Dárek od tchyně jsem hodila do koše
Říká se, že darovanému koni se nemá koukat na zuby. Jenže někdy člověka dárek pěkně zaskočí a neví, jak se z toho vykroutit, aby toho druhého neranil. A já jsem letos udělala něco, co se asi dělat nemá, a teď kvůli tomu máme v rodině dusno jako v sauně.
Letos jsme Štědrý večer trávili u manželových rodičů. Střídáme to, jeden rok u našich, další pak u tchánovců. Děti zatím nemáme.
Moje tchyně je celkem hodná ženská, v podstatě se docela snášíme, i když nějaké vřelé city mezi námi nepanují. Ale chováme se k sobě slušně, respektujeme se, pouze ona má občas tendenci mi někdy do něčeho mluvit, což mne nechává klidnou, beztak si udělám všechno po svém.
A teď k tomu dárku. Letos jsem od ní pod stromeček dostala vlastnoručně háčkované dečky, které, jak mi pyšně sdělila, patří na stoleček, na skříňky a: „Tyhle čtyři si dej na opěradla na křeslech a na gauči,“ zakončila důležitě. A dodala, že to viděla v nějakém filmu a moc se jí to líbilo, takže to vyrobila jak pro sebe (skutečně tu hrůzu v obýváku měla), tak pro mne.
Zalapala jsem po dechu. Nejsem dečičkový typ, něco takového mi prostě nepřekročí práh bytu. Slušně jsem poděkovala, ale nadšení se nekonalo. Nicméně tchyně byla sama sebou a svým výtvorem okouzlená natolik, že mé rozpaky ani nezaznamenala.
Na druhý vánoční svátek k nám přišli na návštěvu a ona se hned začala shánět po svých dečičkách. Zklamaně se ptala, proč už je nemám hezky vystavené tam, kde mají být. A dožadovala se, ať jí je přinesu, že mi je pěkně rozprostře. Jenže já jsem ty dečky už neměla. Vyhodila jsem je. Hned jak jsme od nich dorazili domů, vrazila jsem je do koše, protože mne pohled na ně neskutečně iritoval.
V tu chvíli mi vůbec nedošlo, že by mohla nastat situace, která v tu neděli právě nastala. Tchyně byla k nezastavení, hučela do mě jak do hluchého, ať jí tedy řeknu, kam jsem ty dečky dala, že mi je naaranžuje, až jsem to nevydržela a řekla jí po pravdě, co jsem s nimi udělala.
Ona úplně zbledla, myslela jsem, že dostane infarkt. Když se pak nadechla, oznámila svému manželovi, že okamžitě odchází, a jestli jde s ní, nebo zůstává. Chudák tchán, už seděl u stolu a čekal celý natěšený na pečenou krůtu, prožíval těžké dilema. Nevěděl, co se děje, a tchyně mu to odmítla říct, jen pořád dokola mlela, že odchází. Já jsem do toho zasahovat nechtěla, ani můj muž, který rovněž nic nechápal.
Nakonec se tedy oba zvedli a odešli, až pak jsem manželovi vysvětlila, co se vlastně stalo. Šíleně se na mne naštval, řval na mě jako ďas, že něco takového v životě nezažil, aby někdo vyhodil vánoční dárek do koše, že je to neúcta k jeho matce a nechápe, kde se ve mně mohlo tolik necitlivosti vzít.
Já vím, že jsem asi udělala blbost. Na tchynině místě by mě to asi taky mrzelo. Ale proč proboha vyrábí dárek, o kterém musí už předem vědět, že z něj nadšená nebudu? A když už, tak pak měla na návštěvě být zticha a nedožadovat se, abych ty dečky vytáhla.
No, dobře mi z toho není, pravděpodobně jsem to trochu přepískla. Naštvaní jsou na mě teď všichni, manžel se mnou nemluví, až si říkám, jestli ty dečičky za ten následnej tyátr tchyni stály za to.
Stalo se vám někdy něco podobného, nebo jsem vážně jediná bestie na celém světě, která jednoduše vyhodila do odpadků dárek, který se jí nelíbil?
28.12.2010 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 323 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Ještě není moje tchyně a už se chová jako generál
- Maminka? Semetrika? Tchyně je to!
- Pomoc, chce se k nám nastěhovat tchyně!
