Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vdala jsem se v Austrálii a jsem v pasti. Zažívám teror od manžela.

Vdala jsem se v Austrálii a jsem v pasti. Zažívám teror od manžela.

Ráda bych se podělila o svůj příběh a požádala čtenářky o radu. Je mi 33 let a posledních devět let žiji v Austrálii. Z Čech jsem odešla kvůli špatnému vztahu s matkou, utéct tak daleko jsem viděla jako jediné řešení.

V Austrálii jsem se před pěti lety vdala. Měla jsem předtím dva vztahy s muži v přibližně stejném věku, jako jsem byla já, ale neklapalo to. Proto jsem se rozhodla, že si najdu muže ve vyšším věku, který už to má v hlavě a v životě srovnané. S mým mužem jsem se seznámila na jedné společenské akci, mně bylo 28 a jemu 56 let. Zaujal mě na první pohled. Byl velice zdvořilý a měl velký přehled. Pozval mě na večeři a začali jsme spolu chodit.

Už tehdy mi sdělil, že má diagnostikovanou bipolární poruchu. Něco jsem si o tom přečetla, ale nepřipravilo mě to na to, co to ve skutečnosti znamená. Manžel měl jednu epizodu ještě předtím, než jsme se vzali, takže v úplné nevědomosti jsem nežila, ale co se týkalo mě, vždy se kontroloval. Po nějakém čase jsme se vzali a naším jediným plánem bylo, že nebudeme mít, vzhledem k věkovému rozdílu, děti. Ale pán Bůh chtěl jinak. Otěhotněla jsem krátce po svatbě i přesto, že jsem brala antikoncepci. Bylo to pro nás oba velké překvapení a dohodli jsme se, že uděláme to, co bude nejlepší pro naše dítě.

Manžel měl po dobu mého těhotenství depresi, která trvala až do dvou let naší dcery. Snažila jsem se to respektovat, vycházet mu vstříc a nezatěžovat ho, takže jsem si připadala jako svobodná matka. Celé dny spal a vstával, až když jsme šly s dcerou spát. Když byly dceři dva roky, zemřela manželova matka a za zděděné peníze jsme koupili dům s pozemkem v malé vesničce. Pozemek manžel využívá pro svou sbírku starých aut.

Když jsme se přestěhovali a já se těšila na nový začátek pro nás všechny, manžel přešel do stavu mánie, což znamenalo, že přestal skoro úplně spát, začal brát drogy, navštěvovat kasina a veřejné domy. Já jsem nevěděla, co mám dělat. Ze stresu jsem hodně přibrala, takže mi začal nadávat, že jsem odporné prase a chtěl se mě a našeho dítěte zbavit.

Nic mu nebylo dost dobré. Špatně jsem uklízela, prala, mluvila, vypadala, byla jsem špatná matka – to vše a ještě víc v očích mého muže. Nenáviděl mě. Žijeme na samotě, do města je to 30 minut autem, není zde žádná veřejná doprava. Muž často odjížděl, nikdy neřekl, kam a na jak dlouho a my pak byly s dcerou úplně odříznuté a bez prostředků, protože nás tu nechával bez peněz. Nemáme internet ani pevnou linku a jeden ze způsobů, jak mě trestal byl, že mi sebral mobil a odjel na několik týdnů pryč. Když se vrátil, nastal teror doma. Plival po mně, poléval mě studenou vodou atd.

Naše dcera má australské občanství a odvézt ze země ji mohu pouze s jeho svolením, které mi odmítá dát. Přišla jsem do Austrálie sama, takže nemám kam jít a naši společní přátelé mého muže znají se bojí mi pomoci, protože mého muže znají a vědí, že by jim dělal problémy.

Více jak rok jsem žila ve strachu z deportace a že přijdu o dceru, když odejdu, čímž mi vyhrožoval. Každý večer jsem se před usnutím modlila, abych se druhý den už neprobudila.

