Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Malinová roláda

Malinová roláda

Snadná a lehká jako vánek...

pošlete nám recept

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Jsme spolu s partnerem už osm let, máme dvouleté dítě. Svatba zatím není na pořadu dne, ačkoli já bych se vdávala ráda. I když dnes vlastně nevím. On se k tomu moc nemá, podle něj je to jen zbytečný kus papíru. Já to vidím jinak, nicméně nikdy jsem na něj v tomto ohledu nijak nenaléhala. Vlastně se o nás o svatbě prakticky vůbec nemluví už několik let.

Víc mne trápí, kam se náš vztah dostal. Nevím, možná chci moc, třeba je to tak v partnerství po určité době normální. Proto jsem se rozhodla sem napsat a zeptat se, jak to máte doma s partnery vy.

Od doby, co se nám narodil syn, mám totiž pocit, jako bychom nežili spolu, ale spíš vedle sebe. Dokud jsem byla pracovně aktivní a neuvázaná i mrněte, bylo všechno v pořádku. Měli jsme spoustu společných aktivit, sportovali jsme, jezdili na výlety, chodili do kina, na návštěvy k přátelům a tak.

Dítě jsme si oba přáli, i on, nebylo to tak, že bych ho nějak ukecala. Když jsem otěhotněla, byl šťastný a po narození malého taky. Opravdu velmi. První dva, tři měsíce, byl takřka příkladný otec, po mém návratu z porodnice s námi byl dva týdny doma a pomáhal, pak chodil z práce rovnou domů a syna si užíval. Jenže potom začalo jeho nadšení pomalu upadat, asi zjistil, že mu malé miminko a žena na mateřské nějaké zábavné podněty neskýtají a začal se od nás pomalu „trhat“.

Nejdřív obnovil pravidelné docházení do posilovny a každou sobotu kolo s kamarády. To mi připadalo naprosto normální, jenže bohužel nezůstalo jen u toho. Postupně přidával další vlastní aktivity, takže s námi byl kolikrát jen jeden večer v týdnu. Řekla jsem mu, že bych potřebovala a uvítala, kdyby své zájmy malinko zkorigoval, aby měl více času i na rodinu. Chvilku se pokusil, ale po pár týdnech se vrátil zpět ke svému modelu.

Nejhorší na tom všem je, že když už je doma, tak sedí u PC, se mnou téměř nekomunikuje. Sex máme dvakrát do měsíce, dřív byl ale velmi náruživý. Přitom já o sebe hodně dbám, všechna těhotenská kila jsou dávno pryč, nechodím doma jako cuchta. Moc si to nepřipouštím, ale mám obavu, jestli mi není nevěrný.

Náš rodinný život je v podstatě na nule. On se sem prakticky chodí vyspat, vzít si čisté prádlo, občas si pohraje se synem, ale většinou chodí až když malý už spí. Dřív jsem se mu snažila vysvětlit, aby na nás víc myslel, ale reagoval pokaždé velmi podrážděně, já nemám ráda hádky a dusno, tak jsem se vždycky stáhla. A tak o tom teď prakticky nemluvím, jen tiše trpím. Jediné plus na tom všem je, že nás finančně zabezpečí. Já mám jenom mateřskou, která mi celá zůstává, on hradí veškeré výdaje, řeší to tím, že mi každý měsíc posílá na můj účet dostatečnou částku, abych mohla všechno poplatit.

Jenže to mi připadá samozřejmé, že nás zabezpečí. Neměl by to být jeho jediný klad a přínos, který vloží do rodiny, kterou založil. Připadám si hrozně sama, syna miluji, je báječný, hodně se mu věnuju a těším se, že až začne konečně jaro, začnu s ním chodit na různé výlety a akce, už není miminko a možnosti se nám hodně rozšířily. Velmi mne ale mrzí, že to plánuju sama, partner se k ničemu nemá, odmítá prakticky cokoli, co navrhnu. Nejde se mnou ani do kina, nepozve mne na večeři, přitom hlídání máme, mí rodiče jsou ochotni pohlídat kdykoli.

