Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Čtenářská akce „pomozme si samy“, aneb „píšete samy“ úspěšně pokračuje. Tentokrát příspěvkem čtenářky Sqwela, která se na vás zároveň obrací s otázkou, jak „zvládnout“ svou maminku.

Děkuji za zaslaný článek. Všechny vaše čtenářské příběhy a příspěvky můžete najít v rubrice Píšete sami.

 

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci.

Za pár týdnů mi bude 29 let a tak i já jsem dospěla k tomu, že se budu vdávat. Abych tu první větu trochu vysvětlila, asi tak do 19 let jsem se zapřísahala, že nebudu mít nikdy děti a že chlapy budu používat pouze a jen na to jedno (tedy sex) a že nikomu, nikdy a za žádných okolností nebudu prát zaprděné trenky, ponožky, pokydaná trička, nebudu dělat uklízečku, sundavačku prkýnka na záchodě, sbírat jeho nepořádek po bytě a že nebudu mít vážný vztah, řešit vztahové problémy, nevěry aspol. A už vůbec, VŮBEC NIKDY se nebudu vdávat!. Že já budu vždycky svobodná, budu si život užívat plnými doušky, vařit budu jen, když se mi zachce a to vždy jen nějaké exkluzívní dobroty a budu žít bez jakýchkoliv pravidel.


Hned po maturitě jsem se odstěhovala do sousedního města do podnájmu, našla si práci (pořadí bylo opačné – práce a pak stěhování) a začala „žít svůj sen“. Jenže jak šel čas, začala jsem pomalinku měnit názory, no nebudu vám nic nalhávat, zhruba za 2 měsíce jsem si domů nakvartýrovala chlapa, přeci jen nájem byl drahý a samota pěkně na prd. S ním to sice nemělo nijak moc dlouhé trvání a pár známostí a vztahů jsem pak ještě vystřídala, ovšem nakonec jsem toho pravého našla i já.

A postupně jsem dozrála i k tomu, že svatba není zas tak špatná věc a že i ty děti by asi nebyly úplně od věci – tedy jednou, někdy, v budoucnu. Trenýrky, ponožky, trička aspol. peru bez řečí, vařím ráda, i když ne vždy s absolutním úspěchem, nějaký prkýnko na záchodě neřeším vůbec a vztahové problémy řešíme občas všichni, no ne? Zkrátka jsem dospěla z věčně svobodomyslného stvoření s hlavou v oblacích v dospělou ženu a můj den D se blíží. Nebudu lhát, že mě to nechává úplně chladnou, nebo že jsem typická, zapálená nevěsta, která si od malinka toužila býti princezničkou - nevěstinkou a že se na status vdané paní nějak zvlášť těším, stále ještě mám v sobě více či méně skrytou část mého já, které vyznává svobodu a život na psí knížku, ale to druhé, zodpovědnější já, ho prostě vždycky utluče.

A tak přípravy na svatbu, která se bude konat v květnu, pomalu vrcholí a já zažívám hotová muka se svou drahou máti. Naproti tomu moje budoucí tchyně se mi zprvu jevila jako totální ježibaba, o které můžu říct dobrého jen to, že bydlí pěkně daleko a tudíž ji moc často neuvidím. Ale jakmile jsme oznámili tu príma novinu, že se budeme brát, tak se z ježibaby stala fajn ženská, která se do ničeho moc nemontuje, občas nabídne pomoc i tu finanční, občas řekne nenásilně svůj názor a tím to pro ni celkem končí. Prostě dětičky, já se vám do toho plést nebudu, když něco budete potřebovat, tak tady jsem, jinak „sejdeme se na svatbě“.. Úžasný přístup, jsem nadšená!


Ale zpět k mojí mámě. Moje máma se proměnila z generála, kterým byla celý život, v super generála, ministra financí, organizátora, poradkyni, udělovačku nikdy nekončících, nevyžádaných rad, která musí mít vše pevně ve svých rukách.

