Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem. S manželem jsme se už delší dobu o miminko pokoušeli a pořád se nedařilo. Každý měsíc jsem tak pravidelně oplakala, že zase nic.


Po roce a půl se konečně zadařilo a já jsem přišla do jiného stavu. Těšili jsme se moc. Celé těhotenství jsem prožila v pohodě, chystali jsme pokojíček, výbavičku a bylo nám moc dobře.


Pak se narodila Janička. Štěstí, jaké mne zaplavilo, se nedá ani popsat. Nemohla jsem se dočkat, až nás z porodnice pustí domů a my budeme všichni pohromadě. Konečně nastal den, kdy si nás manžel odvážel.


Byla jsem šťastná. Pořád jsem se s malou mazlila, chovala ji, vůbec mi nevadilo k ní v noci vstávat. Všechno jsem zvládala jako po másle. Pravda je, že i manžel se vydatně zapojil, a tak nebylo všechno jen na mně.


Tak uplynulo několik prvních měsíců v naprosté pohodě a já jsem se cítila skutečně šťastná a naplněná. Janička je roztomilá, směje se a brouká. Manžel je z ní celý pryč.


Jenže v posledních třech týdnech zjišťuji, že se u mne něco změnilo. Malé je půl roku, je hodná, manžel je chápavý a starostlivý, nemáme nějaké výrazné existenční problémy, a přesto v těch posledních týdnech nejsem v pohodě..


Najednou už necítím to velké štěstí, ale začínám být nějaká nespokojená. Vadí mi všechno. Hlavně ten sterotyp, do kterého jsem zabředla. Když ráno vstávám, nakrmím malou, obstarám ji a pak vím, že musím vyvětrat, uklidit, uvařit, vyprat... pořád dokola. Každý den to samé. Připadám si najednou jako naprogramovaný stroj. Je to pořád stejné. Nádobí, prádlo, hadr, vysavač, procházka, koupání a ráno zase nanovo. Když si představím, že takhle to bude ještě několik let, sevře se mi žaludek a udělá se mi špatně. Mám pocit, že se zblázním.


Nejhorší je, že se to už projevuje na mém chování k dceři. Nemám na ni tolik trpělivosti, vadí mi, když začne plakat a já musím od nějaké rozdělané práce k ní jít. Pořád jen lítám sem a tam a jsem čím dál víc nervózní. Navíc Janičce rostou zoubky a poslední noci hodně pláče. Skoro vůbec se nevyspím a včera jsem už na ni byla i zlá. Přestala jsem se ovládat, křičela jsem na ni, ať už proboha spí a ona samozřejmě plakala ještě víc. Seděla jsem u postýlky na zemi a brečela jsem s ní.


Cítím se úplně vysílená a vyčerpaná. S manželem jsme o tom mluvili, on se snaží mne chápat, ale nějak to není ono. Párkrát v týdnu malou večer vykoupe, když přijde z práce dřív, vezme ji třeba na procházku, ale to jsou jen malé chvilky, které mi nějak výrazně nepomohou. Nejradši bych se sebrala a třeba na týden někam odjela. Sama, bez nikoho. Jenže to nemůžu. Pořád kojím. Jsem prostě doma uvázaná jako pes u boudy a nemám šanci se z toho dostat.


Obě babičky chodí do práce, ty mi pomoci nemůžou a přiznám se, že bych se jim ani nesvěřila. Ony jsou z té staré školy, kdy ženská neremcala a makala. Jenže to se přece nedá vydržet!


Jsem protivná sama sobě, pořád bez nálady, utrhuji se na manžela a už i na malou. Přitom je mám oba moc ráda. Nevím, co se se mnou děje. Možná jsem zralá na psychiatra. Kdybych měla alespoň nějakou kamarádku, ale já tady nikoho neznám, ani jsem u nás neobjevila žádné mateřské centrum.


Jsem jenom sama a sama. Nemám žádnou kamarádku, se kterou bychom třeba šly společně s dětmi na procházku. Nikoho tu neznám a stydím se navázat třeba v poradně s někým kontakt. Celý den si nemám s kým promluvit a večer, když přijde manžel z práce, dokážu se s ním akorát pohádat. On je pořád ještě trpělivý, ale já si říkám, jak dlouho mu to vydrží?

Prožívaly jste taky něco podobného? Třeba je to jenom nějaké pitomé období a já se z toho zase dostanu. Ale momentálně jsem opravdu na dně.

Lucie


6.5.2014   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 110   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
vera333
vera333 - 8.5.2014 14:02

lajika - ano, tento názor se mně moc líbí. Chápu, že ne každá mamina by chtěla trávit MD v lese, ale jak píšeš, jaký si to uděláš, takový to máš

 
lajika
lajika - 8.5.2014 10:54

kareta: obávám se, že drtivá většina manželů chodí z práce večer. Ten můj odchází ráno v šest a vrací se v půl sedmé. Jde jen o to, že do stereotypu vás nikdo nenutí. Jistě - s malým dítětem je určitej režim rozhodně nutnej, ale opravdu se dá dělat moře jiných věcí než prát, vařit a luxovat.

 
lajika
lajika - 8.5.2014 10:52

jaký si to uděláš, takový to máš. Nemyslím, že by vyluxováno muselo být denodenně. Vaření? Pro půlroční dítě a jednu mámu to opravdu moc času nezabere. Když jsem na mateřské vařila, nejdýl trvalo očistit zeleninu. Rozhodně nic, co by zabralo celej den. Vyprat...hm...u nás prala pračka. Vyvěsit je pár minut. žehlení jsem omezila na nejnutnější. Takže domácí práce mi vzaly tak dvě hodiny čistýho času denně. Ten zbytek jsme trávila tím, že jsem lupla malou do kočáru, nachystala něco k jídlu pro sebe dokud jsem kojila, bylo to vůbec nejjednodušší, protože pro malou nebylo třeba nic, mapu, pití, pár plínek a vyrazila jsem do lesa. Ano - bylo to fyzicky náročnější než zůstat doma. BYLA jsem unavená, ale fyzická únava je nepoměrně míň zničující než psychické vyčerpání ze stereotypu. A abych předešla poznámkám typu "nojo, když je les za barákem" tak podotýkám, že bydlím v centru města a vyrazit do přírody mohlo trvat pár desítek minut tramvají a pak kus pěšky, ale taky pár desítek minut vlakem. Malá byla venku spokojená, když pláče dítě v lese, tak se to taky líp vydrží a já měla moře času "vyčistit si hlavu"
takže doporučuju.
Co mi naopak bralo sílu byla jakákoliv shledání s jinými matkami. Kašiček a plíneček jsme měla sama doma dost.

 
Piafka
Piafka - 8.5.2014 9:41

Jaguška: To máš naprostou pravdu.
Jinak s tou délkou mateřské je to ošidné. Půl roku je dost málo, ale dnešní nejčastější délka rodičovské je do 3 let věku dítěte. Když má ženská dvě děti, tak je dohromady 6 let doma. Za tak dlouhou dobu není divu, když občas dojde na pocity podobné těm, které má Lucie. Spousta ženských by ráda chodila třeba aspoň na půl úvazku do práce, třeba už od roku, od dvou let dítěte, ale nejsou tady na to moc podmínky.
A jinak vidím problém v tom, jak je role ženských na rodičáku chápaná. To by se taky mělo změnit.

 
Jaguška
Jaguška - 8.5.2014 8:56

Myslím, že u Lucie je největší problém ta izolace. Nemá kamarádky, neví kde je mateřské centrum. Možná by pomohlo promluvit si s psycholožkou. Chodit mezi lidi a nebýt celé dny sama doma s miminem a uklízet, uklízet...Babičkám by Lucie dceru nesvěřila, protože jsou ze staré školy.
Jsem stará baba, za mého mládí byla mateřská dovolená 6 měsíců. Co já bych za to dala, kdybych mohla být doma s dcerou alespoň rok.

 
Verera
Verera - 7.5.2014 20:50

Pokud chodí někdo dřív z práce, chodí zase dřív do ní a dřív spát, takže si moc nepomůžete. Manžel, který v 8 neodpadne může pohlídat dítě a Lucie může někam vyrazit.