Je mi smutno. Na první pohled mi nic nechybí, ale je to jen zdání. Přemýšlím, jestli má cenu takový vztah udržovat, partner o nás patrně nějak valný zájem nemá, radši tráví čas s někým jiným. Jestli jsou to jen přátelé, nebo je v tom i nějaká milenka, netuším a snad po tom ani pátrat nechci. Ale lehko mi není.

Snažila jsem se popsat svou situaci, jak ji cítím a vnímám. Vím, že se jedná jen o můj pohled na věc, ale přesto bych vás ráda požádala o vaše zkušenosti a názory. Moc děkuju.

Jana


2.4.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 162   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Arna
Arna - 2.4.2013 18:09

Viv :o): Ale máš pravdu že někdy jsou zvraty v manželství tak šokující, že se tomu ani nedá věřit. Např. u nás. Manža byl až chorobně žárlivý, byl až okolí k smíchu. No a co myslíš? Proč jsme se rozvedli? Začal si s jinou. A když se mi to nelíbilo, udělal neskutečnou žárlivku ze mě.

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 18:07

Arna: no me tuhle napadlo, ze bych asi nic menit nechtela, vse mi k necemu bylo, jen je problem, ze nemladneme... ale je pravda, ze k netkerym poznanim bych prisla radeji min tvrdou cestou... no, ale co nadelame...

 
Arna
Arna - 2.4.2013 18:03

Viv :o): smajlik - 26 Jó, kdyby člověk věděl? Kdybych já věděla tehdy co vím dnes! Možná bych i ty děti neměla. A to jsem se kvůli těhotenství nemusela vdávat.
Já chci stroj času a vrátit se zpět. smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 18:00

sharon: smajlik - 68 smajlik - 34

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 17:59

Arna: jo, my, nez jsme dorazili do toho krizoveho bodu, tak trvalo par let mych pokusu a ja si opravdu myslela, ze uz jsem vycerpala vsechny moznosti. Pak jsem byla velice prekvapena, ze zdaleka nebylo vse vycerpano. Ale taky je pravda ta, ze kdyz druha strana nespolupracuje a nereaguje, muzes se na hlavu postavit a usima odrazet a je ti to prd platny.
Ale taky se muze stat, ze Jana dospeje do stavu "uz te ale vazne nechci" a on se probere, bude se desne snazit a bude se divit, ze neni odezva... i takove vyvoje jsem kolem sebe videla...

 
sharon
sharon - 2.4.2013 17:52

Viv :o): njn...heká se blahem při výrobě....smajlik - 68

 
Arna
Arna - 2.4.2013 17:50

Viv :o): Asi Jana popsala málo ty pokusy o rozhovory. Možná by to měla více rozvinout. Myslím, že ten kdo zde něco takového píše už vyzkoušel kde co. Jen zde si každý myslí že nekomunikovala správně.
Jsou prostě chlapi co reagujou stejně na jakoukoli komunikaci směrem jim nepříjemným.

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 17:49

Na Stanikovi se mi libi, ze proste vi co chce/nechce a nenecha se zviklat ani zmanipulovat, at uz od blizkeho nebo dalekeho, realneho nebo virtualniho okoli smajlik - 68 Tak nejak nevidim problem v tom, ze proste neheka blahem pri zmince o detech, no...

 
sharon
sharon - 2.4.2013 17:47

Stanik: my se manipulujem navzájem a zatím to vychází a 4 dny před smrtí už nestojí za to měnit.....

 
a....
a.... - 2.4.2013 17:46

Viv :o): Správně tady pojmenováváš úskalí komunikace. Ono to totiž nemusí vůbec skončit jako červená knihovna, že se vzájemně shodnou na tom, že je třeba na vztahu něco změnit, vylepšit. Může to taky skončit tím, že se odkryje, jak hluboce se už ti dva odcizili, mají odlišnou představu o společném životě, že není cesty zpět nebo z druhé strany vůle něco měnit . Pak si ti dva vyjasní jen to, že bude lepší to ukončit. A i na tenhle moment musí být předem duševně připraven.

