Maminka se strašně ponižuje. Nemůžu se na to dívat.
Je mi dvaatřicet, mám už svou rodinu. Moc mne trápí situace mých rodičů, kterým se tak nějak podivně rozpadl vztah. Na srdci mi leží hlavně moje maminka, která je v tom celém nevinně, strašně se trápí a vyloženě se ponižuje.
Tátovi je 56 a mamce 52 let. Jsou ještě mladí, do důchodu mají dost daleko. Když jsme byli s bráchou malí, myslela jsem si, že mám ty nejbáječnější rodiče. Hodně se nám věnovali, podnikali s námi různé akce, vždycky jsme jako rodina bylo velmi soudržní. Poté, co jsme s bratrem oba vylétli z rodného hnízda, si začali užívat hlavně spolu. Každý rok si vyjeli někam na dovolenou, oba jsou hodně aktivní, takže jezdí na kolech, chodí za kulturou. Moc jsem jim to přála a bylo mi dobře na duši, že se mají rádi a je jim spolu dobře.
Jenže před rokem nastala změna. Táta se zamiloval do ženy, která je stejně stará jako já. Nejdřív svůj vztah před námi všemi z pochopitelných důvodů tajil, ale to se mu na dlouho nepodařilo. Když se jeho avantýra proflákla, byl to doslova blesk z čistého nebe. Maminka se zhroutila. Sesypala se jako domeček z karet a přestala mít zájem o cokoli. Dokonce i o vnoučata, která jinak nade vše miluje.
Otec byl jako smyslů zbavený. Žádný náznak výčitky či něco podobného. Vztah přiznal a jako obhajobu uvedl, že se zamiloval a nemůže s tím nic udělat.
Problém je v tom, že dotyčná žena je vdaná a vztah s mým otcem bere jako nějakou povrchní avantýru. Už to trvá rok a o tom, že by se plánovala rozvést, nepadlo ani slovo. Udržují svůj vztah občasnými schůzkami ve vypůjčeném bytě, když má manžel tátovy milenky víkendovou službu, vyrazí si spolu na oba dva dny někam ven. Chodí spolu na večeře, do kina.
Pak se otec vždycky vrátí domů ke své ženě. Zahýbá jí tedy už zcela otevřeně. Jistě, chová se k ní v rámci 
možností slušně, ale co mu taky jiného zbývá, když nemá kam jít.
Nemusím vám říkat, jak maminka trpí a jak se cítí ponížená. Mockrát jsem s ní o tom mluvila, ptala se jí, jak to může snášet, že i když je to můj otec, považovala bych za správné dát mu vybrat, nebo trvat na jeho odstěhování. Jenže o tom máma nechce ani slyšet. Prý tomu nemůžu rozumět, on se za čas vybouří a zase budou spolu žít tak, jako dřív. Přiznala mi taky, že se strašně bojí zůstat sama. Proto to všechno snáší a doufá.
A tak zatímco si tatínek užívá hezké chvilky se svou milenkou, maminka se trápí a chřadne. Přes to všechno mu však poskytuje stejný servis, jako by se nic nedělo. Vaří, pere, uklízí.
Jsem z toho nešťastná. S tátou řeč vůbec není, připadá mi jako pomatený puberťák. Vůbec mu nedochází, jak mamince ubližuje, že zbořil všechno, co si spolu celý život budovali. A to kvůli nějaké povrchní ženě, která ho má jen jako pejska na hraní a kterou zahrnuje poměrně drahými dárky. To se domýšlím podle toho, že se mi maminka svěřila, jak se jim za dobu tátova mimomanželského vztahu ztenčily společné úspory. Nicméně ani to ji nedonutilo zaujmout k celé věci nějaké rázné stanovisko.
Chtěla bych udělat něco, co by jí pomohlo otevřít oči. Ale nevím, co by to mělo být. Vím, že asi není vhodné zasahovat do jejich vztahu a života, ale podle mne maminka není schopná cokoli udělat. Ona žije v neustálém strachu, že táta odejde. Proto to vše tiše snáší a bojí se udělat jakýkoli krok.
