Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Náš tatínek se zbláznil. Je mu 59 let a před týdnem požádal o rozvod. Zamiloval se do ženy o dvacet let mladší a rozhodl se jít, kam ho srdce táhne. Mamince je 57, důchod má na krku a zůstane sama. Totálně ji to odrovnalo, doslova se sesypala. Prožili spolu s otcem v podstatě celý dosavadní život, brali se, když jim bylo kousek přes dvacet, myslela si, že spolu i zestárnou.
Společně se i připravovali na stáří. Dokud jsme jako děti byli doma, investovali veškeré prostředky do rodiny. Jakmile zůstali sami, začali hodně šetřit, aby měli zajištění na důchodové roky. Bydlí v nájemním bytě, tak měly být našetřené prostředky určeny hlavně na úhradu nájemného, které by z důchodu ukrajovalo velkou částku. Nikdy nebyli příznivci nějakých půjček ani hypoték, báli se tak vysokých závazků a situaci vyřešili tímto způsobem. Navíc si našli menší a levnější nájemní byt, do kterého se před pár roky přestěhovali.
Podařilo se jim ušetřit poměrně vysokou částku, která by je na dlouhé roky v důchodu slušně zabezpečila. A teď je všechno jinak.
Tatínek se zbláznil, podal žádost o rozvod a už před dvěma měsíci se odstěhoval ke své přítelkyni. Chová se jako smyslů zbavený, nejenom, že odnesl mamince z domova docela dost vybavení včetně kuchyňského robota, televize a dalších věcí, ale trvá i na rozdělení naspořených peněz přesně napůl. To všechno chce řešit teď hned bez ohledu na majetkové vyrovnání. Dělá mamince ze života peklo, slovně ji napadá, útočí na ni. Vkladní knížku, kde mají své společné úspory, má maminka, která ji uschovala a odmítá z ní cokoli vybrat, dokud nedojde k majetkovému vypořádání.
Je jí jasné, že se o úspory budou muset rozdělit. A je z toho doslova zděšená, protože tím pádem se jí značně 
sníží zajištění v důchodu. Nemá moc dobře placenou práci, takže s nějakou vysokou penzí počítat nemůže, rozhodně z ní nezaplatí nájem. Když jí z naspořených peněz zůstane jen polovina, zůstane za pár let na mizině. I kdyby vyměnila byt za ještě menší, moc velká úspora na nájmu to nebude.
Samozřejmě, že ji my, jako děti (mám ještě bratra), nenecháme na holičkách. Snažíme se ji uklidnit, ale moc to nepomáhá. Je doslova vyřízená, cítí se podvedená, osamělá, oklamaná, okradená. Trpí depresemi, už měsíc doma marodí a její stav se nelepší. Do toho ji otec neustále atakuje a útočí na ni. Snažili jsme se s ním promluvit, ale nikam to nevedlo. Vypadá, jako by se úplně zbláznil, a pořád vykřikuje, že má nárok konečně taky žít.
Jenže maminka je z těch jeho útoků už úplně zničená. Přiznala se mi, že už uvažovala i o sebevraždě, život prý pro ni už nemá cenu, má strach z budoucnosti a nemůže se vzpamatovat z otcovy zrady a z jeho současného chování.
Strašně ráda bych jí nějak pomohla, ale vůbec nevím, co bych měla udělat. I když se na otce zlobím, je to pořád můj táta a nerada bych se ocitla mezi svými rodiči jako mezi mlýnskými kameny. Já vím, že mi asi těžko někdo poradí, ale možná ano. Kolikrát, když si tady čtu vaše příspěvky, tak v nich zaznívá spousta rozumných rad a nápadů. Třeba bude mít někdo nějakou i pro mne. Předem vám moc děkuji.
2.3.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 158 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Drastický rozvod aneb Oškubu tě na kost
- Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.
- Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
Diskuse ke článku - Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Na rozdělení nejen peněz, ale i všeho ostatního napůl má otec samozřejmě právo. To není žádné ožebračování. Mělo by se sednout a sepsat dohodu o majetkovém vyrovnání, nejlépe po poradě s advokátem specializujícím se na rodinné právo. Není právník jako právník, a pro osamělé ženy dokonce existují ve větších městech poradny, kde se jim dostane pomoci právní, sociální i psychologické zdarma. Ovšem musí si tam dojít. Nebo dcera, když matka nemůže, protože je nemocná. K majetkovému vypořádání samo od sebe nedojde, to musí někdo z obou manželů zařídit, shůry žádné rozhodnutí nespadne. Pochopitelně se nejméně jeden, ale nejčastěji oba, cítí ukřivdění, protože oba o něco přišli... Tolik k majetku.
