Proti jeho vůli jsem vysadila antikoncepci. Je to podraz?
.jpg)
Je mi dvaatřicet let, jsem čtyři roky vdaná, manžel je o šest let starší. Náš dosavadní život byl tak trochu jako v „básníkách“. Můj muž je takový plánovač, všechno má rád přesně dané a naplánované. Už před svatbou jsme se oba dohodli, že rodinu, tedy děti, rozhodně chceme. Ale přivedeme je na svět až ve chvíli, kdy budeme zajištěni.
A tak jsme se oba zakousli do práce, koupili si na hypotéku byt, naštěstí nemusela být nějak vysoká, oběma nám rodiče dali slušnou sumu, kterou jsme do koupě bytu vložili. Splátka hypotéky tedy není zatěžující, nedělá to ani výši nájmu, pokud bychom bydleli v odpovídajícím nájemním bytě.
Manžel se vypracoval na slušně placenou pozici, ani já na tom nejsem finančně špatně. Našetřili jsme si slušnou rezervu, moje práce navíc umožňuje částečně pracovat z domova, dělám v jedné PR agentuře.
Tolik k tomu našemu materiálnímu zabezpečení. Před půl rokem jsem začala mluvit o dítěti. Přece jenom čas mi utíká, po miminku toužím čím dál víc. Manžel nebyl proti, ale projevil přání, že bychom měli ještě radši počkat. Proč, mi nevysvětlil. Podle mne se bojí to dítě mít, má strach z odpovědnosti a z totální změny života. Když jsem se ho přímo zeptala, popřel to. Řekl, že dítě chce, ale ne hned. Vůbec není schopen brát v potaz, že už je mi přes třicet a že se třeba nemusí zadařit hned.
Dala jsem mu pár měsíců na to, aby se s myšlenkou na dítě srovnal a přišla znovu. Jeho odpověď byla stejná. Naštvalo mne to. Je mi jasné, že dítě musí chtít oba dva, ale jeho chování beru jako podraz. Celé roky, co jsme spolu, když přišla na děti řeč, nikdy nebyl proti, naopak, kolikrát sám na toto téma zavedl řeč a bylo evidentní, že si dítě přeje. A teď se najednou, když máme ideální podmínky, začíná zbaběle cukat.
Tak jsem udělala něco, čím jsem ho naštvala. Vysadila jsem antikoncepci. Ne tajně, řekla jsem mu to. Vysvětlila jsem mu, že já si dítě přeju, že máme veškeré zajištění, aby se miminko mohlo narodit, a že nemíním čekat, až se rozhodne on, protože to by taky pro mne už mohlo být pozdě. A že tedy vysazuju antikoncepci a pokud on dítě nechce, ať se chrání sám. Já už do sebe tu chemii cpát nebudu.
Strašně se naštval. Bere to ode mne jako podraz, prý nemám právo ho k dítěti nutit, když se na něj momentálně necítí, proč prý nemůžu ještě tak dva, tři roky počkat. Vysvětlila jsem mu, že to už opravdu čekat nebudu, protože za tři roky mi bude pětatřicet, může se stát, že se budeme klidně dva tři roky snažit, než otěhotním a že rodit ve čtyřiceti opravdu nechci. A taky jsem mu vpálila, že podraz to je, ale nikoli můj, nýbrž jeho.
No, není to teď mezi námi dobré. Už tři týdny jsme spolu nespali, já bych chtěla, ale on trucuje. Prý jsem z něho udělala idiota. Jsem z něj zklamaná, najednou vidím, že je to vlastně sobec. Začínám ho podezírat, že možná žádné dítě nikdy nechtěl, ale protože viděl, že já ano, tak aby si mne udržel, tvářil se, že ano. A teď, když by mělo dojít na věc, začíná brát zpátečku.
Proč to sem celé píšu. Chtěla bych vědět, jak probíhala domluva o budoucím dítěti u vás. Měli jste to nějak naplánované a dodrželi jste to? Nebo došlo k početí spíš náhodně a prostě jsme se s tím smířili? A taky by mne zajímal váš názor na to mé vysazení antikoncepce. Myslíte, že jsem ho tím opravdu podrazila?