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 17:40

sharon: a jeste je treba to delat tak, aby o tom nevedel, ne? smajlik - 42
ja tyhle manipulativni tanecky nemam moc rada, a nastesti doma provozovat nemusim. Ale chapu, ze nekdy to navliknout, ze to vlastne byl jeho napad, pokud nic jinyho nefunguje... seproste musi. V tomto pripade asi ucel sveti prostredky.

 
sharon
sharon - 2.4.2013 17:37

jani, chlapa si musíš systematicky vychovávat , roky na tom pracovat a ani po 40ceti letech není vyhráno....smajlik - 68

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 17:36

Arna: smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34 do utulkusmajlik - 34
kdyz ja mam navic tu "drzost" co si v ryze muzesek kolektivu od chlapu poslechnu... a taky od kamaradu, protoze tech mam vic nez kamosek... a taky mi prislo nefer, jak se tu do toho chlapa kope... nekdo se ho zastat musel smajlik - 42smajlik - 58

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 17:36

Arna: nevis o me nic, ani kolik mi je. Ale dik, kdyz nekdo rekne, ze jsem mlada, to mi polichoti smajlik - 68 Mozna jsem mladsi nez ty, ale to neznamena, ze si necham libit, abys me posilal do pr... smajlik - 58

To co plati na meho chlapa neplati obecne na kazdeho. V tom je ten for. Proste musi hledat zpusob a dobu kdy a co jak presne rict. Takze ja tu klidne muzu napsat elaborat na knizku o tom jak a co se stalo u nas (byl to ale hodne dlouhy proces a i s pomoci poradny – dochazela jsem tam sama) a co zafungovalo, ale Jane to stejne muze byt prd platny. A to co bych mu rekla jsem uz psala nize, viz muj prispevek 16:31 „Kdyby na to reagoval nelibe (tim jsem mela na mysli, kdybych rekla, pojd udelame si hezkou sobotu, pojedem spolu na vylet jako za mlada, bez ditete) – a z jeho strany by zaznela negativni odpoved, zamruceni nebo kejvani hlavou a odmitl by se se mnou bavit , nejspis by ze me vypadla otazka, jestli uz o me nestoji a jestli me ma porad rad. Klidne a primo, jednoduse. Jestli mu je jedno, ze se necitim v tom vztahu dobre, nebo ze se citim v tom vztahu dost osamocene a ze by me zajimalo jak se v nem citi on. Ze se mi nelibi byt spolu a pritom kazdy sam. Ze to chci zmenit a co on teda na to.
Jenomze ja uz pri podani tohoto dotazu pocitala i s tim, ze nas to muze rozdelit. A na to Jana, podle toho co pise, nejspis pripravena neni a nechce veci hrotit – predpokladam tak z vet, ze uz jen tise trpi a nekomunikuje. Ze mozna on ma milenku, ale ona na to nechce myslet… Na druhou stranu se nedivim, s ditetem se tyhle veci rozsekavaji hur... ale i tak se bojim, ze jednou na rozvohor – vse anebo nic – stejne dojde…
Dneska uz jen pri naznaku nekomunikace staci, abych rekla, vzpomen si co bylo s nama pred lety, mam obavu, ze zajizdime do starych koleji a oba vime kam nas to tenkrat zavedlo… a on kupodivu zareaguje. Ale ja se proste musela zmenit taky, oprostit se od spousty emoci, zachovat chladnou hlavu a prestat si myslet, ze mam pravdu jen ja. A taky si pripustit, ze to muze byt nase konecna.
Kazdej je jinej, na kazdeho plati neco jineho… Tohle vubec nemusi byt ta cesta pro Janu. Ale taky to nemusi byt proste hned ztraceny…

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 17:34

sevenofnine: kliiiiid smajlik - 56 vzdyt by to byla nuda. Hlky se spisckujou a ja uz jsem si zvykla na "ja jsem matka, kdo je vic".. a taky na " nemas deti, tak si o nich nesmis ani nic myslet" smajlik - 42 ale fakt jsi me potesila...smajlik - 61

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Covid

Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

Celkem hlasovalo 948.
Archiv anket.