A tak se budu vdávat v šatech, které bych si normálně nevybrala, místo venku budeme mít akci vevnitř, místo rautu budeme mít klasickou hostinu a tak bych mohla pokračovat dál. Jen to svatební menu jsem si s oroseným čelem dokázala prosadit, byť mi ho nakonec připraví restaurace, kterou vybrala naše maminka, ale jíst budeme to, co chceme my, naštěstí. A kapelu jsem jí odkývala tu, kterou nám doporučila a nakonec jsem jí suše oznámila, že budeme mít jednu zadarmo, kdežto za tu její bychom museli platit (což není pravda, platit budeme i za tu naši, ale ona na peníze slyší) a tak nám tam bude hrát rocková kapela z New Orleans, což jsou přátelé mého drahého nastávajícího, takže druhá, námi prosazená věc, byť prosazená tím nejstupidnějším způsobem, jaký znám. Dokonce ani cukroví a zákusky jsem si nemohla vybrat sama – resp. mě prostě převálcovala sdělením, že to cukroví se nedělá pro mě, ale pro hosty, a že tedy nebudeme mít to, co chutná mně, ale co „chutná všem“ (pro představu, chtěla jsem punčové řezy, koňakové špičky, ovocné košíčky a větrníčky + svatební koláčky) a tak na stolech bude svatební cukroví na způsob toho vánočního a makové koláčky. Celou dobu mám pocit, že tady se nevdávám já, ale ona.

A já už toho mám plné zuby, platíme si to sami s mým skorochotěm, a chceme si to taky sami zařídit, jenže máma je prostě ostřejší, než já a otec je ze strachu vždy a jen na její straně, i když mi kolikrát za jejími zády řekl, že s ní nesouhlasí, ale že ji mám radši poslechnout, že to myslí dobře a ať prostě nedělám dusno, že to přežijeme a že ono to nějak dopadne. A já se strašně nerada hádám, ale strašně! A s ní to jinak nejde.  

A tak si čím dál více uvědomuji, že tady nejde jen o tu svatbu, tady jde o můj život jako takový. Jde o to, že se svojí mámou nechávám vždycky převálcovat, nakonec vždy udělám to, co chce a když kladu odpor, tak vzniká takové dusno po celé rodině, ona to totiž neváhá řešit se všemi příbuznými, že mě opět nakonec přitlačí do kouta a já zase udělám to, co ona chce.

Jenže já už nechci, ráda bych našla nějaký způsob, jak se vymanit z jejího vlivu, abych si mohla žít svůj život sama za sebe, a aby jediný, kdo mi bude kecat do života, byl můj muž a aby pochopila, že ona mě vychovala, přivedla do života, ale že tím její péče prostě končí. Domluvy a rozpravy nepomůžou, ona totiž často a ráda říkává – a snad tomu i věří - že je dokonalá matka, která svým dětem zásadně nemluví do života, zásadně nás nechává žít si svůj život a že kdyby měli všechny děti takovou mámu, tak by se měli všichni lidi na světě dobře. Občas mi z toho jde hlava kolem.

A tak jí raději nic neříkáme, bavíme se jen o počasí a o psech, jelikož na tom není, co zkazit a i o našem budoucím bydlení, které dostává konkrétní rozměry, jí radši neříkáme nic, aby se nakonec nestalo, že kachlíky v koupelně budou takové, jaké chce naše maminka, vymalované bude dle dobré rady naší mámy a tak dále. Ale já říkám dost, tohle je naprosto dětinské jednání, které nikam nevede, já už nechci nic skrývat a tajit, chci se jí postavit a vytrvat a nenechat se ovlivňovat.

Ale milé, šťastné ženy, jak na to? Nechci na ni řvát a hádat se, ačkoli přiznávám, že to její řízení mě vytáčí doběla a já pak strašně vybuchnu a nedělá mi to vůbec radost. A nakonec – kvůli špatnému svědomí z hádky - udělám přesně to co, máma chce. Co s tím?

Sqwela


20.3.2013   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 215   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: Předchozí strana 151-165 | 166-180 | 181-195 | 196-210 | 211-215
Monik
Monik - 20.3.2013 8:26

sqwela: smajlik - 25 No s tim mam taky problem, ze dlouho nic, necham si docela dlouho "skakat po hlave" a pak vyletim. Teda mela jsem. Pracuju na tom, takze se to dost zlepsilo.
Zacala jsem na tom ale pracovat hlavne kvuli detem. Tam mi totiz vadilo a vadi, kdyz vybuchnu. Jinak u dospelch je mi to sumafuk, ti se s tim nejak srovnaji. Nemaji me sr.t a prudit smajlik - 42
Ale vis na co jsem prisla, ze je mnohem lepsi si stat za svym uz od pocatku. Klidne, ale dusledne. Proste nenechat ten "papinak natlakovat" smajlik - 26