Co se týká toho pána - docela ho chápu. Tedy to, že "se zbláznil". V článku je psáno, že rodičové napřed vše investovali do rodiny, a když děti dospěly, začalo se "hodně šetřit" na důchod. Ono takové šetření může znamenat taky hodně odříkání a hodně asketický život. Jednoho krásného dne se ten muž mohl probudit a říct si, že mu bude šedesát a do teďka žil jen pro druhé, sám nic od života nedostal, jen se pořád staral, a že má vlastně poslední šanci, jak zkusit něco jiného. Jak žít nějak jinak než v neustálém šetření a myšlenkách na důchod... ani by u toho žádná jiná a o dvacet let mladší žena nemusela být, ale pokud byla, mohlo mu to pomoct v tom rozhodování. Samozřejmě to všechno není důvodem pro to, aby své ženě něco vyčítal a choval se k ní, jak výše psáno. Měl něco říct včas, že není spokojen a že by si vztah a život představoval jinak. Když už to neudělal, mohl by se aspoň zachovat jako gentleman a nechat si od cesty jedovaté poznámky. To by mu mohly dospělé děti říct a lehce ho usměrnit. Jinak matka, pokud trpí depresemi, potřebuje odbornou pomoc, s tím se nedá nic jiného udělat.
.gif)
Matka by taky mohla uplatnit požadavek na výživné s ohledem na nemoc a nízký příjem, Rozhodně bych se nezříkala advokáta a ideálně pořádně ostrou ženskou, která se rozvody zabývá.
Jen ať ta "druhá míza" pořádně bolí, netřeba se nechat oškubat. Žena v tomto věku je v mnohem horší pozici, takže bez rozpaků může využít všech zákonných možností k tomu, aby nestrádala alespoň ekonomicky.
Taky nikde není psáno, že majetek musí být dělen na poloviny, to si jen soudci občas ulehčují život - takže nezříkat se advokáta, v takových situacích si na sebe advokát dokáže vydělat a to, co "vytříská", ho v pohodě zaplatí.
Horší to bude s bolavou dušičkou, ale ten sladký pocit ekonomické pomsty by jí mohl pomoci, já bych se nezříkala - chce válku, má ji mít.
Mitrola: 
presne tak! ozebracovani by to bylo, pokud by odnesl vsecko vybaveni a vybral vsecko z vkladni knizky.
.jpeg)
Nika1 - 2.3.2011 7:32
Dřív bych takové jednání odsuzovala,ale dneska už ne. nečekala bych až jak rozhodne soud, ona by ho možná ta nová paní bez peněz nechtěla a ještě by přilezl zpátky,ale to bych byla schopná ho shodit ze schodů. 
Zaffira - 2.3.2011 8:33 - "A maminka by se měla přestat hroutit a na otce se naštvat, on takovej zdravej vztek hned ukáže, že s ní nikdo mávat nemůže..."
Tento problém má dvě roviny - emocionální a právní.
Po té emocionální dle výkřiků otce, že chce ještě žít, nebo konečně žít, vyplývá že nebyl ve vztahu spokojený. Pravda je, že většina žen v tomto věku 57 let již nejeví zájem o milování a sexuální potřeby a pokud to manžel našel jinde, tak vidí nový život, který ho těší a láká. Někdo to řeší pouze milenkou, někdo spálí mosty a třeba zplodí i další dítě je-li partnerka mladší.
Po té právní stránce tu nevidím ožebračování jak je v názvu, ale snahu po uplatnění nároku své poloviny majetku. Pokud si již vzal nějaké ty spotřebiče a televizi, tak matce zůstal nábytek a vybavení. Onu plovinu úspor dostane tak jako tak určitě si nechal vystavit ověřený doklad o stavu a výši konta k danému datumu. To vše pak soud zohlední. Jak vidno a praví i jedno moudré přísloví...Nikdy nemá nikdo mít nic za defenitivní, definitivní je jen smrt!!
Almega: tentokrat souhlasim s kazdym pismenkem.
pro Evu snad jen, ze o penize se opravdu matka rozdelit bude muset... a to ma kliku, ze byt je najemni, ne ve vlastnictvi obou. Pokud uz je to tak.. jak rika Almega.. okamzite pravnika, sepat majetkove vyrovnani a tesit se na rozvod.
Příběh je sice smutný, ale situace se dá řešit. Před pár lety jsem prožívala totéž. Nejhorší na tom všem není to, že si manžel odváží některé věci a chce polovinu úspor, nejhorší na tom je to obrovské zklamání a selhání milovaného člověka. Žena si připadá vyždímaná jako citron, nemilovaná a naprosto nepotřebná. K tomu se přidá pocit, že mládí je nenávratně pryč, objeví se nemoci, problémy s klimakteriem a my nevidíme východisko a máme pocit, že nás v životě už nic pěkného nečeká. Ač vám to dnes tak nepřipadá, situace je řešitelná, i když to možná bude určitou dobu hodně bolet. Chce to čas a pomoc nejbližších. Po rozvodu jsem udělala za minulostí tlustou čáru a od té doby žiju sama.Trvalo tři roky, než se vyřešilo moje bydlení. Z velkého rodinného domu jsem se přestěhovala do malého bytu a vzala jsem si jenom to nejnutnější. Hlavní bylo, že jsem měla klid a přestala se bát, co bude dál. Za pět let se mi podařilo koupit větší byt a dnes mám krásné bydlení, které si postupně zařizuji. Jde to pomalu, ale snažím se z důchodu ušetřit. A prožívám teď nejkrásnější léta, mám zdravá vnoučata, já jsem také zdravá. Můj život je velmi skromný, ale krásný a nepřeji si nic jiného, než aby mi zdraví co nejdéle sloužilo. A dnes vím, že rozvod byl to nejlepší, co mě mohlo v dané situaci potkat. Ale než jsem se k tomu názoru dopracovala, trvalo to víc než 10 let a hlavně zpočátku to bylo hodně kruté. Přeji hodně štěstí!!! A věřte, že boží mlýny melou...
