Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nechci slavit Vánoce s partnerovou rodinou

Nechci slavit Vánoce s partnerovou rodinou

Zajímal by mě váš názor na rodinné vánoční oslavy. Pro mě jsou spojeny s nejbližšími lidmi, doma jsme je vždycky slavili s rodiči a o svátcích jsme pak navštěvovali prarodiče. Ale Štědrý den jsme byli jenom já, brácha, máma a táta.

Ráno jsme s tátou zdobili stromeček, maminka chystala polévku, salát, kapra, k obědu jsme pojedli něco lehkého a šli všichni ven, nejčastěji k blízkému ryníku nakrmit kačenky. Po návratu mamka usmažila kapra, já jsem prostírala, a pak jsme si všichni užili hezký večer s koledami, dárky a samozřejmě i pohádkami v televizi. Všechno bylo vždycky v krásné atmosféře, v klidu.

Teď mě čekají první Vánoce s mým přítelem. Bydlíme spolu od května, hezky jsme si zařídili pronajatý byt a já se začala pomalu chystat na Vánoce. Těšila jsem se, že napeču trochu cukroví, udělám výzdobu, pak stromeček a slavnostní večeři. A že si naše první společné Vánoce užijeme spolu a o svátcích pak postupně navšívíme oboje naše rodiče.

Jenže jsem narazila. Když jsem tuhle představu řekla příteli, prohlásil, že to nemůže svojí mámě udělat, že u nich se na Štědrý večer schází celá širší rodina a je samozřejmé, že tam přijdeme i my. Abyste měli představu. V bytě rodičů mého přítele tedy bude: Matka, otec, oboje prarodiče, přítelova sestra s manželem a čtyřletým synem, tchynina ovdovělá sestra, aby nebyla sama a my dva.

Představa takovéhle sešlosti na Štědrý večer mě děsí. Podle mě to musí být strašný zmatek, jen nachystat kafe pro všechny, jídlo, navíc se to bude odehrávat v klasickém třípokojovém bytě, vůbec si neumím představit, kam si tam všichni posedáme. Jaká může být vánoční atmosféra v takovém chaosu? Navíc i když je to partnerova rodina, viděla jsem je jen párkrát v životě, vnitřně necítím, že bych mezi ně patřila, tenhle pocit možná přijde časem, ale teď to mám takhle. Jestli budu nucená tam jít, tak mi to bude připadat, jako když mi někdo ukradl Vánoce.

Já si je chci užít u nás doma, s naším salátem a kaprem, cukrovím a svítícím stromečkem. Mí rodiče to respektují a těší se, že je na první svátek navštívíme. Nenaléhají, abychom přišli k nim, chápou, že chceme být sami.

Přítel ale na Štědrém večeru v té jejich rodinné sešlosti trvá. Je to prý jejich tradice, kterou dodržují co si pamatuje. A pokud bychom nepřišli, všichni by se smrtelně urazili a okamžitě by věděli, že na vině jsem já a mohlo by se to otočit proti mně.

Co mám dělat? Já tam jít nechci. Už mě napadlo, že tedy strávíme Vánoce každý zvlášt u své rodiny, ale to je přece také postavené na hlavu. Jsme pár, žijeme spolu, já teď navíc čekám miminko, měli bychom fungovat jako rodina a tvořit si vlastní tradice.

Jaký je váš názor na tuhle situaci?

Adriana


29.11.2016   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 153   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nechci slavit Vánoce s partnerovou rodinou

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Arna
Arna - 30.11.2016 23:17

Z článku je patrné:"...že to nemůže svojí mámě udělat,....Je to prý jejich tradice, kterou dodržují co si pamatuje....
Kde je tedy dáno že příští svátky "to mámě zas nemůže udělat když je to letitá tradice"
Myslím že je Adriana odsouzena držet hubu a krok, protože to jeho máme přece nemůže udělat...

