Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Malinová roláda

Malinová roláda

Snadná a lehká jako vánek...

pošlete nám recept

Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

…aneb zase jeden z mých hloupých nápadů.

Čtvrtek 28.dubna sraz v 9h na Florenci. Vypouštím Dány směr Hradčany (ty snad nepřehlídnou) a při troše štěstí tam zabijou celý den. Dcera a já vyrážíme do Neratovic potěšit návštěvou Českou spořitelnu, která mi opět (jak jinak) zvedla tlak. Kdyby jste někdo vědel o bance, která je shopna akceptovat ,že PIN k Visa kartě není státním tajemstvím a tudíž ho nemusí zaměstnanci bránit vlastním tělem a lze ho poslat jakkoliv (v době vzniku tohoto článku bych byla vděčná i za poštovního holuba) i do zahraničí, dejte mi prosím vědět. Pošlu Českou spořitelnu a jejich služby velice ráda do háje zelenýho.  Dále jsme pokračovaly nechat se zušlechtit k naší dvorní kadeřnici a pak na nákup oděvu k Majce, kde si dcera zakoupila společenske dlouhé šaty. Dámskou jízdu zakončujeme na Ládví u Kubikm vyzvednutím objednané kosmetiky a koření (Dánsko skoro nezná hotové kořenící směsi a tak se zásobujeme ve velkém v domovině) . Do hotelu jsme dorazily někdy mezi 17-18h, abychom zjistily, že Dánove prošli Hrad, nenašli vinice pod Hradem a ani schodiště  a tak šli po tramvaji zpátky na metro Malostranskou a odtud (pro mě záhadně) skončili na pozdním obědě na Čertovce, přičemž se nějak vyhnuli Malostranskému náměstí. Po obědě pokračovali přes Karlův most na Staromák, ale nechtělo se jim čekat na Orloj, prolezli velikonoční trhy a došli někam na metro – název si nepamatovali. Vyslala jsem je na večeri do restaurace, jejíž název si naopak nepamatuji já, mají tam hned několik druhů českého piva a rozváži ho po stole vláček. Tudíž ochutnávka českeho moku spojená se zábavou a já mám volný večer. V Brandýse jsem tentokrát byla už o půl deváte, zrovna když paní domací otevírala láhev růžového šampáňa. Myslím, že jsme šly spát až druhý den, ale jistá si tím moc nejsem.

PS. Camilla v rámci své alergie na laktózu dostala v hotelu k snídani miniaturní šálek kokosového mléka

Pátek 29.dubna sraz v 9h na Florenci. Jsem víc mrtvá než živá a Dánove jsou nepříjemně živoučký a vyjádřili přání naštívit Holešovickou tržnici. Neptejte se me proč, ale pro Dány je to něco jako Mekka. A oni i tamní Vietnamci to patlaji poměrně úspěšně dánskou hatmatilkou. Vzhledem k velikonočnímu počasí v České kotlině jsem si tam nakoupila zimní výbavu typu teplé rukavice, chlupatou čelenku, čepici, šálu, lyžařské podkolenky a utratila majlant za horký čaj. V cukrárně jsem Dánum představila koňakové špičky a věnečky, ať mají nějaký netradiční zážitek.  Když vykoupili tržnici a úlovky jsme odložili v hotelích, vyrazila jsem s nimi do centra a tentokrát byli nuceni počkat na Orloj, pak jsem jim vystála frontu na vstupenky na věž, do čehož se jim zrovna moc nechtělo (a přitom po mě pořád chtěli výhledy na Prahu), ale nahoře na věži změnili názor. K večeru jsem je odevzdala do péče profesionálním průvodcům a šli si projít Pražská podzemí. Na večeři jsem jim zamluvila stůl v Pražském pivovaru ve Vodičkově ulici a já se vypařila navštívit bratra a rodinu do Neratovic. Ke kámošce jsem dorazila až k druhé hodině noční a našla jsem v kuchyni vzkaz ve stylu, že ji přestalo bavit nechat se budit mýma nočníma příchodama a odjela na víkend na chatu do Krkonoš.

