Jsem tvoje stáří. Pozvi mě dál!
To, že je něco špatně, jsem si začala uvědomovat ve chvíli, kdy mě místo slečno začali oslovovat mladá paní. Uplynulo sotva pár roků a nikdo se už nenamáhal se dvěma slovy. Najednou jsem byla jen paní. Jak to můžou vědět, co kdybych byla svobodná, rozčilovala jsem se večer v koupelně, když jsem se šroubovákem v ruce věšela na zeď velké nové zrcadlo, abych na sebe lépe viděla. Neměla jsem to dělat. Od té doby rozděluji dobu svého žití na „před zrcadlem“ a „po zrcadle“.
„Jsem stará!“ vyhrkla jsem zkroušeným hlasem plným krutého poznání a pod vytahanými víky vyhrknul potok slz. Pohlédla jsem pravdě do obličeje a poprvé zblízka a detailně viděla vějíře vrásek u očních partií. Jak jsem byla šťastná, dokud jsem na ně neviděla! Proklínala jsem se za nápad vyměnit staré, malé a černé zrcadlo za nový výrobek vysoké kvality! Větší zrcadlo - více vrásek, odhalila jsem další fyzikální zákon, o kterém nás ve škole neinformovali, a přemýšlela o jeho vrácení nejmenované severské zemi. Bylo by to ale marné. Už jsem se prostě viděla.
Nikdy v životě jsem se nevyděsila tolikrát denně. Stačí se jen přiblížit a už z dálky na mě řve svá obvinění z pokročilého věku. „Ale já nejsem usvědčena, jsem jen sprostý podezřelý!“ pokouším se obhájit presumpcí neviny a zvrátit skóre ve svůj prospěch. Koupila jsem si krém proti vráskám a mažu a mažu. Následuje vyhlazující krém, omlazující sérum, podklad pro make-up vyplňující nerovnosti a vyhlazující make-up. Potom nasadím pletenou kuklu, ze které kouká jen špička nosu a řasy a konečně! Vrásky jsou pryč! Můžu směle vyrazit do ulic!
Nedávno jsem si vyměňovala maskovací zkušenosti se stejně starou kamarádkou. Pochopila jsem, že naše mládí odešlo v dál. Máme bolesti zad, oteklé oči, v deset večer padáme únavou a celonoční pařby? O těch už se nám ani nezdá. Na koncertě už nechodíme do kotle, ale pěkně si sednout na ochoz a boty na jehlách jsme vyměnily za daleko nižší podpatek. Odešla jsem s poznatkem, že bych si měla koupit urologický čaj, s doporučením k několika dobrým lékařům, se vzorkem nového krému proti vráskám a kupónem na zkušební balení inkontinenčních pomůcek. Hned mi bylo lépe, když jsem viděla, že se stářím se dá bojovat nebo ho aspoň maskovat. Prochechtaly jsme odpoledne v italské restauraci a blbly u toho jako malé. Čert vem vrásky a povadlou kůži, byla jsem ráda, že jsme nezestárly vnitřně a pořád si dokážeme užívat svět. Ten balík inkontinenčních vložek snad ještě dlouho potřebovat nebudu, ale až někdy začnu být protivná, zapšklá a věčně nespokojená, umlaťte mě prosím lopatou. Teprve tehdy budu doopravdy stará.
Přesto se děsím se dne, kdy mě někdo popadne za loket a se slovy „pojďte, babi, já Vás převedu“ mě potáhne přes přechod. A co vy? Cítíte se staré?
5.11.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 130 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem tvoje stáří. Pozvi mě dál!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Juana: Jj, já to vždycky říkám - jít zkoušet hadry do kabinky, to je pořádný záhul pro sebevědomí, co s vzhledu týče...Taky by mě zajímalo, jak to máte s váhou, myslíte si, že po čtyřicítce se musí nutně nabírat, pokud je pohybová aktivita tak nějak spíš podprůměrná (spíš nárazová), zaměstnání sedavé a strava přiměřená (ani dieta ale ani ne přejídání)? Mám pocit, že jím míň než dřív, přesto jsem okolo 45 roku skokově nabrala cca 6 kg, tento stav stále trvá.
majucha: nee, svoje zrcadlo nedám. 
Možná by u toho tvého pomohlo, kdybys ho měla pořád zaprskané pastou na zuby jako já. 
)
mam-ča: myslím, že to v těch kabinkách bude tím debilním osvětlením. Třeba v Takku mám pleť místo mojí zdravé zelené barvy nezdravě nafialovělou. 
mam-ča: kdyby jen zlušťovací, nějaký nafukovací co se týče špeků
Doma mám taky velký zrcadlo a v něm fakt tak příšerně jako v kabince nepůsobím.