29.4.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 166 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Proti jeho vůli jsem vysadila antikoncepci. Je to podraz?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Myslím, že dneska se nad plozením dětí nějak moc přemýšlí. Manželství bylo původně vymyšleno proto, aby se v něm rodily děti. Pokud někdo děti neměl, považoval to za neštěstí rodiny a zejména ženy se s tím těžko smiřovaly.
Chápu, že zodpovědní rodiče chtějí přivést dítě do zajištěných podmínek, ale tímhle způsobem vymře veškerá inteligence národa a za pár let tu budou Češi už jen se snědou kůží.
Darina píše, že finančně zajištěni jsou, manželé jsou čtyři roky, tak kde je problém ? Zřejmě je její manžel sebestředný sobec, který nesnese, aby někdo jiný (Darina) "řídil" chod jejich rodiny. A nemá jí ani natolik rád, aby jí vyhověl, když argumenty jsou jasné a přístup Dariny férový.
...asi bych s takovým sobcem ani dítě nechtěla.
kubikm: Ne každý chlap je hrr do sexu několikrát týdně, někteří naopak v tomhle věku pohodlní i v této oblasti. Možná je tak vyděšen z možnosti mít dítě nebo z kondomu, že ho přešla chuť. 
Čím že jsi to něj vlastně udělala idiota? Tím, že by se měl taky starat sám?
Jak to bylo u nás? S přítelem jsme oba tak nějak přirozeně chtěli dvě děti, takže v tom problém nebyl. Já jsem dost dlouho studovala, pak na začátku nové práce se to taky moc nehodilo, zdálo se mi, že je pořád moc brzo. On už děti chtěl, taky je o 4 roky starší, já jsem se na to ještě necítila, ale rozum mi říkal ,že není moc času otálet. Tak jsme se začali snažit, trvalo rok, než se povedl syn. Narodil se, když mi bylo 30, dcera dva a půl roku potom, chtěli jsme zhruba tenhle interval.
Až když se narodil syn, došlo mi, že to vlastně bylo načasované akorát, že jsem si jen neuměla představit jaké to všechno bude a částečně naopak malovala příliš černě všelijaká omezení, které dítě znamená. Možná to má manžel podobně. Není to ten typ, kterému trvá než se pro něco rozhodne, zkoumá všechny možnosti a snaží se zabezpečit proti rizikům? Někoho takového musí nejistota, která je před ním s dítětem dost děsit, ale jakmile to nastane, zjistí, že vlastně o nic nejde.
To by byla ta lepší varianta, ale půl roku na vyrovnání se se situací je poněkud dlouho.
.jpg)
Jinak ... u nás - měli jsme se rádia vzájemně jsme stáli o to, aby ten druhý byl rodičem našeho dítěte - brali jsme to jako požehání. Brala bych si to osobně, kdy můj muž odmítal zplodit se mnou potomka - proč mě tedy chtěl za ženu ? Výchova dětí je přece jedna z poslání svazku
A že tedy vysazuju antikoncepci a pokud on dítě nechce, ať se chrání sám
Pokud jsi to udělala tímto způsobem, není to podraz - máš pravdu - on nechce dítě, tak ať se chrání.
Nemáš sice právo ho nutit, když se na to necítí, ale on zase nemá právo svoji odpovědnost přehazovat na tebe.
Nechala bych to zatím být a rozhodně se sexu nedožadovala .... však on přijde, až se mu to uleží
.jpg)
Linda: 
vidím to stejně!
Darino, podle mě NE, NEpodrazila! Pokud bys to udělala za jeho zády, tak by to byl podraz, ale ty jsi mu o tom řekla, takže ne, nepovažuji to za podraz. A z jeho strany taky ne, jen máte rozdílné názory.ovšem sobec to je, a sakra velký. V 32 letech na dítě - dle mého soudu - nejvyšší čas. protože jak píšeš, nemusí se zadařit hned a potom by to už nemuselo jít vůbec. Není nač čekat, jenže tvůj manžel evidentně nechce..takže pokud s tebou nebude chtít spát, aby jsi náhodou neotěhotněla, tak to vidím na rozpad manželství, asi..
.JPG)
Kamarádka se na to konto rozešla s dlouholetým přítelem.
Chodili spolu asi pět let, o dítěti mluvili, plánovali stavbu domu atd.
