Práce za trest? Je to výchovné?
Máme s manželem dvě školní děti a už delší dobu řešíme jeden výchovný rozpor. Proto bych se vás chtěla zeptat na váš názor a na vaše vlastní zkušenosti a výchovné metody.
Dceři je devět a synovi sedm let. Myslím, že jsou to naprosto normální děti, neřekla bych, že by zlobily nějak víc, než kterékoli jiné. Ale tak znáte to, občas něco vyvedou, neposlechnou, udělají něco i přes výslovný zákaz. A po takových akcích většinou musí následovat nějaká výchovná lekce, v podstatě trest. A v názoru nad vhodností trestů se s manželem rozcházíme.
Když jsem doma s dětmi sama a je potřeba tímto způsobem zakročit, řeším to většinou zákazem televize, večerní pohádky apod. Manžel je však razantnější. Na můj vkus je na děti až moc přísný a náročný, takže jim občas dá i na zadek a k tomu určí další trest, většinou dlouhodobějšího charakteru.
Jeho oblíbenou trestací metodou je, že dětem nakáže nějakou úklidovou činnost, kterou musejí různě dlouhou dobu vykonávat – utírání prachu, vynášení odpadků, vyklízení myčky, dceři už nakázal i luxování celého bytu, klidně po dobu jednoho měsíce.
Nesouhlasím s tím. Děti vedu k tomu, aby doma pomáhaly a podílely se na úklidu, ale snažím se o to formou zábavy, a že je to samozřejmé se na tom podílet, když zde bydlíme všichni. Za pomoc je chválím, odměňuju. A manžel mi to tou jeho výchovou narušuje. Nechci, aby v dětech vznikl pocit, že pracovat je za trest. Podle mě jim podvědomě tohle zůstane, nenaučí se práci brát jako přirozenou součást života, ale jako něco, co je nepříjemné a člověk je tím trestaný.
Nevím, jestli jsem to vysvětlila srozumitelně, snad mne chápete. Co si o tom myslíte? Je správný můj, anebo manželův přístup? Jak trestáte za prohřešky svoje děti vy?
3.11.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Práce za trest? Je to výchovné?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Ještě jsem nečetla, co psali ostatní, takže budu možná někoho opakovat... ale...
Myslim že ani jedno není úplně OK, z manželovy výchovy budou mít pocit, že práce je něco za trest, pro ně "špatná" věc a ze tvé, že za ni budou něco mít. V zaměstnání sice ano, plat, ale v domácnosti... Ty taky dostáváš odměnu za vyprané, vyžehlené prádlo, umytá okna...?
.gif)
sharon: asi tak 
Trest by měl být takový, aby ho dotyčný byl schopen přijmout a příště se v dané situaci choval lépe. A co nevíc se blížit obsahem provinění.Nevěřím, že takhle malé díte nevnímá zákaz čehokoli na měsíc jako křivdu a pamatuje si, co že to provedlo.
Jestli teď mají zákaz na měsíc za drobnost, co bude až povyrostou?
Trest by měl pokud možno mít okamžitý efekt. Přemýšlím, za co jsme děti trestali nebo trestáme. Moc toho není. Zákaz počítače, pokud nebylo hotové něco, co být mělo, ovšem podáno jako- nejdřív povinnosti, pak zábava za odměnu, nemáš za co dostat odměnu, není počítač.
Na syna to mělo pozitivní efekt. Většinou sám od sebe vykonal práce navíc a zeptal se, jestli přece jen by ten počítač mít nemohl. Z motivačních důvodů jsme povolili.
Nebo když otravoval sestru nad únosnou míru - ona pak rozhodovala, jestli si počítač zaslouží a to se hodně snažil, aby na ni byl hodný a ona toho zase nezneužívala.
Další důvody proč je trestat mě nenapadají - pokud neudělají něco za dopoledne, musí se zvednout od čehokoli a udělat to okamžitě, většinou jim dojde, že je příjemnější zvolit si čas sami. A nebo prostě zapomněli, to se stane i dospělému, někdy opravdu po dětech chceme věci, které sami nejsme schopni splnit.
Rozhodující je ale stejně, abyste si promluvili vy s manželem. Ten dotaz, za co ty máš celoživotní trest je dobrý začátek 
Myslim, ze na tom neco taky ale je, kdyz budou vedet, ze kdyz neposlechnou, budou muset zas uklizet, ta radeji poslouchat budou :-D Ale na druhou stranu si taky myslim, ze uklizeni by mela byt bezna soucast zivota a ne za trest... Ono je to za trest uz samo o sobe 
Odebrani pocitace nebo neceho oblibeneho si myslim je lepsi motivace...