 
Piafka
Piafka - 30.11.2016 22:45

Tady je celkem pěkná internetová historka na aktuální téma - tedy zážitek ze společných Vánoc:

Aby sis nemyslela, ze jsi v tom sama tak ti popisu vanocni pokusy prudici tchyne a nasi odu na houboveho kubu. Takze, vcera jsme se dohodly, ze k obedu bude houbovy kuba, vecer jsem nalozila houby a sla spat. Rano uz maminka smejdila v kuchyni a zatimco jsem prevlikala vzpouzejici se dite zacala svou prednasku o tom, jak se jidlo, ktery v zivote nevarila dela. Videla to ale v telce. Pak objevila hrnek s nalozenyma houbama a zacala je zkoumat. Zjistija, ze houby nejsou tytez od nich nasbirane a ususene a pojala podezreni cimz zacal vyslech, co je to za houby. Rikam, ze nevim, ze jsou tedy nejspis od kamaradky (ktera je celkem zkusena houbarka) a to byl problem, zacla je chutnat a Ha- houby ohodnotila jako horke. Ochutnam a rikam, ze jsou OK, ale pry, ze ne. Divna byla chut, barva a velikost nakrajenych kousku. Rikam, at to tedy neresi, ze nalozime ty jejich(aby byl klid). A to zas ne, musel ochutnat manzel, tchan i svagrova. Vetsina komise usoudila, ze jsou houby ok, tak presla pozornost na kroupy. Dalsi problem. Maminka rika, nevim, zda se to stihne, kroupy se vari 3 hodiny, na balicku ctu, varte v osolene vode 25-30min. Nasledovala nekonecna debata o tom, jak dlouho se kroupy vari. Nakonec se varily trictvrte hodiny a jedine mamince se zdaly tvrde, nebot se maji varit 3 hodiny. Nasledoval problem se slaninou. Mamince se nezdalo, ze by se tam mela davat, protoze pak uz to neni postni jidlo, rikam ok, tak ji tam nedame, ale to zas ze ne, ze by to pak asi nebylo ono. Nasledovala prednaska o tom, jak se lidi maji postit, tak rikam, ze to tedy jist nemusime a dame si to zitra k veceri. Jenze, to bychom pry nevydrzeli o hladu do dnesni vecere, rika maminka… Ve finale, kdyz se chystame k obedu z manzela vypadne, ze to jidlo nema rad a maminka pronese, ja jsem rikala, ze nemusime nic varit, ze se postime, to „Hanka“ chtela vyzkouset kubu... A v podobnem smyslu probihal cely dnesni den. Zkratka i pres to, ze jsem se nenechala vyprovokovat k hadce, aby byl o Vanocich klid, stejne byl neustale nejaky problem. Podotykam, ze se jinak mame radi, ale nekdy je tento druh vazne na...

 
kareta
kareta - 30.11.2016 22:15

Hm, a co vlastně brání Adrianě zavolat mamince přítele a ověřit si, jestli je to pozvání pro ni, co se vlastně od ní očekává a jestli je to fakt nutné, Chlapi jsou neřešiči, třeba je to celé jinak, mladej si pamatuje, jakej byl doma na Vánoce blázinec a nechce si to zopakovat v nové rodině, tak to stěhuje na původní místo, aby měl doma klidsmajlik - 68 Na návštěvě se seznámí s celou rodinou, ochutní rodinné výtvory, dá si limču a pojede relaxovat domů, popř. ji tchyně vyexpeduje i s mladým, aby se jí věnoval doma, že musí být unavená, takže z toho strašného scénáře nakonec zbyde jídlo, drink a procházka domů.

 
Ivi
Ivi - 30.11.2016 22:09

Piafka: Já to mám taky docela dobře vyzkoušené na vlastní kůži a v žádném případě netvrdím, že má ženská jen a jen ustupovat. Ale neshodu nejde řešit sobeckou agresí. Meze jdou vymezit i jinak a pokud jsou ti dva schopní nějakého kompromisu, je vyhráno. Tady v článku to máme podané jen z pohledu jedné strany. Adriana je tam také dost nekompromisní - ona to nezažila, tak je to špatně a chce to jinak a trvá na tom. Ale asi se partnera nezeptala, jestli a jak "nás" jeho maminka pozvala. Ta matka mohla jen zvednout obočí a synáček honem běžel splnit maminčin příkaz a nebo mohla třeba říct "budu moc ráda, když přivedeš svoji přítelkyni, aspoň se víc poznáme". K tomu článku těžko radit, to je jasné. Ale taky vím, že sobeckost, panovačnost, tvrdohlavost a nesnášenlivost ke klidnému soužití a pevnosti vztahu rozhodně nevedou.