 
Křeček
Křeček - 20.3.2013 8:21

Linda: 7.57: smajlik - 47

 
Křeček
Křeček - 20.3.2013 8:20

sqwela: Já ti rozumím, taky nejsem typ, který umí pořád dokola omílat a trpělivě vysvětlovat.
Ale co na každý maminčin návrh říct: Jo, díky, je to perfektní nápad, ale my už jsme to domluvili tak....
A jak říkají holky, to co zařídila maminka, dojdi v tichosti zrušit a zamluv si to jak chceš. Třeba ty šaty bych takhle udělala- přece tě nevodí za ručičku 24 hodin denně.

 
kareta
kareta - 20.3.2013 8:18

Kamarádce se taky maminka nacpala do svatby a splnila své sny a představy...ona byla spokojená, kamarádka to obrečela.

 
Monik
Monik - 20.3.2013 8:00

sallie: 1:10 smajlik - 47 Krasne napsano. A muzu jen potvrdit, ze na tyto "matky organizatorky" to opravdu funguje smajlik - 64
Alice.: smajlik - 47
Souhlasim se vsemi pode mnou.
Teda vy jste to tak pekne napsaly holky smajlik - 61

 
Linda
Linda - 20.3.2013 7:57

jo jeste jedna vec..... nauc se pro Tebe nejvyhodnejsi strategii: neoznamuj veci predem, ale az se stanou. Usetris si tim spoustu nervu a promluv do duse. Ok se svatbou se to zrovna realizovat neda, i kdyz proc rodine tyden predem neoznamit, ze se pristi sobotu maji dostavit tam a tam v spolecenskem obleku smajlik - 42. ALe treba dlazdicky...vyber, obloz, uklid a pri pristi navsteve az mati pujde do koupelny a prijde s vytrestenyma ocima ,ze je predelana "je mami, ale to jsem ti urcite rikala, ze delame novou koupelnu" a nebo " no vis ,sli jsme kolem nich a padly nam do oka ,ty puvodni uz byly omlacene a tak jsme si minuly tyden makli...pekny vid" ...a dal NIC neres!!! Jeji pripadny proslov jak jste meli udelat to a to , pozvat toho remeslnika apod ignoruj a nebo zacni uprostred jeji vety mluvit o necem jinym

 
Tygřík
Tygřík - 20.3.2013 7:56

Taky nesnáším hádky, je mi z nich fyzicky špatně a zle. Takže jak tu bylo již řečeno - zruš, co už matinka vyřídila a co tobě nesedí, sama si to zařiď po svém a pak jen oznamuj. Ještě máš dva měsíce před sebou, to je dost času na to to všechno předělat. A hlavně se jí neptej na její názor - tím jí jen dáš prostor k tomu tě zviklat. Jsi dospělá ženská, tak se nenech vláčet matkou.

A propos - mně takhle chtěla zařizovat svatbu moje babička. Objednala šaty (bez mého vědomí), stejně jako jídlo, hospodu... Já to pěkně v tichosti všechno zrušila, objednala si to, co jsem chtěla já, a nic jsem jí neřekla. Ani slovo. Jasně, že pak na svatbě šíleně kulila oči, ale jelikož tam bylo hodně příbuzenstva z obou stran, bylo jí trapné mě před nimi peskovat, a bylo to fajn. A hlavně - od té doby mám od její generality pokoj, protože jí tímhle činem došlo, že ať ona udělá cokoliv, tak odkývu, po pár mých protiargumentech už radši mlčím (protože se prostě fakt neumím hádat) a pak si to stejně udělám, jak chci já, a to klidně i bez jejího vědomí. A hlavně - když zjistila, že i když to není po jejím, všichni se baví a užívají si fajn svatbu, změkla smajlik - 68

 
kareta
kareta - 20.3.2013 7:54

Sdělila bych mamá, že si může na tvou svatbu zařídit co chce a taky to zaplatit a jela bych po vlastní ose. Tj. raut venku, moje šaty, moje cukroví. mamá by pak mohla zvát hosty do své restaurace se svými zákusky, kapelou a šaty by mohla mít na sobě (ty, co ti vybrala jsko svatební). V žádném případě bych jí neustoupila, už z principu- za cizí se to utrácí!smajlik - 59 Jestli jí budeš donekonečna ustupovat a raději nic neříkat, nikdy nepochopí. Rozsekni to hned.