Zhruba po roce této hrůzy jedna hádka vygradovala do fyzického napadení. Podařilo se mi zavolat policii, ale než dorazili, manžel nasedl do auta a odjel. Za chvíli se ale vrátil pro zapomenutý telefon a policie ho zatkla. Šel do vězení na necelé tři měsíce. To byl pro mě čas euforie a neskonalého štěstí. Konečně jsem se nemusela bát. Bohužel, netrvalo to dlouho. Manžela propustila on se vrátil domů. Nemá už sice tu šílenou mánii, ale pouze deprese.

Protože mám přechodná partnerská víza, nemám nárok na podporu a nemám kam a za co se přestěhovat, takže jsme s mužem v jednom domě. A i když manžel neřve a nehází věcmi každý den, chová se, jakoby se nic nestalo a říká, že to moc dramatizuju a že jsem rozmazlená. Jiné ženy prý procházejí horším manželstvím, tak ať si nestěžuju.

Už je to skoro rok, co je zpátky a já už nemůžu. Že mi nadává kvůli tomu, jak vypadám, se snažím přecházet, ale on mi vyhrožuje, že se mě zbaví a že si najde lepší mámu pro naši dceru. To mě naprosto ničí. V době, kdy byl ve vězení mi v Čechách zemřel otec a já nemohla ani na pohřeb, protože on odmítl podepsat souhlas, aby dcerka mohla vycestovat se mnou. Jediné štěstí v neštěstí je, že po tátovi zůstal byt, který se sestra snaží prodat. Měly bychom pak s dcerou finance na přestěhování, ale dlouho to trvá.

Teď s dcerou přežíváme tady, ale já už nemám sílu. Jsem nervově labilní. Jen když uslyším jeho hlas, dělá se mi úplně fyzicky nevolno. Trpím migrénami, ale snažím se být silná pro dceru. Té jsou čtyři roky a svému otci se snaží vyhýbat, nechce s ním trávit žádný čas. Ale on s ní taky ne. Celý den spí a když vyjde z pokoje, jen zařve, že jsem odporný prase a plivne po mně.

Vím, že je manžel nemocný, ale já s tím nemůžu žít. Mám depresi, bojím se vycházet z domu. Co s tím? Moc bych si vážila vašich rad. Děkuji.

Ivana


16.8.2019   Rubrika:   |   Komentářů 60   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3,2/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vdala jsem se v Austrálii a jsem v pasti. Zažívám teror od manžela.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
Almega
Almega - 17.8.2019 17:31

Já bych takového pána předávkovala jeho léky,když bude zase v depresi,aby to bylo jako sebevražda...nechápu,proč si někdo vybere tak starého a ještě nemocného muže.Jasně,že je nyní na takové úvahy pozdě,ale ani problémy s matkou nemohou být horší,než mít dítě a žít v cizí zemi,s duševně nemocným a zřejmě morálně nekvalitním pánem. Je mi vás dost líto,ale těžko může někdo z dálky pomoci.Asi budete muset čekat na zázrak!

 
anitech
anitech - 17.8.2019 15:32

Perlay: a nemáte tam zatím nějaký církevní domov pro týrané ženy?

 
Arna
Arna - 17.8.2019 13:47

Perlay: A máš možnost mluvit s jeho lékařem? Možná ani on neví jak na tom manžel je. Pacienti většinou neřeknou pravdu, sami to ani jako vážné nevnímají a obviňují všechny kolem.

 
Perlay
Perlay - 17.8.2019 12:49

Omlouvam se, vsimla jsem si ze jsem se v textu prepsala. Internet samozrejme mame jinak bych nemohla ted komunikovat. Chtela jsem napsat mame internet ale ne pevnou linku. Omlouvam se

 
Perlay
Perlay - 17.8.2019 12:38

Linda: uprimne nevim za jak dlouho. Puvodne mi bylo receno ze to potrva dva roky, ale imigracni agent mi zdelil zhruba pres 3 mesicema ze to zprisnili a ceka se dyl..mohlo by to byt kazdym dnem.smajlik - 45