 
Piafka
Piafka - 30.11.2016 21:39

Ivi: je to možná v diskusi vyostřené, na druhou stranu - on jí moc na výběr nedává a chová se víc jako dítě své matky než partner. Tak mi to podle článku připadá. Já taky dost dlouho ustupovala, kdybych to nedělala, možná by si dnes má tchýně nemyslela, že nás přesvědčí naprosto kdykoliv, naprosto o čemkoliv a že má na to svaté právo. A přesně, jak píše rychlonožka, když už to po letech prostě nevydržíš nebo nechceš dělat, protože už si připadáš dost stará na to, nechat si určité věci líbit, tak se všichni diví, co se to s tou Adrianou, Petrou či kterou jinou snachou děje? Co jí NAJEDNOU vadí? Samozřejmě jsme u toho nikdo nebyli, může to být jinak, ale z reakce partnera v článku usuzuju, že o žádné jiné variantě vůbec nepřemýšel. Obecně je postavení snachy těžší v tom, že je mladá a očekává se k ní respekt k té starší (tedy ke tchýni). Takže se většina těch slušnějších snaží s tchýní vycházet a zanedlouho se některé bohužel nestačí divit, kam to dospělo (samozřejmě to tak není vždycky a všude, ale je to celkem obvyklý model).

 
Ivi
Ivi - 30.11.2016 21:21

rychlonožka: A tys u toho byla, když přítel mluvil s maminkou o Štědrém večeru? Že to tak přesně všechno víš.

rychlonožka: Anče: Nezlobte se děvčata, ale mě nepřipadají vaše rady jako rady do partnerství. Jsou to rady do války a do konfliktu. To potom Adriana ani nemusí mít partnera, protože s tímhle postojem k partnerskému vztahu by od ní utekl i svatý. smajlik - 26

 
rychlonožka
rychlonožka - 30.11.2016 21:14

Jen velmi chabý pokus o dohodu, tornado-lou, velmi chabý, který bude smeten se stolu ihned, jak bude řečen nahlas. ONI S NIMI POČÍTAJÍ NA CELÝ ŠTĚDRÝ VEČER, A TO TAK, ABY MLADÍ NEMĚLI MOŽNOST BÝT SPOLU SAMI, ONI PROSTĚ JIŽ MUSEJÍ ZASEDNOUT SPOLU S OSTATNÍMI A NE SE JEN ZASTAVIT. TEN ŠTĚDRÝ VEČER JE V REŽII JEHO RODINY. CELÝ. BEZ DISKUSE. Já to tak vidím i cítím. Pod slova Anče se můžu jen podepsat. Mladá zamilovaná holka je tvárná. Zprvu ustoupí, že je hodně zamilovaná, aby mu udělala radost, potom ustupuje, aby s nimi vydržela a potom zjistí, že je brána rodinou jako nesvéprávný blbec, který si není jist, zda by bez nich vůbec mohl existovat. Postupné zpracovávání nakonec vede k tomu, že by ráda ustoupila, protože je tak zvyklá a poněvadž se to od ní čeká, ale už není kam. Za zády má zeď, která jí říká, holka, už není prostor, kam ustoupit, ztratila jsi už sama sebe. To nejsi ty, to už jsi oni. A čím více roků ustupovala, čím více situací byla nucená změnit kvůli nim, tím hůř se jí bude prosazovat vlastní názor na cokoli. Jen pípne, sesypou se jako vosy. Co bys byla bez nás? Co si to dovoluješ? A začne masírování jejího muže, který na ní bude doma tlačit, aby ji vrátil tam, kam patří. K poslušné kývající loutce. Jo, je to jeden blbý večer...vždyť mladým je přece DOVOLENO udělat si Štědrý večer třeba i jindy!! Kdo jim brání? Můžou ho slavit 23. A Silvestra....ať si raději oslaví taky den předem. Pro jistotu. ADRIANCE SE U NÁS TAK LÍBILO. TO BUDE PRIMA, AŽ SE TU SEJDEME ZA TÝDEN ZASE. POČÍTÁME S VÁMI, DĚTI. A jak bude Adrianka pípat za rok dva tři, že by ráda taky někdy doma? Co má za roupy, najednou? Není jí vhod, že se nemusí honit u plotny? Mě by fakt zajímalo, kdyby sem ti lidé napsali za rok, dva znova. Hin sa hukáže...kdo byl pravdě blíž....

