Jsem tvoje stáří. Pozvi mě dál!
To, že je něco špatně, jsem si začala uvědomovat ve chvíli, kdy mě místo slečno začali oslovovat mladá paní. Uplynulo sotva pár roků a nikdo se už nenamáhal se dvěma slovy. Najednou jsem byla jen paní. Jak to můžou vědět, co kdybych byla svobodná, rozčilovala jsem se večer v koupelně, když jsem se šroubovákem v ruce věšela na zeď velké nové zrcadlo, abych na sebe lépe viděla. Neměla jsem to dělat. Od té doby rozděluji dobu svého žití na „před zrcadlem“ a „po zrcadle“.
„Jsem stará!“ vyhrkla jsem zkroušeným hlasem plným krutého poznání a pod vytahanými víky vyhrknul potok slz. Pohlédla jsem pravdě do obličeje a poprvé zblízka a detailně viděla vějíře vrásek u očních partií. Jak jsem byla šťastná, dokud jsem na ně neviděla! Proklínala jsem se za nápad vyměnit staré, malé a černé zrcadlo za nový výrobek vysoké kvality! Větší zrcadlo - více vrásek, odhalila jsem další fyzikální zákon, o kterém nás ve škole neinformovali, a přemýšlela o jeho vrácení nejmenované severské zemi. Bylo by to ale marné. Už jsem se prostě viděla.
Nikdy v životě jsem se nevyděsila tolikrát denně. Stačí se jen přiblížit a už z dálky na mě řve svá obvinění z pokročilého věku. „Ale já nejsem usvědčena, jsem jen sprostý podezřelý!“ pokouším se obhájit presumpcí neviny a zvrátit skóre ve svůj prospěch. Koupila jsem si krém proti vráskám a mažu a mažu. Následuje vyhlazující krém, omlazující sérum, podklad pro make-up vyplňující nerovnosti a vyhlazující make-up. Potom nasadím pletenou kuklu, ze které kouká jen špička nosu a řasy a konečně! Vrásky jsou pryč! Můžu směle vyrazit do ulic!
Nedávno jsem si vyměňovala maskovací zkušenosti se stejně starou kamarádkou. Pochopila jsem, že naše mládí odešlo v dál. Máme bolesti zad, oteklé oči, v deset večer padáme únavou a celonoční pařby? O těch už se nám ani nezdá. Na koncertě už nechodíme do kotle, ale pěkně si sednout na ochoz a boty na jehlách jsme vyměnily za daleko nižší podpatek. Odešla jsem s poznatkem, že bych si měla koupit urologický čaj, s doporučením k několika dobrým lékařům, se vzorkem nového krému proti vráskám a kupónem na zkušební balení inkontinenčních pomůcek. Hned mi bylo lépe, když jsem viděla, že se stářím se dá bojovat nebo ho aspoň maskovat. Prochechtaly jsme odpoledne v italské restauraci a blbly u toho jako malé. Čert vem vrásky a povadlou kůži, byla jsem ráda, že jsme nezestárly vnitřně a pořád si dokážeme užívat svět. Ten balík inkontinenčních vložek snad ještě dlouho potřebovat nebudu, ale až někdy začnu být protivná, zapšklá a věčně nespokojená, umlaťte mě prosím lopatou. Teprve tehdy budu doopravdy stará.
Přesto se děsím se dne, kdy mě někdo popadne za loket a se slovy „pojďte, babi, já Vás převedu“ mě potáhne přes přechod. A co vy? Cítíte se staré?
5.11.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 130 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem tvoje stáří. Pozvi mě dál!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
mam-ča: já jsem naštěstí pas nikdy neměla, tak nemám co ztrácet. Na cvičení nemám čas a váha mi lítá mezi 62 - 66 kily, což taky neřeším. Konec konců ve 40 jsem měla skoro devadesát kilo, tak na 53 to docela jde. A energii občas můžu i za poplatek půjčovat 
Heather: no, já stejně to cvičení provozuju spíš proto, že mi to protažení dělá dobře na záda. Že by to mělo nějaký hubnoucí efekt si iluze nedělám - to by chtělo opravdu pohyb intenzivní, jak píšeš. Stejně si vzpomínám na jednu známou, která kolem padesátky během roku přibrala 7 kilo, i když chodila cvičit třikrát týdně.
Sofffie: 
u každého je to jinak, třebas se tě to týkat nebude
Sofffie: Aspoň budeš poučená a můžeš se podle toho předem zařídit.
Jarča*: Asi tak, nějak se mi navečer už nedostává energie na to, jít někam cvičit, jak jsem chodila dřív...
mam-ča: Heather: nestrašte mě, holky... To už mám za pár...
Heather: bylo mi 45 a posledních pár let mám ustálenou váhu na čísle, které není nijak katastrofické, ale mohlo by být i podstatně lepší Je fakt, že při sedavém zaměstnání a mé chuti k jídlu nevím, jak dlouho to takhle vydrží. Pohyb taky provozuju spíš nárazově - jednou za týden cvičení, občas kolo. Ale je fakt, že čím dál víc se člověk do všeho musí nutit
Stanik: já taky chodím ostrou chůzí každý den, jezdím na kole a lyžuju a makám na zahradě, a to tak, že dost .... přesto jsem plynule přešla o velikost nahoru, asi to chce ten pohyb zintenzivnit, to je fakt
Heather: 10:26 Po 45. (někdo po 50.) se nabírá úplně samo, protože se mění metabolismus. Někdo sice nenabírá kila, ale málokterá udrží postavu typu "přesýpací hodiny". Tak nějak pozvolna mizí pas.
Heather: dobry svetlo a 60kg na 178 cm vysky... to bude mozna tim
ale pohyb se dvema joudatama, zvlast od doby co jsme zacali chodit na psi hriste mi nedovoluje pribrat... spis jsem jeste neco zhubla, je mi volne obleceni, ale vazim se jen vyjmecne. tak nevim
.jpg)
Heather: kabinky jsou nechutné v každém obchodě,naposledy v nextu
od 40 let jím opravdu méně,i když kvalitněji a letí to nahoru jako blázen,mám sedavé zaměstnání,ale zase5 patro bez výtahu, jedno vím jistě,nechci být stará a nevím jak to zastavit
Heather: vynikajici.
v kouplne mam k normalnimu zrcadlu jeste tzv. divadelni osvetleni.. rzn, zarovky okolo celeho zrcadla.. aby se clovek spraven nalicil... jinak to nejde
Heather: no ja myslim, ze staci se dostatecne hybat... maka chodi kazdy den na vlak 15 min ostrou chuzi, lita se psem , jezdi na kole a maka na zahradce... zadna kila navic u ni po 45 nejsou.. porad ma velikost 38-40:)
Stanik: Máš tam dobrý světlo?
Juana: ja fakt nechapu, co mate holky :-))))
ja mam velike zrcadlo doma.. vlastne jsou to zrcadlove dvere od vestavene skrine 100x255cm :)... a pohoda ...
ale mozna je to tim, ze jsem po mamince.. vrasky ani fadiky se u nas doma nenosi
Sofffie: mam-ča: .. naopak.. v Orsay, HM, Zaře maji zestihlovavi.. odzkouseno
