Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Na pláž v kulichu

Lidé obvykle mají pocit, že nepříliš vlídné moře je jedna z mála nevýhod severní Kalifornie. Já osobně jsem nadšená. Davy turistů a ohavné mnohapatrové hotely hyzdící nádherné pobřeží mi rozhodně nechybějí. K moři se jezdíme ochladit, projít, pokochat se, vyvenčit děti. Relaxovat pod slunečníkem nakonec můžu doma na dvorku...

10.7.2007   Rubrika:   Komentářů 10

Pláže, nebo štíty Alp?

Cestovala jsem přes Rakousko a měla čas. Proto jsem různě sjížděla z dálnice a zase na ni najížděla, abych si prohlédla okolí a překonala nudu samoty v autě, aniž bych věděla, co mne „tam venku“ čeká. Neprohloupila jsem. Pravda je, že některé úseky směrem vzhůru jsem musela jet na dvojku, leckde i na jedničku...

2.7.2007   Rubrika:   Komentářů 11

V zajetí podmořské říše. Malajské střípky

Zbytek dne jsem strávila opalováním na lodi. Lovci s harpunami dál skákali do otevřeného moře. Parkrát nalákali i mého nebojácného muže, který si nejenže ztrojnásobil povolenou hloubku ponoru pro začátečníky, ale sem tam se nadšeně vynořil s ulovenou rybou na harpuně, což u mě ovšem vyvolávalo další nepříjemné pocity v krajině břišní...

27.6.2007   Rubrika:   Komentářů 19

Luxus, krása, exotika... Navštivte nádherné ostrovy Brijuni

Kromě služebních automobilů čestné stráže a elektrovláčku pro turisty tu nesmí jezdit žádná motorová vozidla. Ačkoliv jeden vůz má výjimku... Když budete mít zbytečných 5 000 eur, můžete se hodinu povozit v jedinečném cadillacu, který patřil Titovi a nikdo jiný jej nesměl řídit.

14.6.2007   Rubrika:   Komentářů 9

Indiánský panelák u Bobří řeky

Přežít v Arizonské poušti – ledových zimách a suchých horkých létech – asi nebylo nikdy nic jednoduchého. Bobří řeka (Beaver Creek) skýtala Indiánům kmene Sinagua tolik potřebnou vodu, proutí, možnost lovu a rybolovu a zavlažování políček. Mělkou jeskyni ve vápencovém útesu pak Sinaguové geniálně využili jako obydlí...

12.6.2007   Rubrika:   Komentářů 9

Benátky – romance na laguně

Těsně před návratem ke kotvišti budete projíždět i po „Mostem vzdechů“. Gondoliér vám vysvětlí, že je to vlastně chodba, která spojuje Dóžecí palác se starým žalářem. Odsouzenci tudy chodívali od soudu rovnou do vězení. Okna v chodbě na mostě tak byla jediným místem, kde je mohli jejich blízcí naposledy spatřit. Většinou se takové poslední setkání „na dálku" neobešlo bez slz a zoufalých výkřiků – tak dostal most své jméno...

4.6.2007   Rubrika:   Komentářů 4

V podmořské říši na vlastní kůži. Malajské střípky

Po teoretické přípravě jsem se sice na potápění stale těšila, ale jelikož už jsem věděla, co všechno mě může kvůli neopatrnosti potkat, uléhala jsem s pocity smíšenými. Snad jsem se i já, nevěřící, pomodlila, aby příští den skončil dobře. Ráno jsme vyfasovali vybavení a dalšího instruktora...

30.5.2007   Rubrika:   Komentářů 28

Borneo - krásné a tajemné. Malajské střípky

Tuhle dovolenou jsme se rozhodli pojmout docela akčně. Prvního dne jsme přistáli v Kota Kinabalu, hlavním městě Sabahu. Moc mě potěšilo, že se na nás hned u východu z příletové haly nesesypali taxíkáři, jako by tomu bylo v Kuala Lumpuru či kdekoliv jinde. A tak jsme se toho využili a svezli se městskou hromadnou dopravou neboli starým otřískaným minibusem, který pravděpodobně pamatoval dobu vynálezu motoru.

23.5.2007   Rubrika:   Komentářů 19

Paklenica – pekelný ráj

Ještě než vám prozradím, co uvidíte, oblečte si nějakou teplou mikinu s dlouhým rukávem, kterou máte zajisté v batohu. Chápu, že to zní divně, zvláště když venku je +40 °C a vám se po výstupu vaří krev, ale myslím to s vámi dobře. Ostatně to samé vám řekne i průvodce, bez něhož dovnitř nesmíte.

21.5.2007   Rubrika:   Komentářů 6

Po stopách ztraceného mládí aneb Když dostanete propustku od vlastních dětí

Ať počítám, jak počítám, vychází mi, že posledního tři a půl roku jsme nebyli ani jednu noc bez dětí. Na dobu delší než dvě tři hodiny jsme byli sami celkem třikrát. Na jaře 2004 jsme jeli na otočku lyžovat (celkem asi 12 hodin). V prosinci 2004 jsme si to pro velký úspěch zopakovali. Třetí taková situace nastala 29. července 2005, kdy jsem nastoupila do porodnice a celých OSM HODIN jsem si užívala sama s manželem...

15.5.2007   Rubrika:   Komentářů 15

Pojídači much

Kutzadika znamená "pojídač much". Sousedi (Yokutsové) jim říkali "monachie" - muší lidé. Yokutsové fungovali jako stopaři pro průzkumné výpravy bělochů, a tak se na mapy dostalo jméno Mono Lake.

10.5.2007   Rubrika:   Komentářů 3

Bodie – město zlata, zločinu, neřesti a duchů

Bodie je opravdový ghost town, město duchů. Poslední obyvatelé odešli v roce 1936 a v domech po nich zůstal nábytek, nádobí, šaty a věci denní potřeby. Dnes vše pokrývá vrstva prachu. Město má status státního parku, je zachované v původním neladu...

3.5.2007   Rubrika:   Komentářů 15

V zapomenutém kraji 2. Malajské střípky

Všeobecný mír a klid nás opouštěl, čím více jsme se blížili k jihu. O muslimských nepokojích jsme četli nepříjemné zprávy už před dovolenou a při naší návštěvě andamanských ostrovů jsme jen o dva dny minuli bombový útok v Bangkoku, shodou okolností v místech, kde jsme bydleli....

2.5.2007   Rubrika:   Komentářů 7

V zapomenutém kraji 1. Malajské střípky

Jakmile jsme vycouvali z tmavé garáže, začala jsem auto zkoumat ze všech stran, protože se mi na něm něco nezdálo. Na světle božím se ukázalo, že opravářovy mrňavé děti jsou výtvarně nadané. Před odjezdem na ostrov totiž manžel do prachu na zadní okénko napsal prstem naše iniciály....

25.4.2007   Rubrika:   Komentářů 13