Milá Evo, kolik je vas deti v produktivnim veku? tak jakepak mna mizine... kdyby byla takova situace, proste se mamkou sestehuju... nebo ji financne podpruju...
okamžitě právníka, jestli má vůbec právo si odnést ty věci. I když máš otce ráda, chová se jako magor, takže bych mu vůbec neotvírala, nezvedala telefony, totéž maminka. Ať si ječí jak chce. A jestli on "má právo" konečně žít - tak ona taky - za stejných podmínek. A podat návrh na placení výživnýho. A maminka by se měla přestat hroutit a na otce se naštvat, on takovej zdravej vztek hned ukáže, že s ní nikdo mávat nemůže...
Je to hnus,ale do budoucnosti má otec špatnou prognózu- za určitou dobu,až opadne "zamilovanost",tak si uvědomí,co to obnáší -možná taky nová přítelkyně bude ještě chtít honem dítko....a pak začne litovat,i když to navenek třeba nepřizná...Trvejte na rozvodu,na rozdělení majetku,hned!!,ať už pak není možnost nějakých intrik.Vaše matka se s tím postupně smíří,a ještě se možná i brzy dočká,jak bude bývalý dolejzat-ale ať už ho zpět nebere!!!
Evo, ať maminka ihned vybere z knížky minimálně tolik, kolik bude potřeba na nákup otcem odvezených věcí a ty si schová u tebe. To co se utratí za dobu trvání manželství nelze dělit a oni ještě pořád manželé jsou 
Píšeš, že nemá moc velký příjem a tak přece musela nějak dokrývat výpadek v příjmech. Otec je vyníkem rozvodu, tak ať platí výživné 
Vaší maminky je mi hrozně líto už proto, že jsem zažila něco podobného. Bylo mi sice o 10 let méně, ale i tak to bylo něco strašného. Ex argumentoval tím, že měl 3x vyšší plat, než já a sebral veškeré naše úspory, garáž za 250 000,- a mně nechal staré zařízení bytu a jeho ideální polovinu. A to si ještě myslí, že jsem se na něm neslýchaně obohatila. Člověk nesmírně bolí ta zrada nejbližšího člověka, kterému bezmezně důvěřoval a chtěl s ním zestárnout a ty finance jsou ještě taková poslední rána. Musíte teď maminku všemožně podporovat, aby viděla, že není sama, má vás a možná i vnoučátka, tak má pro co žít. Měla by si zajít k doktorovi, aby jí na tu nejhorší dobu předepsal antidepresiva. Čas otupí tu nejhorší bolest, já mám už 5 let po rozvodu a i když ta zrada nikdy nepřebolí úplně, už se zas dovedu smát a radovat ze života. Držím palce!
.gif)
Vyhledejte pomoc právníka, i když se zdá, že je to drahá služba, většinou se v těchto případech osvědčí.
Nenechávejte maminku samotnou doma, berte ji mezi lidi a zapojte ji třeba do hlídání dětí, víkendů apod. Pokud marodí s depresemi, sama doma to nemusí zvládnout.
.gif)
Takhle dopadla moje tchýňka, už jsem to tu jednou psala. jakmile poslední dítě vylétlo z hnízda, tchán objevil internet a začal jezdit za první paní,se kterou se seznámil. 250km. Po půl roce víkendového vztahu se rozvedl s tchýní a do měsíce si vzal tu novou. Přes týden je "doma", kde má práci a terorizuje tchýni (psychicky - telefonuje před ní schválně nahlas ťuťuňuňu jak puberťák,nic nedělá na baráku atd.) a na víkendy jezdí těch 250km k nové ženě užívat si lásky a péče. už je to od rozvodu víc než rok a tchýně je na prášcích, nemá šanci se díky jeho neustálé přítomnosti vyrovnat se situací po 30letech manželství si te´d vykají a nedohodnou se naprosto na ničem. Barák ani jinej majetek si nevypořádali, není zájem z jeho strany, prostě on tam chce i nadále bydlet a jezdit kdy a jak se mu zlíbí 
Možná časem i s druhou ženou, to bude ovšem tchýnin konec 
Nika1:
