Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Jsme spolu s partnerem už osm let, máme dvouleté dítě. Svatba zatím není na pořadu dne, ačkoli já bych se vdávala ráda. I když dnes vlastně nevím. On se k tomu moc nemá, podle něj je to jen zbytečný kus papíru. Já to vidím jinak, nicméně nikdy jsem na něj v tomto ohledu nijak nenaléhala. Vlastně se o nás o svatbě prakticky vůbec nemluví už několik let.

Víc mne trápí, kam se náš vztah dostal. Nevím, možná chci moc, třeba je to tak v partnerství po určité době normální. Proto jsem se rozhodla sem napsat a zeptat se, jak to máte doma s partnery vy.

Od doby, co se nám narodil syn, mám totiž pocit, jako bychom nežili spolu, ale spíš vedle sebe. Dokud jsem byla pracovně aktivní a neuvázaná i mrněte, bylo všechno v pořádku. Měli jsme spoustu společných aktivit, sportovali jsme, jezdili na výlety, chodili do kina, na návštěvy k přátelům a tak.

Dítě jsme si oba přáli, i on, nebylo to tak, že bych ho nějak ukecala. Když jsem otěhotněla, byl šťastný a po narození malého taky. Opravdu velmi. První dva, tři měsíce, byl takřka příkladný otec, po mém návratu z porodnice s námi byl dva týdny doma a pomáhal, pak chodil z práce rovnou domů a syna si užíval. Jenže potom začalo jeho nadšení pomalu upadat, asi zjistil, že mu malé miminko a žena na mateřské nějaké zábavné podněty neskýtají a začal se od nás pomalu „trhat“.

Nejdřív obnovil pravidelné docházení do posilovny a každou sobotu kolo s kamarády. To mi připadalo naprosto normální, jenže bohužel nezůstalo jen u toho. Postupně přidával další vlastní aktivity, takže s námi byl kolikrát jen jeden večer v týdnu. Řekla jsem mu, že bych potřebovala a uvítala, kdyby své zájmy malinko zkorigoval, aby měl více času i na rodinu. Chvilku se pokusil, ale po pár týdnech se vrátil zpět ke svému modelu.

Nejhorší na tom všem je, že když už je doma, tak sedí u PC, se mnou téměř nekomunikuje. Sex máme dvakrát do měsíce, dřív byl ale velmi náruživý. Přitom já o sebe hodně dbám, všechna těhotenská kila jsou dávno pryč, nechodím doma jako cuchta. Moc si to nepřipouštím, ale mám obavu, jestli mi není nevěrný.

Náš rodinný život je v podstatě na nule. On se sem prakticky chodí vyspat, vzít si čisté prádlo, občas si pohraje se synem, ale většinou chodí až když malý už spí. Dřív jsem se mu snažila vysvětlit, aby na nás víc myslel, ale reagoval pokaždé velmi podrážděně, já nemám ráda hádky a dusno, tak jsem se vždycky stáhla. A tak o tom teď prakticky nemluvím, jen tiše trpím. Jediné plus na tom všem je, že nás finančně zabezpečí. Já mám jenom mateřskou, která mi celá zůstává, on hradí veškeré výdaje, řeší to tím, že mi každý měsíc posílá na můj účet dostatečnou částku, abych mohla všechno poplatit.

Jenže to mi připadá samozřejmé, že nás zabezpečí. Neměl by to být jeho jediný klad a přínos, který vloží do rodiny, kterou založil. Připadám si hrozně sama, syna miluji, je báječný, hodně se mu věnuju a těším se, že až začne konečně jaro, začnu s ním chodit na různé výlety a akce, už není miminko a možnosti se nám hodně rozšířily. Velmi mne ale mrzí, že to plánuju sama, partner se k ničemu nemá, odmítá prakticky cokoli, co navrhnu. Nejde se mnou ani do kina, nepozve mne na večeři, přitom hlídání máme, mí rodiče jsou ochotni pohlídat kdykoli.

Je mi smutno. Na první pohled mi nic nechybí, ale je to jen zdání. Přemýšlím, jestli má cenu takový vztah udržovat, partner o nás patrně nějak valný zájem nemá, radši tráví čas s někým jiným. Jestli jsou to jen přátelé, nebo je v tom i nějaká milenka, netuším a snad po tom ani pátrat nechci. Ale lehko mi není.

Snažila jsem se popsat svou situaci, jak ji cítím a vnímám. Vím, že se jedná jen o můj pohled na věc, ale přesto bych vás ráda požádala o vaše zkušenosti a názory. Moc děkuju.

Jana


2.4.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 162   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Stanik
Stanik - 2.4.2013 16:48

.slunecnice.: hlavne, ze tady je dokonalych matek plnej pytel smajlik - 42

 
.slunecnice.
.slunecnice. - 2.4.2013 16:46

Stanik: však jsem napsala, vidíš jen to negativnismajlik - 42
Ale je to dobře, tebe bych za mámu nechtelasmajlik - 67

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 16:45

Arna: no ale zas "nehdat se za kazdou cenu".. to mi jako normalni pristup neprijde. tyhcne ma takovy krasny porekadlo "Chces? Nechces?.. Tak si chcipni" smajlik - 42

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 16:44

.slunecnice.: jo, je to jak pise Verera. jKo pri vsem, kdyz dam dohormady plusy a minusy... mi tu proste vychazi vic minusu.smajlik - 58

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 16:41

Teoretik: do kamene tesat.. jak se jindy neshodnem smajlik - 42

 
Arna
Arna - 2.4.2013 16:39

Viv :o): smajlik - 76smajlik - 76smajlik - 76 Už zas!!! Neumí komunikovat. Jdi do pr... Každá je tak chytrá, každá radí komunikace, Vždyť to píše!!!
Tady je tolik dokonalých v komunikaci, že se divím že zrovna Jana je vyjímka

 
Arna
Arna - 2.4.2013 16:34

Ala: Sirotčí důchod a dědic je to právoplatný i když nemanželský.

 
Bellana
Bellana - 2.4.2013 16:32

Ala: Mýlíš se - ona by nic nezdědila a neměla by vdovský důchod, ale syn by zdědil vše (pokud nejsou jiné děti) a měl by sirotčí důchod. Nároky potomků nejsou podmíněny manželstvím.

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 16:31

Jano, tohle neni problem to, ze nejste svoji. Takhle se mnohdy chovaji panove i v chomoutu. Ten problem bude urcite slozity, nebude jen v jedne veci. Navic, tvuj pohled muze byt zkresleny, fakt by me zajimalo jak by vas zivot popsal on. Videla bych jako fajn, ze po pripominkach se snazil. Sice mu to nevydrzelo, ale snazil se, takze mu na vas zalezi. Myslim, ze jednim z problemu je tva nechut komunikovat kdyz veci nejdou podle tvych predstav (tim nerikam, jestli jsou tvoje predstavy dobre nebo spatne), protoze ono to jinak nez komunikaci nejde. Mozna by stacilo najit jina slova, kratsi vety, zmenit ton - proste bych zkusila jiny zpusob mluvy, jestli by se chyt... Bez komunikace se nic nezmeni. Jestli by te i tak neposlouchal, mate vetsi problem nez si pripoustis. To uz zavani opravdovym nezajmem. Mozna prece jen ta poradna (i ty sama tam muzes jit, nepotrebujes tam mit jeho) by nemusela byt spatna. Libilo se mi jak tady psaly holky, ze bys mela vyuzivat i hlidani a sama si udelat program. Ja bych ale hlidani vyuzila i na to, abychom mohli zas spolu podniknout neco co jsme delali driv bez ditete. Aby jste nebyli jen rodice, ale i partneri a milenci. To hlidani je obrovska vyhoda. Kdyby na to reagoval nelibe, nejspis by ze me vypadla otazka, jestli uz o me nestoji a jestli me ma porad rad. Klidne a primo, jednoduse. Jestli mu je jedno, ze se necitim v tom vztahu dobre, nebo ze se citim v tom vztahu dost osamocene a ze by me zajimalo jak se v nem citi on. Ze se mi nelibi byt spolu a pritom kazdy sam. Ze to chci zmenit a co on teda na to. Nemusite si stat kazdou vterinu za zadkem, ale to co popisujes je druhy extrem. Chtelo by to vnest zas trochu vic casu pro vas dva, prijemneho casu, aby jste se zas mohli zblizit, aby vam spolu bylo dobre. Protoze pak on sam bude mit vetsi zajem s vama travit vic casu...