 
Anče
Anče - 30.11.2016 20:51

rychlonožka: Já jsem ustupovala nejprve z lásky,potom jen ,aby byl klid, a nakonec to dopadlo hodně špatně...neustupovat v zásadních věcech!Pokud není dítě - otestovat si toho ,svého, budoucího-tak to potom v manželství a rodině bude chodit! Jak říkám - utéct dokud je čas.smajlik - 105

 
Anče
Anče - 30.11.2016 20:49

smajlik - 105Jo Adriano,už začíná to,že přítel bude chtít zavést ,svůj, pořádek.Tohle jsem dělala špatně - vždycky ustupovala a čím víc-tím byl trofalejší...Trvejte na svém a pokud nebude chtít být jen s Vámi,potom chtějte odpoledne navštívit i Vaše rodiče aspoň na kávu,pak zajděte k jeho rodině a večer bude jen váš...pokud nebude chtít-to můžete strávit večer každý ve své původní rodině.-jen to navrhněte...Potom uvidíte,jak to s Vámi myslí vážně a bere Vás jako svou partnerku a budoucí rodinu.Rozhodně neustupovat nikdy a v ničem zásadním..vymstí se Vám to!smajlik - 105

 
tornado-lou
tornado-lou - 30.11.2016 19:51

rychlonožka: to co píšeš v 19,33 už je pokus o dohodu.

 
rychlonožka
rychlonožka - 30.11.2016 19:43

Myslím, že se snachou vycházím dobře a myslím, že kdybych jí řekla - tak to ne děvenko. Byli jste u vašich každoročně, letos si přeju, abyste byli se mnou - že by na mě vyjeveně koukala, zda jsem se náhodou někde neuhodila do hlavy. Myslím, že měla obavy, když šla z domova do našeho kraje žít s mým synem, zda k nim nepolezu a nebudu je organizovat. beru jako veliký kompliment, když mi syn asi po dvou letech řekl MY SE BÁLI, ŽE K NÁM POŘÁD BUDEŠ CHODIT, KDYŽ BYDLÍŠ TAK BLÍZKO A MY TĚ VŮBEC NEVIDÍME. Aniž bych znevažovala hlavní výhru v tombole, tohle je pro mě terno, když mi tohle mladí přetlumočí! Jak by se tu ta holka cítila, kdybych ji kontrolovala, v kolik choděj spát, jak často myjou okna a zda tomu mému hošánkovi vaří denně teplé jídlo? Co by se tu nabrečela? A pak by zdrhla a já bych ho tu měla na krku? Jo, to jo. To zrovna. Ať si žijí, jak umějí a jak chtějí. Syn mi letos řekl - já vím, že mně asi řekneš, že bychom si měli dozařídit bydlení, ale když my bychom tak rádi k moři, že my pojedeme....hele nechceš jet s námi? To jsem myslela, že se někde uhodil on. Nemám čas s vámi někam trajdat. Mám rozlítáno celý rok. potřebuju si odpočinout. Pronesla jsem pevně. Bydlete si, jak chcete. Mně je to jedno. I když přiznám, že já bych teda rok počkala a dozařídila...ovšem já jsem já a vy jste vy. A bylo.

