Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Náš tatínek se zbláznil. Je mu 59 let a před týdnem požádal o rozvod. Zamiloval se do ženy o dvacet let mladší a rozhodl se jít, kam ho srdce táhne. Mamince je 57, důchod má na krku a zůstane sama. Totálně ji to odrovnalo, doslova se sesypala. Prožili spolu s otcem v podstatě celý dosavadní život, brali se, když jim bylo kousek přes dvacet, myslela si, že spolu i zestárnou.
Společně se i připravovali na stáří. Dokud jsme jako děti byli doma, investovali veškeré prostředky do rodiny. Jakmile zůstali sami, začali hodně šetřit, aby měli zajištění na důchodové roky. Bydlí v nájemním bytě, tak měly být našetřené prostředky určeny hlavně na úhradu nájemného, které by z důchodu ukrajovalo velkou částku. Nikdy nebyli příznivci nějakých půjček ani hypoték, báli se tak vysokých závazků a situaci vyřešili tímto způsobem. Navíc si našli menší a levnější nájemní byt, do kterého se před pár roky přestěhovali.
Podařilo se jim ušetřit poměrně vysokou částku, která by je na dlouhé roky v důchodu slušně zabezpečila. A teď je všechno jinak.
Tatínek se zbláznil, podal žádost o rozvod a už před dvěma měsíci se odstěhoval ke své přítelkyni. Chová se jako smyslů zbavený, nejenom, že odnesl mamince z domova docela dost vybavení včetně kuchyňského robota, televize a dalších věcí, ale trvá i na rozdělení naspořených peněz přesně napůl. To všechno chce řešit teď hned bez ohledu na majetkové vyrovnání. Dělá mamince ze života peklo, slovně ji napadá, útočí na ni. Vkladní knížku, kde mají své společné úspory, má maminka, která ji uschovala a odmítá z ní cokoli vybrat, dokud nedojde k majetkovému vypořádání.
Je jí jasné, že se o úspory budou muset rozdělit. A je z toho doslova zděšená, protože tím pádem se jí značně 
sníží zajištění v důchodu. Nemá moc dobře placenou práci, takže s nějakou vysokou penzí počítat nemůže, rozhodně z ní nezaplatí nájem. Když jí z naspořených peněz zůstane jen polovina, zůstane za pár let na mizině. I kdyby vyměnila byt za ještě menší, moc velká úspora na nájmu to nebude.
Samozřejmě, že ji my, jako děti (mám ještě bratra), nenecháme na holičkách. Snažíme se ji uklidnit, ale moc to nepomáhá. Je doslova vyřízená, cítí se podvedená, osamělá, oklamaná, okradená. Trpí depresemi, už měsíc doma marodí a její stav se nelepší. Do toho ji otec neustále atakuje a útočí na ni. Snažili jsme se s ním promluvit, ale nikam to nevedlo. Vypadá, jako by se úplně zbláznil, a pořád vykřikuje, že má nárok konečně taky žít.
Jenže maminka je z těch jeho útoků už úplně zničená. Přiznala se mi, že už uvažovala i o sebevraždě, život prý pro ni už nemá cenu, má strach z budoucnosti a nemůže se vzpamatovat z otcovy zrady a z jeho současného chování.
Strašně ráda bych jí nějak pomohla, ale vůbec nevím, co bych měla udělat. I když se na otce zlobím, je to pořád můj táta a nerada bych se ocitla mezi svými rodiči jako mezi mlýnskými kameny. Já vím, že mi asi těžko někdo poradí, ale možná ano. Kolikrát, když si tady čtu vaše příspěvky, tak v nich zaznívá spousta rozumných rad a nápadů. Třeba bude mít někdo nějakou i pro mne. Předem vám moc děkuji.
2.3.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 158 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Drastický rozvod aneb Oškubu tě na kost
- Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.
- Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
Diskuse ke článku - Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tetley: 
Jeden můj kamarád hlásá smutnou pravdu: pokud manželka odmítá to a to (rozuměj vařit svíčkovou nebo anál, to je fuk), má na to samozřejmě právo, ale ženských je víc než chlapů a vždycky se může najít nějaká mrcha, která to pro toho VAŠEHO chlapa ráda udělá. A v případě třeba momentální manželské krize on na to rád přistoupí. 
Bohužel to tak bývá.
jedvatazmyje: tobě ho nějaká přebrala? 
to my je líto 
pěkné, koukám, jak se tu pěkně projevily dva tábory, jeden lovkyň zadaných dědků v jakémkoliv věku, protože každý má právo na svoje štěstí (krom té jeho strašné manželky, která doma nic nedělá, je ošklivá a dávno s ní nespí) a druhý tábor domácích puťek, doufajících, že jejich dědek, je tak líný a nežádoucí, že ho lovkyně přehlídnou.
Johanka74: atelier Donát je pro mě synonymem nevkusu a příšerných batikovaných hadrů, tím bych se moc nechlubila a ve 36 už vůbec ne.
Tetley: ano...a dokonce si tak i některé vynucují sex..."Když se mnou nebudeš spát, řeknu dětem, jakej seš HAJZL!!" ATD....já ty profesionální oběti nesnáším!!!! Je mi z nich na blití!
kareta: jo a to je přesně vono. von mi to slíbil! von mě sice nemá rád, pohrdá se mnou,neváží si mě, nesnáší mě,doma se mu nelíbí, má jinou, doma nepomůže,nemluvíme spolu,nerozumíme si atd atd atd - ale jednou slíbil že se mnou zůstane tak tady teda taky zůstane
Nika1: no hele pokud to takhle oba dva chtěj mít a slíbit a věděj o tom dopředu tak je to jejich boj. ale podle mě je to nesplnitelný požadavek nebo spíš nenárokovatelný požadavek a tím pádem je to slib bezcenej.můžeš se obětovat a zůstat s někým koho už nemáš ráda a naopak, ale těžko můžeš závazně slíbit lásku.
a druhá věc je ta že bafnout na mě tohle někdo bez přípravy tak to budu považovat za podvod. nevim sice jestli bych měla tolik síly v tu chvíly tu svatbu zrušit protože tohle by byl nereálnej požadavek a k tomu bych se nerada zavázala ale i kdybych teda to "ano" potom řekla tak by to byla jen formalita a nemyslela nych to vážně spíš naopak by to asi byl první hřebík do rakve toho vztahu protože bych se v tu chvíli cítila podvedená a zmanipulovaná a záměrně omezovaná a začalo by to ovlivˇnovat moje jednání a pocity z toho manželství.
pro mě je důležitý jestli se k něčemu zavázat CHCI a ne MUSIM
.gif)
Fuj to je chyba, s přáteli samozřejmě 
Renee: Blázníš? 
1. bílé šaty, jak blbec, mamut ve 3.měsíci, rodiče jen na svatbě, posezení jen se svědky a přáteli (se vším všudy tak za 5tisíc)
2.kostýmek,manžel džíny, rodiče jen na svatbě, posezení viz výše(cena cca10tisíc)
3.modré šaty od Donáta, manžel džíny, rodiče jen manžela (usoudila jsem že moje máti už mi brečela na dvou svatbách, na třetí netřeba), posezení a grilování na zahradě se svědky a přátely a tchýňkou, cena celkem asi těch 10tisíc myslím, nejdražší byly moje šaty, ale ty jsou na běžné nošení, takže pohoda.
Jo a k rozvodům, oba na první stání, během 20minut je člověk venku a je po všem. osobně zastávám názor, že přátelé by s lidmi neměli chodit na svatbu,ale k rozvodu, tam se ta pomocná ruka,která podrží a podá panáka, hodí 
Nika1: takže když ho nemlátí a nechlastá, tak on má morální povinnost s ní zústat, i kdyby mu odpírala autoritu, sex, , protože když má uklizzeno a navařeno, má být prostě rád? Víš že tohle spoustě lidí nestačí? Co když chtěl odejít dřív, když byly děti malé, ale ona ho ukecala VE JMÉNU RODINY...a nyní SE TO PROSTĚ NEDĚLÁ, PROTOŽE JE STARÁ!???
Tetley: viz manželský slib, snad člověk ví co slibuje. Je fakt, že většina civilních obřadů slib nemá, ale my ho zrovna měli (oddávající si to na nás vymyslel). V dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí. Jde o to, když mi ve vztahu něco nevyhovuje, to řešit a na vztahu pracovat. Samozřejmě v rámci možností, např. hranicí je u mě domácí násilí, neléčené a neochota si léčit zničující závislosti. To jsem si ale u paní tady nevšimla.
Mitrola: Ale on tady nebyl názor ani 1. strany tj. manželky, je tu názor dcery, která by to měla vidět objektivněji, předpokládám že má ráda oba rodiče stejně.
kareta: jo, s tim souhlasim ... diamantove zoubecky vytlouct a ztržit jakozto pokutu za nedodrzeni smlouvy, a pak at si naskoci do vrtulniku a leti 
Renee: manzelstvi je hodne prakticke z mnoha duvodu , kdyz pominu peci o harantiky. V nemocnici reknou, co je drha puli, dedictvi nemusis resit, hypoteku dostanes lepe ve dvou nez sama... etc etc... dalo by se pokracovat.
Ja mam spis pocit, ze dost castu se z manzelu a pratneru stanou pouze rodice, ktere pri sobe drzi haranticic.. a kdyz jsou najednou harantici z hnizda... tak je konecne treba zacit zit.. mnohdy uz ale nemohou "zacit zit" spolu... neb si proste nemaji co rict.
.gif)
Johanka74: tys mě pobavila, ale máš pravdu.......
Johanka74: Jo, to souhlasím. A můžu se zvědavě zeptat, jestli jsi všechny svatby měla v takovém tom tradičním velkém stylu, bílé šaty, rodiče a to všechno? Nebo ty další dvě už jen jako formality? Jestli nechceš, samozřejmě neodpovídej 
Renee: Jojo, a nestraš, jak říkám, než třetí rozvod radši budu poprvé vdova 
Ovšem mám už zcela jiný pohled na svět, a nějakej rozvod a podobné věci mě naprosto nemůžou rozházet. jsou důležitější věci, hlavně být zdraví a mít přátele. Nějakej chlap mi může..víte co Ovšem já jsem nikdy nebyla typ žebny co "se obětovala" a manžela měla za Boha, bez kterého nem,ůže vystrčit nos z baráku. takovýhle ženský totiž končej špatně, když je opustí nebo si hajzl umře, tak fakt neuměj samy žít a trpěj. jednu takovou máme v práci. muž byl bůh a ona měla za povinnost jen být krásná. Když jí bylo 48 on si dovolil umřít a ona neuměla ani zaplatit složenky, dojít nakoupit. nepřeháním. Už je to 10let a neschopná je stále. Ukňouraná ublížená chudinka, celej svět se na ní hroutí a nikdo jí nepomůže