11.5.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maminka se strašně ponižuje. Nemůžu se na to dívat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Je to smutný příběh,ale bohužel se to děje dnes a deně
.....jak už tu někdo psal,tak pokud tvoje maminka nebude sama chtít,nedá se zatím nic dělat....možná až to časem v sobě trochu překoná,tak se vzbouří a bude to vyřešeno raz dva....do té doby buď mamince oporou a občas s ní někam vyraž třeba jen na kolo,nebo do kina,aby přišla na jiné myšlenky
a hlavně jí neříkej co má dělat,myslím si,že ona přesně ví co má dělat,ale zatím nemá sílu to řešit,chce to čas a já jí přeju hodně štěstí
.gif)
Zaffira: 
o těch ůčtech tu byla řeč nedávno....celý manželský život mám svůj vlastní....
Vikina: věci najdu, ale na "ostatní" si nevzpomenu...
kdo si nechce pomoct sám, tomu není pomoci.... maminka nutně potřebuje zvýšit sebevědomí a začít se starat o sebe, to že bude takto lítat kolem otce povede akorát k tomu, že k ní ztratí i ty poslední zbytky úcty.
Jo a mamince okamžitě založit vlastní účet, kam jí bude chodit výplata. A převést tam půlku původních úspor, byť by ten společný účet měl jít do mínusu.
Co takhle zjistit co je ona dáma zač, a jednou ji i s maminkou nenápadně jako potkat a pozvat na kafe, něco ve smyslu "to je super, že konečně poznávám svou novou nevlastní matku, teď mám dvě, to je skvělý.... můžu ti o víkendu přinést prádlo na vyprání, macecho?" 
orinka: manžela milenky bych asi vynechala, to by ničemu nepomohlo.......ale jak píšou holky....vyfintit se a taky vyrazit mezi lidi, a třeba i přes noc, v tu noc kdy ON by byl doma....koupit si nové hadříky, nový parfém, MU neprát, nevařit....alespoň chvíli to takhle vydržet.....a třeba vyjet i na prodloužený víkend s nějakou známou...domluvit se dá vše.
.jpg)
sharon: to si vyřiď s tím Němcem, co ti schovává věci 
Vikina: omyl máme jich několik, ale muzikál je tak starý, že si nepamatuju...nebo že bych byla já tak stará ?
Aja: Markýza: 
.jpg)
Vikina: jj, móóóc poučný film - akorát ten závěr bych vypustila
.gif)
Je tak v mém věku...Ihned bych típla servis, rozdělila společné finance, vychutnala bych si častěji kadeřníka a jiné opečovávání, kino, divadlo...určitě bych nežmukala doma a nečekala až se milostpán vrátí. Už z principu, že by mu to vrtalo hlavou...
Pokud bych ho eventuelně pak jednou měla vzít zpátky, musel by se hodně snažit a nevlítla bych zpátky do pozice domácí servismenky. A klidně bych se zeptala manžela milenky, co si o tom myslí 
sharon: kdy jste prodali televizi?
Vikina: lehnout si na ty koleje ?
Doporučuji mamince pustit muzikál Dáma na kolejích.....tam je dost dobrá rada...
.jpg)
Podle me dokud maminka nebude chtít sama neco delat tak ty s tím nic nezvládnes. Ona se trápí, ale ona nehne prstem pro zmenu. Jediné co chce je aby se vsechno vrátilo do starých známých kolejí. K vyburcování a CHTENI zmeny je potreba nejaký zacatek, neco co zapálí nový dej. Nekdo se potrebuje porádne nastvat, jiný naopak trpelive ceká a jednou pohár trpelivosti pretece, tretí potrebuje neco jiného. Co potrebuje tvá maminka nevím, ale dokud nedojde situace k tomu bodu, kdy ona bude mít dost a tzv pujde pres mrtvoly, do tý doby nezvládnes ty absolutne nic. Nezbývá nez jí být oporou, vyslechnout, mozná vytáhnout na kafe (at nesedí sama doma), ale to je asi tak vsechno.
A táta se bud vyblbe a vrátí a maminka ozije a nebo jí to casem snad prestane bavit a pujde do "boje" a pak te bude potrebovat.
Lujza: jenomže - paní už určitě pomýšlí na důchod, bůhví, jaké má sama příjmy, a pokud se rozvede, bude mít jen ten svůj jeden, už teď všichni víme, že pokrácený. Možná se bojí, že to finančně neutáhne, pochybuju, že ten pomatený manžel ji velkoryse zajistí, jak je tomu např. v USA. U nás dostane rozvedená manželka tak možná prášky na nervy od psychiatra, na které si v lékárně doplatí.
