Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
.jpg)
Máme doma dusno ohledně prázdninového pobytu našich dětí u babičky, manželovy matky. Ona by si je chtěla aspoň na týden vzít, aby si je užila, ale já z toho nadšená nejsem, respektive jsem výrazně proti. Babička má totiž doma neuvěřitelný binec.
Dětem je 7 a 5 let. Abyste si nemyslely, nejsem nějaká přehnaně úzkostná na čistotu, rozhodně doma všechno nedezinfikuju, nic takového. Ale udržuju takový normálně přijatelný pořádek a čistotu. K manželově mamince jsme dosud jezdívali vždy jen na návštěvu na jeden den, nikdy jsme tam nespali, i když bydlí 100 km daleko. Muž mi to má za zlé, ale já prostě nemůžu.
Babička bydlí na takové malé vesničce ve starém domku, už je sama, děda umřel před třemi lety. Vždycky měla doma strašný binec, pro mě dost nepředstavitelný. Má domácí zvířectvo, slepice, husy, kachny, králíky. Slepice chodí volně po dvoře, všude jsou slepičince, od jara do podzimu jsou neustále otevřené dveře do baráku, tak samozřejmě vlezou i tam. Je to fakt odporný, člověk tam přijde a musí koukat, kam šlape.
V domě je to cítit takovou tou starou zatuchlinou, všude se válí spousta krámů, všechno je neuspořádané, nic nemá své místo. Babička prostě všechno dohodí, kde zrovna je. V koupelně neustále haldy špinavého a kolikrát i dost zapáchajícího prádla, v kuchyni plný dřez nádobí, smradlavý odpadkový koš, podlaha, ke které se přilepíte. V pokojích to samé v bleděmodrém, nevětráno, špinavé povlečení, neutřený prach, koberce zašlé, neluxované.
Mně se to tam strašně ekluje, nedokážu si představit vlézt tam do postele, brr. I při těch návštěvách jsem jak na trní a těším se, až tam odtud vypadneme. Pokžadé babičce nabízím pomoc, snažím se aspoň v rámci možností něco udělat, tak umyju tu hromadu nádobí a vytřu, ale jí je to nepříjemné a pořád mě od toho odhání. Já ji chápu, asi je jí trapně, navíc to není žádná stařenka, je jí teprve šedesát. Ale je takhle zvyklá žít. Věčně je ušmudlaná, ve špinavé zástěře, ve stejných botech chodí na tom pokáleném dvoře i vevnitř.
No a teď projevila přání, že by tam naše děti ráda měla na týden, že by si užily venkova a jí by bylo veseleji. Oznámil mi to manžel a já byla hned zásadně proti. A byl oheň na střeše. Vyčetl mi, že z dětí vychovávám skleníkové kytičky, že se jim nic nemůže stát, naopak, bude to pro ně zážitek a je už na čase, aby byly samostatnější a neměly pořád za zadkem jenom maminku. Hodně jsme kvůli tomu pohádali.
Mně připadá, že děti jsou ještě hodně malé, aby trávily týden v takovém prostředí, bez přehánění, opravdu mám strach, že pobyt tam je o žloutenku.
Pustily byste své malé děti na takovýto prázdninový pobyt? Ony když tam jsou, tak se jim tam samozřejmě líbí, ta zvířátka a tak. Ale když jsem tam s nimi, tak na ně dohlédnu, aby si myly ruce před jídlem a podobně. Ale pochybuju, že babička by to dělala taky.
13.7.2018 Rubrika: | Komentářů 234 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: Jo a v nekterych ani zadne klesticky (v Susici v Tescu jsem je nevidela ani plastove rukavice), tak se v tom kazdy hrabe jako ve hnoji. Miluju rohliky, ale skoro mne presla chut v Kaufu, kde zenska prebirala rohliky jako brambory na poli. Ani si nenavlika sacek ani nevzala kleste
.gif)
YXH: mě teda vadí v obchodácích odekryté pečivo......
