Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
.jpg)
Někdy stojíme v životě před těžkou volbou. V podstatě víme, co máme udělat, ale přesto to není jednoduché. Já jsem se přesně v takové situaci právě ocitla. Je mi úzko, těžko, zvažuju pro a proti. V hloubi duše je mi jasné, jak se mám zachovat, zároveň však vím, že úplně ideální řešení to není.
Je mi padesát let, mám jednu dceru, které je 28 a ta má roční holčičku. Když bylo dceři osm let, rozvedla jsem se a zůstala s ní sama. Nikoho jsem nehledala, o žádnou známost nestála. Bývalý manžel byl alkoholik a násilník, dokonale mne z potřeby jakéhokoli vztahu s mužem vyléčil.
Jenže člověk míní a život mění. Když bylo dceři dvaadvacet a byla už samostatná, seznámila jsem se se svým současným přítelem. Po dvou letech se ke mně nastěhoval a od té doby žijeme spolu v mém bytě, který mám v osobním vlastnictví. On byl do té doby v pronájmu.
Všechno klapalo dobře. S přítelem jsme si rozuměli, dcera se po pár letech vdala a narodila se jí holčička. Tato idylka skončila před pár týdny příšernou tragédií. Manžel mé dcery zahynul při autonehodě. Je to strašné. Dcera se sesypala, okamžitě jsem ji i s vnučkou vzala k nám, nechtěla jsem, aby zůstávala sama a ani ona se na to necítila.
Už jsou u nás tři týdny a zvažujeme, co a jak bude dál. Dcera je na mateřské, pobírá rodičovský příspěvek a vyřizuje si vdovský a sirotčí důchod. Vzhledem k tomu, že bydleli v nájemním bytě, asi by měla problém vše utáhnout. Ale o finance nejde, kdyby chtěla jít zpět, já bych jí s placením nájmu pomáhala. Jde o to, že ona chce zůstat u nás, nechce být s dcerkou sama. Já to chápu, beru to tak, že potřebuje přinejmenším nějaký čas, než se z té tragédie, kterou prožila, vzpamatuje. Jsem její máma a nikdy bych ji nehodila přes palubu. Považuji za zcela samozřejmé a přirozené, že u nás obě holky zůstanou tak dlouho, jak bude potřeba.
Můj přítel je však jiného názoru. Přítomnost dcery a hlavně malé vnučky dost těžce snáší. Ani jemu se v podstatě nedivím. Přišel o své soukromí, spíme v obýváku a dceři a vnučce jsme uvolnili ložnici. Víc pokojů nemáme. Poslední týden je přítel čím dál víc podrážděnější a v neděli mi řekl, že se mám rozhodnout a vybrat si: buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme. Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat.
Když to dcera slyšela, rozplakala se, prý nezvládne být sama, do původního bytu se vrátit nechce, už dokonce napsala výpověď z nájmu. Prosila mne, abych ji neposílala pryč, že se bude snažit s malou překážet co nejméně. Bylo mi strašně. Mně by nic takového nikdy nenapadlo. Zároveň však nechci přijít ani o svého přítele. Jeho chování je sice na první pohled sobecké, ale já ho chápu. Ani pro něj to není jednoduché.
Jsem v patové situaci a nevím, co dál. Chci je mít všechny. Strašně let jsem byla sama, konečně mám někoho, s kým si rozumím. Když odejde, bude mi strašně. Jenže dceru v téhle její životní situaci taky nemůžu nechat jen tak. Je na dně, potřebuje mě. Na druhou stranu za nějaký čas se už třeba bude chtít znovu osamostatnit a já budu zase sama. V hloubi duše však vím, že přednost dám dceři a vnučce.
Je to hrozná situace, možná, že nejsem schopná nějak reálně uvažovat. Proto bych vás tady ráda požádala o názor, pokud se dokážete trochu vcítit do tak příšerné situace. Co byste dělaly na mém místě?