Ona rozhodla, že už dítě chce, řekla mu, že vysadí prášky. On dítě ještě nechtěl, kondom nechtěl /padlo i toto téma/ a nakonec jednoho dne to ukončil...
Mít přes třicet, být zajištěná, tak bych taky sprvním dítětem neotálela. My jsme začali v pětadvaceti a díky tomu, že se pořád nedařilo, tak jsem rodila až ve třiceti...
PEGG: no protože jsou zahnáni do rohu, musí se jasně vyjádřit a to jim nevoní.
kubikm: nestraš, někdo 1x měsíčně a myslí, jak si sexuálně neužil
.jpeg)
Sakra, proč většina chlapů místo vysvětlení útočí?
Řekla jsi mu pravdu a důvod, to není podraz. Ještě jednou bych s ním chtěla zcela otevřeně mluvit, ať vysvětlí svoje důvody, třeba se jen bojí. Nemá někdo z jeho kolegů mimino a nekrmí ho hrůznými historkami o probdělých nocích a jiných veselostech rodičovství? Ale osobně ti řeknu, že není na co čekat, já měla dítě v 35 a je to dost na hraně, jak zdravotně tak psychicky, ještě že dcera byla hodné miminko, protože nějaké vražedné ponocování bych už těžko zvládala.
Třeba se umoudří a pokud opravdu dítě chce, tak nakonec uzná, že je nejvyšší čas a pokud děti vůbec nechce, tak to je důvod k rozchodu, protože bys mu to za pár let vyčítala, tak ať to raději řekne hned a neslibuje, co nechce splnit, to totiž podraz je!
Hodně
.jpg)
kubikm: to vypada na velice realnou moznost
Darino chces dite s timto chlapem? Tak si ho porid a uvidis, bud obrati a nebo vezme do zajecich, financni zasobu na to mas. Chces dite ale nejsi si jista zda s timto panem? Tak bez lovit do jinych vod a to pekne rychle.... treti moznost nevidim
Ještě mě napadlo - pokud manžel dítě opravdu chce, možná ho opravdu naštvalo to, že je takový plánovač, a ty bys to najednou měla rozhodnout bez něj. Co se zkusit domluvit na malém kompromisu, aby i on měl pocit, že do toho má co mluvit. Např. že ještě chvíli počkáte, abyste si ještě užili třebas letní dovolenou a nemusela jsi při tom řešit počáteční těhotenské nevolnosti. Zatím se může chránit on, protože pro tvoje tělo bude tak jako tak dobré, když si od antikoncepce odpočine. A on bude mít ještě nějaký čas si na tu myšlenku zvyknout. Ale dlouho už opravdu otálet nemůžete, pokud bude pořád mlít o dvou třech letech, asi bych s ním jako s otcem mých dětí přestala počítat.
já tedy si myslím, že má bokovku a váhá, zda se zbavit jí a nebo tebe...dítě by to zkomoplikovalo
protože v tomto věku 3 neděle bez sexu? divné
.gif)
Jak to bylo u nás? S manželem(tenkrát přítelem) jsme si hned na začátku vztahu řekli,že dítě chceme a to co nejdřív,tak jsme se asi po 3 mesících chození,začali snažit a otěhotněla jsem skoro hned
...před tím jsem měla několikaletou známost a v podstatě celou dobu(cca od mých 19ti let do 27),jsme se snažili o dítě,rozešli jsme se proto,že zbouchnul mladou barmanku...píšu to proto,že né s každým,ženská otěhotní hned a bez problémů,to samí platí i u chlapů...nevím na co tvůj manžel čeká,podle mě,jak už tady padlo,děti nechce a možná ani nikdy nechtěl,bohužel
...být tebou Darino,vážně bych si s ním promluvila,co teda vlastně do budoucna chce a pokud děti nechce,ať ti to řekne na rovinu,protože ty děti chceš i třeba za tu cenu,že se rozejdete,protože si čekala už dost dlouho a ve vašem případě,opravdu není důvod s tím otálet,věk,finanční rezervu máte,tak nač čekat? Držím ti palce,ať se nějak dohodnete
...
No myslím si, že je to velký sobec a asi bych taky hledala tatínka jinde, byt ať si nechá, ty máš šanci potkat někoho, kdo dítě chtít bude a bude se na něj těšit, tenhle to podle mého není ani omylem. 
Tobě