 
.slunecnice.
.slunecnice. - 2.4.2013 16:14

Verera: asi mas pravdu.... Ona možna jen vyfiltruje to negativni.... A tu srandu a to hezky a ty jejich uspechy neslyší.... Ale co je hoooodne dobře, ze děti nechce, byly by děsný chudáci.

 
Verera
Verera - 2.4.2013 16:13

Ala: Ale jo, sirotčí důchod smajlik - 42

 
Verera
Verera - 2.4.2013 16:10

.slunecnice.: Děti bych občas nejraději vystřelila na měsíc, když nejsou poblíž, tak si občas se stejně postiženými s chutí zanadáváme, protože přece nebudu takové věci říkat v jejich přítomnosti, ono se nám uleví a už se zase těch našich zlatíček nemůžeme dočkat.
Je to jako ve všem, kdyby občas nebyly nějaké problémy, tak si ani nevšimneme, že je taky spousta hezkého.

Je možné, že ten, kdo má vůči dětem přirozený odstup vnímá mnohem víc ty výhrady než to, když si někdo děti pochvaluje. A něco ani výhrady nejsou, spíš takové jakoby brblání pro zasmání. Když si postěžuju známým, že už popadesáté čteme každý večer stejnou stránku z Krtečka a že už toho mám plné zuby, není to stížnost, podvědomě očekávám, že oni kontrují svou stránkou z Cipíska čtenou pošedesáté, tedy že je u nás vlastně všechno naprosto v pořádku smajlik - 34 To ale možná pochopí jen ten, kdo to zažil.

 
.slunecnice.
.slunecnice. - 2.4.2013 16:04

Stanik: z tebe ti mám pocit, ze děti jsou něco odpornyhosmajlik - 42
Já se děsně těšila na miminko, a jaky překvapeni, ze mě nebavilo, tak jako větší díte s kterym zacala byt sranda a dalo se podnikat spousta věci ... A t bylo cca od jejich 18 měsíců .... Ty to všechno vidíš u známých a kamarádů... Oni vázne řeknou, ze je to nebaví?...mě to přijde hrozne dívny..... Věřím, ze par se jich najde,který jejich vlastní děti nonstop obtěžují, ale tolik??....mám kolem sebe hodně rodin s detma, ale ze by se takhle někdo vyjadřoval.... Nepamatuju sesmajlik - 26spis mi přijde, ze ty si jejich občasný povzďech preberes tak, ze je děti nebaví poradsmajlik - 48protože TY mas proste na děti alergii

 
Ala
Ala - 2.4.2013 16:04

nečetla jsem ještě komentáře, ale muj nazor je, ze rodinu nezalozil... vzdyt spolu zijete jen tak nadivoko. kdyby ho prejelo auto, nic po nem mit ty ani syn nebudte.a po 8-mi letech je frekvence 2x za mesic nic moc, ale neni to az tak malo...

 
Verera
Verera - 2.4.2013 16:03

Teoretik: Proč si pořizovat chlapa, kterého musím vychovat. Na to je snad dítě?
Možná, že řešením by bylo pořizovat si jen dospělé jedince, kteří jsou si vědomi jak svých práv, tak i povinností a zodpovědnosti.

Jenže obávám se, že pak by byla spousta osamělých žen, nevím čím to, ale z většiny děvčátek matky vychovají něco, co je schopno se postarat nejen o sebe, ale i o děti, ovšem ze synů už ne.
Čím to, je to něco v mužských genech a nebo chlapci mají mnohé úlevy, nad kterými pak v budoucnu partnerky zapláčou?
A nebo ty chlapy jen podceňujeme, zpočátku se k nim chováme jako k dětem nebo je naopak hýčkáme, a po čase, kdy je třeba každodenní rutina a spolupráce, se najednou divíme?

Ale nesouhlasím s tím, že je takový rozdíl v tom jestli se někdo vezme nebo ne. Zodpovědný jedinec nerozlišuje a nezodpovědný utíká i z manželství. Manželstvíje formalita,, která zjednodušuje jednání s úřady, jiné praktické použití nemá, všechno je to v hlavách lidí.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.