26.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nicmene: to bydleni bude potreba nejak vyresit, chlapnechlap. Nerikam stehovat dceru, ale popremyslet jaky soumoznosti. Co treba pozadat o obecni byt nebo co ja vim. Navzdycky to takhle nepujde
.jpg)
Nekdo tu psal co by s dcerou bylo kdyby nebyla nastehovana k mamince.... jsem zastancem nechat dceru bydlet u sebe a resit vztah s pritelem at uz rozchodem a nebo se on sam ci s Libusi docasne prestehuji do dcerina bytu a nebo dalsi moznost ktera zatim nikoho nenapadla, rozhodne nehazet dceru pres palubu, ALE kdyby maminka nebyla a nebo co ja vim...co by bylo s dcerou. Musela by se postavit na vlastni nohy a aspon k vuli vnucce se dat jakz takz dohromady a nejak fungovat. Ano jednoduche to neni a nebude, ale ono je porad jednodussi nastehovat se k mame a vybrecet. Ano jsou to teprve 3 tydny je to cerstve, ale k vuli tomu decku MUSI nejak prezit. Kdyby byla sama at se klidne zhrouti, ale ona ma dite, (ktere nastesti zatim nic nechape) a k vuli nemu musi nejak se postavit na nohy a nejak fungovat a nejak prezit. Zhrouceni se z jakekoliv rany zivota je luxus a ne kazdy si ho muze dovolit. Libusina dcera ma stesti ze ma mamu a muze si dovolit zhroutit, protoze se o dceru babicka postara i kdyby sama mela lezt po ctyrech. Klidne me kamenujte ,ale pokud ma dcera silu dat vypoved z bytu kde ji vsechno manzela pripomina tak ma i silu hledat nove bydleni. A Libusin pritel je mozna blbec a bere zpatecku kdyz jde do tuheho, ale mozna je to jenom obycejny chlap ktery se desi budoucnosti - doted zil s pritelkyni a obcas je navstivila rodina (at uz jeho ci jeji) a najednou se mu cast rodiny nastehuje domu - ok beru neni to jeho byt, ale je to jeho domov. Ok beru je to rodina v nouzi nejvyssi, ale ona i pomoc v nouzi nejvyssi musi mit aspon vidinu konce a tady dcera da vypoved z bytu a na me to pusobi, ze chlap zpanikaril - on je rozdil zit 4 lidi na plus minus40-50mctv. par tydnu / mesicu nez se holka postavi znovu na nohy a nebo zit za stejnych podminek na dobu neurcitou. A ta doba neurcita na to vypada spis pokud dala vypoved z bytu a novy nehleda 
..... osobne nejdrive posuzuji sitauce ze vsech stran a pak teprve vyhazuji lidi z vlastniho domova 
.gif)
mija: 
catcat-a me to nezarazilo
trochu empatie... zijete v tom byte s muzem ,ktereho milujete,prozijete tam s nim krasne chvile od nastehovani,zarizovani po narozeni maleho drobecka a najednou prijde takova rana......prvotni sok to muze zavinit,vsechno tam na vas pada,vzpominky vam brani az dychat, chcete od tamtud pryc a uz se nikdy nevratit.....a je na Libusi aby ji v tomhle pomohla,vedla ji a byla oporou a treba zabranila i te vypovedi s najmu(jen neni jasne jestli se jedna o obecni najem nebo privatni)....pak ma dcera sanci se vzchopit a zacit znova
mija: 10:40 Mam to uplne stejne. Kdyz to ctu znovu a znovu a vzivam se do dcery, brecim a je mi ten chlap cim dal odpornejsi 
.gif)
Bellana: přesně.....
Monik: 11:48...
.JPG){kind=avatar}
catcat: Je "nasáčkovaná" u maminky, protože není schopná žít v bytě, kde jí všechno připomíná zemřelého manžela. Proto dala výpověď a po čase si bude hledat jiný byt, kde už na ni nebude všechno padat. Kam jinam by měla na přechodnou dobu jít než k mamince? Do hotelu? K otci alkoholikovi? Neumím si představit, jaké je ovdovět v mladém věku. Ono ani později to není nic moc, když se lidi mají rádi.
PEGG: i já bych dala přednost své dceři.....každopádně a pokud ten muž za něco stojí tak to ustojí....
loupák: 8:43 No. Taky tak asi
.jpeg)
Haninka - 26.2.2013 11:45
A i kdyby dcera odešla, Libuše by ji chodila hodně navštěvovat, taky by to bylo špatně? Určitě to není lehké, dcera zřejmě pořád pláče a to se může přenášet i na malou, ale o to víc potřebují někoho blízkého a nejvíc v noci, když člověka budí ošklivé sny. Já bych měla strach, že když ji vyženu, že to nemusí ustát
kdyby to byly dva roky co takto bydlíte tak bych se možná nedivila ale pokud je to pár týdnů tak je to od něj sporostý......zřejmně mu chybí ten dokonalý servis co měl , nic mu nebrání aby si pronajal garsonku a přečkal nějaký čas tam, myslím že i dcera se bude chtít časem osamostatnit i když tahle bolest nikdy nepřebolí................
bohunka: 7:39 Souhlasim
Mne zarazilo, že od té smutné události uplynuly 3 týdny a dcera už dala výpověď v bytě a je nasáčkovaná u maminky. Nějak odzmizíkovává budoucnost, ale kvůli vlastnímu děcku si to nemůže dovolit! Jsem asi tvrdá... Přikláním se k názoru Lindy, že by se měli na nějakou dobu prohodit v bytech, ale dohromady ne
Mne zarazilo, že od té smutné události uplynuly 3 týdny a dcera už dala výpověď v bytě a je nasáčkovaná u maminky. Nějak odzmizíkovává budoucnost, ale kvůli vlastnímu děcku si to nemůže dovolit! Jsem asi tvrdá... Přikláním se k názoru Lindy, že by se měli na nějakou dobu prohodit v bytech, ale dohromady ne