Sobota 30.dubna konečně vylezlo sluníčko. Príma efektivně měnim plán a po příjezdu do Prahy jsem Dány vyhnala na Petřín. Teda lanovkou, přece jenom jsem lína šlapat ten kopec nahoru. Zakoupila jsem jim vstupenky na rozhlednu a šla si sednout ven na sluníčko, to byly asi jediný dvě hodiny tepla, které jsem o loňských velikonocích zažila. Než se oni vyšplhali nahoru a pokochali výhledem, já si pokecala po telefonu s Merylkou a domluvila kafčo s Monjou. Po rozhledně a bludišti jsem měla v plánu planetárium, ale počasí mezitim přestalo spolupracovat a opět se přihnaly mráčule a z planetária by stejně nebylo nic vidět a tudiž jsme ho, stejně jako procházku Petřínskými zahradami, zrušili. Sice byly po zimě uklizené a upravené, ale nic nerostlo, nekvetlo a tudíž mi přišlo zbytečné procházet se mezi ostříhanými keři a šedými trávníky. Cestou z Petřína jsme se rozhodli, že budeme pokračovat v Tróje – kdo chce navštíví vinice a zámeček a komu se nechce zabočí na druhou stranu do Zoo. A cestu jsme zvládli tramvají 12 a to hned z několika důvodů - další tramvajový zážitek, prohlídka Prahy z jiného úhlu a hlavně dvanáctka jede přes Letnou . Soutchán se zeťem čekatelem měli koupené listky na fotbal na ten večer a tak jsem využila situace a ukázala jim stadion a kde mají vystoupit, abych tam s nima večer nemusela jet. Pánové projevili zájem videt národní stadion (teda netuším, jestli zrovna Letná je národní stadion, ale hraje se tam spousta důležitých zápasů a tato informace jim postačila). Jenom jsem je poučila, ať nikde nevykřikují, že jsou Dánove, aby se do nich náhodou společnou silou nepustili jak fanošci Sparty tak Plzně (týden před tím nás Dánové porazili v jakési důležité kvalifikaci). Nakonec jsme všichni skončili v Zoo, soutchýne uznala, že vinice a botanická zahrada bude díky počasí pravděpodobně nezajímavá a skleník tropické fauny ji nezaujal. Zoologickou zahradou byli uneseni, to nečekali. Kodaňská zoo se při velmi pomalé chůzi projde během 90 minut. A já si při překladu naučné stezky rozšířila slovní zásobu o nepostradatelné výrazy typu starohory, prvohory a dalši geologická obdobi. Musim se přiznat, že mozkové závity se mi vařily a nakonec jsem starohory prezentovala jako to obdobi kdy tu nic nežilo a prvohory když začal život v mořích. Jestli je to správně netušim ,ale aspoň jsme to společnými silami přibližně zařadili do vývoje planety. Tróju jsme opouštěli se zavírací hodinou, pánové vyrazili směr Letná a dámy směr nové nákupní centrum Černý Most, který (jak jsem zjistila druhý den) snad vykoupily. Navečeřely se v tamním bistru, kde jsem já uvedla šéfkuchaře v šok, dotazem jestli se v těch špagetách s tomatovou omáčkou naskrývá mléko, máslo, smetana či jiny mléčný produkt a soutchýně se mi lehce přiopila obyčejnou Frankovkou, z které byla nadšena, takže jsem se už ani nenamáhala představovat jí další vína. Opouštela jsem je kolem deváté hodiny a v deset večer jsem  v Brandýse v bytě, sedíc v koupelně na vaně s promrzlýma nohama v teplé vodě a čistíc si chrup premýšlela, jestli jsem to tentokrát s mými akcemi krapátko nepřehnala.

PS. Teplé lázeňské oplatky byly Dánama ohodnoceny jako divné vafle

Linda


6.3.2014   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 38   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
mam-ča
mam-ča - 6.3.2014 7:37

Dobrýýý ! smajlik - 47smajlik - 16
Za odměnu bych je posadila na Matéjské pouti na kolotoč a předplatila bych jim aspoň 10 jízd vcelku...smajlik - 58
Já bych jim dala, divný vafle a pizzu...smajlik - 42

 
celina
celina - 6.3.2014 7:32

smajlik - 47Dobré čtení, ale tvá zmínka šéfkuchaři o obsahu zmíněných alergických potravin byla fakt na místěsmajlik - 68
já si koupila v jednom marketu pečené marinované koleno a mimo jiné to obsahovalo upozornění, že výrobek obsahuje mléko a sóju.
Jsem se tedy začetla do seznamu složení výrobku a opravdu, kromě jiných, zahušťovadel, stabilizátorů, koření aj., tak tam opravdu bylo mléko, naštěstí maso bylo zapsáno jako vepřové o obsahu pouhých 55%, tak přemýšlím, jak se dá zbylých 45% masa nahradit jen éčky a ostatnímsmajlik - 68

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 6.3.2014 7:27

Moc pěkně napsaný.smajlik - 47

 
Kawa
Kawa - 6.3.2014 7:26

orinka: já být někde, kde čekám, že v odlehlých krajinách žijou na stromech, taky si dám radši hambáč z Mcdonalda, než riskovat...a z vlastní zkušenosti nás dánové místy takhle vnímají...takže si třeba dali pizzu páč měli strach, esi se z vepřa se zelem nezeserů... smajlik - 58 ale za ty vafle bych je kopla, nicméně co čekat od národa co cpe lékořici do všeho sladkého... smajlik - 35 jinak mám dány docela ráda, jsou takoví....no jiní prostě... smajlik - 62

 
monja
monja - 6.3.2014 6:54

Takhle napsaný je to mnohem zábavnější, než jak jsi mi to vloni vyprávěla u kafe smajlik - 68 smajlik - 47 jseš psavec obecný ... smajlik - 60

 
evropka
evropka - 6.3.2014 6:26

svatozářsmajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47
nejlepší čtení za poslední rokyobrázek - 1957978_808984132449486_1115178471_n_1_.jpg

 
orinka
orinka - 6.3.2014 5:37

Článek mě ještě víc utvrdil v tom, že jsi žena hrdinka a že Dánsko by pro mě nebylo. Stále se nemůžu vzpamatovat z toho, jak si u nás objednali pizzu.smajlik - 68 No, a nepřipadá mi, že by nejvíc ze všeho toužili objevovat památky, to by mě docela štvalo - najíst se a nakupovat můžou přece doma?smajlik - 55

 
YXH
YXH - 6.3.2014 2:42

smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Covid

Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

Celkem hlasovalo 55106.
Archiv anket.