Ax ma pravdu. Holky mozna je to trochu mimo tema, ale co se tyce cistoty a bakterii, nekdy je lepsi mit slepicince na dvorku, nez v krame chytit prujmy co trvaji tyden, tuberu, cerny kasel a kdovi co jeste. Nam se tu vyskytla uz nekolikrat. Lidi jsou blbi a nenechaji deti ockovat, pak sem prijede svoloc kdovi odkud s nemocema o kterych jsme ani neslyseli. Myslim si, ze to je horsi, protoze slepicince se daji posbirat, o tom kdo pred nami osahaval mrkev nebo kdo nam co chrchla do obliceje clovek nevi.
ax: Presne 
Pampeliška: nechej jí svobodně žít a dýchat , doufám že nebydlí u vás.....
Mám opačný problém. Jsem ve věku té paní, co má doma binec. Já sice nejsem žádný extrém, co se týče uklízení, ale myslím si, že mám tak průměrně uklizenou domácnost v souvislosti se zdravým rozumem. Ale moje dospělá dcera je hrozná bordelářka a nic s tím nenadělám!
já na mou povahu bych poslala paní - vlastně manželovu maminku třeba do lázní ...přistavila kontejner a už by to jelo....vlastně ....paní by se vrátila a mohlo by jí ranit...tak to raději ne !....
ax: ale uklidit by si trochu mohla, že?
.jpg)
ax:
Vzdálenost 100 km pro mně není natolik nepřekonatelná, abych já sama u tchyně spala. Témata ke společnému rozhovoru vyčerpáme za 5 minut, tudíž nevidím důvod proč tam přespávat. Jako babičku svých vnoučat však tchyni plně respektuji. Pokud má o děti zájem, byla bych blbá a sama proti sobě, abych jí styk s dětmi zakazovala a omezovala ho na 2 h jednou měsíc.
S dětmi jezdíme na exotické dovolené, chodíme nakupovat do supermarketu, kde se dotýkáme madel košíků, které před námi chytala různá individua a hrajeme si na pískovišti. Toto všechno považuji za více rizikové než to, že se děti týden u babičky nebudou pořádně mýt, budou se krmit kynutýma buchtama a sbírat vejce u slepic v kurníku.
Pokud děti chtějí, nechte je jet. Tchyně se vám nebude podbízet věčně, za pět let jí nemusí sloužit zdraví a děti už budou v pubertálním věku, kdy o babičku, která pro ně bude téměř cizí, nebudou mít zájem.
Arna: Proto nsoim brejle zasadne jenom na cteni 
moje vnoučata (taky 5 a 7 let) by tam byly neštastný... sice žijí na venkově, věčně jsou venku, ryjí se v hlíně a v písku, lezou po stromech a zídkách, ale zase si chtějí pohrát doma s hračkami a v tom binci by se jim fakt nelíbilo
... no, asi jsou rozcapený...
Arna: ber to jako výhodu....
tak si říkám že být to já tak mě snacha zapřáhne a společně uklidíme......ovšem u mě by se to nestalo.....nemám zchátralý domek
A to, že někdo vyrostl v takových podmínkách, vůbec neznamená, že bude takový taky a že mu to nebude v dospělosti vadit. Oba moji rodiče jsou z takových poměrů a ani jeden si z toho do svého života neodnesl nic, co by chtěl jakkoliv napodobovat 
Naopak si životy zařídili úplně jinak a svým rodičům pak nabízeli pomoc a změnu, ale oni o to nikdy nestáli. Jim se to tak líbilo a vydrželi v tom až do smrti 
Stejně jako některé diskutující, i já měla takovou babičku a strávila velkou část dětství v přesně takových podmínkách. Jenomže to bylo před 40 a více lety. Nebyla tam tehdy voda, chodilo se pro ni do kýblů, wc byla kadibudka na zahradě, koupelnu dům neobsahoval vůbec. Tím pádem bylo i to udržování čistoty celkem komplikované. V dnešní době pochybuju, že by některý trvale obývaný dům neměl zavedenou vodu a neměl koupelnu s wc, stejně tak mě překvapuje, že paní je teprve 60, ač to z článku působí tak na 80 a více. Děti bych tam s klidem dala, týden nic není, ale sama bych tam taky nejezdila s nadšením a taky bych tam nepřespávala. Doba jde dopředu a není potřeba žít jako před 100 lety.
