Bydlím v nájmu a uvažuji o koupi chaty. Je to rozumné?
.jpg)
Dobrý den, milé Šťastné ženy,
ráda bych se Vás zeptala co si myslíte o koupi chaty v dnešní době a zda je zde někdo, kdo s tím má více zkušeností. Respektive jedná se mi o to, zda byste mi to doporučili v mé situaci.
Je mi 27, vydělávám něco málo pod průměrným platem, žiji v Praze v pronájmu, jsem aktuálně bez partnera. Řeším částečně i otázku vlastního bydlení, ale po dlouhém promýšlení jsem se rozhodla, že asi i výhledově zůstanu bydlet dále v pronájmu, tedy že si nebudu brát hypotéku na vlastní bydlení. K tomu jsem se rozhodla jednak z důvodu, že by hypotéka vyšla stále dráže než i pronájem v Praze, mám strach z tak velkého zadlužení, i přes nízké úroky bych stále zaplatila okolo milionu navíc, nevím ještě v jakém místě bych se chtěla trvale usazovat a jistota práce samozřejmě v dnešní době není nikdy.
Přemýšlela jsem proto, že bych si výhledově za pár let pořídila chatu se zahradou. Zatím zvažuju, že by možná byla vhodná i přímo v Praze v zahrádkářských osadách, protože vycházejí cenově podobně jako jinde v republice a nemusela bych daleko dojíždět. Chatu bych ráda z toho důvodu, abych mohla na víkendy zmizet z paneláku a být někde v přírodě, kde bych měla prostor něco pěstovat a odpočinout si u toho, měla jsem zároveň něco vlastního co není tak finančně neúnosné a nemusela bych to řešit úvěrem, měla bych i prostor na pěkné posezení s přáteli a také bych měla prostor, kam uskladnit přebytečné věci, které se mi do garsonky nevejdou a nemuset je vyhazovat.
Má otázka tedy zní, zda si myslíte, že to je v mé situaci rozumné a také, zda máte někdo zkušenost s tím, jak náročné a nákladné je starat se poté o chatu? Zatím počítám s tím, že bych se o to starala sama bez muže a přemýšlím tedy na co bych si měla dát pozor, co hlídat a podobně.
12.4.2016 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Bydlím v nájmu a uvažuji o koupi chaty. Je to rozumné?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Renee: to jsme asi stejně mladé 
Já jsem sice byt, ve kterém bydlím, podědila, ale moje děti, doufám, v dohledné době dědit po nikom nebudou a tak se podle toho zařizují (zatím tedy nejstarší). Dcera tvrdí, že s platem učitelky se bude muset dobře vdát 
a nejmladší má na takovéhle starosti dost času
Haninka: 
Ono bohužel je dost lidí, kteří moc nemyslí na zadní kolečka. Vidím to ve svém okolí. Plno lidí uvažuje v horizontu 3 až 5 let, dál nevidí a často ani vidět nechtějí. Říkají, že stejně neví, co bude 
To je samozřejmě pravda - nevíme ani co bude za 5 minut. Klidně už nemusíme být mezi živými.
Jenže čas běží rychleji než se zdá, člověk si užívá bezstarostné mládí a najednou je tady střední věk a stáří. Já jsem ve středním věku, od mládí hodně daleko, ale do důchodu ještě také. Přesto mám kolem sebe lidi, svoje vrstevníky, co stále bydlí po pronájmech a podnájmech. Je to pro ně čímdál komplikovanější, jak stárnou, nebaví je se co pár let stěhovat, nezamlouvá se jim ta nejistota, co jim v mládí připadala tak hrozně svobodná a cool. A opravdu málokoho nechají majitelé bytu bydlet v pronájmu dlouhá léta - ve většině případů do toho něco vleze, dneska je běžné dávat nájemní smlouvy na rok, mezitím si to majitel rozmyslí, další smlouvu nedá a ve výsledku jdete co pár let z bytu do bytu 
Já bych z toho šílela. Tihle lidi pak často narazí na to, že v našem věku jim už nikdo hypotéku nedá, a před důchodem zjistí, že vlastně nic nemají, všechny peníze v průběhu let nacpali majitelům bytů a ejhle, důchod na tržní pronájem nestačí 
A co teď.
Na tohle se prostě musí myslet, i když je člověku teprve 20 až 30 a zdá se to jak v jiném vesmíru. Kdy jindy si vzít půjčku na byt než v tomhle mladém produktivním věku. V padesáti vám už ji nikdo nedá (a práci taky ne, když vás z ní vyhodí). A v tomhle duchu jsem taky vedla děti.
rychlonožka: nepodceňuj inteligenci zdejší diskutujících, banky a hypotéční ústavy nejsou charita a každému se špetkou rozumu je jasné, že půjčují peníze proto, aby na tom vydělaly.
