko a nebyl v tom problém. Je to hlavně o domluvěsmajlik - 45

 
orinka
orinka - 6.5.2014 7:08

Holka, važ si dobrého bydla. Mám dojem, že tě pálí. Představ si katastrofický scénář, že tvé chování začne vyhánět manžela z domu a uloví ho nějaká šikovná slečna! Nic ti není, píšeš to sama, ale nedovedeš si poradit s časem, co máš. Kamarádku, kterou bys zavalila stížnostmi na to, jak tě to nebaví, bys dlouho neměla. Jsi dospělá, snad se dokážeš zabrzdit. Nic jiného neporadím. Jaký si to uděláš....smajlik - 26

 
Janina+4
Janina+4 - 6.5.2014 6:15

V půl roce je čas na příkrmy, najeď aspoň na kaši k večeru, tj. budeš mít větší pauzu mezi kojením a můžeš na pár hodin vypadnout. Sama bez mimča, muž si užije malé a ty jeď za kámoškou nebo někam na nákupy. Ono i nákup v Kauflandu bez dítěte může být relax. Stejně se pak přistihneš, že pohupuješ s vozíkem u pokladny smajlik - 42

 
sallie
sallie - 6.5.2014 1:26

no tak přestaň stereotyp provozovat... copak musíš denně vařit a luxovat? Seber malou a jeďte někam na výlet... podívat se bývalé práce, za kamarádkama, do zoo, za babičkama....zjisti co je u vás za možnosti (plavání nebo cvičení s dětma, nebo nějaká aktivita s hlídáním, mateřská centra atd.).... nemusí být každý den dvě teplá jídla, nemusí být denně vyluxováno a dítě se nemusí denně koupat.... babičkám klidně řekni, že potřebuješ hlídání a ať přijdou vozit, alespoň o víkendu. Nebo se nasáčkuj ke svojí mamince (jestli to jde) a zalez a ať ti nosí malou jen na kojení... babička si užije vnučku, ty si odfrkneš....

 
Miilka
Miilka - 6.5.2014 0:09

A odkud jste? Z jak velkeho mesta?

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.