Ale zásadní rozhodnutí musí udělat Lucie - jsou věci nutné a ne tak nutné, a těch je vlastně většina, ty se dají ošidit, někdy vynechat. Když se nechce uklízet, tak se prostě uklízet nebude a místo toho udělá něco, co stereotyp naruší.. V čem je problém? Jen vymyslet, co a udělat to.

 
orinka
orinka - 7.5.2014 18:26

Nessie: ale jo, jasně, to nejde takhle chytat za slovo....můžu kontrovat zkušeností, že jedna má kolegyně z mateřské doslova prchala, když si uvědomila, že se její výrazivo motá v bludném kruhu kašiček a prdíků. Já se v diskusi prostě jenom divím, že jí vadí dobré bydlo, asi tak.smajlik - 26

 
sharon
sharon - 7.5.2014 17:07

kareta: jasně že všimla, proto jsem taky psala že můj býval o půl třetí doma ....a ty že nám to nevěříš...smajlik - 68smajlik - 68

v životě Lucii potkají horší věci i když jí je nepřeju.....a taková mateřská bude proti nim procházka růžovým sadem.....smajlik - 45

 
kareta
kareta - 7.5.2014 16:46

Všimly jste si vůbec, že tam píše, že manžel přijde z práce VEČER?? Takže je s děckem sama i v době, kdy vy jste měly už tatíka doma! V podstatě přijde z práce socializovaný a saturovaný, a ona si doma připadá jako inventář. Chápu její pocity, prostě je na dítě sama. Taky bych zuřila.

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 16:31

Nessie: orinka: presne tak. me by spis pripadalo divný, kdybych se v rozhovoru s jinou matkou mluveni o detech uplne vyhybala. ale uplne klidne jde prece rict - nevidela jste nejaky zajimavy film? nebo co ted ctete? byli jsme na dovolene na sumave, byli jste taky nekde? a bavit se celekm o cemkoliv.

 
Nessie
Nessie - 7.5.2014 16:12

orinka: No jo ale určitě se o tom nebaví celou dobu, co jsou venku....já nevím, ty ses na MD nikdy nebavila s ostatníma maminama o dětech? O problémech,o zoubkách, o prdíkách a co na ně zabírá, o učení na nočník atd. atd.? To je přece úplně normální dělování si starostí na jedné straně a sbírání zkušeností s různými problémy na straně druhé....
Nevím, co je na tom odsouzeníhodného - když se venku sejdou dva pejskaři a dají řeč, tak se z největší části taky baví o psech a nikdo se nad tím nepohoršuje. To že s někým v psím váběhu hodinu prokecám na téma psi a jejich zlozvyky přece neznamená, že jsem totálně omezená a neumím se bavit o ničem jiném anebo že můj rozhled končí u typů psích krmiv.....a s miminy je to stejné, není?

 
orinka
orinka - 7.5.2014 15:57

tornado-lou: tak já posuzuju hlavně podle toho, co zaslechnu od maminek, co jdou třeba ve dvojici v parku s kočárkama. Ale to je v pořádku, když si sdělují zkušenosti, jen mě by to teda asi moc nebavilo.smajlik - 26

 
sharon
sharon - 7.5.2014 15:52

tornado-lou: jenže Lucie má to pitomý období spojené s mateřskou a to já neznám...pro mě bylo nejhorší období kdy mi zemřeli rodiče...ale to je jiná věc , to tu nepatří.....podle mě Lucka nezvládá hlavně sebe, má problém sama se sebou a to se jí tady myslím všechny snažíme nějak rozmluvit , nevím, nedovedu to vyjádřit....prostě bych nehledala problém tak kde není , nerouhala se......asi jsem stará , blbá a líp to napsat neumím.....

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 15:47

Nessie: ja sem nemyslela tebe. je tu spousta jinych, kteru to delaji daleko vic.smajlik - 31

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 15:47

sharon: ja chapu, že CELKOVE se ti na mateřské líbilo a užila sis to. jasne. ale nevykladej nam tady, žes nikdy nemela pitomý obdobi. kazdej má nekdy pitomý obdobi. no a lucie ho má ted. treba se z toho za nejakou dobu dostane, zacne to zvladat a bude se jí s dcerou doma libit a za 20let taky bude vykladat jak to bylo skely, ale ted ji to tak zkratka nepripada. nic vic, nic min.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.