Tvůj názor Ti neberu a myslím, že ani nikdo z diskutujících, nemáš ráda hypotéky či jakékoliv půjčky, OK, neber si ji. Jiný by rád zase svoje bydlení a pořídí si ho za pomoci hypotéky. Mě můj selský rozum říká, že než platit tržní nájemné, raději si vezmu hypotéku a tu samou částku, kterou bych vynaložila na nájem, dám na splátku hypotéky.
Nepíšeš, jak jste s bývalým přišli k vašemu bytu, jen píšeš, že jsi bývalého vyplatila. Našetřili jste si na něj? Možná, že by ses měla vžít do situace mladých lidí, kteří by rádi měli vlastní bydlení, ať už byt nebo domek. Za jak dlouho na něj našetří? A kolik měsíčně ušetří, budou-li platit nájemné?
Za mě osobně - synovi je 27, chce mít svoje bydlení, tak si - ač má více než slušný a průměrný plat - vzal hypotéku, protože částku, kterou vynaložil, by pěkných pár let šetřil. Čím nemyslím, že je to řešení pro každého, každý musí zvážit svoje finanční možnosti a schopnosti ji splácet za jakýchkoliv okolností.
Souhlasím se sharon. Nejdřív bych řešila vlastní bydlení, teprve později chatu. Slečna asi má nějaké peníze, když uvažuje o chatě - ty bych tedy investovala do bydlení, zbytek si půjčila.
Irena se ptá na zkušenosti. Tak moje zkušenost je, že chata je super, ale je s ní celkem dost práce. Kromě toho ceny rekreačních objektů ne moc daleko od Prahy nejsou vůbec nízké - my třeba máme chatu, která má cenu menšího bytu v Praze (je 30 km od Prahy). Člověk tam jezdit musí, kolikrát i když se mu nechce - dům i pozemek potřebuje péči. Nastěhovat na trvalé bydlení se tam dá, ale člověk zase musí počítat s dojížděním, pokud pracuje v Praze. A to rozhodně není žádný med, zvláště pokud chatu nemáte zrovna u stanice vlaku Každodenní dojíždění autem taky něco stojí.
Na místě Ireny bych si koupila byt a o chatě uvažovala tak za 10, 20 let. Ale je pravda, že já ve 27 letech žila dost rozlítaně, hodně jsem cestovala, neposeděla jsem chvíli na místě. Představa, že budu trávit většinu víkendů na stejném místě (ve stejné chatě) se mi tehdy ani trochu nelíbila. Natož abych tam trávila dovolené. Tohle mě začalo lákat až mnohem později, když jsem si svoje odlítala, cestování mě přestalo bavit a "usadila" jsem se 
Tehdy jsme začali hledat chatu.
Jinak pokud si tu někdo myslí, že se vynalezly hypotéky a půjčky proto, aby lidi měli všechno hned a aby si žili líp, tak se plete. To je výmysl těch, co si chtějí namastit kapsu na to, že někdo hned bydlet chce a že něco chce ihned. Proto je tolik zadlužených nešťastníků. Jo, hypotéka, super. Když je práce, když jsou na to dva. A když o tu práci přijdou oba, když musejí oba jít jinam za podstatně nižší plat....tak je každá dobrá rada drahá, že,moji rádcové....Takových bylo...a ještě bude...! Jasně, kdo má bytů víc, kdo má barák, ten může hypotékovat do alelujá. Holt o jeden byt v nejhorším přijde. Ovšem banka...ta o ty svoje prachy přijít chtít nebude a ta si to sakra ohlídá...!
4. 09. 2015
Průměrná mzda v Česku se v letošním 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 875 korun na 26 287 korun
Výše uvedené zkopírováno - novější údaj na internetu nevidím. Mám o čtyři tisíce hrubého méně než výše uvedené.