 
Perlay
Perlay - 17.8.2019 12:36

Arna: dobry den, mluvila jsem s ceskou ambasadou v Sydney, ale ti maji stejny nazor jako pravnik. Kvuli mym vizum a situaci by mi museli moji dceru odebrat,protoze tu neni nikdo jiny vhodny s au obcanstvim kdo by se o ni po dobu vysetrovani postaral a to muze trvat nekolik mesicu a uprimne to si vubec neumim predstavit jake trauma by to pro ni a me bylo. Tim ze mam prechodna viza a nemam prijem dcera by nemohla byt se mnou po dobu reseni..takze jsem se rozhodla, ze to vydrzim..cekam na zmenu viz a pri trose stesti mi budou pridelena v radech mesicu a pak mohu ihned jednat. Reaguji na vase odpovedi, protoze tyto stranky ctu dlouhou dobu a vim, ze je dobre doplnit informace, kdyz lide reaguji a ja si toho moc vazim. A take protoze manzel je jeste zalezlej v pokoji tak muzu na internet.smajlik - 2

 
Linda
Linda - 17.8.2019 12:25

Perlay: ten tvuj pravnik je pekny vul, porad se s jinym - NIKDO nesmi odvezt dite z jakekoliv zeme (je jedno kde je narozeny a jak dlouho v dane zemi zije) bez - nejlepe pisemneho - souhlasu obou rodicu. Ver mi, vyzkouseno na vlastni kuzi a zrovna s Australii. S tim permanentnim vizem netusim, evidentne stacili zmenit zakony. Ale i tak jsi vdana uz 4 roky na partnerskym vizu - za jak dlouho mas narok na permanentni?
Moje zkusenost s Australsymi zakony je z let 2006-2012, takze je mozne ze se hodne zmenilo. Svagrova se vdavala za Australana v dk v 2006 a stehovala se snim do Melbourne na partnerske vizum (nebo se to tenkrat jmenovalo jinak, ale bylo to vizum pro rodinneho prislusnika). A na podzim 2010 se stehovali zpatky do dk a to uz mela permanentni vizum, ktere potom rusila. Prave proto se ptam za JAK dlouho mas narok na permanentni vizum kdyz ho po 4 letech manzelstvi jeste nemas ?????

 
Arna
Arna - 17.8.2019 12:17

Perlay: smajlik - 105 Super že ses ozvala, to tu bylo opravdu velmi zřídka.
Asi již internet tedy máš a to je velké plus, můžeš se spojit se "světem".
Napadlo mě obrátit se na nějaký český zastupitelský úřad, mailem to určitě půjde. Tam by ti mohli víc poradit než domorodý právník.

 
Perlay
Perlay - 17.8.2019 12:16

Linda: dobry den, jestli mohu odpovedet na vas dotaz ohledne povoleni k pobytu a pripadnemu snatku. V Australii si muze vzit kdo chce koho chce. Pokud je jeden s manzelu obcanem ten druhy ziska automaticky prechodna partnerska viza, a po urcite dobe v radu let prokazani uprimneho svazku je mozno ziskat permanentni viza a posleze zazadat o obcanstvi. Utekla jsem daleko, protoze jsem mela velice slozity vztah s matkou, ale to by byl dalsi pribeh. Nicmene moc Vam dekuii za Vase reakci. Krasny den Ivana smajlik - 45

 
Perlay
Perlay - 17.8.2019 12:03

Dobry den, jsem Ivana. dekuji za vas reakce. Muj pribeh je pravdivy, ziji ho kazdy den. Jsem na partnerskych vizech, ktera jsou prechodna na permanentni, ale ty jeste nemam..Kdyz jsem prijela, byla jsem na studentskych vizech, ktera se zmenila v partnerska. Byla jsem na socialce, ale protoze nemam permanentni viza ani obcanstvi nemam narok na podporu pouze na prechodnou dobu mohu jit do aziloveho domu. Dokud mi neudeli jina viza, nemam narok na pomoc a mohla by mi hrozit deportace, ale bez dcery,protoze ta je australskym obcanem a cely svuj dosavadni zivot byla zde. Kdyby vetsi cast sveho zivota zila se mnou v Cechach pak bych podle zakona mela narok ji odvest ze zeme. Kdyz se dcera narodila manzel pobiral pridavky na dite, ale ja se jaksi do rodiny kvuli mym vizum nepocitam. Chapu, ze se zda jednoduche se pri nejblizsi prilezitosti sebrat a utect, ale kdyz neni kam a take psychicky na tom nejsem dobre, bojim se, abych nejakou malou neuvazenou chybou neprisla o dceru to bych neprezila. Radila jsem se z pravnikem, ale ten mi radi zatim vyckat nez dostanu permanentni viza..je mi hamba do jake situace jsem sama sebe a dceru dostala..potrebovala jsem se nekomu sverit, protoze ctu tyto stranky uz nekolik let myslela jsem si ze je to dobra prilezitost poslechnout si nazory nezaujatych zen..Dekuji Vam za Vas cas pri cteni meho prispevku 🙏