 
Linda
Linda - 20.3.2013 7:53

Mila sqwelo. Jsme dvojcata. V tve matce poznavam tu svoji byt tu uz 6 let neni, u nas to skoncilo tema 1000km mezi Prahou a 40vyjezdem z E20. Neni to reseni, ublizila jsem nam obema, dneska bych stejnou situaci resila asi takto:
1) dej si panaka - neopit, ale na kuraz
2) sedni si s mamou, necim ji zavri pusu (treba zakuskem) a naprosto klidne ji sdel, ze ji dekujes za vsechno co pro Tebe dosud udelala, ale ted stojis na vlastnich nohach a budes podle toho zit. ANo udelas spoustu chyb, ano natluces si usta, ale jsou to tvoje chyby a tvoje usta. (pokud zacne argumentovat tim ,ze je tvoje matka a vzdycky bude a chce jenom to nejlepsi pro tebe a chce zabranit aby sis natloukla, tak ji to odkyvej, ale zivot bez modriin neni zivot)
3) a nakonec proslovu bych ji sdelila asi toto: (je na penize mohlo by to zabrat)
ode dneska si rozhoduji sama. Chci konakove spicky a jdu ted cestou od tebe 100ks objednat. Pokud hostum nebudou chutnat, je to ma chyba a holt je po svatbe sezeru sama a me bude spatne a ty se mi muzes vysmat. ALe moje svatba a ja chci konakove spicky! Pokud s tim mami nesouhlasis, respektuji to, objednej cukrovi vanocniho typu, ale zaplat ho sama. Moje svatba=moje rozhodnuti= moje penize. Tvoje rozhodnuti= tvoje penize.
4) timto zpusobem bych to udelala se vsim. Do kvetna daleko, i kdyby objednavka byla podepsana tak suroviny jeste nakoupeny nejsou a vsechno se da zmenit. Ted mas jeste cas, za mesic uz bude pozde!
5) znas mati sama jak bude reagovat, jestli brecenim ,tak ji muzes zkusit utesit ze ji mas rada ,ale proste potrebujes zit svuj zivot a ne jeji. Pokud zacne jecet nebo vyhrozovat, tak bych ji opet rekla ze je moje mama a mam ji rada a dal bych se o tom nebavila a odesla stredem.
6) pokud prijde za tebou za par dni a zacne premlouvat, hrat starou pisnicku jak ona vi nejlip a nebo cokoliv objedna sama...jedina odpoved z tve strany ok mami, ja vim ze to myslis dobre a tak to tedy udelej /objednej a ZAPLAT sama, protoze ja uz jsem objednala a zaplatila to co chceme my, na dvojita vydani za stejnou vec nemame finance.
A hlavne KLIDNE, bez jeceni, bez hadani (to stejne neumis smajlik - 68), proste jenom ji sdel svuj nazor a NECEKEJ na odpoved, na schvaleni, na vyvraceni, proste na nic. Proste stylem informace "obyvak vymalujeme na ruzovo" a jakmile matka chyti dech a zacne s prednaskou zvedni se a jdi treba zalit kytky, uvarit caj co ja vim a vzdycky kdyz projdes kolem ni "je mami ty to jeste resis, no to byla jenom informace, protoze barva uz stoji v predsini" smajlik - 42...

Preji pevne nervy a OZVI se zda matku nekleplo. Ono ji to chudakovi da pekne zabrat nez pobere, ze dcerunka obratila, dospela a prestala jecet a hadat se a hlavne vecne USTUPOVAT a navic to vsechno zvladla elegantne smajlik - 42

 
Kadla
Kadla - 20.3.2013 7:49

No a ještě omezit styk s maminkou... prostě vídat se s ní méně.. Případně se odstěhovat někam dál, kam nedosáhne její generálská ruka...