 
rychlonožka
rychlonožka - 30.11.2016 19:33

A co aby to udělali tak, že budou mít svůj Štědrý večer i tak a u nich se zastaví potom tentýž den? Povečeřela bych s přítelem ve čtyři, kdy je už skoro tma, rozdala si dárky, které jsme si navzájem koupili, a potom na osmou došla k rodičům? S úsměvem bych jim sdělila, že jejich syn mi tlumočil jejich pozvání a že velice ráda přijdu, bude-li jim vyhovovat osmá hodina večerní, že kvůli tomu tedy posunu svůj Štědrý večer a ke svým rodičům to tedy stihnu až ten další den? Uvidí podle reakce. Přiklonila bych se k tomu, že tchýně začne vejskat, že ONA CHCE, ABY PŘIŠLI UŽ NA VEČEŘI A ŽE TA VEČEŘE U NICH JE NEKOMPROMISNĚ V ŠEST VEČER NULA NULA A ŽE ONI TAM MUSÍ BÝT UŽ TU DOBU A ŽE SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE DÁRKY SI ROZBALÍ TI DVA TAM A NE DOMA. Adriana hned uvidí, jak to vypadá. No a při odchodu - nocovat tam snad nebudou, kam by si to všechno lehlo, bych jim moc poděkovala za to, že jsem je mohla poznat blíž a že za rok, až bude dítě, bude mít ono samozřejmě přednost, aby mělo pohodlí a netahala bych je večer ven, tak že za rok budete jako rodina sice doma, ale rádi je - rodiče a letošní hostitele uvidíte první nebo druhý svátek, kdy někdy během dne přijdou na kávu a cukroví. Je docela dobře možné, že tam Adriana najde spojence v sestře přítele - možná i ona by měla ráda klid doma s dítětem a mužem? Je to šance ty lidi poznat. Jen se mi příčí ta formulace, ten nátisk stran přítele. Ruku na srdce - klidně můžeme udělat malou anketu - která z nás by z toho byla odvázaná? Že jen se sestěhuju, už něco musím? A ona skutečně je postavena před hotovou věc. Jí se nikdo neptá. Já bych si jazyk ukousla, než abych mladé nutila, že MUSEJÍ BÝT SE MNOU! A to žiju sama.

 
Ivi
Ivi - 30.11.2016 19:07

rychlonožka: Nenazvala bych to befelem, možná to tak připadá tobě, pokud máš špatnou zkušenost. Ale ani špatná zkušenost (kterou ona nemá, protože s konkrétní situací - Štědrým večerem ve společnosti přítelovy rodiny nemá zkušenost žádnou) ji neopravňuje být sobecká, útočná, nesnášenlivá a panovačná, jak tu vyznívají některé rady. Zrovna tak se dá říct, že on dostal befel od ní. Domluva tam zjevně nefunguje. Ona nechce ani zkusit to, co nezná a on ji neumí správně pozvat. A naopak. Ovšem pokud má vyhraněný názor na to, co je špatně a co dobře, měla si najít k soužití a rodičovství nejlépe jednovaječné dvojče. Také mám bohatou zkušenost, dodnes tchýni oslovuji paní a vykáme si. Ale to neznamená, že když jednou v něčem vyjdu vstříc, že to tak je pokaždé. Vždycky to záleží na domluvě a situaci.

 
tornado-lou
tornado-lou - 30.11.2016 18:58

rychlonožka: já neříkám, že k nim musí jít proto, aby byli tcháni spokojení. já říkám, že se musí domluvit. a to nedělají. oba trvají na svým, ani od jednoho tam není snaha o ústupek.

 
rychlonožka
rychlonožka - 30.11.2016 18:11

Jinak komu se zdám zaujatá - tchánům jsem ustupovala celý život. Ať šlo o cokoli. Proto v otázkách a problémech tohoto druhu skutečně neumím být nezaujatá. To by vydalo na knihu. Když došlo na tu nejzazší mez, rozvedla jsem se. Lituji jediného - že jsem to neudělala mnohem dřív. Nevěřily byste, co všechno je možné, kam až může sahat láska k jedináčkovi a naopak naprostá oddanost jedináčka k rodičům.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.