.gif)
co si o tom myslím ???...aby jste se nejdříve domluvili vy dva.....to je na tom všem to nejzásadnější !!
ovšem vychovávejte tak aby na vás v dospělosti nezanevřeli.....
Almega: 
Njn. "Mladí vpřed a staří na svá místa" - ještě aby se senioři styděli za to, že nehodlali umřít před dosažením důchodu
Sice ty mezigenerační rozpory byly zřejmě vždy /viz:Neruda-Dědova mísa -
http://www.ceskaliteratura.cz/texty/neruda.htm/ - ale v takové míře snad nikdy
/jako to dnešní "vrať se do hrobu"/
krasaka: Jo to jsem taky četla,prý si pána spletl...!!! Kde je úcta k šedinám??? V TV nevidíme starší osobu ani náhodou,všude nasadili mladé hňupáky...
tak u nás není práce za trest, ale děti mají svoje každodenní povinnosti, trestem je odebraný počítač, to funguje perfekně
Jak by se mělo potrestat něco takového 
http://www.novinky.cz/krimi/352375-ctrnactilety-chlapec-v-prazskem-metru-zakerne-skopl-seniora.html
Není ten kult dítěte přehnaný a výchova postavená na hlavu ??
Já byla na tři děti sama, sice ten mužský element někdy chyběl - ale vyrostli z nich slušní jedinci a z vnoučat taky - jen občas plesknutí na zadek či zákaz Tv.
Domnívám se, že žádné z našich dětí by si tohle /viz výše/ nedovolilo - a postih vlastně veškerý žádný
Na dceru platilo postavit do kouta,u syna jsem to skusila jednou,bylo mu to fuk.A do dneska jsou mu jakékoliv zákazy putna,nesmí na pc?no tak si čte.....
Nino, ty jsi asi strašně zlobila, protože denně vykonáváš práce, které dětem tatínek dává za trest
Souhlasím s názorem, že práce má těšit, prací se trestat nemá.
Taky si nepamatuji, že bych děti nějak trestala. Jo, ve chvíli, kdy zlobily, mi třeba bouchly saze a dostaly pohlavek nebo jsem je plácla po zadku, ale tresty typu klečení v koutě nebo drhnutí podlahy nebo zákaz televize na měsíc, to nikdy. Z dětí vyrostli normální mladí lidé, vystudovali bez problémů VŠ, chodí do práce a žijí normálně.
A s tou prací, no zábava to teda není v žádném případě! Vždyť už podle Bible když Bůh vyhnal Adama s Evou z ráje, tak je potrestal tím, že žena bude v bolestech rodit a muž v potu tváře dobývat svůj chléb. Takže i pro Boha byla práce za trest.
.jpg)
Bellana: .....zkousela jsem ze zacatku ruzne tresty, ale s myma kreativnima holcickama to skoncil velice brzy tak, ze ja si lamala hlavu cim je potrestat a hlavne jak kontrolovat dodrzeni trestu a dcery travily cas vymyslenim jak me zakazy a prikazy obejit. Takze jsem velice brzy kapitulovala a sly jsme cestou dohody. A nakonec mas pravdu, ja se taky musim dost dlouho premlopuvat k nezajimavym ukonum a tak nemuzu po detech pozadovat, aby udelaly totez ted hned protoze si matka vzpomela 
.JPG){kind=avatar}
Děti jsem netrestala. To, že jsem jim sebrala hračku, o kterou se tahali nebo že jsem je poslala každého do jiného pokoje, když už se hádali příliš dlouho a hlasitě, jako trest neberu. Jen jsem chránila své duševní zdraví. Když něco neudělali, tak jsem jim to jen připomněla. No co, já taky neudělám všechno hned, taky často prokrastinuji. Od koho by se měli naučit, že je nutné nedělat zajímavou činnost, dokud nejsou hotové ty otravné?
Je tak málo věcí, které stojí za křik. Proč je trestat za to, že zapomněli napsat domácí úkol? Problém ve škole byl jejich problém, ne můj. Co vůbec nechápu, jsou tresty za špatné známky. Teď jsem byla na srazu z devítiletky. Finančně nejúspěšnější jsou dva spolužáci, kteří se učili hodně špatně. Jeden se i snažil, ale neměl na lepší, druhý byl lajdák. Takže známky z biologie pro mě nejsou známkou budoucího úspěchu či neůspěchu. Někdy mám pocit, že jsou rodiče na své děti přehnaně přísní, aby sie zbavili své frustrace ze zaměstnání, a očekávají od nich splnění svých nenaplněných ambicí.
Prace nema byt pro dite trestem, aby se mu nezprotivila. Zminene cinnosti jsme provadela zhruba od deviti let a nikdy jsme je, diky pristupu rodicu, nepovazovala za trest. Jinak pokud musim, zakazu svemu synovi na urcitou dobu pocitac.