Ve financích se nevyznám, vyznávám možná prostoduchou teorii a dle svého selského rozumu si kupuju pouze to, na co mám. Na půjčku nic nechci a do hypotéky nejdu. Je to můj názor a mám na něj právo. Ostatní ať si dělají, jak umějí. Měla jsem to tak celý život, na nic jsem si nikdy nepůjčila. S výjimkou jedné novomanželské půjčky při druhém dítěti. Půjčili jsme si jen ty čtyři. K vlastnímu bytu jsem přišla tak, že jsem ze svého slovníku škrtla slovo volno, byla v práci prakticky pořád a bývalého vyplatila, jak chtěl. Měsíčně jsem posílala na účet tu nejvyšší částku, jakou jsem byla schopná poslat. Oba jsme se dohodli, že on nebude chtít peníze hned a já že to splatím tak rychle, jak to jen půjde. On totiž taky pro hypotéky nehoruje. Stála jsem o ten byt, i když jsme oba podědili každý svůj domek, byla jsem tu zvyklá,chtěla zůstat doma. Mládnout nebudu, tohle je dobrá lokalita. V Praze bydlet nemusím, jasně, že tam bych se na byt nezmohla. Každý ať si žije jak umí, za svoje a dle svých představ.
Linda: syn si na podzim kupoval dome, původní majitelé měli hypotéku, část peněz, co jim Honza zaplatil, šla na doplatek hypotéky, zbytek měli jako rezervační poplatek na koupi nového bydlení, takže to jde.
sharon - 13.4.2016 14:37 je mu 27 to, co dá za měsíčně za hypotéku, byl dal za pronájem a co? Nebude z toho mít nic, co by investoval do zvelebení pronajatého bytu mu pak nikdo nevrátí. Vím, že splácet bude dlouho, ale to se nedá nic dělat
.jpg)
U nas kdyz jsme prodavali prvni byt tak jsme hypo doplatili z toho co nam zaplatil kupec a na barak zadali o novy hypo. A totez pokud bychom dneska prodavali barak tak penize ktery by nam zaplatil kupec bychom pouzili za zaplaceni hypoteky - kdyz to shrnu pokud si vezmu hypo na barak neznamena to ze se uz v zivote (dokud nesplatim hypo) nemuzu stehovat - tato moznost neexistuje v Cechach ???? To jenom jak vsichni pisete nezatezovat se hypotekou dokud nebude mit holka jasno co a kde a skym hodla travit zivot - to neni komentar jenom moje zvedavost
.gif)
Milda3: to je přece každýho věc.....mě kdyby bylo 27 tak raději platím hypošku než pronájem cizího bytu......
mmj si spočítej kolik jsi za 30 let zaplatil městu za byt do kterého ONI nic neinvestovali .....i sporák jsem si splácela......
Haninka: přesně tuhle zkušenost má i dcera........než platit někomu za cizí byt který mi neříká pane raději si budu splácet svůj......a už si postavili druhý , velký.......
Haninka - 13.4.2016 9:54
také si myslím pokud má odvahu splácet tak je to lepší než platit nájem. Bude to její. Jen si vše kolem zjistit, bylo by dobré být vlastníkem pozemku i chatky. Nebo si pořídit pozemek dle přán, třeba i zasíťovanýí a zatím si tam postavit mobilní dům. Na to neni snad třeba povolení. Pozemek se dá pak i prodat a múže si koupi jiný a dům přestěhovat. Pokud to chce jako chatku, tak se dají sehnat za rozumnou cenu.
sharon: nám co máme byt v osobním vlastnictví převodem skoro zadarmo z družstva,se to povídá a ani ti co si byt kupovali od úřadu moc neplatili,ale vzít si hypotéku,nebo na byt šetřit z průměrného platu který možná nemá 2/3 pracujících,to je na celý život a o koupi chaty by si mohli nechat jenom zdát,švagrová z Prahy měli léta chatu 130 km daleko,tak ji prodali a koupili chatu u Nižboru celou na rekonstrukci a museli si na ni vzít půjčku na 10 let 500 000 a zaplatí 750 000,je to 3 roky a maj ji krásně zrekonstruovanou z platů,ona je na právním v ČT a on vlastním superbem vozí herce na Nově,tak že mají oba nádherný platy
Takže koupě chaty není žádná finanční maličkost
rychlonožka: nejsi pro hypotéky...nevím, jaký máš příjem a za jak dlouho by sis našetřila třeba 1,5 milionu na byt, ale pořád mi přijde rozumnější splácet hypotéku než platit nájem. Jsou samozřejmě případy, kdy je lepší být v nájmu, ale ne vždy.
rychlonožka: nejsi pro hypotéky...nevím, jaký máš příjem a za jak dlouho by sis našetřila třeba 1,5 milionu na byt, ale pořád mi přijde rozumnější splácet hypotéku než platit nájem. Jsou samozřejmě případy, kdy je lepší být v nájmu, ale ne vždy.
Arna: 17:24.....