Hlásím se do klubu. Jsem taky stará a neřeším to. Jsem jako Johanka - záda mne bolí od 17 let, šedivím od 20, barvím se už od gymplu. Krémů mám plnou skříňku a jednou za čas do ní nakouknu, ty hodně staré vyhodím a dám si předsevzetí, že když už je mám, tak je začnu používat - stejně nezačnu, přijde mi to jen dobrý kšeft pro výrobce a pro obchodníky. Nekupuju je, aby bylo jasno, jsou to většinou danajské dary. Ale tam uvnitř jsem pořád ta trhlá dvacítka, aspoň doufám. A nedávno mi matka řekla, že vypadám mladší než moje o 4 roky mladší sestra.
Vzhledově si stará nepřipadám, lidi mi hádají míň. Zato zdravotně to jde z kopce 
Kde jsou ty časy, kdy jsem netušila, co jsou to bolesti zad, kloubů, jak obtížné může být zvednout se poránu z postele a že jít rovnou z mejdanu do práce opravdu nelze Přijde mi, že čímdál méně vydržím, snadněji chytím každý virus a že to zdraví celkově jde do háje, nechci to vidět za 10, 20 let.
Proto jde absolutně mimo moje chápání, když si některé moje vrstevnice teď pořizují druhé kolo dětí 
Já osobně mám pocit, že by mě taková zátěž dozajista musela pohřbít.
mam-ča:Svatá pravda, jen bych to doplnila, že díky zářivkám jako umrlý vorvaň... Jediný zeštíhlovací zrcadla jsem objevila v H&M, tak tam ráda zajdu, když mám cestu kolem
Latimeria: 8:44
Sofffie: Taky máš dojem, že ve zkušebních kabinkách mají ztlušťovací zrcadla ? Tak to bude nejspíš pravda. 
Já mám v ložnici nějaké lepší - zeštíhlující zrcadlo. A ve zkoušecích kabinkách vypadám jak vorvaň...
Sofffie: 
vyměníme spolu zrcadla? To tvoje je evidentně nějaký lepší
Já jsem se před půl rokem natolik psychicky obrodila, že jsem si taky koupila nové zrcadlo do koupelny, měří 100x80cm. Nikdy jsem se necítila vzhledově líp, než teď - zahodila jsem definitivně brýle a ven chodím jen v čočkách a narostly mi delší vlasy. Nedávno mi můj kamarád, kterému bych mohla dělat mutr, při jednom hospodském soaré řekl, že ho mrzí, že není starší. V životě mi nikdo nesložil lepší poklonu. Naštěstí vrásky až tak řešit nemusím, pro mého zvrásněného manžela jsem pořád poupátko.
Krémy jsou naprd, s tím souhlasím. Stojí to spoustu peněz a co člověku pomůže, když bude vypadat o pět let mladší... 
A ano, zrcadla a osvětlení ve zkoušecích kabinkách navrhují sadisti. 
.gif)
majucha: Buď ráda, víš kolik pak dáš za barvu, s tvým hárem? 
Já barvím (hlavu ) každý tři týdny, a jelikož mi hodně rychle rostou vlasy, tak už je to šedivý pěkně vidět..To je asi jediná "omlazující" věc, co používám. Jinak ty krémy a pičičandy, co dostávám od přátel, mizí ve skříňce..na mazání mi stačí občasně Nivea..(a koňská mast na záda
)
Johanka74: člověče, šediny jsou to jedný, co zatím nemám
A ještě jsem si vzpomněla, že moje zatím nejhorší narozeniny, kdy už jsem si připadala fakt stará a za zenitem, byly, když mi bylo 30
Já mám kliku že se kamarádím se staršíma "holkama"(tak o 10-30let) a v práci je to taky samej "stařec" takže pro ně jsem ještě mlaďoch, i když jak říkam, dvě pěkný osmnáctky by ze mě už byly
Vrásky se mi malinko udělaly u očí až teď, když jsem pár kilo zhubla, to musím říct, že moje "vystajlovaný a vysolárkovaný vyhublý" vrstevnice mají pěkně hluboký vrásky už dávno.
Záda mě bolej permanentně už asi 15let, někdy míň a někdy víc a nemá to nic společnýho se stářím,ale uklidňuju se,že jsou na tom lidi mnohem hůř
Jo a šediny? Začala jsem šedivět v 18letech, takže od té doby je barva na vlasy má kamarádka, už ani nevím,jakou mám barvu..vlastně jo, už bych byla tak ze 2/3 bílá. Takže to taky se stářím nesouvisí..
Vevnitř je mi psychicky stále tak 16 což nelibě nese má 17letá dcera, které se mé chování jeví jako trapné a infantilní
Právě teď mi dlouholetý spolupracovník v důchodovém věku řekl- ahoj cérko. Neironicky, mile.