 
Linda
Linda - 17.8.2019 11:59

Hlavne at te nenapadne sbalit dceru a vratit se do Cech (i kdybys nejak sehnala penize). Tak dlouho dokud manzel ma rodicovsky prava a je uznan svepravnym neopoustej Australii!!!!!
Ale jak uz jsem psala nize vyuzila bych jeho spanku po nejakem navratu a zmizela s autem a dcerou, nemas ridicak nevadi, nez dojedes do civilizace tak se naucis auto ovladat. A v jakekoliv i sebenepatrnejsi civilizaci bych zadala o pomoc - socialku, policii, nemocnici , kohokoliv. HUr uz byt nemuze a nemas co ztratit, tak sakra jednej !!!

 
krasaka
krasaka - 17.8.2019 10:59

smajlik - 61otřesný příběh - kvůli dítěti bych vyzkoušela vše - přece když se vrátí z cest a dlouze spí - nelze vzít předem sbalené dvě tašky,dcerku a odjet ??? Není možno někam napsat a požádat o pomoc /asi nemáte holuby?/
Znám ještě pár možností - čaj z jistých rostlin, těžkou pánev nebo polštář na ksicht ve spánku /sorry - vtip, jak je možné, že ve svém stavu ještě řídí auto a zdá se, že daleko a bez problémů ??? - ve filmu by to vyřešila brzdová hadička- brrr, to jsou hnusné nápadysmajlik - 48 I'm so sorrysmajlik - 56

 
Arna
Arna - 17.8.2019 10:04

Kvůli špatnému vztahu s matkou utíkat tak daleko? Žít s mužem téměř o 30 let starším a ještě trpícím duševní poruchou? To těžkou chápu, ale stalo se.
Nevím jaké jsou sociální zákony v Austrálii, ale určitě je nějaká ochrana dětí a matek v nouzi, vyživovací povinnost k dítěti a manželce.
Asi bych odešla s dcerou, našla si práci a pro dítě školku. A co se týká svěření dítěte do péče, otec ve svém stavu není schopen se o dítě starat a určitě zákony i tam jsou na straně dítěte a matky. A podle uváděného, zde by toho chlapa zbavili svépravnosti či zavřeli do blázince.

 
sharon
sharon - 16.8.2019 19:34

seber dceru a prchej......

 
Linda
Linda - 16.8.2019 16:15

To by me zajimalo jestli si tohle nekdo vycucal z prstu, aby tu byla diskuze a nebo jestli je pani Ivana opravdicka, ale v tom pripade je sama pekny cvok. Ona je 9 roku v Australii a nema povoleni k trvalemu pobytu? Oni ji v Australii dovolili provdat se za domorodce aniz by ona sama mela jakekoliv australske doklady? A jakmile ma jejich doklady (nemyslim obcanstvi, ale povoleni k pobytu, navic dcera ma australske obcanstvi) tak vsude (i na benzince middle of nowhere) lze zavolat sos linku a pozadat o pomoc. I kdyby to bylo na prechodnou dobu nekde v mistnim azylovem dome nebo na socialce nebo kdekoliv jinde, vsechno je lepsi nez tohle.
A ano bydli na samote, ale kdyz manzel nahodou omylem dorazi domu tak snad aspon nekdy usne (nebo mu neco namichej do piti / jidla at usne nedobrovolne) , mej pripravenou tasku s nejnutnejsim , hod dceru do auta a ujizdej jakymkoliv smerem nekam k civilizaci nez se probudi.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-56
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.