Diskuse ke článku - Dárek od tchyně jsem hodila do koše
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No Radko, už ten nadpis mne pěkně nadzvedl ze židle. Ty jsi nikdy nedělala ruční práce, že? Já ruční práce miluju už od puberty, učila jsem se plést i vyšívat. Před pár lety jsem dala tchýni ke kulatinám krásný vyšívaný ubrus. Od té doby jsem jej neviděla. Je mi to líto, protože jsem na něm pracovala přes 3měsíce!!! Víš, jak to člověka mrzí? Jak chce tomu druhému udělat radost, "hraje" si s tím dárkem dlouhou dobu a pak skončí v koši?
Já být tvou tchýní, tak už bych ti dárek nedala. Maximálně peníze, at si koupíš, co se líbí tobě.
Ale tohle člověka opravdu mrzí. 
.jpg)
sharon: takže tam neni vidět? To by mi tam taky nevadila 
Tak to sis nas.... do bot. Vůbec nejsi diplomat.Taky jsem dostala pár dárků.které se mi nelíbily,ale hned je vyhodit do koše,to bych neudělala.
Dělám to s odstupem času a mám připravený důvod,proč tu věc už nemám.
No,ale teď je každý generál.
U nás už byl oheň na střeše jen z toho,když jsem dostala od tchýně žehličku a žehlím si se svojí pořád.Manžel byl tak rychlý v odpovědi,když se ho maminka zeptala,čím žehlím.Tak nevěděl nic lepšího než jí odpovědět,že s tou starou žehličkou.Asi 14 dnů s námi nemluvila.A to jí mám ve skříňce.
Kontrolovat dary by se neměli.
Proč jsi je nevytáhla z koše, resp. z popelnice?
rychlonožka: ad výměnný obchod - s tím bych taky souhlasila, jenže z vlastní zkušenosti mám pocit, že to, že lidi nemají "na vyhazování" je asi jen iluze. Přes půl roku nabízím spoustu věcí sice použitých, leč zachovalých a funkčních, neb se stěhuju z 3+1 do 1+0. Od nábytku přes nádobí, knížky, kytky, oblečení... a za odvoz či vyloženě symbolickou cenu. Myslíš, že to někdo chce? Ani náhodou. Tak to holt vyhodím, protože bych se jednoduše nevešla. Bude mi to líto, ale co už s tím mám dělat. Zjevně ta krize není zas taková, aby stáli lidi o výměnný obchod... 
.gif)
Grainne: to není umění, ale navrhnout interier třeba podle cibulákové solničky, to je "kumšt".....
Grainne: kdyby jen to.......je rozdíl bordel a bordel...to se pozná....
.gif)
Renee: kdyby mi na těch dečkách neklouzaly kočky, klidně si je tam dám, no vlastně bych mohla vymyslet nějakou protiskluzovou úpravu.
Já mám ráda rustikál a přece si kvůli tomu nebudu odpouštět televize, DVD a CD přehrávača a PC, to se k tomu asi taky moc nehodí, ne?
Krom toho, správný architekt zmotá dohromady kde co a pokud tomu dá vzletnou myšlenku a správný název, je to vždy O.K. Správný bytový architekt na přání zákazníka implantuje krajkovou dečku prakticky kamkoliv, pokud si to zákazník přeje.
Nebo naopak - dostane krajkovou dečku a podle ní navrhne celý interiér.
Známým navrhoval architekt celý dům podle jednoho zděděného secesního lustru.
sharon: bordel je právě ta dečka, zmačkaná plechovka od piva na zemi je futurismus a takovej krááááááááááásně zasviněnej chrom a sklo, co jsem viděla v několika moderních domácnostech je věc vskutku úžasná, to mám i já chuť popadnout hadr a dokázat, jak je úklid snadná věc.
Tak já nevím, já stará škola a na všechny tyhle moderní vymyšlenosti existujou čistidla ve spreji a papírový utěrky.
Renee: myslíš, že Radka takový stolek má ???
Renee: no proč ne? Může-li výtvarná skupina vydávat exkrement v galerii na performanci, proč by nemohla být tahle absurdní sestava? A just!
Krajková dečka na plazmový televizi! 
A další na futuristickým stolku za 20 tisíc a tak podobně, to by byl opravdu gól.
orinka: my jsme stará škola, my tomu prd rozumíme......dnes je všude samá moderna....a bordel k tomu, ale mnozí to neřeší......
Petruša: tak já nemám dečku na LCD ale pod LCD......oválnou krásnou bílou, šikovně jsem ji nastřihla a zasunula.....ale mám uklizeno !
Stanik: ale vždyť to pro tu tchyni muselo být jako pár facek, to je neomluvitelné hulvátství. Prostě to takhle být nemělo.