 
Monik
Monik - 20.3.2013 7:48

Ty jo. Neni nahodou tvoje mati moje tchyne? smajlik - 76 Ze bys byla utajena dcera? smajlik - 42
To je jako bys popisovala ji, vcetne toho dusna v pribuzenstvu smajlik - 76
No, nezbyde ti nic jineho, nez si to proste prosadit i za cenu toho dusna smajlik - 26
Taky jsem byla z tchyne vzdy na nervy, nechtela jsme se hadat a tak jsem se pak hadala s muzem smajlik - 76 Totalni kravina.
Ted jsem zaujala postoj: "Jeho matka=jeho problem" a SVOJE veci si delam uplne nenasilne po SVEM. Ona sice u toho pokazdy mele hubou, ale tak nejak to jeji mleti vychazi doprazdna. Pak je nastvana ona, ne ja a hoji si tu svoji nastvanost na mem choti a husti do nej a ne do me, neb zjistila, ze hustit do me je jako by hazela hrach na stenu nebo mluvila do dubu smajlik - 42
Ja si stojim pevne za svym a kdyz uz ji ma muz plny zuby a pta se treba, co ji ma odepsat, pokrcim rameny a reknu, ze mu v tomhle neporadim.

Cim driv se zacnes "sprajcovat", tim lip. Pockej az budou deti, bude hur. Tam je nepreberne mnozstvi oblasti, do kterych lze kecat a zasahovat, to mi ver smajlik - 42
Ono te to dusno ale s nejvetsi pravdepodobnosti nemine smajlik - 26

 
sqwela
sqwela - 20.3.2013 7:41

Holky, když to já právě moc neumím, jít do konfrontace. ta poslední dopadla tak, že se se mnou celá famílie nebavila půl roku včetně ségry, jelikož jsem byla ta nejhorší..už to zhruba 2 měsíce řeším i s psychologem, není to tak lehké, jak se to na první pohled může zdát, ona je příšerný manipulátor...ovšem to s tou kapičkou, která vyhloubí důlek v kameni, jak píše Orinka, na tom bude velký kus pravdy. Můj psycholog radí omílat jak pokažená, gramofonová deska pořád dokola jednu větu, něco ve smyslu: udělám si to po svém..jenže já stejně nakonec vybuchnu a pak se otřásá barák v základech (jsem prostě býčice) :-) každopádně to hodlám dál zkoušet!
A PEGG, děkuju smajlik - 58

 
Kadla
Kadla - 20.3.2013 7:39

Mě by zajímalo, jak často se vídáte, respektive, proč s ní vůbec řešíš, co bude k jídlu, jaké budeš mít šaty... Bydlíš odděleně a maminka ti snad nekouká na ruce... Já myslím, že jediný způsob, jak z toho ven, je prostě doma s rodiči nic, co se týká vašeho života neřešit, respektive vůbec o tom nemluvit. Nežádat jejich názor. Bavit se o počasí, o politice, o sousedech, ale ne o vašich problémech. To myslím do budoucna, s tou svatbou už jsi to takříkajíc pros....a.

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 20.3.2013 7:37

Já jsem tedy dost generál, ale když dcera přišla, že se bude vdávat, tak to bylo na ní jaké to bude. Platili si to sami, tak sami taky rozhodovali i o tom koho si pozvou. Nás požádali o výslužky a pohoštění před svatbou. Ani by mě nenadadlo jim to organizovat i kdyby jsem to platila. Já když se vdávala tak jsem nechtěla velkou svatbu, oběd byl doma a večer jsme razili se svědkama na disco a jsem už vdaná 39 roků. Je jen na tobě jak si co prosadíš. podle mě je ještě čas na změnu šatů a na změnu jídla. Svatba venku je krásná, ale je dobré zvlášť v květnu aby u toho byl i prostor kam se přemístit v případě nepříznivého počasí. Naši měly velký stan, který objednala restaurace, možná, že i to by šlo změnit. přece jen je to váš den a ne den vaší maminky. Podle mě je času dost to ještě změnit a říct jí to oba i s nastávajícím, aby viděla, že držíte pohromadě. Možná by nebylo marné předhodit chování budoucí tchyně.

 
tornado-lou
tornado-lou - 20.3.2013 7:32

A co tomu proste predchazet? Saty jit vybrat sama. Kachlicky vybrat sama. Kdyz chce poradit, tak rict ze je hotovo... Stejne budes muset jit do konfrontace, ale aspon si budes moctvybrat kdy a o cem.

 

Zvolte stranu: Předchozí strana 151-165 | 166-180 | 181-195 | 196-210 | 211-215
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.